Katedra scénografie / Department of Stage Design

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/5

Procházet

Procházet Katedra scénografie / Department of Stage Design podle oponent "DUŠEK, Jan"

Nyní se zobrazuje 1 - 14 z 14
  • Bohuslav Martinů "Julietta" - komplexní scénografický projekt opery
    Kahounová, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-18
    Tato práce se zabývá mojí scénografickou a kostýmní interpretací opery českého skladatele Bohuslava Martinů - Julietta aneb Snář. Prezentuji zde své návrhy a celkový postup, v němž jsem zkoumala různé možnosti a principy. Řešení mého návrhu scénografie stojí na principu koláže. Snažím se vycházet z obrazové imaginace, kterou rozvíjel surrealismus. Kostýmy jsem pojala velice konkrétně, bez přílišné stylizace. Při jejich tvorbě jsem využívala možnosti střetu různých individuí z různých částí společnosti na jednom místě, ve snu. V práci se dále snažím přiblížit a analyzovat hlavní téma opery, kterým se stal sen. Zamýšlím se nad rolí snů v našich životech a na základě toho nad motivací jednání hlavní postavy opery.
  • Charles Gounod "Faust a Markétka" - komplexní scénografické řešení
    Šmídová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-28
    Tato práce dokumentuje cestu k vytvoření vlastního scénografického řešení opery Faust a Markétka skladatele Charlese Gounoda. Součástí této práce jsou informace o vzniku opery a o hlavních literárních dílech týkajících se faustovského tématu. Subjektivní hodnocení několika slavných interpretací této opery a úvaha nad jejími filosofickými tématy vedou k vlastnímu výtvarnému řešení, které je obhájeno v závěru práce.
  • Eugene O´Neill: Anna Christie - komplexní scénografický projekt a osobní rozbor hry
    Forstová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-10
    V teoretické části své diplomové práce se věnuji tvorbě amerického dramatika, Eugena O'Neilla, konkrétně pak jeho hře Anna Christie. Na základě dramatického textu jsem se pokusila o vlastní psychologický vhled do příběhu i o analýzu charakterů hlavních hrdinů hry. Předkládám vlastní rozbor díla, atmosféry doby a předobrazů jednotlivých postav i míst kde se příběh odehrává. Snažím se postihnout poetičnost, kterou ve hře vytváří nekonečnost moře. Pro lepší pochopení, doplňuji svou studii o faktografické informace, které přibližují životní osudy hlavních postav i za rámec hry. Dále zde zmiňuji vybrané inscenace Anny Christie, jejich výtvarné zpracování konfrontuji se svým. Podrobněji pak objasňuji cestu k vlastnímu scénografickému řešení. Následuje popis mé praktické magisterské práce a ohlédnutí se i k ostatním úkolům, které jsem během svého magisterského studia oboru scénografie zpracovala.
  • G. Puccini: Bohéma /komplexní scénografické řešení/
    Krčmářová, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    V tomto textu je popsána práce na akademickém úkolu, jehož zadáním bylo scénografické pojetí opery Giacoma Pucciniho Bohéma. První část práce je věnována historii vzniku opery, v druhé části zmiňuji inspirační zdroje a na závěr uvádím svou scénografickou a kostýmní koncepci.
