Procházet podle oponent "ŠTĚDROŇ, Miloš"

Nyní se zobrazuje 1 - 6 z 6
  • Deklamace češtiny v hudbě z rytmického hlediska
    Wajsar, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-08
    Tato práce se zabývá výzkumem vztahu některých jevů v mluvené češtině a jevů hudebního rytmu.
  • Dílo vybraných osobností počátků dějin hudební teorie v českém jazyce
    Hruška, Viktor
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-06
    Tato diplomová práce se zabývá počátky dějin české hudební teorie. Je podán přehled vývoje hudební teorie u nás od založení Univezity Karlovy do založení konzervatoře v Praze (tedy mj. osobnostem Václava Philomatha, Jana Blahoslava, Jana Josquina, Tomáše Baltazara Janovky a Jakuba Jana Ryby). Její druhá část je věnována osobnosti Karla Slavoje Amerlinga, svérázného hudebního teoretika a filozofa.
  • Leoš Janáček: Symfonietta, geneza a interpretační problémy díla
    Blahunek, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-09
    První část této diplomové práce je věnována poslednímu tvůrčímu období Leoše janáčka, jeho inspiračním zdrojům a podnětům. Genese Sinfinietty je pojata z opačného , tedy z vojenského hudebního prostředí a dokumentuje Janáčkovy kontakty, vlivy a ispirace vojenskou hudbou. Dále se vymezuje způsob Janáčkovy kompoziční metody, která právě v Sinfoniettě inklinuje jak k jeho skladbám komorním, absolutním, tak i k dílům hudebně- dramatickým, programním. Zachycuje průběh Janáčkovy tvorby orchestrální v linii podnětů psychologických ( Žárlivost), sociálních ( Šumařovo dítě), historických ( Taras Bulba, Balada blanická) až po oslavné ( Sinfonietta). Druhá část práce analyzuje zásadní interpretační problémy Sinfonietty Leoše Janáčka, a to z pohledu dirigenta. Poukazuje zvláště na obtíže tempové, zvukové, proporční, rytmické, estetické a zároveň přináší jejich vladtní tvůrčí řešení. Závěrečná kapitola srovnává interpretační postoje dvanácti význačných dirigentů v konkrétních úsecích Janáčkovy Sinfonietty. Hodnotí zvukové proporce, tempové přechody a celkové působení úvodních a závěrečných fanfár v podání dvanácti světových orchestrů.
  • Problematika zhudebnění textu v byzantské liturgické hudbě
    Christou, Marios
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-13
    Práce se zabývá problematikou byzantské praxe zhudebňování textů. Vzhledem k tomu, že byzantská hudba není v České republice příliš známa, jsou první kapitoly svěřeny vysvětlení základů byzantské hudební teorie a notace. Zbytek práce se pak zabývá právě technikami zhudebňování textů. Ve snaze demonstrovat principy zhudebňování je hlavní částí práce ukázka zhudebnění textu v češtině (formou jakési malé dílny či ?workshopu?). Smyslem práce je upozornit na zajímavosti byzantské hudby a dokázat, že techniky jí vlastní jsou univerzální a lze je aplikovat téměř na jakoukoli řeč, nejen na řečtinu.
  • Studie pro klarinet a komorní orchestr
    Christou, Marios
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-13
    Studie pro klarinet a komorní orchestr
  • Symfonie jana Hanuše v hudebních souvislostech 2. pol. 20. století
    Valášek, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-19
    Disertace pojednává o smfoniích významného českého hudebního skladateleJana Hanuše (1915-2004) z pohledu chronologického, faktografického a analytického.