Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/38

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle oponent "KURZ, Ivan"

Nyní se zobrazuje 1 - 5 z 5
  • "Maryša" - hudba pro celovečerní balet
    Wajsar, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2010-09-23
    Hudba k celovečernímu dramatu k baletu Maryša
  • Notový zápis multimetryckých a polyritmických struktur
    Wajsar, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-23
    Tato práce se zabývá možnostmi notového zápisu multimetrických a polyrytmických struktur. První část je shrnutím obecné terminologie hudební kinetiky, druhá část obsahuje poslechové a interpretační testy, třetí část je ukázkou některých skladeb využívajících multimetrii a polyrytmiku.
  • Sborová tvorba Györgyje Kurtága
    Kux, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-18
    Ve své diplomové písemné práci se zabývám vybranou sborovou tvorbou soudobého maďarského skladatele Györgye Kurtága. Konkrétně jeho díly: Omaggio a Luigi Nono op. 16 pro smíšený sbor a cappella a Písněmi zoufalství a smutku op. 18 pro smíšený sbor a instrumentální ansámbl. Tato díla analyzuji především po hudební stránce v souvislosti s přihlédnutím na autorův výběr a zpracování textových předloh. Rovněž v práci poukazuji i na svou dosavadní sborovou tvorbu. Mým cílem je pokusit se na základě provedených analýz o předložení poznatků a možných východisek, které se mi jeví přínosné pro mé další kompoziční počiny na poli sborové tvorby a komponování obecně.
  • Tradiční a soudobá hudba Kazachstánu 2. poloviny 20. století na příkladech tvorby současných autorů
    Khinkov Aitbayeva, Nargiza
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-12
    Tato práce pojednává o tradiční a soudobé hudbě Kazachstánu zejména ve 2. polovině 20. století. Cílem nebylo pouze poukázat na dva rozdílné světy skladatelů folkloristů a akademiků, ale vyzdvihnout predevším ty skladatele, u kterých většinou dochází k propojení prvku těchto odlišných stylů. Ve své práci predkládám generační rozdělení skladatelů podle různých muzikologů, které doplňuji o svou vlastní generační tabulku, která není pouhým sloučením publikovaných přehledů, ale je rozšířena o novou generaci. Mimoto se vybraným autorům věnuji detajlněji a tyto poznatky dokládám na příkladu děl zvolených skladatelů. Zejména analyzuji skladby těch autorů, kteří se liší jak hudebním stylem, tak hudebním jazykem, a predevším odlišnými názory v metodách komponování skladby.
  • Využití netradičních (etnických) drnkacích nástrojů a cimbálu v soudobé hudbě s přihlédnutím k vlastní kompoziční práci
    Zochr, Vratislav
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-13
    Práce VYUŽITÍ NETRADIČNÍCH (ETNICKÝCH) DRNKACÍCH NÁSTROJŮ A CIMBÁLU V SOUDOBÉ HUDBĚ S PŘIHLÉDNUTÍM K VLASTNÍ KOMPOZIČNÍ PRÁCI pojednává o způsobu, jakým jsou v současnosti (případně ve druhé půli 20. století) využívány drnkací nástroje nejen evropské, ale i tzv. etnické. Snaží se poukázat zejména na to, jak může styl hry na tyto nástroje a hudebně-kulturní prostředí, z něhož pochází a s nímž jsou úzce spjaty, ovlivnit výslednou podobu skladby. Pohled na tuto problematiku přitom zaujímám nejen z pozice skladatele, ale i praktikujícího hráče na některé z těchto nástrojů a jako určitou demonstraci svých zkušeností s nimi předkládám také ukázky z vlastních kompozic, v nichž jsem tyto exotické nástroje využil. Z praktických důvodů odpovídají jednotlivé kapitoly vždy buď jednomu drnkacímu nástroji (mandolína, kantele), nebo konkrétnímu kulturnímu okruhu (hudba Indie, Vietnamu, arabského kulturního okruhu atd.) – ve druhém případě je na začátku každé kapitoly vypracován úvod do teoretického systému toho kterého kulturního celku, neboť bez jeho (alespoň částečné) znalosti nelze přistoupit k hlubší analýze předkládaných skladeb. Text této práce je také bohatě doprovázen notovými příklady z díla současných skladatelů i obrázky hudebních nástrojů, jejich komponentů či způsobů hry atp. Určitou výjimku zde představuje cimbál, který sice není primárně nástrojem drnkacím (i když se i tento způsob hry používá), nicméně jej s nimi pojí celá řada podobností i společných nástrojových předků. Důležitým důvodem je také skutečnost, že mou magisterskou kompozicí je právě Koncert pro cimbál a orchestr, ve kterém jsem se pokusil svůj zájem o cimbál ošetřit skladatelsky a jehož analýzu jsem začlenil i do této práce.