Katedra tance / Department of Dance

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/17

Procházet

Procházet Katedra tance / Department of Dance podle oponent "BRODSKÁ, Božena"

Nyní se zobrazuje 1 - 9 z 9
  • Achille Viscusi a jeho pražská léta
    Syslová, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-10
    Tato práce se věnuje osobnosti Achille Viscusiho a jeho působení na scéně Národního divadla v Praze, kde byl v letech 1900-1912 baletním mistrem. Achille Viscusi byl původem Ital, který začal svou taneční kariéru v evropských divadlech jako tanečník, později se začal věnovat choreografii a taneční pedagogice. Po první světové válce se stal baletním mistrem v Národním divadle moravskoslezském v Moravské Ostravě, kde založil baletní soubor a taneční školu při divadle. Po čtyřech letech odešel do Bratislavy, kde byl až do roku 1932 baletním mistrem. V této práci je důraz kladen na jeho pražské angažmá. Je zde uveden výčet inscenací, na kterých se Viscusi podílel jako choreograf, a jejich přijetí soudobým obecenstvem a kritikou. Podrobněji se věnuje zásadním dílům českého baletu ? baletním pantomimám Oskara Nedbala a scénickému provedení Slovanských tanců Antonína Dvořáka. Závěrečné kapitoly charakterizují Achille Viscusiho jako choreografa, pedagoga a tanečníka. Práce je založena na informacích ze soudobého tisku.
  • Balet Giselle v zápisu Henriho Justamanta ze 60. let 19. století
    Rafajová, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-05
    Tato bakalářská práce se zabývá zápisem baletu Giselle, který vytvořil francouzský choreograf a baletní mistr Henri Justamant v 60. letech 19. století. Uvádí překlad 2.jednání tohoto baletu, který srovnává s původním libretem Giselle z roku 1841 a zabývá se jeho následnou analýzou.
  • Bohemika v libretech
    Babická, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-05
    Abstrakt Bakalářskou práci Bohemika v libretech autorka koncipuje do dvou velkých kapitol s podkapitolami. Nejprve se zabývá tématem husitských válek v kapitole nazvané Choreodrama s námětem husitských spanilých jízd, poté přistupuje k motivu dívčí války v kapitole Balet inspirovaný legendou dívčí války z českých kronik. Balet Husité před Naumburkem byl dáván Salvatorem Viganó v divadle La Scala v Miláně roku 1815. Salvatora Viganó ke složení tohoto baletu nejspíše inspirovala hra se zpěvy Augusta von Kotzebue. Velká pozornost je věnovaná srovnání naumburské legendy, čili primárnímu zdroji motivu, s baletem. Následně je obsah baletu konfrontován s již zmíněným melodramatem. Téměř v závěru se dozvídáme, jak hluboce se historie zajímá o husitské obléhání Naumburku. Jules Perrot v roce 1852 v Petrohradě představil svůj balet Vojna ženštin čili Amazonky IX. století. Balet byl podle údaje na libretu údajně postaven na příběhu dívčí války z českých kronik, ovšem šlo jen o vzdálenou inspiraci tímto tématem. Možných inspiračních zdrojů pro tento balet se našlo vícero a zatím není jasné, který je ten výchozí. K tomuto baletu se dochovala dvě libreta, se kterými se v bakalářské práci nakládá, překlad ruské verze libreta z pozůstalosti Jana Reimosera a francouzské libreto. Libreta nejsou zcela totožná, objevují se v nich rozdíly. Autorka ještě shrnuje krátkým přehledem inscenace na toto téma převážně z českého území a dále zaměřuje svou pozornost na vývoj tématu dívčí války v českých kronikách.
  • Helena Vojáčková
    Nečasová, Natálie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-02
    Bakalářská práce chronologicky mapuje život a pedagogickou kariéru Heleny Vojáčkové (1882-1967) v kontextu dobového tanečního dění. Hlavním zdrojem pro tento text byla její osobní pozůstalost v archivu Národního muzea v Praze. Helena Vojáčková pedagožka a kritička, stála u zrodu nové taneční kultury, která se formovala na počátku 20. století. Po univerzitních studiích se zaměřila na pohyb ze zdravotního hlediska. Absolvovala kurz zdravotní gymnastiky u Bess Mensendieckové, dále studovala moderní tanec u Druryho Channella a u své bývalé žákyně Jarmily Kröschlové. Podle systému Bess Mensendieckové vyučovala v Praze. Spolupracovala s tanečníky, rehabilitačními pracovníky i lékaři. Napsala několik odborných studií a knihu Pohybem ke zdraví a kráse ženy (1959, 1961). Z uměleckého hlediska jí šlo o správné pochopení a provedení pohybu a o jeho procítění ve výrazu. Po její smrti se výuka této metody dále nerozvíjela, ale někteří její žáci čerpali z tohoto pohybového systému ve své další choreografické a pedagogické práci. Nejvýznamnější z nich byla Jarmila Kröschlová.
