Procházet podle oponent "ŠERÝ, Ladislav"

Nyní se zobrazuje 1 - 16 z 16
  • Antonin Artaud a film
    Hansalová, Hedvika
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-10-09
    Práce se zabývá vztahem Antonina Artauda k celé oblasti filmu v jeho počátečním období, který nenašel naplnění. Neexistuje žádný dokončený a definitivní tvar ve smyslu filmového záznamu, o který by bylo možné se opřít. Charakter Artaudových vizí a výlučnost jeho myšlení znemožnili realizaci čehokoliv, o co usiloval. Je to práce o tom, co není...
  • Architektura v (anti)utopických filmech třicátých let
    Kryvenko, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-09
    Architektura vždy reflektuje stav společnosti, jelikož se musí přizpůsobit životu člověka. V horším případě je to naopak - člověk je nucen změnit svůj život a přizpůsobit se městskému prostředí. Architektura pracuje s měřítkem, hmatem a zrakem, časem a prostorem. Tím je blízká filmu jako výrazovému prostředku. Tato práce má za cíl porovnání představ o budoucnosti a tím, co se dělo ve společnosti a umění v čase vzniku toho nebo onoho filmu, a to skrze vizuální prvek - architekturu. Nejsilnějším způsobem jsou představy o budoucnosti zvýrazněny v utopických a antiutopických filmech, protože právě tento směr byl vždy zacílen na vytváření ideálního světa. Předložená práce je soustředěna na celkem úzké období třicátých let, protože to je čas vzniku utopických a antiutopických filmů jako kinematografického žánru. Je to také období velkých politických, společenských a uměleckých změn, které ovlivnily dějiny celého dvacátého století.
  • Atrocity images and the Audience
    Lin, Jun-Ye
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-09
    Susan Sontag’s reviews and descriptions of agony images is the keystone of war photography. From On photography(1977) to Regarding the Pain of Others(2003), Sontag wrote about how agony images could affect the majority of people. Media ruled photographs and used them as its own container. Through her book, the passiveness of the audiences was examined. She criticised the way of how people looked at an agony image. According to her, audiences constantly consumed other’s pain if the they are far away. She judged repeating formats and simplified messages from media which numb the sensation of people, the surfeit of similar horrendous images turned an audience into a consumer. “Is a photograph ever “real”? she asked. Firstly, within in my thesis I would like to to examine the relevancy of Sontag theory, her interests in emotion in charge of atrocity and pain. To found out the possible respond of the audience, in respect to war in contemporary art photography. When artists have the chance to turn their camera from those atrocity on sites, what could be the differences in audiences’ reactions from traditional war photojournalist. Moreover, Sontag’s concept “the audience as consumers” will be traced back to its basic elements. To scan the particular words and phrase which Sontag used in her two books. Secondly, use Regarding the Pain of Others(2003) as a starting point of the timeline, then search for the critical thoughts which against or support Sontag’s words during the decade. Furthermore, use different concepts of the agony images to examine the remarkable singular atrocity images and the art works relate to war and atrocity. To explore the change according to the interaction between atrocity and contemporary photography and their audiences. After all, use the dialects between the theories and the war in contemporary art photography to extent the perspective from Regarding the Pain of Others(2003) to get closer to our time — to build the the reference of how to see an agony image.
  • Chaos noir
    Hakl, Vilém
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-14
    Předmětem této poetologicky zaměřené práce je zkoumání narativních filmů, jejichž stavba vykazuje různé druhy extrémní komplexity.
  • Konec světa - hledání struktury
    Dodova, Borjana
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-10-15
    Práce se zabývá katastrofickým myšlením v~širším společensko-kulturním kontextu. Vytváří paralely mezi fyziologickým, politickým a uměleckým pohledem na krizové situace. Jako konkrétní případ možného konce světa je detailněji zkoumána Studená válka. Text popisuje spojitost mezi improvizací a postmoderním uvažováním.
  • Mockument
    Gradovová, Irina
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-10-06
    Diplomová práca Mockument sa venuje problematike spochybnenia dôveryhodnosti zvukových a obrazových informácií, ktoré sú šírené audiovizuálnymi médiami. Mockumenty sa ako filmy, ktoré využívajú dokumentárnu formu a fiktívny obsah, prostredníctvom paródie snažia odkryť manipulatívnu povahu audiovizuálnych materiálov a médií a často parodujú samotný dokumentárny film. Reprezentácia reality je najdôležitejším a spoločným bodom s dokumentárnym filmom. Mockumenty spochybňujú mýtus archívnych materiálov ako materiálov, ktoré nám sprítomňujú minulosť, alebo materiálov, ktoré vystupujú ako objektívne dôkazové materiály reality. Na pochopenie mockumentov je však potrebný divák, ktorý pozná historický, kultúrny prípadne politický kontext daného filmu a ktorý je schopný zamyslieť sa nad jeho skrytým obsahom. Ten je totiž viac spojený s realitou ako fikciou.
