Procházet podle oponent "DAVID, Milan"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 28
  • Alban Berg: "Vojcek" - komplexní scénografický projekt
    Ermakova, Olga
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-08
    Tématem mé bakalářské práce je zpracování komplexního scénografického projektu k opeře Vojcek. V první části je obsažen životopis dramatika Georga Büchnera, autora hry a skladatele Albana Berga, autora hudby. Následuje popis děje Vojcka a analýza alternativních zpracování Vojcka. V závěru práce představuji koncept k teoretické části mého bakalářského projektu. Součástí konceptu jsou obrázky mé scény a kostýmů. V přílohách jsou obsaženy i fotky kostýmů v reálném prostředí.
  • Alban Berg: Wozzeck - komplexní scénografický projekt
    Wojtkowiak, Barbara
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-01-13
    Tato práce je teoretickou částí komplexního scénografického projektu Alban Berg: Wozzeck - Krvavá opera. Je rozdělená do tří částí pojednávajících především o operním zpracování Wozzecka. V první části se zabývám dobovým kontextem vzniku opery, který nemálo zasahuje do vnímání podoby díla, stejně tak jeho kontroverzní první uvedení. Dále vysvětlím koncepci a zpracování vlastního scénografického projektu včetně inspirací. V třetí části se věnuji současným inscenacím Wozzecka ve světě, které se liší nejen kulturním základem ze kterého vzešly, ale také formou dramatického jazyka.
  • B.Brecht: TURANDOT ANEB KONGRES PŘEKRUCOVAČU-komplexní scénografické řešení
    Wyszkowski, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Princezna Turandot vznikla na základě hry napsané v XVII. století od Carla Gozziho. Ujali se této hry taky Daniela Fisherová, Giacomo Puccini (opera) a Bertold Brecht (specifické politické divadlo). Vybral jsem si překlad Bertolda Brechta, protože jeho uchopení příběhu, je mi nejbližší.Chtěl jsem v této práci ukázat Brechtovský svět špíny, politických hrátek a specifickou poetiku .
  • B.Brecht:TURANDOT ANEB KONGRES PŘEKRUCOVAČU-komplexní scénografické řešení
    Holmerová, Ludmila
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-20
    Snažila jsem se vycházet z možností, které text Bertolda Brechta skýtá, zdůraznit jeho pozitiva, a při dramatizaci díla příliš nezdůrazňovat sociálně kritické aspekty předlohy. V princezně Turandot dle Bertolda Brechta jde o to, kam se ztratila z císařství bavlna, ženiši princezny mají odpovědět právě na tuto otázku, jinak jim hrozí setnutí hlavy. Proto jsem se rozhodla celou scénu inscenovat na pytlích s bavlnou. Pointou mé inscenace princezny Turandot je to, že diváci zjistí, že to, na čem se celá hra odehrávala je bavlna, že na bavlně sedí a určuje herecké akce herců. Vytvořila jsem tak variabilní prostor, který lze postavit prakticky kdekoli (je ale zamýšlen do velké opuštěné průmyslové haly).
  • Bedřich Smetana "Braniboři v Čechách" - komplexní scénografický projekt opery
    Chroňáková, Pavlína
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-17
    Tato bakalářská práce se zabývá operou Bedřicha Smetany Braniboři v Čechách. Součástí práce je rozbor díla z pohledu 19. století, kdy opera vznikla, 13. století, kde se odehrává děj opery, a z pohledu dnešního divadelního tvůrce, či diváka. Důležitou částí práce je popis, jakým způsobem se opera v minulosti inscenovala, přičemž je velký důraz kladen na inscenaci z roku 1945 ve scénografickém podání Františka Tröstera. Závěr práce je věnován vlastnímu výtvarnému zpracování opery.
  • D.Fischerová: PRINCEZNA T.-komplexní scénografické řešení
    Brabcová, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Mou bakalářskou prací byla hra Turandot od Daniely Fischerové, komedie dell´arte. Především mě zaujala její práce s textem, který je v podstatě současný, plný intrik, podvodů, kde na závěr zjistíme, že je vše jinak. Tuto čínskou hru jsem zasadila do prostoru , kde jsem vytvořila dvě protilehlá jeviště a další, které vzniká až v průběhu hry. Vždy je důležitý divák, který se občas stává součástí hry jako dav. Komunikátory mezi skutečnými herci a davem jsou postavy dell´arte, které hrají jak na podiích-inspirovaných čínskou architekturou-tak i mezi nimi.
