Procházet podle oponent "BILINSKÁ, Kvitoslava"

Nyní se zobrazuje 1 - 18 z 18
  • A.N. Skrjabin: Preludia op. 11, dílo v duchu Chopinově
    Baslová, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-07
    Cílem mé baklářské práce je přinést komplexní analýzu cyklu Preludií op. 11 Alexandra Nikolajeviče Skrjabina. Součástí textu jsou interpretační poznatky, kterých jsem nabyla jak na hodinách klavíru u prof. Ivana Klánského, tak studiem samostatným. Dílo je rozebráno z více úhlů pohledu. Cyklus je analyzován po stránce harmonie a formy, nechybí však ani estetické vyznění. Je řešena podobnost Skrjabina a Chopina vyplývající z více faktorů.
  • Bakalářský koncert Petra Fančoviče
    Fančovič, Peter
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
  • Filmová hudba Dmitrije Šostakoviče
    Vavrušová, Andrea
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-04
    Cílem této práce je poukázat na téma filmová hudba Dmitrije Šostakoviče, zaznamenat většinu jeho děl z tohoto oboru, která jsou rozebrána jen částečně, bez konkrétních ukázek. Snažila jsem se zprostředkovat čtenáři přístup tohoto umělce ke komponováním daného směru hudební tvorby, která se nijak kvalitativně neodlišuje od jeho tvorby klasické. Podařilo se mi také nastínit politickou situaci doby a podmínky, za kterých byla díla komponována, případně pozměňována. Na závěr doporučuji výbornou interpretaci pro poslech filmové hudby Dmitrije Šostakoviče.
  • HISTORIE A VÝVOJ CHLAPECKÉHO SBORU BONI PUERI
    Fišl, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    V mé diplomové práci se zabývám tématem, historií a vývojem českého chlapeckého sboru Boni pueri. Těžištěm práce shledávám v rozhovorech se sbormistry a klavíristy, kteří se sborem Boni pueri spolupracovali, či spolupracují. V rozhovorech se zabývám otázkami z oblasti dirigování, školy, ale také především klavírního doprovodu, který přináší svá úskalí a specifika.
  • Hudební skladatel Ctirad Kohoutek
    Böhmová, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
    Tato práce se zabývá hudební osobností Ctirada Kohoutka. Mapuje jeho dětství, dospívání, studijní léta, jeho povolání profesora JAMU, HAMU a ředitele České filharmonie. Nahlíží na něj jako na úžasného a vtipného člověka, který se po celý život snažil o životní přehled a nadhled, což v závěru dokazují svými vzpomínkami někteří z jeho žáků (Otomar Kvěch, Stanislav Hochel, Radko Tichavský a Jiří Churáček). V příloze je, kromě kritik a uměleckých cen, přiložen dosavadní seznam díla (dosavadní, jelikož je pan profesor stále velmi aktivním skladatelem).
  • Interpretační poznámky k Chopinově sonát ě h moll
    Czepa, Roman
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-01
    Práce si bere za cíl provést syntézu dosavadního vývoje interpretace sonáty h moll, op. 58, Fryderyka Chopina. Je podán stručný rozbor formálně harmonický s odkazy k dalšímu studiu v těchto otázkách a stěžejní statí je pak náhled interpretačních úskalí. Jedná se o volbu edice, otázky autorského stylu v kontrastu s interpretačními přístupy a naplnění požadavků díla předními světovými interprety.
  • Klavírní dílo F. M. Bartholdyho s přihlédnutím ke Koncertu op.2, č.1 G moll pro klavír a orchestr
    Loskotová, Lenka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
    Tato bakalářská práce je zaměřena na osobu skladatele F. Mendelssohna - Bartholdyho a jeho nejzávažnější klavírní díla. Hlavní část se zabývá okolnostmi vzniku a formální analýzou Koncertu pro klavír a orchestr g moll op. 25, č. 1.
  • Koncert
    Bartoš, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
  • Lateralita z pohledu pianisty v kontextu klavírní literatury 20. století
    Žalčíková, Lenka Sarah
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
    Tato práce pojednává o úloze levé ruky v kontextu tvorby skladatelů 20. století se zaměřením na skladbu Leoše Janáčka - Capriccio pro levou ruku a soubor dechových nástrojů. Je zde uveden také abecední rejstřík skladatelů, kteří se touto problematikou zabývali a seznam všech dostupných skladeb pro levou ruku sólo. Podstatné je hledisko válečných invalidů, kteří podnítili přední hudební skladatele ke kompozici děl pro levou ruku a také pianistů leváků, kteří se taktéž velkou měrou zasloužili o nárůst této literatury. Klíčová slova: Lateralita, Janáček, Capriccio
  • Lenka Sarah Žalčíková: Bakalářský koncert
    Žalčíková, Lenka Sarah
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
  • Martin Fišl Magisteský koncert
    Fišl, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
  • Murray Perahia a jeho přínos klavírní in terpretaci.