  • Panda s rudýma ušima
    Voříšek, Vladimír
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-10-06
    Zachycené pohledy na cestě, která může být hranicí mezi pastvinou a pustinou, mezi mužem a ženou jako vlastí a cizinou nebo mezi zvířetem a člověkem, skládají v kapitolách Hong-Kong, Tibet, Čína a Naši filmovou zprávou o putování na východ, jejímž určujícím momentem je napětí mezi těkavou fragmentárností a utkvěním, mezi přízraky pomíjivosti a meditativním spočinutím, kdy sám obraz se stává vědomím cesty, připomínkou nekonečného v konečném světě.
  • Podobnost a zobrazení
    Kliment, Jáchym
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-10-12
    Práce je zaměřena na sledování podobnosti, hledání stejného a jiného, vlastního a cizího. Nejprve zvažuje analogii a komparaci v komplexním pojetí se zaměřením na filosofii, logiku, matematiku a lingvistiku. Zároveň vnímá podobnost v blízkém propojení k zobrazení a obrazu, sémiotice, ikonologii, ikonografii, fotografii a procesům ? pojmům s tím spojeným, jako: mimésis, reference, reprezentace, transformace, simulace, virtualita a hyperrealita. V závěrečné části uvádí podobnost a její působení v případech typologie, identity (originálu a kopie), vnímání autenticity a funkce paměti. Jako klíčové vnímá: ne-kauzalitu podobnosti, analogii proporcionality v kontrastu s analogií proporce, myšlení obrazem a funkčnost paměti, podobnost jako základní moc obrazu a transformaci jako zásadní formu zobrazení.
  • Postmedialita
    Klodner, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-12
    Interdisciplinární teorie médií a lidských emocí v kolektivní sémióze
  • Poznámky k psychologii filmové montáže narativních struktur
    Krutský, Dominik
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-08
    Obraz světa si vytváří každý člověk, ať už vědomě či nevědomě. Je to způsob, jak sami sebe začleňujeme do prožívání skutečnosti. Jak pozoruhodným způsobem dotváříme skutečnost, která se uskutečňuje teprve operací naší myšlenky. V tomto pohledu pak každý z nás vytváří obraz světa podle vlastních více či méně konkrétních zkušeností. Způsob jak vnímáme a jak interpretujeme svět je velmi blízký s tím, jak vnímáme a interpretujeme narativní příběhy. Vyprávění je pro nás nejpřístupnější uchopení skutečnosti, protože v příbězích žijeme. Narativní struktury lze tedy chápat také jako pomůcku pro vytváření kolektivní zkušenosti se skutečností. Jako jeden z prostředků pro vytváření stále se proměňujícího obrazu světa.
  • Případová studie DIS a K-Hole
    Burda, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-21
    DIS a K-Hole reprezentují v rámci druhé generace postinternetových umělců tzv. komercionalizované kolektivy. Tato práce uvádí do kontextu aktivity obou kolektivů v rovině jejich činnosti v institucích a obecně v rámci kulturního průmyslu. Umělecká praxe obou kolektivů byla enigmatická a skrývala identitu původních tvůrců. Kolektivy upřednostňovaly komunikaci skrze digitální, dobře šiřitelná média, která více inklinovala k marketingovému typu sdělení. Tvůrčím vrcholem kolektivu DIS byla kurátorská pozice na bienále v roce 2016 v Berlíně. K-Hole se nejvíce proslavil výrazem normcore, který byl použit v jednom z trend reportů a později se rozšířil v populární kultuře. Práce se dále zabývá teorií značek v kontextu ekonomických a marketingových teorií, které definují funkce značek z hlediska emocionality nebo racionality spotřebitelů. Rozvrstvení uměleckých pracovníků a firem na základě fragmentace dle faktorů kapitálu a potenciálu k rozvoji je analogické. Kolektivy DIS a K-Hole představují příklad start-upových firem, zatímco populární značkoví umělci odpovídají korporátním podnikům velkých rozměrů.
