Katedra scénografie / Department of Stage Design

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/5

Procházet

Procházet Katedra scénografie / Department of Stage Design podle oponent "GLOGR, Karel"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 24
  • Alban Berg "Vojcek" - komplexní scénografický projekt opery
    Vaněk, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-01-11
    V této bakalářské práci se zabývám vlastním vizuálním zpracováním opery Wozzeck (1926), kterou napsal rakouský skladatel Alban Berg na základě fragmentů hry Woyzeck (1836-1837) od německého spisovatele a vědce Georga Büchnera. V první části rozebírám inscenaci Wozzeck z roku 1959 od režiséra Františka Pujmana v Národním divadle se zaměřením na výpravu, kterou dělal František Tröster. Tato část zahrnuje reakce kritiky a popis výtvarného řešení inscenace. V druhé části této práce se zabývám vlastním zpracováním Wozzecka (s přihlédnutím k anglickému překladu libreta). Neomezuji se zde pouze na scénografickou/kostýmovou práci, ale popisuji také průběh práce na fiktivní inscenaci od pojmenování řešených problémů a ukázání jejich řešení v jiných inscenacích k finální podobě scénografie i kostýmů. Pro lepší ilustraci metod použitých F. Trösterem v první části i v mém vlastním řešení v části druhé je celá práce doplněna fotografickou a obrazovou přílohou.
  • Albert Camus - Cizinec komplexní scénografický projekt
    Strmisková, Denisa
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-06
    Ve své diplomové práci se věnuji významnému francouzskému autorovi Albertu Camusovi a následně analyzuji vlastní scénografické řešení jednoho z jeho předních děl - Cizinec (1942). V první části představuji tuto osobnost v kontextu dějin filosofie, literatury a dramatické tvorby. Přibližuji zde historické pozadí jeho života v první polovině dvacátého století, zejména pak vliv jeho původu v Alžíru, té doby politicky a kulturně ovládaném Francouzi, v kontrastu s pozdějším pobytem v samotné Francii. Právě tato životní zkušenost zásadně ovlivnila osobitost Camusovy tvorby a jasně ho nasměrovala k vlastnímu výkladu a literárnímu vyjádření existencialismu. Dále nastiňuji základní principy této filosofie a představuji jeho nejvýznamější literární a dramatická díla. V konkrétnějším rozboru se pak věnuji samotné novele Cizinec. Tématem dalších kapitol je ztvárnění vybraných Camusových textů na českých i světových jevištích a jejich specifikace. V krátkosti také zmiňuji jejich filmové adaptace nebo prostředky filmové předlohy. V druhé části práce analyzuji vlastní zpracování Cizince se zaměřením na scénografii. Ta úzce souvisí s praktickou složkou diplomové práce, tedy s návrhy jednotlivých scén a maketami, které přikládám ve fotodokumentaci. Vysvětluji způsob práce se samotným textem novely a uzpůsobením jeho struktury v souvislosti se scénografií. Detailněji pak analyzuji jednotlivé dramatické situace a scény z hlediska scénografického řešení. V krátkosti se věnuji i technickému a světelnému řešení této inscenace. Závěr diplomové práce odkazuje na přínos Camusova díla a jeho vliv na umění 20. století.
  • B.Fosse, R. Asherwood: Cabaret - komplexní scénografický projekt v prostoru Hudebního divadla v Karlíně
    Svoboda, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-17
    Tématem mojí magisterské práce je muzikál Kabaret, který byl psán podle předlohy knihy Berlínské příběhy spisovatele Christophera Isherwooda. Kaberet jako muzikál vzniknul ve spolupráci Johna Kandera (hudba), Fredda Ebba (texty) a Joea Masteroffa (libreto). Ve své práci se na začátku zmiňuji o historii kabaretu a jeho vývoji. Poté jsem se snažil probádat vznik kabaretu v jeho kolébce Paříži, v Německu a také u nás v Čechách. Jako další téma je historie muzikálu, jeho principy a fungování. V dalším okruhu mé diplomové práce rozebírám divadelní pojmosloví, které je úzce spojeno právě s kabaretem. V praktické části řeším otázky příběhové linie již samotného muzikálu Kabaret. Praktická část také obsahuje řešení jednotlivých obrazů a vlastní koncepci scénografického návrhu a prostoru. Diplomová práce také obsahuje inspirační obrazové materiály, které mi napomáhaly nalézt finální řešení.
