Katedra zpěvu a operní režie / Department of Voice and Opera
Permanentní URI pro tuto komunitu
Procházet
Procházet Katedra zpěvu a operní režie / Department of Voice and Opera podle oponent "HORÁČEK, Pavel"
Nyní se zobrazuje 1 - 13 z 13
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Antické motivy v operách napříč staletímiKoblížková, Olga(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-09-07Bakalářská práce se zaměřuje na výskyt nejznámějších a nejčastějších antických motivů v operách napříč staletími, zahrnující příběhy o Dafné, Orfeovi a Eurydiké, Ariadně a Bellerofontovi. První kapitoly se věnují definici pojmu “antika” a časovému vymezení antiky z hlediska historického. Zbylé kapitoly se věnují přímé problematice využití antických motivů v opeře. Vždy je věnovaná celá nová kapitola a podkapitola jednomu motivu, resp. antické báji. Nejprve je popsán děj samotné antické báje a poté uveden výskyt tohoto motivu v opeře a nástin historických okolností v období vzniku dané opery. Pro vytvoření představy o uchopení antického mýtu v ruzných obdobích operní historie, obsahuje tato práce popis děje nejvýznamějších operních děl inspirovaných antickým mýtem.
- Basové role v operách Bedřicha SmetanyKovačič, Josef(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-09-07Diplomová práce se detailněji zaměřuje na basové role v operním díle významného českého skladatele Bedřicha Smetany. Cílem práce je seznámit čtenáře s těmito rolemi, nastínit jejich pěvecká i herecká interpretační úskalí a vytvořit tak jakýsi kompilát informací pro jejich zdařilé studium. První část práce se pro lepší pochopení kontextu kompoziční práce Bedřicha Smetany zabývá životem, dílem a dobou tohoto skladatele. Hlavní část práce pak již pojednává o konkrétních postavách scénických děl Bedřicha Smetany, přičemž k tvorbě této části autor využívá zejména notové podklady jednotlivých oper a částečně také zmiňuje vlastní dosud nabyté interpretační zkušenosti.
- Figarova svatba se zaměřením na roli CherubínaOplová, Kateřina(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-06-04Bakalářská práce seznamuje čtenáře s titulem Figarova svatba a s postavou Cherubína. To je její hlavní poslání. V práci je ale popsán život a dílo autora divadelní hry Figarova svatba, kterým je Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais, dále skladatele Wolfganga Amadea Mozarta, se zaměřením na jeho operní tvorbu, a libretisty Lorenza da Ponte. Bez těchto tří významných umělců by nevzniklo dílo, které přetrvává staletí. Bylo nezbytné přiblížit nejen jejich tvorbu, ale i poměry, ve kterých dílo tvořili. Dále práce seznamuje s osobností Cherubína jako takového a zabývá se rozborem dvou Cherubínových árií. Cílem rozboru, a to jak textového, tak hudebního, byl záměr co nejvíce přiblížit psychologii postavy.
- Inspirační zdroje Leoše JanáčkaBílková, Ada(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)Datum obhajoby: 2023-06-12Ve své diplomové práci bych se ráda zaměřila na inspirační zdroje Leoše Janáčka. Mým cílem je zpřehlednit skladatelovo vokální dílo a poté najít v jeho tvorbě čtyři hlavní inspirační zdroje, ze kterých Leoš Janáček během svých skladatelských let čerpal. Z každého nalezeného inspiračního zdroje vyberu jedno dílo, které uvedu jako příklad a zároveň jej přiblížím. Ačkoliv představuji čtyři nejzásadnější Janáčkovy inspirační zdroje, všechny jeho tvorbou prochází, vzájemně se proplétají a jsou úzce propojené.
