Katedra dechových nástrojů / Department of Wind/Brass Instruments

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/14

Procházet

Procházet Katedra dechových nástrojů / Department of Wind/Brass Instruments podle oponent "MESANY, Mario"

Nyní se zobrazuje 1 - 12 z 12
  • Flétnisté pedagogové na AMU v Praze
    Olšaníková, Nikola
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-05
    Práce je přehledem informací o významných českých flétnistech, kteří pedagogicky působili na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze (dále také „HAMU“) nebo na ní působí i dnes. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se obecně zabývá Akademií múzických umění v Praze (dále také „AMU“ nebo „Akademie“), zvláště jejím vznikem a historickým vývojem. Druhá kapitola s názvem Pedagogové flétnisté na AMU v Praze je stěžejní kapitolou této práce. Najdeme zde výčet jmen pedagogů s jejich životopisy a u nynějších pedagogů doplnění o jejich spojitosti s HAMU jakožto bývalou studentskou či nyní pracovně-pedagogickou institucí. Tato kapitola také představuje jejich významné žáky, kteří se uplatnili na významnějších pozicích předních českých či zahraničních orchestrů nebo se proslavili jako sólisté.
  • Flétnový repertoár s mytologickou předlohou
    Přibyl, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-07
    Tato práce se zaměřuje na srovnání skladeb pro flétnu od tří francouzských autorů – Julese Moqueta, Clauda Debussyho a Alberta Roussela. Společné téma jejich kompozic je faun Pan z řecké mytologie. Cílem je identifikovat rozdíly a podobnosti v jejich stylovém a kompozičním přístupu. Jules Moquet se drží tradičního romantického stylu, Claude Debussy přináší impresionistické prvky a Albert Roussel překvapuje složitějšími strukturami a harmoniemi. Studie využívá dostupné informace o skladbách a osobní zkušenosti autora jako flétnisty. Tímto srovnáním přispívá k lepšímu porozumění různorodosti skladeb pro flétnu na téma faun Pan.
  • František Kramář a jeho Koncert pro flétnu a hoboj C dur op. 65
    Séquardtová, Julie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-07
    František Vincenc Kramář je mnohdy neprávem opomíjený český klasicistní skladatel. Tato práce si klade za cíl představit jej v jeho celé umělecké šíři, nejen jako autora jednoho z nejhranějších koncertů pro klarinet. Práce se zabývá životem tohoto velkého skladatele, interpreta a učitele. Uvádí nás do tajů tehdejší umělecké doby, která byla silně závislá na štědrosti uměnímilovných šlechticů. Práce mapuje osud rodícího se skladatele od útlého dětství až po vytoužené a nesnadno získané hudební pozice, seznamuje čtenáře s početnou tvorbou děl a v neposlední řadě poskytuje harmonickou a formální analýzu Koncertu pro flétnu a hoboj C dur, op. 65. Z pohledu interpreta, především flétnisty a hobojisty, může tato práce sloužit ke snazšímu nastudování a správnému pochopení klasicistních opusů.
  • František Malotín a jeho metodika hry na flétnu
    Závora, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-03
    Tato práce se převážnou částí zaměřuje na metodiku výuky hry na příčnou flétnu, vytvořenou Františkem Malotínem. Jsou v ní představeny nejpodstatnější části z jeho Praktické metodiky a stručně charakterizována volně navazující učebnice s názvem První doteky. Pro porovnání byla zvolena starší, u nás dříve běžně užívaná Škola hry na příčnou flétnu od Rudolfa Černého a Josefa Boka. Cílem práce je přednést to nejdůležitější, co František Malotín vytvořil, zhodnotit přínos této metodiky a její aktuálnost pro dnešní dobu. Nakonec porovnat rozdílné přístupy k výuce dvou výše zmíněných výukových systémů. Toto porovnání a zhodnocení vychází z hráčských a pedagogických zkušeností autora této práce. Mimo jiné práce přináší stručný pohled na tuto metodiku, který může pomoci pedagogům při seznamování se s ní, nebo při rozhodování, podle které školy vést výuku.
  • Hudba běloruských skladatelů a jejich skladby pro flétnu
    Shvamberkova, Lizaveta
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-03
    Tato bakalářská práce se zabývá běloruskou komorní hudbou pro flétnu. Pojednává o vedoucích běloruských skladatelích a představuje stylové zhodnocení jejich tvorby. Obsahuje rozsáhlý seznam se skladbami běloruských autorů pro flétnu ve formě praktické tabulky. Práce si klade za cíl popularizaci běloruské hudby a seznámení evropských flétnistů-interpretů s běloruskými skladbami pro flétnu.
  • Přehled a studium flétnových etud
    Přecechtělová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-18