  • Bertolt Brecht Život Galileiho (možnosti interpretace B. Brechta v současném divadle)
    Ďurik, Andrej
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-02-15
    V mojej diplomovej práci som sa snažil zachytiť vývoj pohľadu na Brechtovu tvorbu v našich krajinách. To znamená zmapovať interpretačné snahy v Čechách, vyrovnanie sa Brechtovskou teoretickou prácou a v neposlednom rade Brechtom ako človekom politickým, sociálne cítiacim, vďaka čomu bol mnohokrát nepochopený. Isté je, že dejiny hovoria o osobnosti rozhľadenej, talentovanej, vzdelanej, silne ba až sebazničujúco pracovitej. Na jednej strane je ale umelecky citlivý, jemný, kdežto na strane druhej rozpoltený a veľmi komlikovaný. Časom som dospel k názoru, že sa pravdepodobne nedá úplne spojit Brecht teoretik a Brecht dramatik, zatiaľ čo teória epického divadla, výrazne priahne po formovej stránke, naproti tomu akoby nekonvenovala s ľahkosťou, poéziou jeho divadelných hier. Je dôležité povedať, že Bertolt Brecht, bol prakticky celý život komunistom v komplikovanej dobe. Jeho vzťah ku komunizmu sa samozrejme vyvýjal a dá sa odpozorovať, že tento vzťah prešiel dlhú cestu nadšenia až po úplnú dezilúziu. V mojej práci sa preto tento fakt objavuje, je konštatovaním, pravdou o veľkom umelcovy a pravdou o pohľade, dobových interpretácii u nás, kde bol mnoho krát citovaný vyzdvyhovaný ako bolo potrebné. Pri inscenovaní, nie je možné zohľadniť všetky aspekty Brechtovej osoby. Je to dobre, lebo človeku to necháva priestor, je možné byť trošku Brechtom a aj sebou samým. Dáva ?priestor? pričom ukazuje človeka, v jeho kompikovanosti, je to akoby sonda do ľudskej duše a mysle. Nepsychologizuje, iba konštatuje, ukazuje človeka v jednotlivých situáciách, jeho chovanie a na konci všetky tieto situácie dávajú celkový obraz, obraz o nás a našej dobe. Preto sa dá povedať, že Bertolt Brecht je veľkým autorom veľkých hier s nadčasovou tématikou. V jeho postavách je vidieť dnešného človeka. Akoby sa nič nezmenilo, iba čas sa vníma trochu inak, rozvybrováva a zamlžuje naše vnímanie, ťažšie sa nám dekódujú veci, ale podstata ostáva rovnaká tak ako kedysi. Jeho divadelné hry sú zaujimavé i po formovej stránke, sú to hry ?moderné ?, davajúce priestor aj pre experiment. Môžu byť formálnym obrazom, krásou reči samej pre seba.
  • Carl Orff: "Chytračka" - komplexní scénografický projekt
    Kharchevka, Vasylyna
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-04
    Ve své bakalářské práci se budu zabývat operou Carla Orffa "Chytračka" podle pohádky bratrů Grimmů. Její filozofickou a morální ideou, dějem, postavami a jejich rolí ve hře. Dále půjde o popis mých modelů a obrázků, toho, co reprezentují, a jejich symboliky.
  • Dante Alighieri: Božská komedie.Dramatická postava a její vztah k inscenačnímu prostoru.
