Procházet podle oponent "BARTOŠ, Jan"

Nyní se zobrazuje 1 - 6 z 6
  • 7. sonáta Sergeje Prokofjeva
    Tichá, Pavla
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-07
    Klavírní tvorba tvoří jeden z hlavních pilířů skladatelské tvorby Sergeje Prokofjeva. Promítá se do ní jeho blízký vztah ke klavíru jako nástroji s širokými výrazovými a technickými možnostmi, s velkou tradicí, a jeho bohatá zkušenost interpreta, rozumějícího do nejmenších detailů problematice klavírní hry a jejích výrazových a technických možností. To vše se u něho propojuje s osobitým hudebním stylem a originální skladatelskou invencí. Prokofjevova tvorba zahrnuje ve svém celku řadu žánrových oblastí: oblast hudby baletní, operní, symfonické, a především - rozsáhlou oblast hudby klavírní. Prokofjevův kompoziční styl se projevuje pěti základními liniemi: novátorskou, klasickou, lyrickou, toccatovou, groteskní. Všechny procházejí celým jeho dílem, jejich podíl se však v různých obdobích a jednotlivých skladbách i žánrech mění. Vývoj a proměny jeho stylu v průběhu jeho života ovlivňovaly různé faktory umělecké i společenské, významnou roli hrála jeho rozhodnutí k dlouhodobému pobytu v zahraničí a potom k opětovnému návratu do Ruska. Jedno z vrcholných Prokofjevových děl pro klavír, Sedmá klavírní sonáta, reflektuje všechny tyto skutečnosti. Projevují se v ní všechny jeho stylové linie. Jde o dílo mimořádně myšlenkově bohaté. Klíčem k jejímu přesvědčivému interpretačnímu výkladu je porozumění jejímu zápisu a autorova záměru ve světle všech uvedených skutečností. Cílem této práce je ukázat na všechny tyto vlivy a souvislosti a upozornit na jejich význam pro hlubší pochopení tohoto díla.
  • České trio - profil souboru se zaměřením na současné členy
    Gaálová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-08
    Cílem této práce je důkladně prozkoumat jednotlivé etapy vývoje Českého tria a současně nabídnout fascinující pohled do bohatých uměleckých životů současných členů tohoto souboru. Klíčovou součástí je zkoumání umělecko-historického kontextu dané doby, který formoval a ovlivňoval činnost Českého tria. České trio navázalo na začínající tradici komorní hudby u nás ve chvíli, kdy České kvarteto otevřelo tomuto novému fenoménu cestu. Během let se obsazení Českého tria proměňovalo, ale jeho poslání zůstalo víceméně nezměněné. V českém prostředí se snažilo vytvořit bezpečné a podpůrné prostředí pro rozvoj komorní hry, zatímco v zahraničí se zaměřovalo na propagaci české hudby. Bezpochyby dominantním obdobím v historii Českého tria bylo působení klavíristy Josefa Páleníčka, který v souboru strávil téměř padesát let. Během této doby vzniklo mnoho nahrávek, které svědčí o obdivuhodném nasazení souboru a snaze zanechat stopy v hudební historii. Zejména v dobách, kdy naše země nebyla politicky stabilní, měla činnost Českého tria obzvlášť záslužný charakter. Komplexním zkoumáním jednotlivých etap vývoje a současnosti Českého tria se práce snaží odhalit nejen hudební význam tohoto souboru, ale také jeho kulturní dopad a umělecké dědictví.
  • Josef Suk a klavír. O Suitě op. 21
    Pilbauer, Zbyněk
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-15
    První část mé diplomové práce se zaměřuje na oblast pianistických schopností Josefa Suka, jíž dosud nebyl věnován dostatek pozornosti. Pro její přezkoumání sahám do Sukových životopisných údajů, svědectví o jeho klavírních koncertech, korespondence, ale i dojmů z vyobrazení skladatele u klavíru na obrazech nebo fotografiích. Důležitý je rovněž Sukův vztah s jeho domnělým učitelem klavíru, Josefem Jiránkem. Vzhledem k dostupným pramenům však není objasněna povaha tohoto vztahu, címž zůstává otevřena budoucímu bádání. Druhá část je v užším smyslu věnována klavírně nejoslnivější z jeho skladeb, Suitě, op. 21. Upozorňuji na ní z hlediska významu v českém klavírním repertoáru, důležité prvky jsou rozebrány teoreticky, dojde i na srovnání nahrávek.
  • Metodika klavírní hry Viléma Kurze
    Zukal, Matouš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-13
    Předkládaná bakalářská práce se zabývá metodikou klavírní hry jednoho z nejvýznamnějších českých pedagogů konce 19. století a první poloviny 20. století, Viléma Kurze. Ve čtyřech částech představuje jeho život, základní charakteristiku vyučování, a dále se zabývá nejdůležitějšími teoretickými díly, kterými přispěl do rozvíjející se klavírní pedagogiky. Vilém Kurz je v dnešní době popisován jako pedagog, jehož metoda je příliš detailní, zaměřená pouze na práci prstů a dnes již v podstatě zastaralá. Tato bakalářská práce se pokouší zachytit komplexnost Kurzovy pedagogické práce: analyzuje postupy, které jsou i po bezmála sto letech stále aktuální, vysvětluje, jak došel Vilém Kurz ke svým názorům na klavírní techniku a poukazuje na nepřesnosti, které dnešní klavírní pedagogika chápe jiným způsobem.
  • Španělský vliv na klavírní díla romantiků a skladatelů 20. století
    Donovalová, Kristýna
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-13
    Tato diplomová práce se zabývá vlivem Španělska na klavírní díla autorů z doby romantismu a 20. století. Stručně mapuje vazby nám dobře známých skladatelů se španělskou uměleckou scénou a zmiňuje nejdůležitější díla přímo inspirovaná španělským prostředím a folklorem. Kromě klavírních skladeb práce také poukazuje na některá významná díla pro další nástroje či opery jasně odkazující na Pyrenejský poloostrov. Zmíněné kompozice uvádí do kontextu doby a života jejich autorů. Práce také stručně nastiňuje historii španělské klavírní literatury a poukazuje na její nejznámější osobnosti, ať už interprety či skladatele. Snaží se čtenáři podat stručný, avšak co nejkomplexnější přehled o dané problematice.
  • Úloha klavírního partu v melodramu
    Ochmanová, Magdaléna
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-15
    Tato bakalářská práce se zabývá úlohou klavírního partu v melodramu. Cílem práce je objasnit, v čem spočívá specifičnost klavírní hry v melodramu. Práce využívá vedle teoretického rámce také údaje z realizovaného průzkumu formou dotazníku. První kapitola práce se věnuje definici žánru melodramu, poskytuje krátký exkurz do historie vzniku a nastiňuje vývoj melodramu v rámci evropského kulturního kontextu a také v rámci českého hudebního prostředí. Zmiňuje nejvýznamnější představitele a díla tohoto žánru. Ve druhé kapitole je kladen důraz na úlohu klavírního partu v interpretaci melodramu. Pozornost je zaměřena na práci klavíristy v melodramu a na spolupráci mezi recitátorem a klavíristou. Třetí kapitola představuje výsledky dotazníkového šetření a podrobněji rozebírá výsledky dotazníkových položek. V závěru práce je shrnuto, v čem spočívá úloha klavíristy v melodramu a jaké informace vyplývají z provedeného dotazníkového šetření.