Katedra činoherního divadla / Department of Dramatic Theatre

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/3

Procházet

Procházet Katedra činoherního divadla / Department of Dramatic Theatre podle oponent "BURIAN, Jan"

Nyní se zobrazuje 1 - 11 z 11
  • Bakchantky, Faust a kravičky boží
    Závodský, Norbert
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-14
    Tato práce se věnuje jak tématům zborcení božského mýtu, krize víry a hledání boha, tak i možnostem inscenování těchto témat. Autor se v teoretické části snaží poukázat na proměnu vztahu člověka k bohu a jejich vzájemný zápas. Kapitola věnovaná kultu boha Dionýsa zachycuje konflikt dvou fanatismů – náboženského a rozumového. Kapitola Faust se zabývá otázkou svobody rozhodování a možnou krizí, kterou tato svoboda přináší. V závěrečné kapitole Kravičky boží se autor věnuje utrpení nevinných, jež patří k nejčastějším námitkám proti Boží existenci. Praktická část je pak věnována reflexi školních projektů a rozboru práce na nich. Je v ní řešena otázka, je-li vůbec možné téma víry inscenovat v jednom z nejateističtějších národů na světě.
  • Dramatizace prozaického textu z pohledu jejího konkrétního inscenování
    Vrbková, Jitka
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-25
    Práce pojednává o dramatizaci pohádky Hanse Christiana Andersena Malá mořská víla, která byla vytvořena pro bakalářskou inscenaci. Hovoří o pohádce jako literárním žánru a jeho možnostech pro dramatická zpracování. Zabývá se Andersenovou Malou mořskou vílou jako pohádkou netradiční a zamýšlí se nad jejím převodem do dramatického textu. Reflektuje průběh dramatizace Andersenovy pohádky, jež se během zkoušení s herci stále měnila, i průběh zkoušení inscenace. Rozbor spěje k zodpovězení otázek: Co z prozaického textu lze přenést do textu dramatického? Co z dramatického textu lze přenést na jeviště? Práce se snaží zhodnotit vzniklý dramatický text i inscenační tvar a vysvětlit příčiny úspěchu či neúspěchu.
  • Muzikál na českých jevištích po roce 1989
    Málková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-19
    Práce Muzikál v České republice po roce 1989 zkoumá podoby děl světového i autorského muzikálu na domácích scénách v období 1989 ? 2007. V první kapitole autorka teoreticky analyzuje jednotlivé komponenty žánru ? libreto, hudba, zpěv a tanec a určuje základní obecná kritéria pro hodnocení muzikálové inscenace. Druhá kapitola tvoří jádro práce a věnuje se rozboru vybraných inscenací uvedených po roce 1989. Pomocí tohoto rozboru autorka určuje základní podoby muzikálu v Čechách a pojmenovává jeho zásadní problémy. V třetí části práce se autorka kriticky zamýšlí nad vlastní tvorbou a režií absolventského muzikálu podle stejnojmenného románu Emila Zoly Štestí dam (musical radical).
  • Od filmového záběru k divadelnímu obrazu
    Závodský, Norbert
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-03-04
    Diplomová práce s názvem „Od filmového záběru k divadelnímu obrazu: Spiritualita v díle Bergmana a možnosti jejího scénického ztvárnění“ se věnuje tématu spirituality ve filmu i v divadle, pojmenovává jednotlivé rozdíly i podobnosti u obou umění. Blíže se zaměřuje na dílo Ingmara Bergmana, konkrétně na jeho film Šepoty a výkřiky, neboť divadelní ztvárnění tohoto filmu bylo absolventskou inscenací autora. Práce zachycuje průběh vzniku inscenace a obsahuje i popis stylotvorných prostředků, kterými je možné zobrazovat duchovní témata.
  • OD INTERPRETAČNÍHO K AUTORSKÉMU DIVADLU:ERIK SE ZTRATIL
    Prokhasko, Eduard
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-18
    Tato bakalářská práce reflektuje průběh zkoušení autorské inscenace Erik se ztratil z pohledu jejího spoluautora a režiséra. Popisem jednotlivých etap zkoušení se autor bakalářské práce, opíraje se o svoje předchozí režijní zkušenosti, snaží tématicky pojmenovat a hlouběji analyzovat nejdůležitější otázky a překážky, které inscenační tým musel vyřešit v průběhu vzniku inscenace, a dává je do souvislosti s otázkami teatrologie. Autor se rozhodl neoddělovat praktickou a teoretickou část textu, ale snažil se o jejích harmonické propojení, aby jedno vycházelo z druhého. Ne náhodou obsahuje bakalářská práce mnoho citátů z knihy Mimesis a poiesis Elišky Vavříkové a Hlas a pohyb Maji Jawor. Názory a úvahy účastnic projektů Farmy v jeskyni jsou pro autora důležitým inspiračním zdrojem, jak z pohledu divadelní teorie, tak z pohledu budoucí praxe.
  • Režie a chaos
    Kubák, Ivo Kristián
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-01-13
    Diplomová práce se pokouší nalézt propojení mezi relativně mladou matematickou disciplínou teorie chaosu a teoretickou a praktickou prací divadelního režiséra. V první části vysvětluje principy teorie chaosu, fraktální geometrie, řeší otázky chápání chaosu ve starořecké kultuře, v postmoderně a v současné kultuře. V druhé části tento aparát aplikuje na režijní praxi a odhaluje několik podstatných charakteristik, funkcí a úloh režie v divadle. Třetí část tvoří dvě případové studie inscenační praxe z divadelního studia DAMU DISK: inscenace Punk Rock a Otcizení.
  • Režie jako pohyblivá role
    Burianová, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-23