    Bábek Melcerová, Ľubica
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-12
    Moje diplomová práce, (dále jen DP), jak již napovídá název, se zaobírá středověkým básnickým textem a hledá způsob jeho interpretace a inscenování v dnešní době. Při řešení tohoto úkolu jsem se snažila co nejlépe využít vědomostÍ získaných v průběhu studia. První část mé diplomové práce je teoretická. Informace jsem čerpala především z odborné literatury. Můžeme ji rozdělit do dvou kapitol. V první definuji základní scénografické pojmy, které souvisí s mou prací a používám je v tomto textu. Ve druhé kapitole teoretické části mé DP pojednávám o básnickém dílu D. Alighieriho Božská komedie. Píši o historii jeho vzniku a o souvislostech, ve kterých toto dílo vznikalo. Dále se věnuji jeho překladům do českého jazyka jeho odezvě v dramatickém a inscenačním umění v českých zemích. Druhá část textu je akademická a je mým autorsko- inscenačním přístupem k tomuto dílu. Vysvětluji důvody mého pojetí a výtvarné koncepce. Ta je posunuta do současnosti a zobrazuje pro mě základní témata Božské komedie, výzvu k člověku, aby reflektoval své vlastní činy, naději na spásu pro spravedlivé a potřebu potrestání těch, kteří nedbají morálního dobového kontextu. Jde o interaktivní představení, kde divák prochází jednotlivými situacemi - kruhy a dle vlastného uvážení nebo momentálního popudu se do jejich dění může zapojit. Na své cestě inscenačním prostorem divák potkává hříšníky, zatracence, vězně, ďábly, anděly a různé alegorické bytosti na úrovni Pekla, Očistce a Nebe. Vše se odehrává v původně nedivadelním, industriálním prostoru- ve fabrice. Snažím se využít autenticitu odosobněné průmyslové stavby a jejího působení na člověka, její ?nelidské? měřítko, stejně tak jako i předpoklady jejích technických možností pro řešení konkrétních jevištních problémů. Každý z diváků je Dante a píše si vlastní Božskou komedii.
  • G. Puccini: Bohéma /komplexní scénografické řešení/
    Grňáková, Aneta
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    V tomto textu je popsána práce na akademickém úkolu, jehož zadáním bylo scénografické pojetí opery Giacoma Pucciniho LA BOH ME. První část práce je věnována historii vzniku opery, v druhé části zmiňuji inspirační zdroje a na závěr uvádím svou scénografickou a kostýmní koncepci.
  • H. Ibsen:" Paní z moře" - komplexní scénografické řešení
    Hotmarová, Lenka
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-01-14
    Práce se zabývá scénografickým zpracováním Ibsenovy inscenace Paní z moře. Zaměřila jsem se na pojetí hry z pohledu samotného dramatika, Henrika Ibsena. K vytvoření širší škály řešení jsem zvolila moderní inscenace od Roberta Wilsona a Luboše Hrůzy. Cílem bylo pojmout dané inscenace jako inspirační zdroje a poučení, jak se scénou naložit v mém vlastním návrhu.
  • Henrik Ibsen: Nepřítel lidu - komplexní scénografický projekt (současná interpretace realistického dramatu)
    Dvořák, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-04
    Práce se v teoretické části věnuje historickým pramenům a kontextu vyplývajícího z tématu hry Nepřítel lidu, určené pro Stavovské divadlo. Věnuji se tak pozadí a historii hry, autoro-vi, Stavovskému divadlu a v neposlední řadě se též věnuji autorům, kteří tuto hru již zpra-covávali přede mnou. V praktické části pak navrhuji výtvarné řešení v kontextu doby a místa, kde se má hra uvést. Zároveň představuji nové pojetí hry, ke kterému jsem dospěl.