- Jules Masenet a jeho operní dílo s přihlédnuitím k opeře WertherKadyieva, Elmaz(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)Datum obhajoby: 2019-06-03Tato práce se snaží zmapovat operní dílo francouzského skladatele Julesa Masseneta; zvláštní pozornost je pak věnována Massenetově opeře Werther. První kapitola chronologicky zachycuje celé Massenetovo operní dílo. Druhá a třetí kapitola popisují charakter Massenetovy skladatelské osobnosti a vlastnosti jeho hudebního stylu. Čtvrtá kapitola sleduje historické souvislosti opery Werther; pátá kapitola pak uvádí detailní popis děje opery s využitím hudebních příkladů.
- Operní tvorba Bohuslava Martinů se zaměřením na jednoaktovou operu Slzy nožeBělohlávek, Martin(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2024)Datum obhajoby: 2024-06-03Ve své bakalářské práci se zaměřím na operní tvorbu slavného českého skladatele Bohuslava Martinů. V rámci této části jeho tvorby se zaměřím zejména na opery krátké a jednoaktové, kterým není věnována taková pozornost, byť rozhodně mají své místo v rámci skladatelovy tvorby. Ze všech jednoaktových oper se budu nejvíce zabývat operou Slzy nože, se kterou jsem měl možnost se setkat i interpretačně v rámci studia na AMU. Rozeberu ji nejen po obsahové stránce, ale také po stránce pěvecké. Na závěr své práce položím několik otázek režisérce naší produkce – Vilmě Bořkovec, týkajících se zejména její interpretace tohoto nevšedního hudebního díla. Věřím, že svou prací přispěji k většímu zájmu o hudební tvorbu Bohuslava Martinů, zejména pak o jeho jednoaktové opery.
- Porovnání oper Otello Gioacchina Rossiniho a Otello Giuseppa VerdihoTrnečka, Jakub(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)Datum obhajoby: 2023-06-12Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním oper Gioacchina Rossiniho a Giuseppa Verdiho se stejným námětem „Otello“ autora Williama Shakespeara. Nejprve se podíváme na historický kontext obou autorů, porovnáme tedy dobu, ve které autoři žili, zmapujeme jejich životní dílo s cílem zjistit, zdali to mohlo ovlivnit autorovou tvorbu. Následně porovnáme zdroje, se kterými skladatelé měli možnost pracovat, jak se k nim dostali a jak moc převzali z původního díla Williama Shakespeara. Nejdůležitější částí je porovnání samotných oper z hlediska děje, vývoje a vyobrazení postav, v praktické části provedeme harmonický rozbor árií, které autor práce považuje za stěžejní z pohledu pěvce tenorového oboru.
- Poznatky o písních a tancích smrti M.P.MusorgskéhoJanda, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)Datum obhajoby: 2021-06-16Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na jedno z děl ruského skladatele Modesta Petroviče Musorgského, písňový cyklus Písně a tance smrti. V první části představí skladatelovu osobnost, život, dílo a vlivy, které formovaly jeho kompoziční styl. Druhá část je věnována středověkému fenoménu Totentanz, jako hlavní skladatelově inspiraci. Následná analýza ukazuje nejzajímavější momenty cyklu v souvislostech podstatných pro hlubší pochopení díla. Pro názornost je výklad doplněn četnými notovými ukázkami.
- Role Ilii, trojské princezny, v opeře Idomeneo W.A.MozartaKopřivová, Zuzana(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)Datum obhajoby: 2021-09-06Bakalářská práce se zaměřuje na vybranou operní roli z Mozartovy opery Idomeneo. V úvodní části práce bude stručně představen autor, okolnosti vzniku díla a informace o jeho prvním uvedení. V následující praktické části práce je již pozornost směřována výhradně na roli Ilii. Ta bude postupně rozebírána z nejrůznějších hledisek – z hlediska vývoje a charakteristiky postavy, z hlediska pěveckého a v neposlední řadě i z hlediska rozdílných interpretačních přístupů vybrané části opery. Před samotným závěrem práce je zařazena kapitola pojednávající o osobní interpretační zkušenosti s touto rolí.
