Diplomové práce / Master's theses
Permanentní URI pro tuto kolekci
Procházet
Procházet Diplomové práce / Master's theses podle oponent "KLÍMA, Miloslav"
Nyní se zobrazuje 1 - 16 z 16
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Divadelní tvorba v původně nedivadelním prostoruVanišová, Apolena(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)Datum obhajoby: 2015-09-17V této práci se zaměřuji na problematiku divadelní tvorby v původně nedivadelním prostoru. Cílem práce je na příkladě konkrétních projektů popsat vztah mezi prostorem, režijní, scénografickou a výtvarnou složkou díla. V práci mapuji svou tvorbu v původně nedivadelním prostoru a popisuji proces vzniku jednotlivých projektů, které jsem v takovém prostoru realizovala. Na základě zkušeností, které jsem získala během realizace řady inscenací, divadelních instalací a jedné výtvarné instalace, představuji možné umělecké přístupy a pracovní postupy. Podstatou práce je hledání a pojmenování momentů, ve kterých prostor ovlivňuje vznikající projekt, a momentů, ve kterých naopak vznikající projekt ovlivňuje již existující, původně nedivadelní, prostor. Práce poskytuje přehled zkušeností, které jsem nabyla během tvorby v původně nedivadelních prostorech, a představuje možné tvůrčí propojení umělecké a produkční činnosti. Čtenáři zde předkládám řadu možných východisek a předpokladů práce v původně nedivadelním prostoru a upozorňuji na její výhody i úskalí.
- Divadlo jako prostředekVečeríková, Mariana(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-02-07Cílem práce Divadlo jako prostředek je zkoumat vliv aktivní divadelní tvorby na osobnost herců i neherců. Tuto problematiku analyzuji především na základě svých zkušeností z Letných divadelních dielní pre deti, kterým se věnuji již tři roky, a svého ročního působení v norském divadelním souboru Stella Polaris. V průběhu práce se také zmiňuji o svých zkušenostech ze studia na DAMU. V této práci se snažím zjistit, v jakých konkrétních směrech může divadelní tvorba osobnost člověka ovlivnit. Věnuji se blíže srovnání mého přístupu v rámci Letných dielní a přístupu Stelly Polaris v oblastech fyzického a intelektuálního přístupu k neherci, v oblasti důvěry a v oblasti spolupráce. Zamýšlím se také nad svým osobnostním rozvojem. Všechny své názory dokládám konkrétními zážitky a zkušenosti z obou projektů.
- Divadlo vs. AdolescentKranich, Dan(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-06-29V diplomové práci Divadlo vs. Adolescent se zabývám problematikou vytváření inscenace pro adolescenty. Toto téma rozebírám v souvislosti se dvěma inscenacemi: Goon: Krvavá pomsta a Jsou místa oblíbená tmou, kde nikdy a nic na ostrovech se skrývá odlehlých. Podrobně popisuji realizaci těchto projektů. Tvůrčí práci ve školním prostředí porovnávám s inscenováním v profesionálním divadle. V práci se také zabývám vztahem současných adolescentů k divadlu a zároveň vztahem divadel k adolescentům. Své teze a myšlenky opírám o praktické zkušenosti nabyté uváděním těchto dvou inscenací.
- Herec a sebereflexe.Böhm, Jiří(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-02-07Cílem práce je zhodnotit vlastní herecký vývoj a určit milníky, které tento vývoj způsobily, nebo mu dopomohly. Práce mimo jiné reflektuje způsob tvorby jednotlivých inscenací, zejména pak vliv na herecký růst. Výsledkem je vymezení dalšího směřování a nástin dalšího rozvoje.
- Horizonty dramaturgieJedinák, Boris(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-06-17V diplomové práci Horizonty dramaturgie se zabývám přesahy divadelní dramaturgie do dalších uměleckých disciplín. Nahlížím na dramaturgii nikoli jako na funkci, kterou lze vykonávat z bezpečné vzdálenosti od centra dění, ale jako na aktivně jednající jevištní složku při vzniku uměleckého díla; jako na autorskou, tvůrčí činnost s potenciálem přesahovat divadelní inscenaci k mnoha dalším nejen uměleckým formátům. Na základě čtyř rozhovorů s českými umělci porovnávám činnost dramaturga s prací kurátora, literárního editora a hudebního producenta. Skrz příbuznosti těchto oborů se snažím pojmenovat pozici dramaturgie při vzniku uměleckého díla, autorské strategie, které při své práci volí a vizi budoucnosti tohoto oboru ve vztahu k jeho přesahům do dalších uměleckých oblastí.
