Procházet podle oponent "BERNARD, Jan"

Nyní se zobrazuje 1 - 16 z 16
  • Cesta Jaroslava Papouška k filmové režii skrze mimofilmařské umělecké obory a spolupráci s Milošem Formanem a Ivanem Passerem
    Rybanský, Adam Koloman
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-05
    Tato práce se zabývá životem Jaroslava Papouška do doby natočení Nejkrásnějšího věku. Mapuje jeho uměleckou činnost malíře, sochaře, karikaturisty a spisovatele, která se odráží v jeho filmové profesi. Po napsání Černého Petra a setkání s Milošem Formanem v sobě Papoušek objevuje scénaristický talent a cit pro dialogy, který nadále rozvíjí v autorském triu. Zkušenosti ze spolupráce s Milošem Formanem a Ivanem Passerem dovedou Papouška přirozeně k režijnímu debutu Nejkrásnější věk, na kterém popisuji vliv výtvarných uměleckých oborů, přesněji sochařství, a vliv předešlé spolupráce na Papouškovo scénaristické a režijní vnímání.
  • Chantal Akerman
    Pařízková, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-21
    V předkládané práci se zabývám autorským stylem režisérky Chantal Akermanové v jejích dvou filmech Jeanne Dielman, 23 Quai du Commerce, 1080 Bruxelles a Là Bas. Tyto dva snímky jsou v obsáhlé filmografii Akermanové stěžejními z několika důvodů. Cílem této práce je najít společné jmenovatele těchto dvou naprosto odlišných filmových děl, která jsou rozdílná svou délkou, způsobem narace, dobou vzniku, velikostí štábu a tématem. V obou filmech se jedná o hlavní ženskou postavu, která je uzavřená v prostoru svého domova (u Down There jde o přechodný domov) a příliš nevychází ven. Obě hrdinky se plně noří do rutiny denních prací, která jim slouží jako určitá terapie, aniž by si to samy připouštěly. Zároveň chci vycházet z teorie posttraumatické stresové poruchy (PTSD), která je z chování hrdinek patrná a oba filmy jsou velmi dobrým příkladem vyrovnávání se s touto poruchou.
  • Circus elements as transcendental tools in film
    Popov, Dimitar
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-06
    From the very beginning, film announced its duality: the style of the documentary works of the film pioneers - the Lumi?re brothers, stood in
  • Citace, parafráze, plagiát
    Hošková, Stanislava
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-10-08
    Kompilační práce, která se v rozsahu témat "autorství" přes "intertextualitu" a "postmodernismus" až ke "stylu" snaží najít hranice mezi různými intertextuálními vztahy jako jsou právě citace, parafráze, plagiát, ale i parodie, aluze, pastiš ad.
  • Coppolova cesta ke "Kmotrovi"
    Kocábová, Natálie
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-10-15
    Diplomová práce ?Coppolova cesta ke Kmotrovi? pojednává o situaci, která předcházela natáčení, o tehdejším stavu filmového studia Paramount a o náročných přípravách produkce, která v mnohém ovlivnila finální pojetí filmu. Ve druhé části je analýza tématu a příběhu Michaela Corleoneho, která polemizuje s mýty a skutečností opravdové americké mafie.
  • Film jako organismus a jako stroj
    Šindelka, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-17
    Abstrakt Práce se zaměřuje na srovnání teoretických přístupů Sergeje Ejzenštejna, Dzigy Vertova a Andreje Tarkovského, coby tří zcela odlišných pozic na škále mezi organickým a mechanickým filmem. Každá tato pozice má svou specifickou temporalitu, vycházející především ze zvolené střihové metody tvůrců: Ejzenštejnova dialektická montáž pracující v modu "člověk-příroda", Vertovova dialektická montáž v modu "oko-hmota", Tarkovského antidialektická montáž samoorganizující se filmové struktury na základě časového tlaku uvnitř záběrů.
