Katedra zpěvu a operní režie / Department of Voice and Opera
Permanentní URI pro tuto komunitu
Procházet
Procházet Katedra zpěvu a operní režie / Department of Voice and Opera podle oponent "ŠIMERDA, Tomáš"
Nyní se zobrazuje 1 - 6 z 6
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- D.Cimarosa - Tajné manželství - režijní zpracování opery posluchačem HAMUHliněnský, Jakub(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-09-07Bakalářská práce se zabývá reflexí příprav na inscenaci opery Domenica Cimarosy Tajné manželství, z pohledu studenta operní režie Akademie múzických umění v Praze. Čerpá ze skutečnosti, že dílo bylo již jednou zpracováno, se studenty plzeňské konzervatoře, což umožnilo hlubší porozumění danému titulu. Uvedení bakalářské inscenace, s níž měl být tento text propojen, bylo ovšem přerušeno celosvětovou pandemií viru COVID-19 a práce na ní tak nemohla proběhnout ve standardním režimu. I tak spočívá přínos tohoto textu v komplexním nahlédnutí díla z pozice režiséra a díky rozhovorům s interprety, kteří měli možnost podílet se na obou inscenacích, také v potvrzení a zdůraznění potenciálu této opery.
- Dítě a kouzla - Maurice RavelaKyovská Šerých, Mlada(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-06-02V této bakalářské práci píši o opeře - baletu Dítě a kouzla autorů Maurice Ravela a Collete. Zabývám se osobnostmi skladatele a libretistky , dále okolnostmi, za kterých dílo vzniklo, inspiračními zdroji zejména autora hudby Ravela a jeho vztahu k tématu dětství. Operu popisuji také po hudební stránce. Píši o spolupráci autorů na libretu a jejich korespondenci. Také se zmiňujií o premiéře díla. V neposlední řadě se věnuji inscenačním problémům této opery a uvádím vlastní pojetí případné realizace.
- Gluckova Ifigénie na TauriděCukr, Lubor(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-06-04V této práci se soustředím na zdroje, ze kterých vycházel Christoph Willibald Gluck a Nicolas-Francois Guillard při svém zpracování příběhu o Ifigenii na Tauridě. Zároveň popisuji svou cestu k inscenování tohoto díla ve Slezském divadle Opava.
- Inscenace opery Italka v Alžíru v Plzni - režijní zpracování posluchačem HAMUHliněnský, Jakub(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)Datum obhajoby: 2022-06-13Diplomová práce reflektuje režijní práci na inscenaci Italka v Alžíru v plzeňském Divadle Josefa Kajetána Tyla z pohledu studenta Akademie múzických umění v Praze. Jednalo se o první režisérovu režii tohoto rozsahu, proto se práce zaměřuje na tvorbu režijní koncepce a na způsob, jakým se promítla do dalších příprav a samotné práce s inscenačním týmem. Věnuje se vlastní formulaci koncepce, práci se škrty, tvorbě kostýmů a scény. Reflektován je způsob řešení jednotlivých aspektů inscenace, které dohromady tvoří jednotný celek. Práce nabízí také kritický pohled na proces zkoušení a hodnotí, do jaké míry se během zkoušek a v průběhu repríz dařilo danou koncepci naplnit.
- Leoš Janáček - operní tvorbaKyovská Šerých, Mlada(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-06-05Tato diplomová práce se věnuje dvěma stěžejním operám skladatele Leoše Janáčka. Jsou to Její pastorkyňa (1903) a Příhody lišky Bystroušky (1923). Uvádím autorovy inspirační zdroje a způsob zpracování zvoleného tématu. V obou operách je L. Janáček také autorem libreta, což je jedno z pojítek těchto děl. Informace jsem čerpala jednak z janáčkovské bohaté literatury a samozřejmě též z notových materiálů. Režijní pohled stavím na získaných informacích o díle a posouzení některých jevištních zpracování. Prací jsem si ověřila, že pro vlastní režijní záměr je důvěrná znalost díla nezbytnou. Vede k uvědomění si faktu, že člověk může vytvořit různou režijní podobu téhož díla, když má hluboký a pevný základ v jeho porozumění.
- Surrealismus a dadaismus v operách Bohuslava MartinůCukr, Lubor(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)Datum obhajoby: 2016-06-06Smyslem této práce je zmapovat vliv avantgardy, zvláště pak surrealismu a dadaismu na operní tvorbu Bohuslava Martinů. Nejprve uvádím stručný přehled skladatelova života se zaměřením na operní tvorbu a na prostředí, ve kterém tvořil. V další části se práce zabývá specifikací období avantgardy, která v době, kdy se skladatel začal věnovat hudebnímu divadlu, ovlivňuje jeho myšlení a nazíraní na uměleckou tvorbu. Nejrozsáhlejší částí práce je pak stručný popis všech dokončených skladatelových oper a rozbor situací, které s avantgardou souvisejí. V závěru najdeme hodnocení vlivu surrealismu a dadaismu na skladatelovu tvorbu.