  • Georges Bizet: Carmen - komplexní scénografický projekt
    Březinová, Dorota
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-05
    Téma, kterým se zabývám v mé bakalářské práci, je opera George Bizeta Carmen a její scénografické řešení. Popisuji zde svoji cestu k pochopení tohoto díla a doby, kdy vzniklo, i k poznání dobových reálií. Okrajově se dotýkám témat, která jsou s dílem úzce spjata, jako je historie koridy, tanec flamengo , ale i obyčeje romské kultury. Snažila jsem se dopídit, čím a jak se stala tato opera přes počáteční neúspěch tak uznávanou a dodnes hranou při velkém zájmu diváků. Hledala jsem hranu, kdy dílo překračuje hranici průměrnosti. Na vybraných inscenacích přibližuji jak vývoj vnímání tohoto díla, tak i vizuální změny výtvarného řešení a jejich význam pro moderní scénografii. V části srovnání výtvarného řešení předních zahraničních scén uvádím Roayl opera house CoventGared 1989, La Scalla 2006 a Staatsoper Unterden Liden 2006. Moje studie se týkala i ztvárnění Carmen na české scéně výtvarníky Koláře a Tröstera pod režií Kašlíka. Nad otázkou, zda obnovit či modernizovat dílo, jsem přemýšlela při každém kroku. Nakonec jsem se rozhodla pro aktualizaci a myslím, že je to tak správně.
  • Georges Bizet: Carmen - komplexní scénografický projekt
    Suchá, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-05
    Ve své bakalářské práci zpracovávám komplexní scénografické řešení opery Georges Bizeta, Carmen. Věnuji se historickému kontextu v době vzniku, stručným životopisem Georgese Bizeta shrnuji fakta, která měla na vznik opery Carmen vliv, a jaké byly prvotní reakce, mezi ty se řadí i kapitola o Fridrichu Nietzschem a jeho vnímání tehdejší hudební scény v Evropě. V analýze světových uvedení Carmen, jsem se zaměřila na současné produkce z Berlína, New Yorku a Barcelony. V inspiračních zdrojích jmenuji pro mou koncepci zásadní zkušenosti se současným vizuálním vnímáním, zabývám se polemikou válečného a módního prostředí z hlediska fotografie. Z těchto zdrojů vyplývá má scénografická a kostýmní koncepce, která je popsána a zdokumentována v obrazových přílohách.
  • Giacomo Puccini „Tosca“
    Dulíková, Ema
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-20
    V mojej bakalárskej práci som sa venovala opere Giacoma Pucciniho Tosca. Okrem scénografického, priestorového a kostýmového riešenia som rozoberala hudbu a prácu s emóciami divákov skrze ňu, historický kontext opery a udalosti, počas ktorých vznikala a možné inšpirácie za postavami z Toscy. Veľkú časť som venovala rozboru charakterov postáv, otázkam, odpovediam a zase otázkam za ich činmi a rozmýšľaním, ktoré boli dôležité práve v mojom výtvarnom riešení. V neposlednom som rozoberala pojmy náboženstva, viery, zodpovednosti a následkom jednania, ktoré sú kľúčovými v celom deji opery a sú neoddeliteľnou súčasťou motivácie postáv. Cieľom práce a aj celého riešenia opery nebolo dávať odpovede, ale nechať diváka alebo čitateľa, aby si sám vytvoril názor a zaujal postoj v príbehu plnom protikladov a kontrastov.
  • Giuseppe Verdi - Rigoletto komplexní scénografický projekt
    Lippertová, Dominika
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-06-07
    Tato práce je teoretickou částí scénografického projektu opery Rigoletto. Rozebírám zde celý proces tvorby a komplexní výtvarný koncept. První část práce rozebírá zahraniční inscenace Rigoletta se zaměřením na scénografii poměrně současných inscenací a porovnává je s inscenací ze 70. let, která je z pohledu scénografie klasičtější. Rozbor inscenací je podkladem pro analýzu možností výtvarného zpracování opery Rigoletto. Druhá část práce vychází z předchozí analýzy a popisuje cestu k vlastní výtvarné koncepci scénografie a kostýmů opery Rigoletto. Výtvarná koncepce je postavena na minimalisticky pojaté scéně a vztahu hudby s abstrahovanými geometrickými tvary jak kostýmů coby výtvarných objektů, tak samotné scénografie.