  • Filmový záběr Vratislava Effenbergera
    Strejcovský, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-17
    Bakalářská práce se zabývá mnohovrstevnatým vztahem Vratislava Effenbergera k filmu. Věnuje se roli, kterou Effenberger sehrál v útváření československého poválečného surrealismu. Soustředí se na jeho pojetí kinematografie jako mocného vyjadřovacího prostředku na základě jeho dosud nevydaných statí o filmu. Na jediném realizovaném filmu Studie o zlomku skutečnosti demonstruje konkrétní postupy, které ve filmu shledával stěžejními. Mapuje jeho působení v Československém filmovém ústavu a rozebírá jeho nerealizované filmové pseudoscénáře vydané v knize Surovost života a cynismus fantazie. Cílem práce je nastínit Effenbergerovo zaujetí pro film jako nezanedbatelnou část nepřeberného odkazu dosud nedoceněného básníka, výtvarného teoretika, historika, scénáristy a nejvýznamější literární postavy české poválečné generace hlásící se k surrealismu.
  • Habilitační řízení Ing. Mgr. Bohdan Sláma
    Sláma, Bohdan
    (2020)
    Datum obhajoby: 2020-10-8
  • Kinematografie metamorfózy: Tělo a transformace ve filmech Bertranda Mandica
    Lubojatzká, Eliška
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-29
    Motivy transformace a těla zaujímají ve francouzské kinematografii v různých podobách silnou pozici. Tělesnost a metamorfóza se coby hlavní aspekty objevují i v dílech současného francouzského režiséra Bertranda Mandica. Tato bakalářská práce se zaměří na způsoby pojetí transformace a zobrazení těla v Mandicově krátkometrážní i celovečerní tvorbě, na porovnání jednotlivých přístupů a nalezení společných znaků, které obě témata propojují. Zmiňované aspekty budou zkoumány z hlediska funkce v daných snímcích, ale také významovosti a různorodosti jejich znázornění. Výchozím rámcem zkoumání jednotlivých filmů budou koncepty transgrese (George Bataille), proměny a stávání se (Gilles Deleuze, Félix Guattari), které umožňují přistoupit k metamorfóze procesuálně i společensko-kriticky.
  • Minulost a současnost filmových studií USA
    Kašparovský, Roman
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-10-09
    Tato práce Minulost a současnost filmových studií USA se zabývá různými aspekty filmových studií v USA. Ve třech kapitolách rozebírá minulost, současnost a současné trendy filmových studií. Po stránce minulosti se snaží postihnout počátky a vývoj filmového průmyslu na území USA. Dále dodává výčet nejvýznamnějších filmových studií, rozebírá jejich vazby, v současnosti především na korporace zábavního průmyslu. V oblasti stendů se zabývá především problematikou současné filmové produkce studií, rozebírá nejprograsivnější kategorie a uvádí je v rámci jejich úspěchů v distribuci. Hlavním aspektem práce je ekonomické měřítko tržeb. Práce je tedy určena především pro distributory, sales agenty a producenty, aby se mohli lépe orientovat v problematice filmových studií USA.
  • Pourquoi filmez-vous?: po stopách mediální sebereflexivity v Torontské nové vlně a v díle Petera Mettlera
    Dušek, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-27
    Jako audiovizuální tvůrce si sám kladu otázku co je ten nástroj, kterému se podstatnou část svého života věnuji. Nevymyká se mi díky rychlosti vývoje technologií tak trochu z rukou? V současném světě jsou prvky audiovize téměř všudypřítomné – mobil v kapse, obrazovky monitoru, reklamní poutače a tak dále. Tato otázka je snad ještě ožehavější s příchodem generativních modelů umělé inteligence. V poměrně krátkém časovém výseku na přelomu 90. let 20. století se mladým tvůrcům v kanadském Torontu nabízí dobré příležitosti, jak filmově experimentovat. Vzniká mnoho především hraných filmů, které unikají od dosavadní tradice cinema-verité a hledají vlastní umělecký jazyk. Mnohdy ve filmech autorky a autoři tematizují přímo či nepřímo audiovizualitu a svět protkaný (tehdejšími) moderními technologiemi, které jsou s tím spojené. Tyto aspekty mediální (sebe)reflexe jsem se v období takzvané Torontské nové vlny rozhodl prozkoumat u tří autorů – Atom Egoyan, Patricia Rozema a Ron Mann. Zvláštní pozornost potom v této práci dostane Peter Mettler, který v reflexivitě médií ve své tvorbě pokračuje takřka dodnes. Schopnost imerze, fascinace a odstřihnutí se na nějaký čas od okolního světa, jakou mají audiovizuální technologie, je přesně to, k čemu se Mettler ve kriticky vyjadřuje a co jeho filmy tak ze své podstaty činí paradoxním. Nakonec se podívám na oslnivost a lesk mediální reprezentace obrazu a zvuku – prozkoumám, jak ideální svět audiovizuální fikce ovlivňuje naše chápání „skutečného“ světa.
