Katedra dechových nástrojů / Department of Wind/Brass Instruments

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/14

Procházet

Procházet Katedra dechových nástrojů / Department of Wind/Brass Instruments podle oponent "HERMAN, František"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 27
  • Ars rediviva, historie a koncertní činno st
    Krátká, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-04
    Název mé bakalářské práce zní Ars rediviva, historie a koncertní činnost. Cílem práce je zmapování historie a koncertní činnosti českého komorního souboru Ars rediviva. Hudebního tělesa, které mělo přímý vliv na navrácení staré hudby na československá koncertní pódia v 50. letech 20. století a na vývoj poučené interpretace v Československu. Soubor Ars rediviva byl jedním z nejdéle působících komorních těles na české scéně (1951 - 2005). Interpretoval téměř výhradně hudbu baroka a klasicismu (výjimku tvořila některá díla současných českých skladatelů, jejichž premiéry Ars rediviva provedla). V první kapitole je představen zakladatel souboru Milan Munclinger. Druhá kapitola se věnuje okolnostem vzniku tělesa a počátkům působení tělesa na hudební scéně. Třetí kapitola mapuje personální změny v průběhu činnosti tělesa, čtvrtá kapitola mapuje koncertní činnost tělesa a repertoár.
  • Dechové trio v tvorbě českých autorů 20. století
    Vaňková, Simona
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-08
    Magisterská práce s názvem Dechové trio v tvorbě českých autorů 20. století podrobně pojednává o čtyřech významných českých dílech pro dechové trio: Ervín Schulhoff - Divertissement pro hoboj, klarinet a fagot (1927), Bohuslav Martinů - Čtyři madrigaly pro hoboj, klarinet a fagot (1937), Iša Krejčí - Trio ? divertimento pro hoboj, klarinet a fagot (1935) a Klement Slavický - Trio per Oboe, Clarinetto in B e Fagotto (1937). Kapitoly obsahují jednak životopisy skladatelů, jejich inspirační zdroje a podněty, jednak podrobné interpretační rozbory jednotlivých dechových trií, s přihlédnutím k originálnímu přínosu českých skladatelů evropskému neoklasicismu. Práce je doplněna o soupis dalších českých dechových trií 20. století. Příloha obsahuje partitury čtyř rozebíraných děl.
  • Dechový orchestr mladých Krnov
    Horáková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
    Česká republika a zejména severní morava je známa bohatou tradicí dechové hudby. Dechový orchestr mladých Krnov funguje or roku 1961 nepřetržitě téměř padesát let. Za tuto dobu se stal špičkovým tělesem v oblasti mládežnických dechových orchestrů v České republice. Reprezentuje naši zemi na mnoha zahraničních zájezdech (Evropa, USA) a je výhercem významných soutěží. Těchto úspěchů dosahuje zejména díky svému uměleckému vedoucímu Karlu Dospivovi, který dirigentem po celou dobu fungování orchestru.
  • Dittrichová L.: Bakalářský koncert
    Dittrichová, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-06
  • Fagot v komorní tvorbě Bohuslava Martinů
    Krátká, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-05
    Název mé diplomové práce zní Fagot v komorní tvorbě Bohuslava Martinů. Práce má za cíl zmapovat komorní tvorbu Bohuslava Martinů pro fagot, konkrétně okolnosti vzniku skladeb, premiéry či nahrávky. Dalším bodem zkoumání je výběr několika interpretačně zajímavých částí v partech fagotu a jejich posouzení z pohledu interpreta. V první kapitole se věnuji osobnosti Bohuslava Martinů v jednotlivých obdobích života s odkazy na nejvýznamnější skladby profesní vlivy. V další kapitola obsahuje soupis komorní tvorby pro fagot Bohuslava Martinů s informacemi o vzniku a premiérách daných skladeb. Nachází se zde také notové ukázky zajímavých míst v partech fagotu a jejich interpretační specifika.