  • Giuseppe Verdi: "Othello" - komplexní scénografický projekt opery
    Mathé, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-16
    V bakalářské práci "Guiseppe Verdi - Otello, Komplexní scénografický projekt opery" se autor Lukáš Mathé nepokouší předložit čtenáři univerzální návod, jak k danému tématu přistupovat. Tato práce popisuje, jak tvůrce velmi známé téma nahlíží ze svého osobního úhlu, vyjadřuje, co cítí, hledá souvislosti a odhaluje své vidění světa. To je asi jediná možná cesta, kterou může obohatit sebe i čtenáře.
  • Komplexní scénografické řešení - T.Stoppard: Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi
    Tempír, Nikola
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-09-21
  • Komplexní scénografické řešení opery Leoše Janáčka "JEJÍ PASTORKYŇA"
    Čapek, Karel
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-12
    V tomto textu je popsána práce na akademickém úkolu - scénografické řešení opery Její pastorkyňa. Zaobírá se historií vzniku opery, její uvádění na domácí i světové scéně, inspiračními zdroji a životem L. Janáčka. V druhé části je vlastní obhajoba scénografického řešení včetně obrazové přílohy.
  • Komplexní scénografický projekt Charles Gounod: FAUST
    Strmisková, Denisa
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-23
    Ve své bakalářské práci se věnuji jednomu z největších literárních děl a fenoménu evropské literatury, kterým Faust bezesporu je. V úvodu se zabývám samotným mýtem o doktoru Faustovi a jeho historickým pozadím. Sleduji vývoj příběhu od jeho vzniku ve středověku, přes nejznámější adaptace Marlowovu a Goethovu, po libreto pro operu francouzského romantického sladatele Charlese Gounoda. Právě libreto opery Faust a Markétka detailněji analyzuji po jeho formální stránce a dále srovnávám s jeho předlohou Faust Johanna Wolfganga Goetheho. Cílem této části práce je přiblížit jednotlivé rozdíly mezi Gounodovou operou a jeho předlohou se zaměřením na děj. Goethovo dílo je mnohonásobně rozsáhlejší než Gounodova opera. Nastiňuji zde tedy motivy a situace, které se staly tomuto skladateli východiskem pro jeho dílo. Záměrně tak postupně rozebírám jednotlivé obrazy a dějství obou her se zaměřením na vývoj děje. Dále se pak zabývám dvěmi významnými českými inscenacemi Goethova Fausta. Těmi jsou Faust v Národním divadle z roku 1997 a televizní adaptace inscenace Fausta Divadla na okraji z roku 1989. Zaměřuji se zejména na jejich scénografické řešení, detailněji pak na scénu Josefa Svobody v Rodokově inscenaci v Národním divadle. V další části této práce se věnuji svému vlastnímu zpracování Fausta a Markétky Charlese Gounoda, které je tématem pro mou praktickou bakalářskou práci. Přibližuji jednotlivé složky, které jsem zpracovala v prezentaci od scénografie, kostýmních návrhů a jejich realizací po světelná a technická řešení. Nastiňuji svou představu o této opeře a možnost jejího řešení. V závěru mé práce přikládám bohatou obrazovou přílohu související s jednotlivými kapitolami.
  • Komplexní scénografický projekt opery: Leoš Janáček Z MRTVÉHO DOMU
    Straková, Anežka
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-07
    Jako svou bakalářskou práci zpracovávám poslední operu českého skladatele Leoše Janáčka Z mrtvého domu. Po dobu jednoho semestru jsem pod vedením pana Mgr. Milana Davida a MgA. Kateřiny Štefkové dílo analyzovala a zkoumala různé možnosti a principy, které bych při případné realizaci použila. Cílem mé práce bylo vymyslet kompletní scénografické řešení této opery. Prezentuji zde své návrhy a celkový postup, jimž jsem během práce prošla. Níže podrobněji rozeberu body, jež jsem sepsala v osnově. Ráda bych Vám svou prací přiblížila jak samotnou operu, tak především svou interpretaci tohoto díla. Nejprve se budu zabývat osobností Leoše Janáčka, krátce představím jeho život, dílo, ale především jeho vztah k ruské kultuře. Dále se budu věnovat spisovateli M. F. Dostojevskému, jehož Zápisky z mrtvého domu se staly předlohou k libretu Z mrtvého domu. Rovněž se budu zaobírat tématem opery, její strukturou a předložím vybrané realizace mapující práci s libretem napříč stoletím. Nakonec představím svou vlastní koncepci Janáčkovy opery. Popíšu postup práce a své scénické i kostýmní řešení.
