Hudební a taneční fakulta - HAMU / Music and Dance Faculty

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/8

Procházet

Procházet Hudební a taneční fakulta - HAMU / Music and Dance Faculty podle oponent "BAŽANTOVÁ, Ivana"

Nyní se zobrazuje 1 - 7 z 7
  • C.Ph.E.Bach: Württembergské sonáty a jejich interpretační problémy
    Šlechtová, Jitka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2005)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
  • Historie cembala v Čechách ve 20. století
    Němcová, Marta
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
    Bakalářská práce "Historie cembala v Čechách ve 20. století" se zabývá dvěma úzce spjatými tématy, historií renesance staré hudby a historií renesance cembala v Čechách i ve světě. Cílem této práce je první zmapování dosud neprobádaného úseku české hudební kultury a jeho zařazení do světového kontextu. Jelikož v kapitolách o renesanci cembala je zdůrazněna etapa přechodu od moderního nástroje ke kopii historického nástroje, pojednává poslední kapitola o konstrukčních rozdílech obou typů nástrojů.
  • Hudebně teoretická východiska nechorálních skladeb pro klávesové nástroje v 17. stol.
    Vendl, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-08
    Problematika tzv. staré hudby je dnes velmi skloňovaným odvětvím v oblasti hudební interpretace, hudební teorie a hudební vědy. Pro adekvátní porozumění a uchopení hudebního textu potřebuje dnešní interpret rozsáhlé teoretické povědomí. Hudebně teoretická východiska, jež stála v pozadí tvorby autorů 17. století, formovala a předdefinovala možná řešení detailů hudební kompozice. Teoretické nástroje, které nám poskytuje moderní nauka o kontrapunktu, o harmonii a hudební tektonice, nemohou odhalit jemné odstíny tehdejšího hudebního výraziva. V prvním oddíle je stručně nastíněno pozadí vzniku hudby pro klávesové nástroje v 17. století a popsán charakter a oblasti společenské poptávky a souvislosti vedoucí ke vzniku škály žánrů. Druhý oddíl probírá v jednotlivých kapitolách nejpodstatnější informace o stavu či vývoji různých oblastí hudební teorie: tónový materiál ? mody, církevní a varhanické tóniny, nauka o klauzulích, vývoj kontrapunktu a teorie fugy, rétorické dispositio jako nevyslovený obecný formální rámec tzv. ?volných?, fantazijních forem, preludií, toccat; praxe používání rétorických figur. Další oddíl podává přehled technických předpokladů dobových nástrojů a souvislost s výskytem určitých hudebních obratů, souzvuků apod. v literatuře. Je popsán vliv ladění a temperatury, zejména hojně rozšířené středotónové. Hojné používání krátké, lomené a zkrácené oktávy vysvětluje výskyt souzvuků a postupů na moderní klaviatuře nesnadno realizovatelných. Více manuálů na jednom nástroji a klaviatura dělená na bas a diskant umožňuje a předpokládá speciální druhy sazby. Ve čtvrtém oddíle následuje detailnější analýza několika skladeb různého typu regionálního a časového. Na cyklu ricercarů G. M. Trabaciho je zkoumán vliv modality na hudební formu. Frescobaldiho toccaty stojí na počátku obrovského vývoje tvorby pro klávesové nástroje a je studijním materiálem pro skladatele bezmála 3 následujících staletí. Analyzována je Toccata prima ze sbírky Il secondo libro di toccate (1627). Vrchol varhanní tvorby najdeme v 17. stol. bezpochyby v oblasti severního Německa, a zde především v díle D. Buxtehude. Následuje rozbor Preambula BuxWV 152. Závěrem je zařazena úvaha o významu zkoumání daných témat, zda jde o pouhé odkrývání dnes již irelevantních souvislostí, nebo zda lze najít inspiraci pro interpretaci děl starších epoch, která dnes již neodmyslitelně patří k současnému hudebnímu dění.
  • K interpretaci skladeb J. S. Bacha na moderní klavír
    Bartáková Vlachová, Andrea
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-09-08
    Tato práce řeší způsob interpretace skladeb J. S. Bacha na moderní klavír. Je zaměřena zvláště na interpretaci díla Dobře temperovaný klavír. Charakterizuje některá specifika hudby baroka, pojednává o základních prostřecích barokní interpretace (artikulaci, ornamentice, dynamice, rytmu, metrorytmu a tempu) a následně je aplikuje na možnosti moderního klavíru, zvláště při interpretaci Dobře temperovaného klavíru.
  • Problematika interpretace klavírního díla Jana Pieterszoona Sweelincka
    Kadlecová, Daniela
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
    Ve své diplomové práci se věnuji klavírnímu dílu Jana Pieterszoona Sweelincka. Zaměřuji se na nejdůležitější body, které mohou být užitečné pro interpretaci této hudby. V prvních dvou kapitolách se zabývám dobou, ve které J. P. Sweelinck žil, a klávesovými nástroji, na které se v této době hrálo. Ve třetí kapitole se věnuji formálnímu rozboru Sweelinckových skladeb a v následujících kapitolách některým interpretačním otázkám týkajících se těchto děl - určení konkrétního klávesového nástroje, ozdoby, prstoklady.
  • Protokol jako nový prostor pro vyjádření interpretačního výkonu
    Molin, Andrzej
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-23
    Tato diplomová práce představuje nový způsob zachycení unikátního interpretačního výkonu. Metodologie protokolů v tabulkovém formátu nabízí přehlednou strukturaci interpretačně technických prostředků navržených Jaroslavem Zichem. Prostředky zohledňují klavírní hru a jsou zvoleny podle kritéria práce s časovými lokalitami, délkou tónu a dynamikou. Jádrem práce jsou dva protokoly interpretací Smetanovy Slepičky a jejich vyhodnocení. V závěru se nachází úvahy o perspektivách dalšího výzkumu. Tato práce se pohybuje na pomezí oboru hudební teorie a estetiky.
  • Význam názvosloví a názvů cembalových skladeb francouzských clavecinistů
    Bublová, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
    V této práci překládám z francouzštiny do češtiny názvy cembalových skladeb francouzských skladatelů 17. a 18. století, tzv. ?clavecinistů?. Závěrečná část ? Slovníček ? obsahuje překlady francouzského hudebního názvosloví, některých tanců a žánrů, a slovní pokyny, kterými tito skladatelé doplňovali notový zápis. Kvůli omezenému rozsahu a faktické i finanční nedostupnosti notového materiálu nebylo možno zahrnout do této práce všechny skladby známých a hraných autorů. Vybrala jsem tedy skladatele a díla důležitá, v určitém směru pozoruhodná. Z týchž důvodů jsem musela upustit od popisování známých tanečních forem.