Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/183

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle oponent "KORČÁK, Jakub"

Nyní se zobrazuje 1 - 16 z 16
  • Adaptace nedramatické látky a nepravidelná dramaturgie
    Nováková, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-22
    Diplomová práce se zabývá rozdílem mezi pravidelnou a nepravidelnou dramaturgií. Vymezuje pojem scénář a popisuje možné metody tvorby scénáře, ke kterým autorka uvádí příklady z vlastní praxe a z historie a současnosti českého profesionálního i amatérského divadla. Ve druhé části textu autorka analyzuje inscenace Deník 1959 ? 1974 a Golem, Štvanice, vycházející z nedramatické látky, na kterých spolupracovala jako autorka scénáře a dramaturgyně. Popisuje vlastní postupy při adaptaci deníkové a románové předlohy a vysvětluje úlohu dramaturga na dvou výrazně rozdílných inscenacích.
  • Artikulace tématu jevištními prostředky
    Štefaňák, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-01-06
    Práce se zabývá vznikem profese divadelního režiséra a jeho úkoly v současném divadle. Pojmenovává důležitost dramatické situace, kterou se snaží režisér zachytit na jevišti. Po-stupně rozebírá všechny jevištní prostředky, se kterými může režisér pracovat. Na příkla-dech z vlastní praxe představuje jednotlivé aspekty režijní koncepce jako předpokladu vzniku inscenace. Zabývá se výběrem textu, prací s textem, režijní adaptací a dramatizací. Pojmenovává vztah režiséra ke scénografii, potažmo scénografovi. Popisuje, jakým způ-sobem se v inscenaci užívá hudba. V neposlední řadě práce analyzuje zkoušení, zabývá se obsazením rolí, prací s hercem i konkrétními mizanscénami.
  • Dynamika scénického řešení a dynamika diváckého zážitku
    Pácl, Štěpán
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-21
    Tato práce na základě praktické divadelní zkušenosti se pokouší pojmenovat specifika a zákonitosti takového scénického řešení, které v sobě ukrývá dynamické možnosti, které vybízejí herce (performera) k dynamickému a fyzickému jednání a prostorovému rozehrávání dramatické situace. Současně práce zkoumá, jak takové řešení působí na diváka, jak apeluje na jeho "vnitřně-hmatové vnímání" a jak se podílí na vytváření diváckého zážitku z představení.
  • Herec a postava-pokus o ztotožnění ( Aljoša, Bratři Karamazovi )
    Příkazký, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-23
    V této práci popisuji svou nesnadnou hereckou cestu při hledání postavy Aljoši Karamazova během zkoušení inscenace Bratři (Karamazovi) divadla DISK v sezóně 2007/2008. Snažím se o objektivní pohled na zkoušení během studia na DAMU s odstupem dvou let praxe v oboru. Poukazuji na vlastní chyby během práce a zároveň vyzdvihuji momenty ze kterých jsem se poučil a byly mi přínosem do života herce.
  • Herectví: Diagnóza ?
    Nechvátal, Matěj
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-16
    Tato práce je shrnutím zkušeností nabytých v době studia. Srovnává poměry studentského, nezávislého a profesionálního divadelního provozu. Termín diagnóza slouží jako možná metafora v přístupu k uvažování o herecké profesy i k samotné herecké praxi. Práce pojednává o různých druzích pracovního stresu. Snaží se analyzovat a popsat jejich původ. Klade otázky: Může být herecká profese považována za povolání pro choromyslné? Do jaké míry je tato profese choroboplodná? Hledá odpověďi na otázky týkající se fenoménů vžívání se, prožívání role, ztělesnění a přetělesnění. Vychází přitom ze srovnání zkušeností ze zkoušení zcela rozličných žánrů ve zcela rozličných prostorách a druzích provozu.
  • Netrpělivost srdce: od románu k inscenaci
    Hliněnská, Monika
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-14
    Diplomová práce se podrobně věnuje reflexi procesu vzniku inscenace Netrpělivost srdce podle stejnojmenného románu Stefana Zweiga. Autorka práce je zároveň autorkou dramatizace a režisérkou inscenace, proto se reflexe může věnovat procesu transformace literatury v divadlo komplexně a do hloubky. Rozebrán bude dramatický potenciál románu. Dramatizace a následná realizace jsou nahlédnuty jako specifické formy překladu z jedné znakové soustavy do druhé. Podkapitoly se budou věnovat jednotlivým částem procesu, jakými jsou interpretace, scénografie, kostým nebo postavy. Zahrnuta bude také reflexe repríz inscenace, které nejlépe vypovídají o tom, nakolik se zvolené téma podařilo prostřednictvím dramatizace a výsledné inscenace artikulovat.
