Katedra strunných nástrojů / Department of String Instruments

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/13

Procházet

Procházet Katedra strunných nástrojů / Department of String Instruments podle oponent "HŮLA, Pavel"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 58
  • Andrej Baran - Magisterský koncert
    Baran, Andrej
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-05-28
  • Anna Vaňková : bakalářský koncert
    Vaňková, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-05-26
  • Antonín Burda - koncert
    Burda, Antonín
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2006-05-28
  • Antonín Dvořák - koncert pro housle a orchestr A moll op.53
    Rada, Stanislav
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
    Tato práce detailně rozebírá Koncert pro housle a orchestr Antonína Dvořáko a moll op.53. Práce obsahuje stručný životopis skladatele, kapitolu o vývoji houslového koncertu v 19. století, ale především se zaměřuje na samotný Koncert a moll op. 53. Autor se zabývá komplikovanou historií vzniku tohoto díla, poměrně rozsáhlým formálním rozborem Koncertu a moll a detailním srovnáním různých interpretací významných houslistů. Jedním z hlavních cílů této práce je předložit informace, s kterými by měl být obeznámen každý houslista během svého studia tohoto stěžejního díla houslové literatury, ale práce může být užitečná také všem hudebníkům, kteří se zajímají o Dvořákovu hudbu.
  • Břetislav Novotný - život houslisty
    Ochman, Vítězslav
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
    Z hlediska historického je i relativně dlouhý lidský život pouhou epizodou. Čím to, že život jednoho člověka nám může připadat zcela bezvýznamný a naopak člověk jiný po sobě zanechá dílo hodné následování? Co nám nabízí a dává umění , kudy k němu vede cesta, jak na něj nahlížet, jak se jej zmocnit a porozumět mu? Přestože smyslem této práce není řešení filosofických otázek, na mnohé z nich odpovědi přináší. Práce je rozvržena do několika kapitol tak, aby jejich komplex podal svědectví o životě a díle umělce - houslisty Břetislava Novotného. Po stručném úvodu je věnována potornost Břetislavovu dětství, rodinnému zázemí, období školní docházky s počátky vzdělávání se hudbě, nelehké době nacistické okupace, studiím a získávání zkušeností na cestě vedoucí od kořenů české hudebnosti až k dosažení mistrovství ve zvoleném oboru. Stěžejní část práce zaujímá přínos Břetislava Novotného v oblastech činností, kterým ve svém životě věnoval hlavní pozornost, vynikal v nich a dosáhl pozoruhodných výsledků. Zabývá se především jeho působením na místě primária kvarteta, popisuje dráhu koncertního sólisty, mapuje nahrávací aktivity a dotýká se profese pedagoga, uměleckého poradce i dirigenta. Závěr práce s přílohami doplňuje statě předcházející. Nejdůležitější data jsou seřazena v chrolologické stručnosti, obsah uzavírá přehled diskografie, fotografické přílohy a seznam použitých pramenů a literatury.
  • César Franck a jeho komorní tvorba
    Valentová, Helena
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-08
    Tato práce pojednává o velké osobnosti romantické hudby 19.století Césaru Franckovi, jakožto skladateli, varhaníkovi a také hudebním pedagogovi. Velice významnou část zabírají Franckovy komorní skladby, kterým se zde dopodrobna věnuji. Je to zejména klavírní trio fis moll, klavírní trio h moll, klavírní kvintet f moll, smyčcový kvartet D dur a samozřejmě sonáta pro housle a klavír A dur. Vzhledem k četným společným rysům s komorními skladbami zmiňuji i Franckovu jedinou symfonii d moll.Dočteme se zde o skladatelově mládí, kdy byl zázračným dítětem, také o přátelství se světoznámými hudebními osobnostmi ( např. F.Lisztem) a v neposldní řadě o vrcholném období, kdy zkomponoval svá stěžejní díla. Musím zde uvést i jeho varhanní kompozice, které byly považovány za jedny z nejlepších varhanních francouzských skladeb v průběhu století a položily tak základy pro francouzský symfonický varhanní styl. Dozvíme se také, že jako varhaník vynikal Franck především dovedností improvizace, a je tak právem považován mnoha velkými skladateli za následníka J.S.Bacha.
  • Čeští houslisté v zahraničí ve 2. pol. 20. století
    Kvita, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-05-28
    Tato práce "Čeští houslisté v zahraničí v 2. polovině 20. století" pojednává o jejich životech, názorech, zkušenostech a přínosu pro naši kulturu. Tito hudebníci patřili k nejlepším hráčům své doby a někteří z nich byli také vynikajícími učiteli. Komunistický režim o nich vymazal veškeré záznamy. Hodně lidí se rozhodlo emigrovat z naší země v tomto "červeném" období naší historie. Tato práce je věnována všem, kteří se odhodlali k tak radikálnímu kroku - k emigraci.