  • Jevgenij Zamjatin: "My" - komplexní scénografické řešení
    Kharchevka, Vasylyna
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-14
    Tato diplomní práce se zabývá problémy, výzvami a inspiracemi, s nimiž se scénograf musí vyrovnat při adaptování antiutopického románu pro jeviště. Román Jevgenije Ivanoviče Zamjatina My z roku 1920, který přímo inspiroval George Orwella při psaní 1984, se přímo nabízí k efektnímu divadelnímu zpracování, ale také ke zkoumání i scénické realizaci principů symbolistického divadla. Jedno z oblíbených témat tohoto divadelního hnutí, dualita postavy jako osobnosti ve společnosti a jako loutky manipulované loutkářem/Osudem, má velmi blízko k tématu My: zkoumání osoby, obdařené vlastní vůlí, emocemi a schopností rozhodovat o vlastním bytí v mechanickém, nelidském prostředí společnosti v antiutopii. Práce je rozdělena do dvou části. V první kapitole se zabývám vlastním Zamjatinovým románem a různými kontexty, jež ovlivnily jeho vznik, a také historickými, estetickými, uměleckými a filosofickými faktory, které mě jako scénografku při práci na návrhu inspirovaly, oslovily a přispěly k formování jevištního ztvárnění. Ve druhé kapitole na těchto všeobecných základech stavím konkrétní scénografickou koncepci inscenace jevištní adaptace Zamjatinova románu My pro jeviště Stavovského divadla. Definuji zde jednak celkové řešení prostoru a jeho vývoj a proměnu v průběhu představení, jednak symbolické konotace a konkrétní fungování jednotlivých prvků tohoto řešení. Tato kapitola obsahuje také podrobný scénář inscenace, který v šestnácti obrazech podrobně předvádí, jak moje scénografie bude vyjadřovat konflikty, symboliku i hlubší emocionální a lidské momenty představení, a jejich vzájemné interakce.
  • Josef Kajetán Tyl "Strakonický dudák" - komplexní scénografické řešení
    Maleninská, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-07
    Tato diplomová práce se zabývá problematikou inscenování dramatických textů sloužících v minulosti coby nástroj šíření ideologie. Mapuje způsoby, jakými tato skutečnost ovlivňuje současnou percepci díla veřejností a na ně navazující přístup potenciálních inscenátorů. Hledá inscenační postupy, které by napomohly rehabilitaci původního dramatického textu, vedoucí v ideálním případě ke zvýšení zájmu o jeho inscenování. Popsaná problematika a potenciální tvůrčí postupy jsou demonstrovány na dramatickém textu Josefa Kajetána Tyla Strakonický dudák aneb Hody divých žen.
  • Ken Kesey: Vyhoďme ho z kola ven - komplexní scénografické řešení
    Mathé, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-17
    U této práce jsou jistí pouze autor a čtenář. Vše ostatní je nejisté.
  • Komplexní scénografický projekt Charles Gounod: FAUST
    Forstová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-09
    Má bakalářská práce je především studií různých kostýmních pojetí faustovského tématu. Srovnávám vybrané operní zahraniční inscenace od konce 18. století až po současnost. Výběr zpracovaných představení se odvíjel hlavně od existence zachovaných obrazových materiálů a divadelních kritik. Snažila jsem se postihnout proměnu kostýmní tradice a zároveň zjistit, co z původního pojetí zůstalo v kostýmu zřetelné dodnes. Pro sledování proměny kostýmu v průběhu doby se nejlépe hodil kostým Mefistofela. Ve druhé části práce se zabývám explikací své koncepce scény a kostýmu Gounodovy opery Faust a Markétka.
  • Komplexní scénografický projekt Charles Gounod: FAUST
    Karásek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-09
    V této bakalářské práci srovnávám několik odlišných koncepcí zahraničních operních inscenací dotýkajících se tématu Fausta v průřezu posledních třiceti let, což slouží jako základ a jako měřítko pro mou praktickou část bakalářské práce. Inscenace jsou porovnávané očima dnešního publika, jsou konfrontovány s domněnkami a poznámkami teoretiků divadla. Krátce se pozastavuji nad produkcí opery v netradičních prostorách. Analyzuji vizuální kódy jednotlivých představení a snažím se rozpoznat, co je pro zpracování opery tohoto typu přínosné. V druhé části této práce letmo zmiňuji historii Gounoda a jeho opery. Poté vysvětluji samotnou koncepci mého pojetí Fausta a jeho výklad, dopodrobna rozepisuji významy a zpracování kostýmu a scény včetně letmého vysvětlení technologického konceptu.