    Diplomová práce se zaměřuje na rozřazení flétnových etud. Tvoří základ vhodné příručky pro studenty i pedagogy. Po pečlivé analýze dostupného notového materiálu se zde uvádí dva systémy řazení etud. První je uspořádán podle stupňů obtížnosti od začátečníků, pokročilých až po studenty konzervatoří a vysokých škol. V každé úrovni jsou uvedeny odpovídající svazky flétnových etud a jejich autoři. Náplň druhého systému tvoří samotný charakter etud. V tomto oddílu se nachází technické a přednesové etudy. V závěru práce jsou blíže uvedeni evropští autoři flétnových etud z různých slohových obdobích. V diplomové práci je navržen jednoduchý způsob přehledu flétnových etud, v němž je možné si dohledat cvičení na základě svých individuálních potřeb a požadavků.
  • Příprava flétnisty na orchestrální konkurz
    Kadlec, Tim
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-25
    Tato bakalářská práce se podrobně zabývá systematickou přípravou k orchestrálnímu konkurzu na flétnu. Přibližuje problematiku vyhledávání konkurzů, přípravy všech potřebných dokumentů souvisejících s přihláškou, studia vybraných orchestrálních partů a metody potlačení stresu při konkurzu. Práce by měla být pokusem o návod, jak se ke konkurzu řádně připravit a úspěšně jej vykonat.
  • Psychologie hudebního výkonu
    Hajná, Štěpánka
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-14
    Diplomová práce je zaměřena na problematiku hudebního výkonu z psychologického pohledu. Tento pohled je v práci pojat zeširoka a zahrnuje veškeré náležitosti, které nás v souvislosti s hudebním vystupováním mohou napadnout a pomoci nám cítit se na pódiu jako doma. Zohledňuje variabilitu lidského myšlení i povah, jež potřebují odlišný způsob profesního vedení. Nezapomíná na zdůraznění mnohých, často opomíjených prohřešků, s nimiž se odmalička můžeme setkat jak ve vlastní interpretaci, tak v samotném životě. Dozvíme se, jak správně cvičit, připravit se na vystoupení, jak být správně motivovaní a nikoliv hudebně frustrovaní, co všechno má na naši interpretaci vliv a především, jak se zbavit trémy, jež naši interpretaci mnohdy zbytečně hatí. Práce nabízí také návrhy řešení na rozličné situace, se kterými jsme ve svém hudebním životě konfrontováni. Primární důraz je ovšem kladen na celkové pochopení významu hudby, jejího smyslu v našem životě a sebereflexi každého z nás, jež je v otázce interpretace naprosto klíčová.
  • Srovnání hudebního vzdělání v ČR a východní Evropě
    Shvamberkova, Lizaveta
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-03
    Tato diplomová práce se zabývá specifiky a rozdíly v hudebním vzdělání mezi Českou republikou a zeměmi východní Evropy (Bělorusko, Ukrajina, Polsko a Rusko). Hlavním zaměřením je analýza výuky příčné a zobcové flétny na základních uměleckých školách a konzervatořích v těchto zemích. Práce rovněž zkoumá modely výuky, metodiky práce a instruktivní literaturu používanou v těchto vzdělávacích institucích. Srovnává vzdělávací metody mezi východními zeměmi a Českou republikou a analyzuje přístupy flétnových škol Františka Malotína a Jurije Dolžikova. Práce je prezentována jako pomůcka pro pedagogy hudebního oboru na školách základního a středního stupně a obsahuje rozsáhlý seznam notové literatury od východních autorů, která je vhodná pro výuku příčné a zobcové flétny.
  • Studium flétnových orchestrálních partů
    Kadlec, Tim
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-03
    Tato diplomová práce podrobně zkoumá flétnové orchestrální party. Zabývá se nejen jejich úskalími, ale také historickým pozadím vývoje. Práce obsahuje orchestrální party z prostředí symfonického a operního orchestru. Všechna orchestrální díla jsou doplněna notovými ukázkami v moderním notovém přepisu s opravenými tiskovými chybami v původních vydáních.
  • Vilém Blodek a jeho Koncert D dur pro flétnu a orchestr
    Baštová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-03
    Bakalářská práce na téma „Vilém Blodek a jeho Koncert D dur pro flétnu a orchestr" pojednává o jednotlivých životních etapách a dílech Viléma Blodka. Zaměřuje se na jedno z jeho nejslavnějších děl napsaných pro flétnu. V první kapitole se práce zabývá osobním životem autora a prostředím, které mělo vliv na jeho utváření hudebních myšlenek. Do celkové charakteristiky Koncertu D dur je zařazena formální i harmonická analýza, která nám umožňuje lépe proniknout do struktury tvorby skladatelova osobitého stylu. Ve své závěrečné fázi se tato práce zabývá interpretační problematikou z pohledu hráče na příčnou flétnu, se kterou se může potýkat každý interpret. Z celkového pohledu může tato bakalářská práce posloužit jako vhodná instruktivní literatura pro všechny budoucí interprety.
  • Zdeněk Bruderhans a jeho přínos v interpretaci skladeb pro příčnou flétnu
    Hajná, Štěpánka
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-03
    Bakalářská práce se zabývá celkovým náhledem na osobnost předního českého flétnisty Zdeňka Bruderhanse a jeho novátorský přínos v interpretaci skladeb pro příčnou flétnu, a to jak v rovině teoretické, tak i praktické, obohacené rovněž o osobní zkušenost. Je opřena o jeho knihu „Základy hudebního přednesu“ a taktéž emailovou korespondenci, která byla pro práci nesporným přínosem a dodává jí na autenticitě.