    Hlavním tématem této magisterské práce je vztah mezi funkcí režiséra a ostatních tvůrců v rámci procesu vzniku divadelní inscenace. Autorka se snaží popsat a reflektovat konkrétní příklady ze své režijní a dramaturgické praxe z let 2012-2015. V první části textu se věnuje inscenacím, u kterých se stala také spoluautorkou scénáře. Snaží se podchytit základní impuls ke vzniku jednotlivých projektů a vývoj tohoto impulsu, který si pro orientaci pojmenovává jako "formulace zadání". Ve druhé části textu se autorka podrobněji zaměřuje na spolupráci s hercem. Zajímá se o zkoumání okolností osvobození hereckého jednání, hranici mezi hereckou tvorbou a režisérovým vedením herců. Ve třetí části se zaobírá vztahem mezi režisérem, dramaturgem a scénografem.
  • Role v životě i na divadle
    Štabrňák, Roman
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-16
    Cílem této práce je vyjádřit se k danému tématu jak z pohledu teoretického, tak především z poznatků, které jsem získal v průběhu svých studií, dosavadní praxe i ve svém životě. Zaměřím se též na zkoušení absolventských inscenací Dona Juana a Paní ministrové a na práci s jednotlivými režiséry.
  • Smysl a poslání oblastního činoherního divadla
    Ondruch, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-14
    Diplomová práce se zaměřuje na hledání smyslu a poslání českých oblastních činoherních divadel, tedy veřejných institucí scénického umění, zpravidla ve správě města či kraje, mimo tři hlavní kulturní centra České republiky (Praha,Brno, Ostrava). Pojem dále definujeme skrze čtyři fenomény, jejichž existence je nutnou podmínkou každého oblastního divadla: 1.)?ustavičně stojící? budova; 2.)veřejná služba regionu; 3.)dramatický repertoár; 4.)profesionální herecký ansámbl. Dějiny divadla nahlížíme skrze tyto čtyři fenomény a odhalujeme tak principy scéničnosti, která kromě svých ryze uměleckých funkcí musí zastávat neméně důležité funkce sociální, veřejné a široce kulturní, tj. funkce mimoumělecké. Prostřednictvím analýzy kořenů vzniku divadla jako veřejné instituce hledáme nejen současné postavení oblastních divadel, ale snažíme se především najít tvořivou cestu, jak v nich umělecky pracovat. Režisér musí hledat nejvhodnější styl inscenace vycházející z příslušného dramatického textu, a nikoli z vlastního ega. Jeho poetika je tvůrčím způsobem determinována mimouměleckými okolnostmi a režisér v duchu Maxe Reinhardta musí naleznout nejvhodnější znakový systém, jak transformovat jeden originální dramatický text do jedné originální scénické podoby, aby s příchodem dalšího dramatického textu musel cestu za hledáním specifické poetiky absolvovat zcela znovu. Tento eklektický přístup (týkající se i dramaturgie) daný monopolním postavením divadla a skladbou publika, by se mohl zdát roztříštěným, kdyby jej výrazně nesjednocoval herecký soubor. Herecké umění na základě dramatického textu je tak nejdůležitější složkou oblastních divadel, ačkoli jeho existence závisí na mnoha dalších faktorech. Práce dospívá ke konstatování nepostradatelnosti oblastních divadel ve veřejném prostoru města. Navazují totiž na nejhlubší evropské tradice divadla dramatu a divadla jako společensko-vzdělávací funkce(Bildungstheater).
  • Specifika spolupráce režiséra s hercem při tvorbě dramatické postavy
    Ludvíková, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-25
    Práce je založena na reflexi vzniku inscenace Carmencita. Je dělena na dvě části. První se zabývá režijní koncepcí. Za hlavní témata inscenace označuje vášeň, řád, osud a smíření. Obhajuje výrazné užití vyprávění tím, že vyprávění dává hlavní postavě prostor k reflexi a výpovědi. Ve druhé kapitole je popsán průběh zkoušení a spolupráce režiséra s jednotlivými herci. Autorka srovnává svou představu o postavách s dosaženým výsledkem. Dochází k tomu, že důležitým faktorem při tvůrčí herecké práci je hercova ochota vydávat se za hranice své osobní povahy.
  • Vztah režiséra a herce - režie jako způsob formování souboru
    Khek, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-19
    Magisterská práce se zamýšlí nad vztahem režiséra a herce. Vyzdvihuje skutečnost, že právě tato komunikace je klíčová při vzniku divadelní inscenace. V první části práce jsou pojmy herec, režisér a jejich vzájemný vztah nahlíženy z historického hlediska spolu s nastíněním základních talentových předpokladů, které by měl herec a režisér mít. Jádrem práce je objevování různých variant vztahů režiséra a herce. Zkoumání problémů, které mohou vztah narušit a negativně ovlivnit tvorbu. Obecné divadelní principy jsou porovnávány s osobními zkušenostmi z režisérské praxe. Vztah mezi režisérem a hercem je zde chápán jako křehký proces poznávání, kterému svědčí pokud je budován kontinuálně. Taktéž samotnou divadelní práci autor vnímá zejména jako dlouhodobý proces zdokonalování, což má vliv na jeho tíhnutí k souborovému divadlu. Ve třetí části autor shrnuje podmínky, které jsou nutné pro fungování divadelního souboru a klade si otázky, zda je možné tyto podmínky v současnosti naplnit. Režie je v celé práci nahlížena nejen jako činnost zabývající se přípravou inscenace, ale hlavně jako způsob formování divadelního souboru.