  • Francis Poulenc - komorní tvorba pro fagot
    Skalický, Radovan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-15
    Francis Poulenc je znám především jako člen skladatelské skupiny, která vznikla v Paříži na počátku 20. století a která se nazývá ?Pařížská šestka?. Kromě Poulenca do ní patří ještě Darius Milhaud, Arthur Honegger, Georges Auric, Louis Durey a Germaine Tailleferrová a ačkoli je dohromady spojuje jen málo znaků, řadíme je zpravidla ke směru hudebního neoklasicismu. Inspirátorem skupiny byl Eric Satie a mluvčím pak Jean Cocteau, jehož manifest Kohout a harlekýn je vyjádřením východisek skupiny. Francis Poulenc se narodil 7. ledna 1899 v Paříži a prožil zde většinu svého života. Studoval soukromě u Ricarda Viñese (klavír) a Charlese Koechlina (kompozice). Zprvu byl známý především jako klavírista (v duu s barytonistou Piérrem Bernacem nebo se sopranistkou Denise Duval), posléze vešel ve známost i jako uznávaný skladatel. Zemřel na infarkt 30. ledna 1963. Poulencova tvorba obsahuje téměř všechny skladatelské žánry, nejvíce však napsal písní a skladeb pro klavír. Známé jsou jeho opery (např. Prsy Tirésiovy nebo Dialogy Karmelitek), dále koncerty (např. Koncert pro klavír a orchestr nebo Koncert Champêtre pro cembalo) a také tvorba duchovního zaměření (Litanies à la vierge noire nebo Stabat Mater). Mezi posluchači je však nejpopulárnější jeho tvorba komorní, především pro svou vyváženost a krásné melodie. Ve třech ze svých komorních skladeb použil Poulenc fagot: V Sonátě pro klarinet a fagot (1922), v Triu pro hoboj, fagot a klavír (1926) a v Sextetu pro flétnu, hoboj, klarinet, fagot, lesní roh a klavír (1939). Každá z těchto kompozic má svá specifika a fagot je v nich použit odlišným způsobem. Sonáta pro klarinet a fagot je postavena na sólovém hlasu klarinetu. Fagot jej pouze doprovází figuracemi a skoky v legatu. V Triu hraje hlavní roli klavír a dvojice hoboje a fagotu mu v hudebním dění sekunduje. Nejsou však sníženi na roli pouhých doprovázečů, Poulenc jim svěřuje také značnou část motivického materiálu. Sextet je pak vyváženým komorním dílem s rovnoměrným využitím všech nástrojů.
  • Historie a vývoj fagotového strojku
    Soukal, Libor
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-16
    Cílem této práce bylo popsat historii a vývoj fagotových strojků.Velký význam pro konstrukci a správnou funkci strojků má materiál, třtina Arundo Donax. V práci je popsán a vysvětlen vztah mezi biologickými, fyzikálními a chemickými vlastnostmi této rostliny,které jsou pro výrobu strojku požadovány.Detailně je uveden postup výroby strojků.
  • Hudební řeč Jiřího Temla a rozbor skladb y Teatro Piccolo pro fagot a klavír
    Havlíčková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-06
    Tato bakalářská práce se zabývá osobností českého skladatele Jiřího Temla a zaměřuje se především na formální a interpretační rozbor skladby Teatro Piccolo pro fagot a klavír. Závěrečná kapitola práce se věnuje výčtu skladeb Jiřího Temla pro dřevěné dechové nástroje.
  • Karel Pivoňka a fagotová třída HAMU od jejího počátku do současnosti
    Propilková, Denisa
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-10
    Název mé magisterské práce zní Karel Pivoňka a fagotová třída HAMU od počátku do současnosti. V první kapitole uvádím vývoj české fagotové školy a vše co předcházelo vzniku fagotové třídy HAMU. V první kapitole se nachází podkapitola, kde se zmiňuji o osobnosti Karla Bidla, který měl také vliv na vývoj české fagotové školy. V druhé kapitole pojednávám o Hamu, systému na škole a jednotlivých katedrách. V následující třetí kapitole je popsána osobnost Karla Pivoňky a v její podkapitole jsou uvedeni všechny jeho absolventi konzervatoře i HAMU. Další kapitola obsahuje nevýznamnější absolventy HAMU od počátku do současnosti. V poslední kapitole je přehled většiny veřejných koncertů a přenosů pro rozhlas, které hrál Karel Pivoňka. V příloze se nachází naskenované fotografie prof. Karla Pivoňky.
  • Klarinet a jeho žánrová všestrannost v hudbě 20. století
    Slováček, Felix
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-01
    Práce se zabývá žánrovou rozmanitostí klarinetu ve 20. století a zaměřuje se na interprety, kteří se pohybují na pomezí klasiky a jazzu. První kapitola uvádí obecný vývoj klarinetu až po současnost. Druhá popisuje využití klarinetu, jak v různých hudebních seskupeních, tak v nonartificiální hudbě. Třetí kapitola se zaměřuje na stěžejní klasické skladby pro klarinet, zkomponované skladateli ovlivněnými folklórem. Čtvrtá a pátá kapitola obsahuje nejvýznamnější interprety světové a české scény, jež se celý svůj život vyskytovali mezi klasikou a jazzem. V poslední kapitole přináším své vlastní poznatky a zkušenosti z hudby žánrových přesahů.
  • Lahodná Jana: Bakalářský koncert
    Lahodná, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-15
  • Leonard Bernstein a jeho přínos do klarinetové literatury v 21. století
    Slováček, Felix
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-05
    V mé práci s názvem "Leonard Bernstein a jeho přínos do klarinetové literatury 21. století" se nejprve věnuji životu L.B. Pokouším se zdůraznit hlavní událostí jeho hudební kariéry. V další kapitole shrnuji Bernsteinovo skladatelské dílo. Zvláště se věnuji skladbám, v kterých autor využil klarinet jako sólový nástroj. Sonátou pro klarinet a klavír se poté zabývám v následujících dvou částech. Zároveň se zabývám Bernsteinovým dílem v kontextu dnešního hudebního života, neboť jeho skladby jsou do dnes oblíbené a hrané. Týká se to i Sonáty pro klarinet a klavír, která je běžnou součástí repertoáru dnešních klarinetistů.