  • Eugéne Ysaye, Fritz Kreisler: velcí houslisté a skladatelé
    Schäferová, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-07
    Má práce se zabývá dvěma významnými uměleckými osobnostmi přelomu 19. a 20. století. Eugèna Ysaÿe a Fritze Kreislera. Představuje dva vynikající houslisty, kteří byli zároveň i skvělými skladateli, což dokládají jejich díla, která výrazně obohatila houslovou literaturu. Tato práce ve své první polovině představuje belgického houslistu a skladatele Eugène Ysaÿe, jehož dílo je nedílnou součástí repertoáru každého houslisty dnešní doby. Ve druhé polovině se zabývá dílem a osobností Fritze Kreislera.
  • Fiddle music - úloha houslí v americké lidové hudbě
    Žák, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-03
    V této práci pojednávám o nezastupitelné úloze houslí v americké country music. Zybývám se jednotlivými styly fiddle music : old-time, bluegrass, Irish & Scottish, French-Canadien, Texas contest style, Western swing a o moderních stylech . Zmiňuji se o nejvýznamnějších fiddle music. Touto prací chci přiblížit toto nepříliš známé téma a vyzdvihnout některé přínosné vlivy tohoto hudebního odvětví na přirozený hudební rozvoj každého houslisty, zejména improvizační schopnosti interpretů.
  • Fritz Kreisler
    Burda, Antonín
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-05-28
    Předkládám bakalářskou práci na téma rakouský houslový virtuóz a skladatel Fritz Kreisler. V první kapitole mé práse se věnuji životu Fritze Kreislera, jeho studiím a kariéře. Druhá kapitola popisuje F. Kreislera jako interpreta. Snažím se tady podle nahrávek rozkrýt aspekty Kreislerovy techniky a způsoby interpretace skladeb jeho i ostatních autorů. Pokusím se také popsat, jakých hudebních prostředků užil novátorsky jako první a v čem spočívala jeho výjimečnost.V třetí kapitole se věnuji F. Kreislerovi jako skladateli. Zaměřuji se jak na Kreislerovy kompozice, tak na jeho transripce.
  • Heinrich Wilhelm Ernst
    Valečková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-03
    Heinrich Wilhelm Ernst (1812 - 1864) je dokonce i v dnešní době znám hlavně jako autor dvou skladeb pro sólové housle - Poslední růže léta a Krále duchů op. 26. Hlavní část této práce proto mapuje Ernstův život, který byl plný tajemství - až do nedávné doby nebylo známo ani přesné datum jeho narození. Doplněna je pak o kapitolu o Ernstových nástrojích a seznamem díla dochovaného i ztraceného.
  • Helena Valentová - magisterský koncert
    Valentová, Helena
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-08
  • Hintnaus Ladislav : Bakalářský koncert
    Hintnaus, Ladislav
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
  • Historie české filharmonie a její koncertní mistři
    Vrabcová, Monika
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-08
    Za datum vzniku České filharmonie považujeme 4.leden 1896, kdy Antonín Dvořák dirigoval v sále Rudolfina ( dnešní Dvořákova síň) koncert členů orchestru Národního divadla, kteří vytvořili podpůrný Spolek. Ten si vytkl za cíl uspořádat v Praze v každé sezóně čtyři symfonické koncerty. Spolek brzy zanikl v důsledku nepromyšlené vzpoury proti přísnému dirigentovi Karlu Kovařovicovi, ale Česká filharmonie byla 15.října 1902 znovu obnovena na jiném základě. Vznikem českého profesionálního symfonického orchestru byla po Národním muzeu a Národním divadle vytvořena instituce, která až dosud citelně chyběla a tím de facto dokončen proces kulturní emancipace národa. Několik desetiletí byla Česká filharmonie bez pravidelné státní podpory odkázána pouze na výtěžek vlastní koncertní činnosti a na nevelké dary osvícených mecenášů. Živořila v nedůstojných podmínkách. Prostředky na svou činnost si opatřovala koncerty na dlouhých zájezdech po Čechách, neboť v Praze byla poptávka po klasické hudbě již téměř nasycena, ale přesto společným úsilím dokázala všechny potíže - často v poslední chvíli - překonat. Mezi dirigenty první doby je nutno jmenovat Oskara nedbala, bývalého violistu slavného Českého kvarteta a autora řady úspěšných operet a Ladislava Čelanského. Toto první období existence České filharmonie, které můžeme charakterizovat nejstručněji jako " boj o přežití", skončilo nástupem Václava Talicha do funkce šéfdirigenta. Talich byl vynikající muzikant s velkými zkušenostmi i v komorní hře. Uvedl se 30.