  • Praktická dramaturgie velkého činoherního domu
    Rubenová, Sylvie
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-22
    Cílem diplomové práce Praktická dramaturgie velkého činoherního domu (Je možné v Národním divadle vytvářet vědomou uměleckou koncepci?) je pokusit se reflektovat praktické zkušenosti získané během první sezóny na pozici dramaturga činohry Národního divadla moravskoslezského a na jejich základě pojmenovat specifika a problematiku dramaturgie velkého činoherního domu v regionálním městě. NDM je čtyřsouborové divadlo provozující dvě velké scény (Divadlo Jiřího Myrona a Divadlo Antonína Dvořáka) a malou scénu (zkušebna v Divadle Antonína Dvořáka), na nichž všech působí soubor činohry. Nejde tedy o klasický jednosouborový činoherní dům jako takový (jako např. Divadlo Na Vinohradech), ale podstatné je, že v ostravském divadelním kontextu plní právě tuto funkci. Velkou roli ve fungování činohry NDM samozřejmě hrají dva “systémy”, jichž je součástí: tzn. Národní divadlo moravskoslezské (tedy i ostatní soubory a jeho celková profilace) a ostravská divadelní scéna, proto považuji za nutné zpočátku nastínit širší kontext, jenž činohru NDM jako jeho podmnožinu z velké míry ovlivňuje. Součástí této práce je i snaha o pojmenování úlohy kmenového dramaturga v tomto typu divadla, jakými prostředky se může (a musí) podílet na směřování a formování souboru, s krátkodobým i dlouhodobým výhledem, vycházející samozřejmě z konkrétní zkušenosti v tomto konkrétním divadle. Cílem není věnovat se minulosti činohry NDM, tedy analýze historických tendencí tohoto souboru, ale její současné situaci, tzn. přítomnosti a možné budoucnosti. Na základě rozboru aktuálního repertoáru a nadcházejících dramaturgických plánů se budu věnovat možnostem a omezením nejen této činohry, ale velké činohry vůbec.
  • Režisér a inscenace tzv. nepravidelného textu
    Páleníková, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-16
    Ve své diplomové práci se zabývám pojmy nepravidelné dramaturgie a nepravidelného textu. Zamýšlím se nad původem těchto pojmů, nad úlohou nepravidelné dramaturgie v minulosti a nad motivací vzniku nepravidelných inscenací v současnosti. Na základě analýzy vlastních zkušeností (asistování při inscenaci nové dramatizace Dostojevského Idiota v Dejvickém divadle a vlastní režijní práce na dvou žánrově i stylově velmi odlišných inscenacích nepravidelných textů ? projektu Pannenky a absolventské inscenace Svět kolem ní) se pokouším zařadit nedávný boom nepravidelných inscenací do širšího divadelního a uměleckého kontextu. Zjišťuji, že fenomén postmoderního divadla a jeho estetika se dnes už určitým způsobem vyčerpaly. Jako reakce na postmoderní nejasnost a mnohoznačnost se u diváků i u divadelníků znovu objevuje touha po srozumitelnosti. Režiséři i dramaturgové (ať už pravidelných nebo nepravidelných inscenací) se proto vracejí k jedné ze základních dramaturgických kategorií, kterou je právě příběh. Bez srozumitelně vyprávěného příběhu se totiž téma samotné často míjí účinku.
  • Rozdílné zdroje herecké inspirace
    Krmíčková, Ivana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-26
    Ve své práci se snažím nahlédnout na inspirační zdroje, se kterými jsem se potkala, či mohla potkat, v absolventských inscenacích ve školním divadle Disk. V úvodu uvádím důvod výběru svého tématu a poukazuji na propojenost života v divadle a života jako takového. Dále je práce rozdělena podle jednotlivých absolventských inscenací. V každé kapitole se věnuji několika inspiračním zdrojům, které pro mě byly v dané inscenaci klíčové. K problematice většiny inspiračních zdrojů využívám citací literatury, jež mi pomohla v uvažování nad danými skutečnostmi. V první kapitole jsou pojmenovány inspirace, které organicky vzešly ze zkoušení. V druhé kapitole se snažím pojmenovat inspirační zdroje, které s tímto zkoušením byly či mohly být spojeny. V kapitole třetí obracím pozornost na skutečnosti, které mi kladly odpor, a hledám v nich možný zdroj inspirace. V podkapitole nazvané Inspirace alternací zmiňuji také zkušenost s alternací v absolventském představení vyššího ročníku. Na konci své práce se ohlížím za všemi zkušenostmi a uzavírám téma inspirace.