  • Lucie Horáková: Magisterský koncert
    Horáková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
  • Matlasová Kateřina : Magisterský koncert
    Matlasová, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-02
  • Metodická pravidla při hře na klarinet a saxofon
    Dittrichová, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-06
    Moje bakalářská práce se zabývá problematikou odlišných způsobů hry, potažmo výuky na klarinet a saxofon. Kromě odlišných a společných znaků hry na oba nástroje je v~práci uvedeno porovnání a zhodnocení některých metodických klarinetových i saxofonových škol a jejich využití ve výuce. Hlavní částí bakalářské práce je kapitola, která pojednává o~prvních krůčcích začátečníka klarinetisty nebo saxofonisty, včetně průpravy na přípravné nástroje (zobcová flétna, chalumeau, sopránsaxofon), výběru vhodného vybavení a denního cvičebního rozvržení.
  • Metodika ako prostriedok hudobného rozvoja žiaka
    Makarovič, Jozef
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-06
    Táto práca je venovaná otázkam a problematike hudobného rozvoja žiaka. Analyzujem v nej zákonitosti rozvoja z hľadiska hudobných zručností, schopností, rozoberám negatívne elementy brzdiace hudobný vývin a uvádzam možnosti a spôsoby riešenia problémov s tým spojené. Popisujem metodické a pedagogické postupy učiteľa ako hlavného predpokladu a činiteľa k vychovaniu úspešného hudobne vzdelaného človeka.
  • Metodika hry na lesní roh
    Matlasová, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-02
    Tématem této diplomové práce je Metodika hry na lesní roh. Text je rozdělen do několika kapitol. Po krátkém úvodu se zabývám vývojem lesního rohu s přihlédnutím k počátku vývoje v Čechách. Kapitola třetí přináší stručný přehled vybraných metodických škol. Následují kapitoly o držení nástroje, dýchání, nátisku. Těžiště práce tvoří kapitoly nátisková a dýchací cvičení.
  • Problematika výroby fagotových strojků
    Propilková, Denisa
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-06-05
    Název této bakalářské práce je Problematika výroby fagotových strojků. Práci rozděluji do pěti kapitol a jedné podkapitoly. V první kapitole píši všeobecně o fagotovém strojku. Ve druhé kapitole popisuji Arundo donax ? trsť rákosovitou. Ve třetí kapitole se nachází seznam potřebných nástrojů k výrobě fagotových strojků. Čtvrtá kapitola je věnována samotnému pracovnímu postupu při zhotovení fagotového strojku. V páté kapitole představuji nejvýznamnější výrobce fagotových strojků v Čechách. Čtvrtou kapitolu považuji za stěžejní část této bakalářské práce. Jako přílohu přikládám obrázky pracovních pomůcek.
  • Rossiniho život a dílo: Fagotový koncert a otázka autorství
    Hlavatý, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-06-06
    Gioacchino Rossini, který žil v letech 1792-1868, byl autorem 39 oper, rozličných děl duchovní hudby, kantát a dalších vokálních a instrumentálních skladeb a souborů různých menších skladeb nazvaných Péchés de vieillesse (Hříchy stáří). Působil především v Itálii a Francii. Svoji skladatelskou činnost přerušil v roce 1829 a do konce života komponoval převážně jen drobnější a příležitostné skladby. Mezi typické znaky jeho tvorby patří melodicky nápaditá témata, sotto voce střídané fortissimem celého orchestru, doprovod tzv. brýlovým basem a témata začínající šestnáctinovou hodnotou následovanou půlovou (nebo jejich variace). Fagotový koncert, jehož autorství není zatím potvrzeno, byl napsán pravděpodobně mezi lety 1845-48 pro fagotistu Nazzarena Gattiho pro jednu ze závěrečných zkoušek na hudebním lyceu. Detailním rozborem díla lze však dojít k závěru, že koncert není zcela původním Rossiniho dílem. V dnešní době je nejvíce ceněn za díla, která jsou psána ve stylu italské opery buffa (např. Lazebník sevillský).
  • Sharon Kam
    Lahodná, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-15
    V diplomové práci je pojednání o osobnosti Sharon Kam, jedné z nejvýznamnějších a nejuznávanějších světových hráček na klarinet. Stručně a přehledně jsou popsány její začátky a hlavní milníky jejího života a profesního vývoje. Je podán přehled všech jejích vydaných nahrávek i současný nabídnutelný repertoár. Formou rozhovoru jsou prezentovány její názory na klarinetovou hru, přístupy k nacvičování nových skladeb i její další reakce na položené otázky. Zvláštnosti interpretace Sharon Kam jsou demonstrovány na rozboru Fantazijních kusů op. 73 Roberta Schumanna a její pojetí a názor na tuto skladbu jsou porovnány s provedením významného francouzského klarinetisty a pedagoga, Michela Arrignona. Práce je doplněna popisem dechových cvičení, které i v nácviku Sharon Kam hrají významnou roli. Při popisu inspiračního významu zmíněné umělkyně na můj vývoj jsou její názory konfrontovány s mými.