- Slavní tenoristé 20. stoletíSouček, Otakar(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-06-04Práce stručně popisuje život a uměleckou dráhu nejslavnějších tenoristů 20. století, dle výběru autora. Mezi nimi jsou Enrico Caruso, Beniamino Gigli, Mario Del Monaco, Mario Lanza, Franco Corelli, Giuseppe Di Stefano, Carlo Bergonzi, Nicolai Gedda, Jon Vickers, Alfredo Kraus, Fritz Wunderlich, Peter Schreier, Luciano Pavarotti, Plácido Domingo, José Carreras, Francisco Araiza. Ve druhé kapitole jsou zmíněni tenoristé ze začátku 20. století, které známe už jen z vyprávění a starých gramofonových desek. (Leon Escalais, Alessandro Bonci, André d'Arcor, Otakar Mařák, Leo Slezák, John Mac Cormack, Alfred Piccaver, Miguel Burro Fleta, Hipolito Lazaro, Giuseppe Campora, Tito Schipa, Lauritz Melchior, Georges Thill, Karel Burian, Franz Völker, Giacomo Lauri-Volpi, Helge Roswaenge, Jussi Björlig, Jana Peerce, Leopold Simoneau, Richard Tucker, Ramon Vinay)
- Smetanova Libuše na scéně Národního divadla v Praze od roku 1918Potoma, Martin(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2024)Datum obhajoby: 2024-06-03Diplomová práca sa zameriava na všetky doposiaľ známe uvedenia opery Libuše ,hlavne od konca 1. svetovej vojny, v Národnom divadle v Prahe. Hneď v úvod-nej kapitole vysvetľuje a približuje význam a obsah tejto opery, aké historické udalosti sprevádzali vznik Libuše. Ako autor pristupoval k svojej kompozícii a aké zdroje využíval pri svojej práci. Taktiež sa zameriava na prvé uvedenia tejto slávnostnej opery. Akí poprední sólisti spievali v týchto inscenáciách a zároveň ako rástla ich kariéra, nie len na scéne Národného divadla. V druhej kapitole sa zameriava na historické obdobie medzivojnového obdobia. Akí režiséri, dirigenti a speváci titulných rolí účinkovali v týchto uvedeniach a v niektorých uvedeniach, aj ako sa o nich písalo v médiách. V tretej kapitole približuje povojnové obdobie, nie len po spoločenskej a politickej stránke, ale aj ako to ovplyvnilo túto operu. Aké významné a pamätné udalosti pomohli k jej opätovnému uvádzaniu. V štvrtej kapitole sa zameriava na najnovšie informácie o uvedeniach, ktoré sa odohrali po nežnej revolúcii a ako ich vnímali a hodnotili média.
- Vokální tvorba Eugena SuchoněPotoma, Martin(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)Datum obhajoby: 2022-06-13Bakalárska práca sa zameriava na operné a piesňové diela slovenského autora Eugena Suchoňa. Úvodná časť obsahuje stručný životopis autora a charakteristiku jeho prvotných tendencií o vytvorenie národnej opery. Druhá časť diela je venovaná jeho dvom operám, dejovej a hudobnej stavbe a tiež aj hodnoteniam kritikov a širokej verejnosti. Tretia časť je venovaná piesňovej a zborovej tvorbe, kde sú konkrétne diela a zároveň ich charakteristika a autorova vízia. Obsahuje nie len populárne diela, ale tiež aj neznáme diela.
- Vokální tvorba Pavla Haase se zaměřením na klavírní kvintet s tenorovým sólem Fata Morgana op.6Nosek, Vít(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)Datum obhajoby: 2019-06-03Diplomová práce se zabývá vokálním dílem moravského skladatele Pavla Haase. Tento skladatel, který působil téměř po celý život v Brně, se řadí mezi české avantgardní skladatele první poloviny 20. století. Práce zkoumá jeho vokální dílo jako celek a zaměřuje se také na Haasovu práci s lidovou písní. Podrobněji se práce věnuje především jeho vokálně-instrumentální skladbě Fata Morgana op. 6 z roku 1923, popisuje okolnosti jejího vzniku, komentuje dostupné provozovací materiály a provádí její stručnou analýzu.