  • Sociopolitické přesahy dramatického textu a možnosti jejich aktualizace v inscenaci
    Mašková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-19
    Následující diplomová práce se zabývá problematikou aktualizace společenskopolitických souřadnic dramatického textu a jejich následným využitím v inscenačním procesu. Ve své teoretické části vychází z pojetí interpretace jako konkretizace „míst nedourčenosti“ a to zejména na základě tezí Romana Ingardena, Felixe Vodičky a Wolfganga Isera. Dále pak pracuje s aktualizací textu jako s rekontextualizací, kde se opírá o Jacquese Derridu a jeho pojem dekonstrukce. V praktické části se pak zabývá režijně-dramaturgickou koncepcí, tvorbou inscenačního textu a samotnou absolventskou inscenací hry Pan Biedermann a žháři Maxe Frische v divadle DISK.
  • Spolupráce herce a režiséra při tvorbě herecké postavy
    Šanda, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-25
    Ve své diplomové práci se chci zabývat vztahem mezi dvěma nejpodstatnějšími profesemi při tvorbě inscenace, totiž režisérem jakožto hlavním ideovým, myšlenkovým a žánrovým tvůrcem a hercem, coby zásadním nositelem idejí, myšlenek a žánru inscenace. Chci se pokusit názorně demonstrovat obtížnosti a úskalí, či naopak inspirační zdroje, se kterými se herec při tvorbě role ve vztahu s režisérem potýká. Základními zdroji je pak má osobní zkušenost s režiséry, jejichž přístup ve vztahu k herci je zásadně odlišný. Tím prvním je režisér a dramatik Činoherního klubu Ladislav Smoček do protikladu pak chci postavit princip spolupráce s režisérem Pavlem Khekem. V první části své práce chci stručně nahlédnout do historie režie a pokusit se pojmenovat základní vývoj vztahu režisér a herec. Mým cílem není však vyčerpávající přehled dějin režie, chci především poukázat na různé přístupy a proměny vztahu herec ? režisér.
  • Svoboda a odpovědnost při vytváření herecké postavy
    Švarc, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-14
    Tato diplomová práce se zabývá problematikou herecké svobody a odpovědnosti a sestává z chronologicky seřazených zkušeností ze školní a profesionální praxe. Doplněna je o možnosti kultivace herecké svobody a zároveň se zaobírá chybami, které k ní naopak nesměřují. Dále jsou rozvedeny řemeslné zákonitosti nezbytné pro výstavbu a fungování komedie. Autor prokládá praktické zkušenosti úvahami o výhodách i úskalích reprízování a srovnává je s odbornou literaturou. Také je popsán podtext a dispozice nezbytné pro hlubší porozumění psychologie postavy. Podrobeny rozboru jsou jednání postav a vědomá volba výrazových prostředků. V závěru je autorův pohled na téma herecké estetiky a sebepozorování porovnán s pohledem uznávané herecké osobnosti. Předmětem práce je rovněž snaha o sebereflexi.
  • Tělo jako zdroj a nositel informace a emoce
    Vacke, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-24
    Ve své diplomové práci se podrobněji zabývám řečí těla herce a píši o svých dosavadních zkušenostech z praxe. Tyto zkušenosti vychází z velké části z herecké průpravy, kterou jsem absolvoval na Divadelní fakultě Akademie múzických umění. V první části rozebírám tělesné projevy v počátcích divadla. Dále se zaměřuji na rozbor pojmů nonverbální komunikace a jejich užívání na jevišti. Konfrontuji mezi sebou různé typy divadelních prostor a analyzuji jejich vliv na výsledné rozdíly v herecko-fyzickém projevu. Cílem této diplomové práce je objasnit, jakým způsobem lze v procesu zkoušení s tělem pracovat a co vše jej ovlivňuje. Přínosem tohoto přístupu je následná sebereflexe, která mě donutila hlouběji rozpracovat základní techniky fyzického jednání. Jednání, které vede k emocím a přenosu informací.