    Klánský, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-05
    Magisterská práce se zabývá světově uznávaným klavíristou Murrayem Perahiou a jeho přínosem pro klavíristy. Práce popisuje Perahiovu životní cestu, seznamuje čtenáře s jeho názory o hudbě, rozebírá jeho nahrávky a soustřeďuje se i na jeho editorskou činnost. Rozbor nahrávek je soustředěn na stěžejní díla období baroka a klasicismu. Rozbor editorské činnosti je pojat jako další cesta k poznání práce tak mimořádného pianisty.
  • Paměť
    Baranová, Markéta
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
    Tato bakalářská práce se zabývá pamětí, jejími typy, procesy a funkcemi. Dále řeší otázku hudební paměti a práce pianisty s hudební pamětí.
  • Petr Eben: Klavírní trio
    Fialová, Terezie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
    Na začátku bych se chtěla zmínit o tom, že jsem dlouho přemýšlela, jak svoji bakalářskou práci koncipovat. I když se dnes, bohužel již uzavřené, dílo Petra Ebena těší velkému zájmu široké odborné veřejnosti a existují dvě monografie na toto téma, myslím že stále existuje prostor pro detailní analýzu jeho konkrétních skladeb. Proto jsem se rozhodla zaměřit se na analýzu Klavírního tria, se kterým mám již svoji osobní interpretační zkušenost - nejen na pódiu při živém provedení, ale i při natáčení a následné práci ve studiu. Díky této zkušenosti se pokusím zhodnotit samotné dílo podle mého nejlepšího svědomí. Práci jsem začala stručnou biografií autora, po ní následuje krátký komentář k jeho skladbám z ostatních žánrů a teprve na základě tohoto úvodu se dostávám k samotnému triu, které rozebírám nejprve obecně a poté postupně po jednotlivých větách. Snad to bude pro čtenáře poutavé a zajímavé a otevřou se mu nová a dosud neobjevená zákoutí Ebenovy tvorby.
  • Profesionální onemocnění klavíristů se zaměřením na prevenci.
    Hasmanová, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-07
    Hra na klavír je jednostranná pohybová činnost, při které je velice zatěžována horní polovina našeho těla, především horní končetiny. Při přetěžování jednotlivých částí může dojít k onemocnění našeho hracího aparátu. Cílem této práce je zmapovat nejčastější onemocnění, která mohou pianisty potkat, zaměřit se na jejich příznaky a příčiny a především na prevenci potíží s pohybovým aparátem. Vedle toho tato práce poskytuje i informace z anatomie, které jsou nezbytné pro každého pianistu, kterého postihne jakékoliv profesionální onemocnění.
  • Robert Schumann a jeho klavírní sonáta fis moll op. 11 č. 1
    Sinkulová, Markéta
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-05
    Jak už z názvu vyplývá, má diplomová práce se zabývá životem německého skladatele Roberta Schumanna a jeho klavírní sonátou fis moll, přičemž nejrozsáhlejší a nejdůležitější část tvoří rozbor této sonáty a její různé interpretace v podání světových klavíristů. Životu Roberta Schumanna jsem se chtěla věnovat s ohledem zasazení vzniku této sonáty do historických souvislostí.
  • Terezie Fialová Bakalářský koncert
    Fialová, Terezie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
  • W.A.Mozart: Klavírní koncert d-mol č.20, d-mol KV 466
    Fančovič, Peter
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    V tejto práci som sa pokúsil analyzovať Mozartov klavírny koncert d- moll na základe mojich doterajších poznatkov. V úvode sa zmieňujem o mojej motivácii k písaniu tejto práce. V prvej kapitole ide o malé nahliadnutie do Mozartovho života a hlavne o vplyvy z jeho detstva, ktoré boli pre jeho osobnosť dôležité. V druhej kapitole som načrtol prehľad Mozartových klavírnych koncertov. Pripojil som k nim niektoré poznámky ohľadne vzniku a zaujímavostí z hľadiska štruktúry, ale ide len o stručné poznámky a hlavne uvedenie do kapitoly tretej. Tá sa zaoberá priamo koncertom d - moll. Na začiatku je krátka stať o okolnostiach jeho vzniku a prvom uvedení a v ďalších štyroch podkapitolách som sa snažil o analýzu jednotlivých častí a popis problematiky kadencií. Štvrtá a piata kapitola sa zmieňujú dve zaujímavosti, ktoré sa týkajú koncertu - pedálovú pomôcku - nástroj, ktorý Mozart pravdepobone používal pri uvedení koncertu a basso continuo. V závere píšem o význame vernosti hudobného textu ako aj o možných dopadoch pri jeho nedostatku, či opačnému extrému interpretácie - nedostatku hľadania vlastnej tvorivosti pri hre. Na konci mojej práce uvádzam zoznam použitej literatúry.