října 1918 nastudováním skladby Zrání od Josefa Suka a potom vedl orchestr pevnou rukou a dostal jej na vynikající evropskou úroveň. I když každoroční turné po republice zůstala stále nezbytností, prosazovala se Česká filharmonie stále výrazněji i v cizině a její jméno získávalo mezinárodní zvuk. Talich, který v té době byl i šéfem Národního divadla, převedl orchestr až do těžké doby nacistické okupace, ale v roce 1941 se musel vzdát své funkce, aby ve válečných podmínkách neohrozil celou instituci. Nastoupil místo něho Rafael Kubelík, syn slavného houslového virtuosa. Ten vedl Českou filharmonii až do roku 1948, kdy odešel do emigrace na protest proti politickým poměrům. I v podmínkách komunistické diktatury všakpokračovala stále vzrůstající umělecká úroveň orchestru. V roce 1945 přibyl do českého kulturního světa ještě hudební festival Pražské jaro, zřízený na paměť 50. výročí vzniku filharmonie, z něhož se postupem času vyvinul světově proslulý hudební svátek a v padesátých letech se Česká filharmonie rozšířila na velký umělecký ústav, když k ní přistoupila dvě sborová tělesa a řada komorních souborů a sólistů. po Kubelíkovi převzal otěže České filharmonie Karel Ančerl. Pod jeho taktovkou vznikla zejména celá řada skvělých gramofonových nahrávek, které získaly mnoho prestižních mezinárodních gramofonových cen. Dalším umělcem v čele České filharmonie, který nastoupil v roce 1968, byl Václav Neumann. V době jeho působení se akční rádius zahraničních cest orchestru velice rozšířil o další země, zejména americké a Česká filharmonie si udržela renomé světového orchestru také díky mnoha vynikajícím gramofonovým nahrávkám. Po smrti Václava Neumanna se v čele České filharmonie na tři roky objevil Jiří Bělohlávek, ale byl již 1. ledna 1998 vystřídán Vladimírem Aškenázym , světově proslulým pianistou, který se rozhodl pro dráhu dirigenta. Orchestr profitoval z jeho světové proslulosti a uskutečnil několik velice úspěšných zahraničních turné. Jeho nástupcem byl 1.srpna 2003 jmenován Zdeněk Mácal, který dirigoval Českou filharmonii již na festivalu Pražské jaro v roce 1966 a nyní se po dlouhé době emigrace k orchestru vrátil. Nelze zapomenout na tři dirigenty, kteří sice nebyli nikdy šéfdirigenty, ale svými uměleckými výkony zanechali v nedávné histori iČeské filharmonie trvalou stopu mimo jiné i svými gramofonovými nahrávkami. Jsou to Zdeněk Košler, Sir Charles Mackerras a Ken-Ičiro Kobajaši.
  • Houslová sóla v dílech symfonických a ko morních
    Kosinová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-24
    Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na největší a nejznámější houslová sóla. Zmiňuji se o životech jejich autorů a samotná díla jsem zařadila do určité historické souvislosti. V sólech jsme se snažila přiblížit některé technické a interpretační problémy.
  • Houslové koncerty P.I.Čajkovského a D. Š ostakoviče č.1 v podání D.Oistracha, Maxima Vengerova a Vadima Repina
    Al-Ashhab, Milan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-01
    Účelem této práce je poukázat na specifika hry Davida Oistracha, Maxima Vengerova a Vadima Repina. Jednotlivé prvky, charakteristické pro tyto houslisty jsou popsány v anylýze interpretací houslových koncertů P.I.Čajkovkého a D. Šostakoviče. Práce je rozdělena do tří kapitol. První je věnována stručnému obeznámení s oběma skladateli, jejich díly a okolnostmi doby jejich působení. Ve druhé kapitole patří prostor porovnávání interpretací Čajkovského houslového koncertu, třetí kapitola poté obsahuje rozbor provedení prvního houslového koncertu Dmitrije Šostakoviče.
  • Houslový koncert Albana Berga
    Priester, Lucia
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-05-28
    V práci je představen Houslový koncert Albana Berga. Od prvotních nápadů, přes vznik kompozice a následné uvedení díla na koncertní pódia i na trh prostřednictvím zvukových nosičů, se dostaneme až k samotnému rozboru skladby. Vše doplní charakteristika interpretace světoznámých houslistů.
  • Hudba kroměříšského regionu od 17.stol. po současnost
    Novák, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-04
    Tato práce zpracovává problematiku hudebně-historického vývoje města Kroměříže od 17.století po současnost. Těžištěm práce je kapitola popisující situaci druhé poloviny 17.století. Dále se zaměřuje na světskou a chrámovou hudbu 18.století, období obrození, hudební život va 20.století a současný stav hudby v Kroměříži. Práce má deset kapitol.
  • Hudební analýza koncertní rapsodie pro housle a klavír Tzigane Maurice Ravela
    Englberth, Viktoria
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-07
    Bakalářská práce se zaměřuje na jedno z děl francouzského skladatele Maurice Ravela, koncertní rapsodii pro housle a klavír „Tzigane“. Úvodní část stručně představí umělcovu osobnost, dílo, základní rysy jeho skladatelského stylu a vlivy, které jej formovaly. Druhá část práce je věnována Ravelovu dílu „Tzigane“, jež uvede do kontextu skladatelovy tvorby, popíše okolnosti jeho vzniku a prvního veřejného uvedení. Následná analýza si všimne formové struktury díla a užitých hudebních prostředků. Pro názornost je výklad doplněn notovými ukázkami.
  • Instrumentální komorní tvorba Hanse Krásy:
    Petříková, Šárka
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-06
    Tato práce obsahuje životopis skladatele Hanse Krásy s přihlédnutím k jeho komorní tvorbě. Hlavním obsahem práce jsou rozbory Krásových kompozic pro smyčcové kvarteto a smyčcové trio s vytčením interpretačních úskalí.