- Hudba jako sluha, partner i pán bábkového divadlaRačková, Dana(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-06-29Práca je stručným zhrnutím všeobecných poznatkov o problematike scénickej hudby v divadle a následným subjektívnym pohľadom na danú problematiku s akcentom na bábkové divadlo. Autorka sa, či už ako režisér alebo ako divák, snaží na základe nadobudnutých teoretických informácií utriediť svoje osobné skúsenosti s použitím scénickej hudby ako súčasti zvukovej zložky bábkového divadla. Súčasťou práce je rozbor niekoľkých hudobne zaujímavých momentov z autorkinej doterajšej tvorby, ktorá sa týka najmä bábkového divadla a čiastočne rozhlasu. Na základe týchto vybraných príkladov sa snaží vyvodiť pravidlá, ktoré by mohla považovať pre svoju tvorbu za obecné. Predmetom práce nie je zvuková zložka ako celok ale scénická hudba ako jej súčasť. Skúma jej funkcie a role počas tvorivého procesu i výsledku jednotlivej inscenácie. Zamýšľa sa nad konkrétnymi prípadmi, kedy je scénická hudba (a teda i celá zvuková zložka) nadradená, podradená či rovnocenná tým ostatným (vizuálnej, hereckej...).
- Kočovné divadloSpišák, Šimon(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-02-07Táto práca sa zaoberá možnosťami divadla v súčasnosti. Technickými, spoločenskými, politickými atď. Na základe úvah o týchto možnostiach sa snaží priblížiť k podstate divadla a tým k jeho významu pre súčasnosť.
- LETNÍ PROJEKT DIVADLA CONTINUO Ve sklepěŠišková, Daniela(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)Datum obhajoby: 2015-09-18Diplomová práce Letní projekt divadla Continuo Ve sklepě pojednává o mé zkušenosti na letní dílně pořádané divadlem Continuo a to konkrétně na site specific projektu Ve sklepě. Věnuji se, nejprve formou deníku a poté postupným rozepisováním, jednotlivým přístupům k práci, cvičením a tvorbě představení Ve sklepě. V závěrečné části práce se věnuji vlastní autorské práci Coco.on, která vznikla v rámci školního projektu Sám sobě napospas. Tato tvorba vycházela právě ze zkušeností získaných z letní dílny.
- Mořic Štíflů, Kníže Myškin, Michal Moučka, F.M. Dostojevskij, Frank WedekindMoučka, Michal(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-09-20Ve své diplomové práci popisuji osobní zkušenosti a prožitky sebe jako herce při ztvárnění dvou divadelních postav. Prvním je Moiřic Štíflů z Procitnutí Jara od Franka Wedekinda. Tuto roli jsem nastudoval v divadle Komorní scéna Aréna v Ostravě. Druhou postavou, kterou se zabývám, je kníže Myškin, kterou jsem nazkoušel v divadle Petra Bezruče také v Ostravě. Protože můj život má s těmito dvěma muži mnoho společných rysů, zařadil jsem do této práce i útržky z mého života. V posledních dvou kapitolách jsem uvedl stručná fakta o F. M. Dostojevském a Franku Wedekindovi.
- Možnosti, Arnošt Goldflam (autor, režisér, herec)Schmidtmajerová, Anna(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-09-17ABSTRAKT Tato práce zkoumá a popisuje tvorbu Arnošta Goldflama, a to v osmdesátých letech a jednu porevoluční inscenaci v Hadivadle. Na počátku je uvedena Goldflamova stručná biografie a tvorba Hadivadla. Následuje rozbor čtyř nejvýznamnějších inscenací (Útržky z nedokončeného románu 1985, Dcery národa 1987, Písek (Tak dávno ...)1988, Lidská tragikomedie 1991), jejich analýza a popis. V těchto rozborech se mimo jiné zabývám hereckými výkony a režijním vedením herce. V přílohách přikládám výpovědi A. Goldflama, H. Müllerové, J. Sedala, D. Cajthamla a L. Schmidtmajera. Dále pak program Junior klubu, kde Hadivadlo hojně vystupovalo. Klíčová slova: Arnošt Goldflam, Hadivadlo, Útržky z nedokončeného románu, Dcery národa, Písek (Tak dávno?), Lidská tragikomedie, D. Cajthaml, H. Müllerová, J. Sedal, L. Schmidtmajer, monodrama
- Myšlení strukturouPokorná, Barbora(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2023)Datum obhajoby: 2023-09-13Cílem této magisterské práce je pokusit se prostřednictvím fragmentárních úvah reflektovat komplexnost dramaturgie a složitý postoj, ve kterém se osoba činící dramaturgická rozhodnutí v tvůrčím procesu ocitá. Vychází z teze, že dramaturgie je těžko polapitelná umělecká doména, spoluzodpovědná za organizaci divadelního díla či události performativního charakteru, jichž je zároveň zásadní tvůrčí hybnou silou. Práce hledá novou perspektivu, která by pomohla oprostit dramaturgii od nadvlády textu, který je s ní tradičně spojován, jakožto její hlavní (či dokonce jediný) materiál. Divá se na textové zdroje jakožto dědictví vizuálního čtení funkce dramaturgie a přichází s návrhem o rozšíření jejího pole působnosti skrze projevy aktu přítomnosti — zvukovost. Formu fragmentu volí právě jakožto metodickou odpověď na nemožnost postižení těkavosti a proměnlivosti dramaturgie v rámci homogenní masy textu a zároveň zdůraznění neukončenosti procesu myšlení, které se pod tlakem práce ocitá v sevření mezí živostí pulzujícího proudu nových myšlenek a nápadů a nutností je artikulovat, přeložit do média řeči a tím se na nich dopouštět značného, leč pro poznání a rozvoj kritického myšlení nutného násilí. Snaží se zachytit paradox pomíjivosti, v němž nachází společný jmenovatel dramaturgie a myšlení, které je její hlavní materií. Práce v úvodu zdůrazňuje dva základní přístupy, kterými lze k reflexi dramaturgie přistupovat, a to z perspektivy inscenace, nebo z perspektivy tvůrčího procesu, přičemž se soustředí především na druhé jmenované ve snaze vymanit dramaturgii z její „sloužící“ pozice. Teoreticky vychází především z Estetiky performativity Eriky Fischer-Lichte a Otevřeného díla Umberta Eca. Velkou inspirací, která vzbudila otázku po zvukovosti dramaturgie se stala kniha Myšlení obrazem filosofa Miroslava Petříčka. V závěru práce nabízí další možné cesty z aurální oblasti, kudy se lze v úvahách o dramaturgii ubírat (výška a barva, melodie a harmonie, refrén a sloka, hlas a instrument, sólo, duet a chór, ambient nebo song a ticho dramaturgie).