  • NABUCCO
    Song, Gi Hye
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-17
    Abstrakt Tématem mé magisterské práce je operní dílo Nabucco od Giussepe Verdiho, které bylo napsáno okolo roku 1842 v italském Miláně v La Scala theatre. Práce je dělena na dvě hlavní části, a to na teoretickou a praktickou. V teoretické se částečně zabývám životopisem Verdiho s nahlédnutím do kulturně-historického pozadí doby vzniku Nabucca. Dále je zde popsáno historické pozadí doby, kdy skutečně došlo k babylonskému zajetí, což je hlavním tématem opery Nabucco. V závěru této kapitoly je srovnán historický aspekt Itálie s Koreou, obě totiž byly podřízeny nadvládě jiných mocností, což je důležitým faktem především pro nejslavnější árii opery Nabucco, "Va Pensiero sull' ali doroate". Dále byl proveden rozbor tří různých světových inscenací této opery, jež mohli diváci vidět v průběhu posledních dvou let. První z nich je pojetí Royal Opera House v Covent-Garden v Londýně, jež v roce 2013 spolupracovalo s milánským Teatro alla Scala, které v sobě skloubí abstraktní moderní operu s minimalistickou scénou a kostýmy. Druhá inscenace byla zpracována Vlaamse Opera v Gripping theatre v Antwerpách v Belgii v roce 2013 a značně se svým pojetím liší od londýnské verzi Nabucca - je velice současná a moderní, dokonce vypadá jako muzikál a odráží soudobé problémy ve světě. Třetí inscenace je zpracování Washington National Opera v Kennedy Center z roku 2012, které se zcela soustředilo na klasickou historickou operu, což vyniká především ve srovnání s předchozími dvěma zcela experimentálními nastudováními. Washingtonská opera byla dostatečně dekorativní a megalomanská rozsahem rekvizit i luxusními kostýmy. Z těchto různých tří oper by mohla být kreativně realizována tato stará historická opera Nabucco. Naštěstí dokážu o kreativním realizování této opery přemýšlet bez jakýchkoli limitů. Ve druhé, praktické, části této práce se věnuji hlavnímu konceptu postav v opeře Nabucco. Tady jsem se inspirovala, z jakých dob a jakých stylů se v konkrétních nastudováních vychází. Navíc se toto historické pozadí odráží i na kostýmech. Nejdůležitější prvek ve srovnání s ostatními operami je ten, že proti sobě stojí dva velké národy, a to národ Židů a Babyloňanů. Snažila jsem se proto, aby byl zachován jejich specifický národní styl. A do toho byl dodán historický babylonský charakter kostýmů. Hlavní můj koncept je kombinovat staré historické prvky se současnými moderními aspekty kostýmů. U Babyloňanů se vyskytují částečně zlaté luxusní kostýmy, což je inspirováno historickými památkami. Např. Ištařinou Bránou, která se restauruje v Berlíně v muzeu Pergamon. S tím souvisí současné uniformy amerických vojáků se štítem. Hlavní postava Nabucco a jeho dvě dcery mají vypadat jako protipólné charaktery, takže Abigaile je mocná charismatická silná žena a naopak Fenena je docela skromná a puristická. A Zachariáš a Ismael reprezetují typický židovdský styl i vzhled. Tak rozhodně všeobecný koncept Nabucco slouží současnému a historickému pohledu a nadtím dodatečně vnáší dramatický prvek do této opery.