Procházet podle oponent "BLÁHA, Ivo"

Nyní se zobrazuje 1 - 14 z 14
  • Barva zvuku a její úloha ve výstavbě hudební skladby
    Hořínka, Slavomír
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-25
    Ve své práci Barva a její úloha ve výstavbě hudební skladby se pokouším nalézt nový úhel pohledu na tektonické situace, kdy se barva stává aktivním činitelem ve výstavbě hudební skladby. Základním faktorem pro výběr konkrétních kompozic je v mé práci hledisko hierarchie v tektonice. A to jak její přítomnost, tak i případná absence. Jako metodologický nástroj používám trojici pojmů Dynamický vrchol, Tektonické centrum a Tektonicko-dynamický vrchol, blíže definované v 2. kapitole. Dynamický vrchol se týká dynamického průběhu skladby, tektonické centrum hierarchie ve stavbě a tektonicko-dynamický vrchol je případ společného působení obou dvou zároveň. Klíčovým pojmem je v mé práci centrum. To chápu, v obecné rovině, jako část hudební struktury, která je z hlediska vnímání důležitější než ostatní části a tím hierarchicky strukturuje hudební proud v čase. V analýzách se zabývám úlohou barvy v méně obvyklých způsobech výstavby skladeb z pohledu dynamického průběhu a hierarchie v tektonice. Jsou to případy, kdy: skladba má tektonické centrum, které není identické s dynamickým vrcholem; skladba je vystavěna jako oblouk, ale bez tektonického centra; skladba má dynamické vrcholy ale nemá tektonické centrum; skladba nemá dynamický vrchol, ale má jiné tektonické centrum; skladba, nebo její část je vystavěna jako obráceně vyklenutý oblouk, tj. místo gradace k vrcholu sestupuje ke spodnímu vrcholu a zpět; skladba nemá dynamický vrchol ani tektonické centrum. V závěru zasazuji získané poznatky do obecnějšího rámce, čímž se dostávám i k otázkám hierarchické strukturace při vnímání hudby posluchačem a jiným širším aspektům působení výše zmiňovaných tektonických koncepcí.
  • Dechové nástroje moderního symfonického orchestru
    Hybler, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    Ve své práci se zabývám dechovými nástroji symfonického orchestru viděné z perspektivy dnešní doby - tedy jako nástroje, které při nestandardním způsobu hry nabízejí nové zvukové možnosti. V úvodních třech kapitolách stručně nastiňuji obecné poznatky o dechových nástrojích, o jejich principu zvukové tvorby, zvukové charakteristice a funkci dechového nástroje v orchestru. O notaci, spotřebě vzduchu a dýchání. Následují kapitoly o dynamických možnostech dechových nástrojů, artikulaci, zvukových efektech a dusítkách. Těžiště práce leží v kapitole o speciálních možnostech dechových nástrojů, jako jsou multifoniky, bisbigliando, dvojitý trylek, flažolety, slap a echo tóny a další. V závěrečné kapitole shrnuji výsledky výzkumu tremol všech tónových kombinací u hlavních zástupců rodin dřevěných dechových nástrojů (flétna, hoboj, klarinet, fagot a saxofon). Z výzkumu vzešly taktéž přidané přehledné tabulky speciálních technik.
  • Filmová hudba Luboše Fišera
    Kršáková, Leticia
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-17
    Tato práce pojednává o filmové hudbě Luboše Fišera (nar. 30.9.1935 a zemřel 22.6.1999), jednoho z nejznámějších a nejplodnějších českých skladatelů filmové a televizní hudby. Ačkoli se práce zaměřuje především na Fišerovu tvorbu pro film, bylo nezbytné, abych okrajově zmínila i jeho tvorbu televizní a komponování koncertní v oboru ?vážné? hudby. Téma je rozděleno podle časové osy, do jednotlivých kapitol, sledujících skladatelovu tvůrčí činnost v jednotlivých desetiletích 2.pol. 20. stol. Z nepřeberné a různorodé řady filmů, k nimž L.Fišer skládal hudbu, je největší pozornost věnovaná trojici filmů, Morgiana (1972), Smrt krásných srnců (1986) a Golet v údolí (1994). Na základě rozboru hudební složky těchto tří vybraných děl se práce snaží určit osobité skladatelovy tvůrčí postupy a výrazové prostředky. Na konkrétních příkladech těchto Fišerových skladebných prostředků chce práce přiblížit charakteristické znaky Fišerovy filmové hudby obecně.