  • Dimitrij Šostakovič: "Lady Macbeth Mcenského újezdu"-komplexní scénografický projekt
    Dziarnovich, Alena
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-16
    Ve své bakalářské práci se budu zabývat operou Dmitrije Šostakoviče Lady Macbeth Mcenského újezdu podle povídky Nikolaje Semjonoviče Leskova. Proberu některé momenty ze skladatelova života, jeho dětství, co ho ovlivnilo, po čem toužil a jak a čím se proslavil. Dále se budu zabývat vlastní operou Lady Macbeth Mcenského újezdu, její filozofickou a morální ideou, dějem, postavami a jejich rolí ve hře; dále hlavními rozdíly a paralelami mezi povídkou Nikolaje Leskova a Šostakovičovou operní verzí, a také různými uvedenými inscenacemi. Kromě toho bych chtěla vysvětlit, co mě ovlivnilo, co mě inspirovalo, jaké žánry jsem nejvíc akcentovala a jaké koncepce jsem chtěla ve své realizaci dosáhnout. Dále půjde o popis mých modelů a obrázků, toho, co reprezentují, a jejich symboliky.
  • Eugéne Ionesco: Nosorožec - komplexní scénografický projekt
    Tempír, Nikola
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-10
    V padesátých letech dvacátého století se začal výrazně prosazovat
  • Euripides : Medeia.
    Syrový, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-09
    Řecké dramatické umění definovalo místo, ve kterém se divadelní představení odehrává, zrodilo základní žánry - tragédii a komedii. Vznik dramat.žánru nějak souvisí s počátečními magickými představami našich předků, že sehraje-li se určitý děj, pomůže to jeho reálnému uskutečnění. Některé z mýtů, jež měly pro psýché Řeků zásadní význam. byly předváděny v rámci náboženských rituálů na jevišti a později daly vzniknout klasickým dramatům. Tragédie má patrně svůj původ v rituálním uctívání boha Dionýsa - ve zjednodušeném přehrávání jeho mýtu. Tragédie čerpá svá témama buď z historie, nebo z mýtu. Tragédie nastavuje ppomocí mytického odstupu zrcadlo současným problémům. Aristoteles definuje podstatu tragédie jako: "Zobrazení děje vážného a úplného, který má určitý rozsah, užívá jednající postavy, nikoli vyprávění a působí skrz soucit a strach a očištění takových citů (Katharsis)". Vývoj řeckého divadelního prostoru byl určen hlavně fyzickými potřebami diváků, aby dobře slyšeli a viděli herce a měnící se povahu předváděné činnosti. Athénské divadlo bylo masovou podívanou, přístupnou všem účastníkům slavností, včetně cizinců, otroků a žen, pokud si za ni zaplatili. Z počátku rituální prostor se postupně proměňuje na prostor divadelní kde je jasně vymezeno hlediště a jeviště. Začíná se zdokonalovat jevištní prostor. První scénografií byla "příroda". Divák vnímal herce na pozadí otevřené krajiny. Lidské drama na pozadí Universa. Pozdějším začleněním budovy jako dekorace se divadelní prostor odpoutává od svých nábožensko-obřadních počátků a stává umělým lidským výtvorem. Později se začínají používat malované rámy, s náznakem perspektivy a četné divadelní stroje, umožňujícíc létání, zjevování, atd. Antické drama bylo počátkem celé evropské divadelní tvorby, která se ve svých různých formách později rozšířila do celého světa. V závěru je uvedena praktická část práce - vývoj a finální podoba scénografického řešení Euripidovy Medei.
  • F. M. Dostojevskij „Zločin a trest“ komplexní scénografické řešení dramatizace románu
    Kahounová, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-01-17
    Tato práce se zabývá scénografickou a kostýmní interpretací dramatizace románu ruského autora F. M. Dostojevského Zločin a trest. Prezentuji zde své návrhy a celkový postup, v němž jsem zkoumala různé možnosti a principy. Nejdůležitějším prvkem v tvorbě scénografie se stalo město Petrohrad, které je v mém pojetí prezentováno jako velká bažina. Tento princip vychází z historické skutečnosti a současně se stává obrazem pokoje a duše Raskolnikova. V další paralele scénografie obsahuje téma novozákonního textu Vzkříšení Lazara. Dále v práci čtenáři přibližuji hlavní psychologické téma románu ve spojitosti s ruskou pravoslavnou vírou a snažím se dojít k psychologické analýze zejména u postavy Raskolnikova a jeho vztahu k morálce, k víře a ke zločinu.