- Podoba jevištního hrdiny v moderním divadle.Šulc, Ondřej(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-09-19V této práci jsem se pokusil definovat a obhájit svůj náhled na hrdinu ve své dosavadní tvorbě. Jako zástupce této tvorby jsem si určil inscenace Cervantesova Důmyslného rytíře Dona Quijota, Tylova Strakonického dudáka, insenaci na motivy Orwellova románu 1984 a Ecova Tajemství růže a svou dramatickou tvorbu zastoupenou zpracováním Ikarovského mýtu a životem Jana Palacha. Ve svých definicích jsem se pak opíral především o antropologické výzkumy Clauda L?vi-Strausse a Davida Lewise-Williamse.
- Situace, ve kterých se rozhodujeme.Větévka, Lukáš(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)Datum obhajoby: 2022-06-15Práce se zabývá dramaturgickou povahou kolektivního rozhodování v procesu zkoušky autorského divadla. Na základě reflexe vlastní zkušenosti z procesu zkoušení absolventské klauzury Behind blue eyes se snaží určit specifika, která pro nositele dramaturgické funkce přináší práce v důsledně nehierarchizovaném kolektivu zaměřeném výhradně na procesualitu a kolektivnost tvorby. Tuto specifičnost nalézá skrze koncept performativnosti a myšlení/jednání z druhého místa, jak jej popisuje Alice Koubová ve své knize Myslet z druhého místa. K otázce performativní filosofie.
- Spoluutváření divadlaPetrovič, Zoran(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)Datum obhajoby: 2015-09-17Práce se zabývá fenoménem divadelní události, která se v plné míře rozvine teprve tehdy, když se ve stejném prostoru a čase setkají herec a divák. Zabývá se otázkami, které jejich vzájemnou interakci podmiňují. Závěry se pokouší vyvodit skrze perspektivu divadelního tvůrce a diváka, táže se po smyslu divadelního (spolu)utváření a přitom se opírá jak o praktické zkušenosti, tak o poznatky divadelních praktiků a teoretiků. Pojem divadlo používá v nejširším slova smyslu. Záměrně vychází z různých druhů divadelních provedení. Vychází z poznání, že je divadlo v základě jedno, avšak bezpodmínečně potřebuje oba, jak aktivního herce, tak aktivního diváka.
- Živost impulsůJandáčková, Kateřina(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-06-28Kateřina Jandáčková ve své diplomové práci s názvem ŽIVOST IMPULSŮ, o skryté roli náhody a intuice v tvůrčím procesu zkoumá skrze její vlastní divadelní praxi především fenomén intuice, díky kterému je možné zachytit a zafixovat veškeré vnější a vnitřní náhodné impulsy při sběru materiálu a hledání tématu pro připravovanou inscenaci, či při jejím praktickém zkoušení. Každý oddíl nese název jedné ze sedmi inscenací z její dosavadní divadelní praxe, kde autorka reflektuje své tehdejší poznatky a závěry, v neposlední řadě také konkrétní problémy, které musela v kontextu zmíněného tématu řešit. Nakonec nalézá společné praktické i tematické pojítko mezi všemi dosavadními inscenacemi, které se slučuje s jejím společenským postojem.
- Zvuk jako nástroj herceČtvrtník, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)Datum obhajoby: 2015-09-18Ve své diplomové práci se zabývám využíváním zvuku v divadle, a to především zvuku, který tvoří herec. Práce se skládá z náhledu do teorie zvuku na divadle, který obsahuje obecnější pohled na problematiku a snaží se formulovat pojmy. Ty posléze využívám v části druhé, kterou je reflexe praktické tvorby, pro níž jsou vybrány tři konkrétní příklady realizovaných inscenací.