  • Kritik Emanuel Siblík, osobnost a dílo
    Kocourková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-04
    Tato práce přibližuje život a dílo významného českého tanečního kritika a estetika působícího předevsím mezi dvěma světovými válkami, Emanuela Siblíka. Podává obraz o jeho profesních aktivitách a publicistické činnosti. První polovina se zabývá biografií a publikační činností, je zde rozebráno jeho myčlenkové zázemí a vztah k zásadním změnám, které probíhaly v tanečním umění dané doby. Druhá část ukazuje na příkladech jeho tvorby autorův publicistický styl a vtah ke konkrétním představitelům tanečního umění.
  • LETTERE CONTRA LETTRES
    Dotlačilová, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-10
    Ve své bakalářské práci se zabývám dvěma slavnými choreografy osmnáctého století, Gasparem Angiolinim a Jeanem-Georgesem Noverrem, a jejich sporem o podobě rodícího se žánru baletu pantomimy. Po představení obou tvůrců a stručném nastínění dobové situace následuje detailní popis příčin a důsledků jejich polemiky. Stěžejní částí mé práce je analýza jejich tištěných textů a v nich vyjádřených názorů, především Angioliniho spisu Lettere di Gasparo Angiolini a Monsieur Noverre z roku 1773 a následných reakcí na toto dílo.
  • Německá taneční kritika v Praze ve 30. letech 19. století
    Babická, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-07
    Abstrakt Německá taneční kritika v Praze ve 30. letech 19. století Z kraje 19. století začínala v Evropě umělecká éra romantismu. Německá měšťanská společnost se nesla na módní vlně biedermeieru a pro českou společnost to byla doba národního obrození. Ve své diplomové práci jsem se zabývala ozvěnami tance v německy psaných periodikách v Praze ve 30. letech 19. století. Taneční publicistiku jsem sledovala ve třech periodikách: Bohemia, Prager Zeitung a Ost und West. V tiscích se našel bohatý materiál o taneční hudbě a společenských, divadelních a lidových tancích. Důraz byl kladen především na německou taneční kritiku. V práci se dočteme, jaké zmínky se o tanci v periodikách objevovaly, jaká byla nejčastější témata, jak vypadala taneční publicistika, jak profesionální tanečníky hodnotila dobová kritika, kdo jí zastupoval, jak popisovala pohyb tanečníků, čeho si všímala na baletech a pantomimách nebo jaké tance byly oblíbené ve společnosti. Jazykové obraty, které autoři o tanci používali, se promítaly do kontextu doby biedermeieru. Podle dobových estetických hledisek hodnotili díla a výkony. Důležité bylo uvědomit si, proč o tanci takto psali a co je na tanci zajímalo.
  • Osobnost a tvorba Maxe Semmlera
    Košíková, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-05
    Ve své bakalářské práci se snažím zachytit uměleckou dráhu choreografa a operního režiséra Maxe Semmlera s akcentem na jeho taneční tvorbu. Dotýkám se také biografií jeho tanečníků a zároveň se pokouším popsat dobu a prostředí, v němž tvořil.
  • Vývoj konceptu baletu-pantomimy v osvícenecké Evropě
    Dotlačilová, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-23
    Ve své diplomové práci se zabývám vývojem konceptu baletu-pantomimy v osvícenské Evropě, tedy v období druhé poloviny osmnáctého století. Jedná se o nový žánr baletního umění, který byl v teorii rozvíjen a posléze i v praxi uváděn právě v tomto historickém období. Po nastínění politicko-kulturního kontextu doby následuje rozbor nejdůležitějších teoretických textů na toto téma a reflexí baletu z pera různých osobností kulturně-uměleckého světa. V dalších částech práce je nastíněn stav tanečního umění, rozbor jednotlivých stylů a přehled nejdůležitějších tanečních center Evropy, kde byl žánr balet-pantomima uváděn v praxi.