  • Georges Bizet "Carmen" - komplexní scénografický projekt opery
    Riegerová, Alžběta
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-17
    Tato bakalářská práce pojednává o opeře Carmen. Nejprve je představeno původní dílo Georga Bizeta a zasazeno do širších souvislostí: vznik libreta, první inscenace a přijetí díla veřejností. Následuje rozbor pěti uměleckých ztvárnění, které se vymykají tradičnímu pojetí opery Carmen a předkládají divákovi toto dílo originálním způsobem. Takovým ztvárněním je například La Tragédie de Carmen, v níž se divák díky Brookově snaze setkává s umocněnou dramatickou stránkou Bizetova díla. Třetí část práce se věnuje scénografické realizaci opery Carmen od Františka Tröstera z roku 1946 a 1954. V závěrečné části je představeno kostýmní a scénografické řešení Carmen, které vytvořila autorka bakalářské práce.
  • Georges Bizet - Carmen komplexní scénografický projekt
    Trpković, Andrijana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-06
    Tato práce se zabývá pohledem na fenomén opery především ze scénografického hlediska. Scénografie je výtvarný obor, a povětšinou pro studenty bývá nejtěžší seznámení s hudbou a práce s ní po dvou letech studií, kdy pracují pouze s dramatickým textem. Při tomto mém úkolu zpracovat Bizetovu operu Carmen, jsem narazila právě na tento problém nedostatku informací o opeře , ale že také nevím, jak pracovat s hudbou v ní. Proto jsem se rozhodla úvodní část bakalářské práce věnovat historii opery, hlavně z pohledu scénografie. Tento přehled pak dále přechází v zamyšlení se nad mým vlastním pronikání do opery a současných interpretacích, díky kterému jsem došla mnohem dál v mém vlastním konceptu Carmen, který dopodrobna rozebírám. Součástí práce je také uvedení několika významných inscenací Carmen v českých divadlech od poválečné doby po současnost a na závěr pojednání o tom, zda a jak je možné pracovat s operou dnes.
  • Giacomo Puccini "Tosca" - komplexní scénografický projekt opery
    Bognárová, Theodora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-07
    Abstrakt Tématem mé bakalářské práce je opera italského hudebního skladatele Giacoma Pucciniho Tosca. V této práci jsem se snažila, kromě vlastního cítění díla, zúročit vše, co jsem se naučila během let bakalářského studia a co mi moji vyučující předali. Prostudovala jsem si rovněž některé z realizací Tosky na českých scénách i scénách zahraničních a zároveň jsem se snažila ve svém ztvárnění naslouchat svým pocitům, jež ve mně tato opera vyvolává. Zabývala jsem se několika nápady a možnostmi scénografického ztvárnění této opery. Hledala jsem takové řešení, které by podle mě nejlépe odpovídalo danému dílu a kde by celá scénografická a kostymní realizace dobře fungovala. Doufám, že moje práce bude alespoň malým příspěvkem k novému scénografickému pojetí tohoto nesmrtelného díla.
  • Giussepe Verdi: Don Carlos. Současná interpretace Verdiho oper - historismus a stylizace v operním kostýmu.
    Valášek, Aleš
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-20
    V 19. století nabývá na významu v inscenační praxi scénografická složka. Jejím cílem bylo postihnout realitu současnou či historickou. Historismus se projevoval ve všech disciplínách včetně scénografie. Divadlo se stává podívanou. K tomu přispívá rozvoj jevištních technologií a stavba nových divadelních budov (Festspielhaus Bayreuth). Na důležitosti nabývá v organismu inscenace role kostýmu. Divadla začínají zaměstnávat návrháře, zakládají krejčovské dílny. V roce 1888 vzniká příručka pro návrháře, tzv. Racinetův historický kostým (Le Costume Historique). Byly vytvořeny vyhovující tehdejším náročným inscenačním požadavkům, tzv. velkých oper (Grande Opera) ? např. Meyerbeerovy Afričanky. Snahou bylo docílit jednotného účinku celé inscenace. Velkou roli v tomto případě sehrály inscenace Saského vévody Jiřího II. Z Meiningenu (skupina tzv. Meiningenských) a Richard Wagner se svou teorií Gesamtkunstwerku. Následuje stručná charakteristika divadelního kostýmu, jeho funkce v rámci inscenace a odlišnosti od historického či civilního oděvu. Dramatický kostým je výsledkem formování dramatické osoby. Dramatické umění považujeme za obrazové umění. Objektivní realita je umělci pouze pramenem. Umělec ji mění s určitým záměrem a za určitým cílem. Tento proces se nazývá umělecká stylizace. Stejný