  • Tragédie a její možnosti v současném světě
    Tošovský, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-19
    Práce se zabývá otázkou, zda je v současném světě možná tragédie jakožto dramatický žánr. V první části rekapituluje historii teorie žánru od počátků v antickém Řecku až po současnost a snaží ze z nich vyvodit "obecnou teorii tragédie", aplikovatelnou i v kontextu současného světa. Zvýšenou pozornost věnuje pracem Georga Lukácse, pronikavého kritika moderního dramatu. Ve druhé části se zabývá světy, v nichž tragédie přirozeně vznikala, tedy především světem antických Athén a alžbětinské Anglie, a nachází v jednotlivých historických obdobích řadu shodných rysů. Posléze se snaží najít tyto rysy v současném světě a na tomto základě vyvodit, zda je charakter našeho světa takový, aby umožnil vznik autentické tragédie. Klíčovými pojmy jsou zde přitom široce pojímaný "tragický životní pocit" a "mýtus", které práce chápe jako dynamicky protikladné konstanty lidského uchopování světa a přístupu k němu.
  • Vzájemný vztah osobnosti herce a jeho profese
    Vojtková, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-01-13
    Moje diplomová práce by mohla mít podtitul: Kdy a co se má učit jeviště od života, kdy a co a proč život od jeviště. Zabývám se v ní vlivem studia herectví a poměrně krátké divadelní praxe na mou osobnost, vztahy i postoje. Ptám se na výhody a komplikace, které vnášejí mé charakterové rysy a mé vychování do herecké práce. Jak se v mém přístupu k divadlu a herecké práci odráží víra v Boha, kdy se má touha po zdokonalení proměňuje v paralyzující sebekontrolu, a proč se mé pohybové nadání někdy obrací proti mně. Zamýšlím se nad tématy ?herecký partner?, ?oční a fyzický kontakt s ním?, nad tím, jak slepě jsem zpočátku hleděla do partnerových očí a jak jsem se naučila čerpat energii z neznámých očí nových kolegů. Ve třetí kapitole podrobně popisuji, jak jsem odbourávala svůj ostych ve fyzickém kontaktu, od prostého obětí po vášnivou milostnou scénu na jevišti. Píši o tom, že silné režijní vedení nemusí znamenat pro herce nesvobodu a o tom, že napojení na partnera je způsob jak vnášet život do repríz. O tom, co pro mne znamenala absolventská role Vévodkyně a vůbec celá DISKová sezona a jak atmosféra při zkoušení silně ovlivnila výsledek. O poznávání nového žánru ? muzikálu jako stylizace a poznání na ?nedivadelním divadle? Elfriede Jelinek, co pro mě znamená divák a komunikace s ním. V této písemné práci vyslovuji některé myšlenky, které doposud nezazněly nahlas, a proto doufám, že naplním svůj záměr otevřené a upřímné sebereflexe.
  • Základní předpoklady organického bytí na jevišti.
    Kryl, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 0201-09-13
    Účelem této práce je nalézt a popsat některé základní předpoklady, díky kterým lze přirozeně (organicky) existovat na jevišti. Považuji za ně zejména fyzickou existenci, tělesné i duševní uvolnění, zaměření pozornosti na cíl a bytí v přítomnosti. Na základě těchto předpokladů se dále snažím krátce rozebrat výhody i nebezpečí některých přístupů k herecké práci. Zaměřil jsem se na související spor mezi snahou o tzv. ?hraní? či pouhé existování, prožívání či odstup a na závěr této části i popsal rozdíl mezi opravdovým a předstíraným jednáním bez snahy jedno či druhé odsuzovat. V poslední části pak rozebírám hrstku prostředků, jež mohou organickou existenci na jevišti posilovat. Konkrétně se jedná o výhody partnerské spolupráce, vyostřování situací a vyhledávání okolností, v nichž se situace odehrává. Na závěr jsem se rozhodl zařadit kapitolu o trpělivosti, která je podle mého názoru jedním z nejpodstatnějších předpokladů hereckého vývoje. Zdrojem mi byla zejména vlastní herecká zkušenost a poznámky, které jsem si v průběhu let zaznamenával. Tyto jsem se pak místy pokoušel porovnat s několika již existujícími systémy. Je mezi nimi zejména systém D. Donellana zaměřený na herecký cíl, rozpracovaný systém K. S. Stanislavského či některé prvky přístupu M. Čechova, jehož ovšem považuji spíše za geniálního herce než systematika. Některé aspekty jsem pak konfrontoval i s poznatky z psychologie.