Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/38

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle oponent "FILAS, Juraj"

Nyní se zobrazuje 1 - 10 z 10
  • Funkce hudební složky v rámci multimediálního díla na základě analýzy tří vybraných děl
    Hájek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Magisterská diplomová práce Funkce hudební složky v multimediálním díle vymezuje po krátkém úvodu pojem multimediality. Zkoumá výchozí inspirační body této problematiky a v rámci dějin múzických umění také vývoj některých vybraných disciplín, které ve svém základním principu fungují na této bázi. Hlavní těžiště práce se pak nachází ve zkoumání výrazových prostředku hudební složky multimediálního díla a přiložených notografických ukázkách, jež se snaží praktickým příkladem doložit teoretická tvrzení. Závěr spočívá ve shrnutích diplomové práce jako celku a určité rekapitulaci vlastních kroků, které jsem při zkoumání zadané problematiky podnikla. Práci uzavírá seznam použité literatury.
  • Jiří Hájek: Slavík a růže
    Hájek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Komorní opera Slavík a růže podle Oscara Wilda, libreto Martina Kinská
  • Klavír jako prostředník soudobého skladatele
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    Tato magisterská práce se zabývá klavírem a jeho technickými možnostmi. Pozornost je kladena především na techniky používané v hudbě 20. století, jejich možnosti provedení a zápis. V práci jsou popsány krom ortodoxních technik hry (hra na klávesách) i techniky neortodoxní (preparace, hra uvnitř nástroje). V příloze jsou fotografie hry některých neortodoxních technik, na CD pak jejich zvukový výsledek.
  • Kompoziční práce s metrorytmickými strukturami v dílech brněnských skladatelů
    Bednařík, Radim
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Diplomová práce pojednává o metrorytmické kompoziční práci brněnských skladatelů poválečné moderny a jejich žáků. Soustředí se na teoretické uspořádání kinetické složky, které následně využívá při analýzách konkrétních skladeb. Analýzy kinetické složky vybraných děl, jako hlavní výstup práce, se také snaží popsat vliv konkrétní metrorytmické a vícepásmové hudební struktury na estetickou i obsahovou kvalitu skladeb jednotlivých tvůrčích poetik.
  • Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě
    Dřízal, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-12
    Diplomová práce Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě se snaží pomocí mezioborové komparace poukázat na možné projevy organičnosti v hudebním kontextu. Organicitou je volně myšleno celostní chápání hudebního díla jako „organismu“, ve kterém se má celek k části jako část k celku a jež se projevuje primárně svým zvukovým tvarem. Text popisuje způsoby, kterak se jednotlivé hudební parametry vztahují k organické formě a jakým způsobem ji modelují. Autor nejprve definuje základní organické charakteristiky, jako jsou homogenita, kauzalita, negeometričnost, procesualita, či kontinuita formy a následně je demonstruje na četných notových ukázkách. Nevytváří přitom novou teorii, nýbrž se snaží poukázat na univerzalitu tohoto jevu jak z historického hlediska, tak v jeho současných podobách. Pozornost věnuje zejména různým druhům hudební percepce, prožívání času a vnímání zvukového tvaru. Termíny „zvukový objekt“ a „zvukové gesto“ začleňuje do nového kontextu a navrhuje novou typologii hudebních procesů. Práce se stručně dotýká i původu myšlení o organicitě ve filozofickém a estetickém diskurzu.
  • Persony
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    Balet pro komorní orchestr vycházející z libreta choreografky S. Nečasové.
  • Skladba pro symfonický orchestr
    Bednařík, Radim
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Skladba pro symfonický orchestr.
  • Uplatnění koncertantního principu v dílech Alfreda Schnittkeho
    Fila, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-07
    Koncertantní princip je jedním z kompozičních prostředků, který provází západoevropskou hudbu více než čtyři sta let. Východiska této historické techniky jsou využívána až do současnosti. Před badatelem vystává otázka: Funguje koncertantní princip i v novější hudební literatuře, nebo se pouze jedná o relikt dávné minulosti? V posledních několika desítkách let byl jednou z nejvýraznějších osobností, která se zabývala využitím koncertantního principu rusko-německý skladatel Alfred Schnittke, který napsal několik desítek koncertantních děl. V dějinách hudby po Druhé světové válce těžko nalezneme osobnost, která by se tímto žánrem zabývala obšírněji. Cílem této diplomové práce je podrobněji prozkoumat, kterak tento skladatel s touto technikou nakládá, jestli využívá jen historicky daných kompozičních postupů, nebo je inovativně obměňuje. Jako metoda tohoto zkoumání byla zvolena analýza velkého množství skladeb, na kterých je doloženo Schnittkeho užití a cílené využívání koncertantního principu.
  • Vokální symfonie v tvorbě Vladimíra Sommera a Miloslava Kabeláče
    Trojan, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-12
    Tato magisterská práce se zabývá žánrem vokální symfonie. V první kapitole se autor zaměřuje na definování žánru v kontextu historickém, hudebně teoretickém a sémantickém. Zvláštní pozornost je věnována postavení a funkci žánru v symfonické tvorbě několika skladatelů. Těžištěm této magisterské práce je pak analýza dvou zásadních českých děl druhé poloviny 20. století - Vokální symfonie Vladimíra Sommera a Osmé symfonie ?Antifony? Miloslava Kabeláče. Předmětem zkoumání je hudební forma a především potom začlenění, funkce a stylizace vokální složky a její vliv na celkové vyznění díla.
  • Vztah metrické a ametrické plochy v koncertantních skladbách
    Vöröšová, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-09
    Úloha metrické a ametrické plochy v koncertantních skladbách. Snažila jsem se zmapovat široký prostor metrorytmické stránky v hudbě, problůematiku zápisu, formálně tektonického členění. Úvahám o funkci času v obecné i čistě hudební rovině jsou věnovány dvě kapitoly. K veškerým zmiňovaným problémům jsou v přílohách uvedeny notové ukázky ze skladeb světových autorů.