  • Spekulativní korporativismus
    Burda, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-11
    Tato práce konstruuje pojem spekulativní korporativismus. Chápe jej jako specifickou tendenci uvnitř postinternetového umění v kontextu současných filozofických teorií a uspořádání globální socio-politické situace. Tvrdím, že spekulativní korporativismus existuje jako pokračovatel kritického umění v rámci aktuální postinternetové materiality a technologických inovací přístupných širokému tvůrčímu publiku. Prohlubuje se tak trend, který započal se vznikem Webu 2.0, kdy umělci již neprezentují své osobnosti jako značky, ale imitují mediální strategie komerčních projektů a staví se na jejich úroveň. Předkládám přehled děl, která považuji za signifikantní reprezentanty těchto tendencí a následně z nich extrahuji základní stylistické parametry. Díla spekulativního korporativismu se nacházejí uvnitř virtuálního trojúhelníku mezi postinternetovým uměním, zbožní estetikou a kritickým aktivismem.
  • Strach z hypotetické otázky: Co kdyby?
    Nicolaides, Sylvia
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-09
    Cílem této práce je prozkoumat a rozebrat hodnotu hypotetické otázky (Co kdyby?) v reálné skutečnosti a vliv, který má na vědomé uznání významu informací v rámci filozofie a psychoanalýzy.
  • Súčasný vývoj feminizmu v internetovom prostredí, so zameraním na kolektív The Ardorous
    Durbáková, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-09
    Zámer práce spočíva v rozbore združenia mladých žien spájajúcich sa v kolektíve The Ardorous, ktorého členky sú pod jeho záštitou automaticky prezentované ako feministky, naliehajúce na rovnoprávnej roli žien v umeleckom svete. Analyzuje prístup k tvorbe jeho zakladateľky Petry Collins, a taktiež niektorých z najvýraznejších členiek kolektívu a rozoberá ideové postupy vedúce k ich finálnemym dielam. Práca porovnáva postoje nielen k celkovej tvorbe, ale tiež ku konštruovaniu vlastného verejného obrazu na príklade porovnania s britským umeleckým kolektívom s rovnakým zameraním, Bunny Collective. Teórie rozoberaných umelkýň sú zčasti priblížené na základe fragmentov textu francúzskeho kreatívneho zoskupenia Tiqqun, s názvom Preliminary Materials For a Theory of the Young-Girl [2007, Semiotext(e)].
  • Tektonika artificiálního chaosu neboli dramaturgie děl napodobujících ch aos aneb strašlivá masturbační fantasie Paridova
    Hakl, Vilém
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-10-11
    Tato práce se zabývá uměleckými díly, jejichž stavba vykazuje rysy chaosu. Hovoříme o nich jako o dílech napodobujících chaos. V centru našeho zájmu je POETIKA CHAOSU, neboli konkrétní postupy, jimiž se toto napodobování (mimesis) realizuje. Poetiku chaosu hledáme i formou vyprávění, jakéhosi groteskního anti-mýtu o Paridovi a bohyni chaosu Eris - obraz tří bohyň souzených Paridem je pro nás obrazem přerodu pro-chaotické formy (otevřené) ve formu proti-chaotickou (uzavřenou). Šíři našeho tématu dokládáme i příklady z hudby a výtvarného umění, soustředíme se však na film a literaturu. Proto naši práci uzavírají rozbory dvou děl, jejichž stavbě chaos dominuje. Prvním je román SPAS a druhým je film ASTENICKÝ SYNDROM.
  • Zvuková stopa
    Švarcová, Johana
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-12
    Zajímá mě autonomie zvukové stopy v rámci filmového celku, její vlastnosti a specifika ve vztahu k chybějícímu filmovému obrazu, nebo zvuková stopa u filmů téměř bez obrazu, kdy obraz ustupuje a přenechává filmový prostor zvuku. Film je dnes běžně vnímán jako audiovizuální médium, ve kterém většinový pohled upřednostňuje obraz před zvukem. Jinými slovy, obraz je ve filmu většinou vnímán jako popředí, jako hlavní plán a zvuková stopa jako pozadí, jako něco doplňujícího. Z tohoto pohledu mě tedy zajímá to, co je pro běžného filmového diváka "skryto" v pozadí filmového obrazu. Pro lepší pochopení, Kim Cascone toto zaostření na pozadí popisuje ve svém textu The Aesthetics of Failure následovně: Základní kompozice pozadí je tvořena z informací, které přefiltrujeme při zaostřování na to, co nás bezprostředně obklopuje. Informace ukryté ve "slepém bodě" našeho vnímání obsahují světy, které objevíme až tehdy, když na ně soustředíme pozornost. Část práce věnuji analýze filmu Víkend (Wochenende, 1930), režie Walter Ruttmann. V textu se také okrajově věnuji dílům, které prozkoumávající hranici vizuality (např.: Malevič - Černý čtverec?).