Procházet podle oponent "ŠVARCOVÁ, Zdenka"

Nyní se zobrazuje 1 - 2 z 2
  • Předpoklady japonské scéničnosti
    Vostrá, Denisa
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-29
    Dizertační práce s názvem Předpoklady japonské scéničnosti vychází ze studia japonského vnímání prostoru a času a souvisejícího konceptu ?meziprostoru? ma (v něm se prostor a čas spojují), a na jeho základě se pokouší vysvětlit tajemství životnosti japonských scénických tradic v průběhu historie ? od středověkého divadla nó přes měšťanské kabuki až po současné divadlo s tradičním pojetím pohybu, které dnes představuje zejména soubor režiséra Tadašiho Suzukiho. Ten spojuje hereckou práci s životem samotného herce a zejména s japonskou tradiční kulturou. Ve svém výzkumu se opírám o scénologické chápání a hledám východiska japonských scénických tradic v estetických konceptech japonského umění (mono no aware, wabi-sabi a júgen), v rituálech spojených s jednotlivými myšlenkovými směry (původní japonský kult šintó, japonský buddhismus apod.), ale i v každodenním životě, který je v případě Japonska výrazně poznamenán tradicemi. Zvláštní pozornost je přitom věnována problematice japonského tradičního domu coby prostoru k obývání, který se zdá být důležitým zdrojem japonského scénického cítění, a vzhledem ke specifickému přístupu Japonců k chápání slova v prostoru je v práci vysvětlen i koncept ?duše slov? kotodama a přiblížen vývoj tradiční japonské poezie, v níž jde ovšem také o ?cítění prostoru?. Práce zároveň poukazuje na překvapivou podobnost některých aspektů japonského každodenního života i tradičního umění a evropského scénického cítění.
  • Tanec v současné japonské společnosti
    Hayashi, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-15
    Ve své disertační práci jsem se pokusila přiblížit postavení a vnímání tance v současné japonské společnosti z pohledu moderních metod tanečního výzkumu. Zaměřila jsem se na proměny postavení tance ve společnosti v průběhu 20. století a na počátku nového tisíciletí, především z hlediska profesionálního tanečního umění, jeho finanční i mediální podpory, vzdělání, povolání a společenské postavení tanečního umělce v oblasti různých tanečních žánrů. Kontext doplňuje zamyšlení nad současnými problémy japonské společnosti, které přístup národa k tanci do značné míry ovlivňují a sociologický průzkum ohledně vnímání tance z pohledu mladé generace, nechybí ani vhled do jazykového označování tance v současné japonštině.