  • Komplexní scénografický projekt opery: Leoš Janáček KÁŤA KABANOVÁ
    Akhmetzhanova, Polina
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-06
    Cílem této bakalářské práce je vytvořit a popsat komplexní scénografickou a kostýmní koncepci opery Leoše Janáčka ​ Кáťa Kabanová​ , která vznikla na půdorysu hry A. N. Ostrovského Bouře. Kromě popisu práce a vlastní koncepce, obsahuje tato diplomní práce také vybrané okamžiky ze života a tvorby skladatele, které mi připadaly vzhledem k tématu důležité - podmínky a příčiny vzniku obou děl - opery Káťa Kabanová i dramatu Bouře, včetně důležitých prvků ruské reality oné doby, sociální kupecké třídy a kompendiu pravidel, kodexu Domostroj. Dále se zabývám rozdíly mezi operou a její předlohou, tématem hudebního bohatství opery a jejími různými prezentacemi v Čechách, na Moravě i v zahraničí. Práce také obsahuje krátkou synopsi námětu opery. Při popisu praktické části vyprávím o svém vztahu k dramatu i opeře, popisuji proces vzniku scénické i kostýmní koncepce a také to, co mě k nim vedlo a co inspirovalo. Součástí práce je popis každého kostýmu a podrobný scénosled.
  • Komplexní scénografický projekt opery: Leoš Janáček VĚC MAKROPULOS
    Semotánová, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-06
    Tato bakalářská práce pojednává o jedné z pozdních oper Leoše Janáčka Věc Makropulos, jež byla vytvořena podle stejnojmenné divadelní komedie Karla Čapka. V práci se autorka zabývá kontextem vzniku opery, podobou libreta v porovnání s divadelní předlohou, možnostmi interpretace prostřednictvím osobního přístupu. Značnou část práce tvoří autorčiny osobní postřehy a poznámky, případně interpretační východiska, těžiště práce pak spočívá ve vlastním scénografickém řešení operního zpracování.
  • Leoš Janáček: "Jenůfa" - komplexní scénografický projekt
    Justichová, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-21
    Cílem mé bakalářské práce bylo komplexní scénografické řešení Janáčkovy opery Jenůfa. Ve své práci jsem se snažila najít principy lidového divadla v kontextu dnešní moderní společnosti. Hlavními motivy použitými v mé práci byl kontrast hmoty a detailu, které jsem uplatnila jak ve scéně, tak v kostýmu.
  • Martin McDonagh: "Pan polštář" - komplexní scénografické řešení
    Kuchařová, Mariana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-07
    V druhé polovině dvacátého století se začíná objevovat názor, že moderní doba je překonaná a začíná se formovat doba postmoderní. Tato myšlenka se postupně rozšířila i do architektury, literatury, filmu a výtvarného umění. Při bližší zkoumání jednotlivých uměleckých kategorií můžeme objevit opakující se principy. Diplomová práce pojednává o hledání a pojmenování některých z těchto postmoderních principů, a zkoumá jejich potencionální využití ve scénografii.
  • Richard Strauss "Salome"
    Pangrácová, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-23
    Tématem práce je scénografický projekt pro operu Richarda Strausse „Salome“. Cí-lem je objasnit čtenáři problematiku inscenování tohoto příběhu. Text je rozdělen do tří částí. V první se věnuji tématu Salome napříč historií i žánry a snažím se analyzovat proměny původně biblického příběhu v sociálně-politickém kon-textu. V druhé části se zabývám problematikou ztvárnění Salome na jevišti. Rozebí-rám detailně Wildeův text a jeho transformaci do operního libreta, poté na konkrétních příkladech realizací popisuji úskalí, se kterými se inscenátoři musí vypořádávat. Na závěr se dostávám k vlastnímu scénografickému projektu. Obhajuji svou interpretaci, píši o inspiračních zdrojích či motivacích, které mě vedly k danému řešení a popisuji fungování celé inscenace v jednotlivých situacích.
  • Richard Strauss: Salome - komplexní scénografický projekt
    Němcová, Iva
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-01-13
    Text diplomové práce je rozdělen do dvou hlavních částí. První část je jakýmsi vhledem do zkoumaného tématu, v kterém se zamýšlím nad aktuálností forem zprostředkování opery v současné době. Dále uvádím pojmy a inspirační zdroje mého výtvarného a koncepčního řešení. Text volně přechází k rozboru praktické realizace. V této druhé části se věnuji konkrétnímu výtvarnému zpracování a praktickým otázkám, které se pojí s kompletní scénografickou realizací.