  • Režijní styl Roberta Altmana ve druhé polovině sedmdesátých let
    Šmíd, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-20
    Tato práce analyzuje režijní styl Roberta Altmana v druhé polovině sedmdesátých let. Zabývá se využitím jednotlivých složek filmové řeči k vyjádření témat filmů Nashville, Buffalo Bill a Indiáni a Tři ženy. Snaží se pojmenovat ve zvolených filmech žánry a prvky mizanscény a všímá si práce s kamerou, střihem, zvukem, hudbou a výpravou. Za cíl si klade nalézt společné znaky příp. rozdíly v obsahu a formě ve zvolených filmech.
  • Ruští kameramani 70. a 80. let 20.století
    Souček, Prokop
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-10-08
    Tato diplomová práce shrnuje a rozšiřuje informace o kameramanech 70. a 80. let 20. století. Věnuje se jak teoretickým základům včetně dobového kontextu a uměleckých souvislostí, tak podrobným rozborům konkrétních filmů s cílem vysvětlit novátorské vizuální postupy vznikající v tomto období na území Ruska. Práce si klade za cíl rozborem konkrétních výrazových prostředků dokázat vyjímečnost tvorby této doby a její vliv na současnou kinematografii.
  • Tvořivý proces Pavla Juráčka
    Bokšteflová, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-21
    Hlavním záměrem této práce je objasnit prostřednictvím analýzy tématických konstant Deníku Pavla Juráčka příčiny pevného sepětí Juráčkovy existence s uměleckou tvorbou. Pokouší se odhalit kořeny jeho potřeby tvořit a zkoumá způsoby jejího naplňování. Ohledává zdroje, z nichž Juráček ve své tvorbě čerpá, ukazuje některé tvůrčí motivace a postupy a osvětluje, proč hrál tvořivý proces v Juráčkově životě tak významnou roli.
  • Úvahy o ztrátě posvátna, aneb Osobnost a myšlení pier paola pasoliniho, jak se odráží vjeho dokumentární tvorbě
    Šimíková, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-10-06
    Vzhledem knedostatku do češtiny přeložené, popřípadě originální české literatury o Pier Paolu Pasolinim, rozhodla jsem se svou diplomovou prací uvést čtenáře do složitého myšlenkového světa tohoto autora i za cenu, že jeho jednotlivé aspekty se nebudou přímo týkat dokumentárního filmu. Svou práci jsem tudíž strukturovala do pěti obecných kapitol, znichž každá reprezentuje jiný aspekt Pasoliniho osobnosti a myšlení, vztažený chronologicky kjednotlivým etapám autorova života. Tyto kapitoly jsou každá skicou možných budoucích esejí o Pasoliniho vztahu klidovosti vkontrastu s fašismem, k marxismu, jeho prožívání tělesnosti a konečně o osobitých teoriích filmu, který ho jako způsob vyjadřování přitahoval a dráždil zároveň. Jediná zkapitol, kterou jsem zpodobné skicy rozepsala do konečné podoby eseje je závěrečná, týkající se Pasoliniho vztahu kposvátnu. To proto, že právě tato tématika se odráží především vjeho dokumentární tvorbě, o které jsem jako studentka dokumentaristiky chtěla psát především.
  • Žánrové postupy v díle J. L. Godarda 60-65
    Kuba, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-02-12
    Diplomová práce se zabývá analýzou žánrových postupů ve filmech J. L. Godarda v letech 1960 - 1965: U konce s dechem (1960), Žena je žena (1961), Vojáček (1963), Karabiniéři (1963), Pohrdání (1963), Banda pro sebe (1964), Alphaville (1965) a Bláznivý Petříček (1965) . Zkoumá jejich inspirační zdroje, postupné proměny a vývoj využití žánrových postupů v těchto filmech i důvody, které mohli vést k jejich opuštění v následující Godardově tvorbě. Zabývá se rovněž otázkou souladnosti Godardova zásadního požadavku 'pravdivosti' filmového vyprávění s žánrovými prvky. Na obecnější úrovni tak skrze tvorbu J. L. Godarda zkoumá vztah mezi realismem a fikčními žánrovými postupy.