  • Holanovské inspirace v české hudbě
    Dvořáček, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Tato práce sleduje stopu poezie Vladimíra Holana v české hudbě. V první části se zabývá Holanovým osudem, dobovými souvislostmi, spirituální a filozofickou rovinou jeho tvorby. Věnuje se jeho básnickému jazyku, práci s veršem a dalšími básnickými prostředky. Zmiňuje básníkův vztah k hudbě, zvláště pak upozorňuje na hudebně inspirované obrazy v jeho poezii. V další části je uvedena statistika i podrobnější rozbor 49 skladeb, které zhudebňují Holanovu poezii formou zpívaného nebo mluveného textu, ale též skladby čistě instrumentální, užívající Holanovy poezie jako motta či jinak přiznané inspirace. Skladby jsou řazeny chronologicky. Pozornost je věnována zvláště skladbám autorů, kteří učinili na holanovském poli vícero tvůrčích pokusů (M.Kopelentovi a L.Matouškovi). Zmíněna je též linie skladeb v oblasti nonartificiální. V závěrečné části se práce zabývá i vlastními kompozičními pokusy autora, především pak jeho absolventskou skladbou Hudba zašantročená do samomluvy.
  • Hudba o počátku i konci
    Lukáš, František
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Fantasie pro recitátora a komorní orchestr na text inspirovaný J. R. R. Tolkienem.
  • Jakub Dvořáček: Hudba zašantročená do samomluvy, pocta Vladimíru Holanovi
    Dvořáček, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Skladba pro velký symfonický orchestr, durata 21´ Motto (V. Holan: Noc s Hamletem): "Když mne důvěřivě přijímá mé dětství, dávám se do zpěvu. Když pomyslím na trnovou korunu Pána Krista, zmlkám úděsem. Když pohlédnu na trnitý keř a vidím v něm ptačí hnízdo, začínám naslouchat. Ale když poznávám člověka, dávám se znovu do nářku."
  • Koncert pro kytaru a orchestr
    Třeštík, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
  • Možnosti kytary v současné sólové a komorní tvorbě
    Lukáš, František
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Tato práce se zabývá genezí, významem a použitelností jednotlivých zvukových možností klasické kytary v soudobé hudbě. Dále zkoumá různé kompoziční přístupy na základě skladeb vybraných autorů.
  • Outsider Bohém, příběh pro fagot a komorní orchestr; Vzdušný palác pro velký symfonický orchestr; Oligarcha globalizátor
    Hybler, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
  • Proměny vztahu sólového nástroje a orchestru v hudbě 2. pol. 20. století
    Třeštík, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Cílem této práce je zachycení různých přístupů ke vztahu mezi sólovým nástrojem a orchestrem v soudobé hudbě. Práce je založena na analýzách děl Henriho Dutilleux, Alfreda Schnittkeho a Kaaiji Saariaho. Každý skladatel je uveden krátkým životopisem. Následující kapitola shrnuje skladatelova díla pro sólový nástroj a orchestr. Pro analýzu bylo vybráno jedno podstatné dílo od každého autora: skladba Sur la m?me accord Henriho Dutilleux, Koncert pro housle a orchestru č.4 Alfreda Schnittkeho a Aile du Songe Kaiji Saariaho.
  • Teorie a praxe střihu a záznamu hudby
    Vrzal, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-12
    Střih zvukového záznamu je základním způsobem zpracování zvukového signálu a má velmi dlouhou historii
  • Vliv mikrointervalové hudby na utváření mého kompozičního jazyka
    Stojilkovič, Marjan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2005)
    Datum obhajoby: 2006-06-08
    Ljuba Marič (1909-2003) studovala kompozici u Josipha Slavenského na Hudební škole v Bělehradě (1925-1929), a pokračovala ve studiích u Josefa Suka na Mistrovské škole Pražské konzervatoře (1929-1932), kde ukončila s diplomem. Seznámila se s výzkumy Aloise Háby. Zkoumání čtvrttónové hudby v rámci diatoniky a chromatiky, zkoumání mikrotonální harmonie a intervalů, zůstává spíše na úrovni teorie. Její skladby z tohoto období jsou radikální, hudebně výrazné s expresionistickými parametry.
  • Zdeněk Liška - hudba ve filmech pro děti
    Kovařík, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-19
    Tato práce pojednává o jednom z nejznámějších českých skladatelů filmové a divadelní scénické hudby Zdeňku Liškovi. Je zaměřena na filmovou hudbu, kterou komponoval k dětským filmům a filmům pro mládež. Největší pozornost je věnována čtyřem nejvýraznějším filmovým dílům: Vynález zkázy (1957), Osada havranů (1977), Na Veliké řece (1977), Volání rodu (1977). V detailních rozborech těchto filmů je zachycena dramaturgická stavba hudební a zvukové linky filmu, zvukově-obrazové vztahy, práce s hudebními motivy i Liškův hudební vývoj od jeho druhého celovečerního filmu v rozmezí dvaceti let. Pozornost je také věnována prvkům elektronické a elektroakustické hudby, které Liška ve svých filmech umělecky využíval.