Procházet podle oponent "AUGUSTOVÁ, Zuzana"
Nyní se zobrazuje 1 - 3 z 3
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Epické principy ve vybraných hrách Rolanda Schimmelpfenniga v kontextu Brechtova epického divadlaZachatá, Petra(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)Datum obhajoby: 2016-06-15Tato bakalářská práce se zabývá dramatickou tvorbou Rolanda Schimmelpfenniga. Na poetiku jednoho z nejhranějších německy píšících současných dramatiků nahlíží prostřednictvím myšlenkových principů i tvůrčích postupů Brechtova epického divadla. V úvodní části práce autorka zasazuje Schimmelpfennigovu tvorbu do širšího kontextu vývoje německojazyčného dramatu a divadla na přelomu 20. a 21. století. Důraz je kladen zejména na mladou generaci německy píšících dramatiků, jejichž texty se zásadním způsobem vymezují proti postdramatické poetice, jež do té doby na německých jevištích převládala. Autorka dále shrnuje zásadní východiska a postupy Brechtova epického divadla. Hlavním těžištěm bakalářské práce je analýza dvou Schimmelpfennigových textů Arabská noc a Zlatý drak zaměřená na epické principy a postupy obsažené v těchto hrách. Cílem práce je ozřejmit, zda lze najít styčné body mezi Schimmelpfennigovou a Brechtovou dramatikou v rovině autorského využití epických postupů. Je možné v tvorbě těchto autorů vysledovat také podobné myšlenkové principy a estetická východiska, jež nasazení epických postupů motivují? Zastřešující otázka této bakalářské práce zní, zda lze Schimmelpfennigovu dramatiku považovat za specifický model epického divadla.
- Mísení realistických a antiiluzivních postupů v současném divadlePíza, Ludvík(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-09-06V této bakalářské práci se pokouším charakterizovat některé z možných způsobů prolínání realistických a antiiluzivních prostředků v současném divadle, konkrétně na příkladech inscenací Mýcení Krystiana Lupy a Regulace intimity Jiřího Havelky. Obsáhlejší část práce sestává z analýzy románu Mýcení Thomase Bernharda a Lupovy jevištní adaptace. V obou případech se zaměřuji na celkovou kompozici děl, práci s časoprostorovými rovinami a princip zpřítomňování času. Cílem komparace je popsat základní shodné a rozdílné rysy románu a inscenační koncepce, jež je založena na performativním modelu. Druhou část práce tvoří analýza inscenace Regulace intimity, kde se primárně soustředím na koncept veřejné zpovědi. Zde si kladu za cíl poukázat na vědomou hru s dvěma protichůdnými principy, zachováním autentičnosti sdělení a divadelní konvencí, a na estetický prožitek, který diváku vědomí hry skýtá. V závěru se pokouším shrnout vybrané inscenační principy, jež poukazují na možnosti mísení realistických a antiiluzivních prvků, které se nemusejí striktně vylučovat, ale mohou se posilovat, koexistovat a organicky přecházet jedno do druhého.
- Tvorba Davida Jařaba a Dušana D. Pařízka v Divadle KomedieFleyberková, Klára(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-09-11Tématem této práce je tvorba Davida Jařaba a Dušana D. Pařízka, dvou vůdčích osobností Divadla Komedie v letech 2002-2012. Autorka se zaměřuje pouze na jejich práci na této scéně a snaží se popsat některé principy, které oba tvůrci uplatňují. Po krátkém nastínění historie budovy a Pražského komorního divadla rozebírá jeho dramaturgické směřování, volbu témat obou tvůrců a jejich nakládání s textovou složkou díla. Posléze je pozornost přesunuta k formálním prvkům v jejich inscenacích - práce se postupně soustředí na scénografii, kostýmy, hudbu a různé vizuální efekty. Poslední část pak hovoří o některých společných a specifických prvcích výsledného inscenačního tvaru obou tvůrců, o jejich přístupu k herectví a ke kooperaci prostoru a textu. Nakonec je věnován prostor úvahám o fenoménu Divadla Komedie pod vedením Pražského komorního divadla, autorka se snaží pojmenovat možné důvody, proč právě tyto dvě osobnosti stvořily tak ceněnou scénu. Cílem této diplomové práce je z několika hledisek popsat tvorbu Davida Jařaba a Dušana D. Pařízka pro Divadlo Komedie a přiblížit tak principy jejich práce a společné působení na jedné scéně.