princip se uplatňuje i při tvorbě kostýmu. Historický oděv je pouze jedním z výchozích pramenů. Stylizační míra závisí pouze na umělci. Divák vnímá dílo/kostým na základě asociativního zákona podobnosti. Podobnost musí být tak velká, aby došlo k žádané obrazové představě v mysli diváka. Současná kostýmní tvorba pracuje s metaforou. Na míru stylizace kostýmu má vliv použitá barevnost, tvarová stylizace a použitý materiál. Stylizace kostýmu musí být vždy inscenačně zdůvodněná. V současných operních inscenacích panuje minimalismus. Pojmem historizující kostým označujeme kostým s velmi malou stylizační mírou, který se příliš blíží nebo přímo shoduje s historickým kostýmem/dobovým oděvem. Nutné je rozlišovat zda se jedná o historizující kostým či jen inspiraci historií. Historismus plní především funkci popisu, zobrazuje vnější znaky nositele (např. sociální, geografické zařazení či zařazení postavy do konkrétní historické doby). Historický oděv je pouze jedním z pramenů pro tvorbu stylizovaného operního kostýmu. Opakem historismu je přílišná stylizace. Inscenační úroveň oper je ovlivněna kulturně historickým, politickým a společenským vývojem. Velkou roli hraje možnost umělců tvořit ve svobodě. Citelné stopy měl v České republice dopad totalitního režimu za světové války a komunistický režim do roku 1989, díky kterým inscenační vývoj stagnoval. Opera se stala konzervativním uměním. Často se prosazuje jako umění pro vyšší společnost. Opakem byly třeba požadavky v padesátých letech, kdy se zdůrazňovala lidovost, angažovanost, srozumitelnost. Opera měla být uměním pro nejširší lidové vrstvy. V České republice převládá ve Verdiho inscenacích historismus. V následující části jsou přiblíženy Verdiho opery Nabucco, Macbeth, La Traviata. Historie jejich vzniku, problematika a příklady inscenací. Speciální kapitoly jsou věnovány výjmečným inscenacím Verdiho oper: minimalistické Aidě Roberta Wilsona a Rigolettovi z Bayerische Staatsoper v kontrastu ke krajně historizující inscenaci Dona Carlose Herberta von Karajana. Samostatně je zpracována Verdiho opera Don Carlos, její historie, inspirace Schillerovým dramatem. Příklady inscenací, srovnání kostýmní tvorby opery Don Carlos a její činoherní předlohy. V závěru je uvedeno řešení praktické části diplomové práce ? kostýmní výprava k Verdiho Donu Carlosovi.
  • J. Anouihl: Tomáš Becket. Divadelní kostým jako nositel ikonografického významu.
    Pátá Ołdak, Agnieszka
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-12
    Diplomová práce na téma "Ikonograficky význam divadelního kostýmu" na základě hry Jeana Anouilhe, obsahuje materiál z oblastí dramatického kostýmu jako znaku na jevišti. Smyslem této práce je popsat všechny atributy kostýmu a nalézt jejich ikonografický význam. Je také podstatné nalézt v symbolice kostýmů úroveň ikonologickou: morální, společenskou, politickou, nebo alegorickou. Toto hledaní vnitřní interpretace umožňuje získat nový pohled na samotnou hru a kostýmy. V této prací je znázorněna definice: znaku, symbolu, sémiotiky, ikonografie a ikonologie a její základní částí je problematika dramatického kostýmu. Další část textu obsahuje popis dramatických postav hry "Thomas Becket aneb čest Boží" a všechny atributy jejich kostýmů: materiálu, barvy, střihu, formy a kompozicí. Prácí uzavírá oblast ikonologie dramatických situací hry.
  • Komplexní scénografické řešení opery Leoše Janáčka "JEJÍ PASTORKYŇA"
    Kříž, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-12
    V mé bakalářské práci jsem se pokusil stručně zmapovat jak život Leoše Janáčka, tak cesty, které vedly ke zkomponování "Její pastorkyně". V druhé části se zabývám už jen samotným scénografickým řešením této operní látky.
  • Komplexní scénografický projekt dramatizace hry Milana Pavlíka na motivy knihy Antoine de Saint - Exupéryho "Malý princ" pro divadlo DISK
    Marčetič, Anja
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-07
    Diplomová práce o problematice divadla pro děti a mládež, a pochopení dětské
  • Martin Sherman: "Bent" (Teplouš) - komplexní scénografické řešení divadelní hry a filmového díla
    Čačko, Jozef Hugo
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-17
    Práce sa zaoberá komplexným spracovaním inscenácie vo všetkých podstatných zložkách potrebných k vzniku inscenácie. Opisom a rozborom už vzniknutých inscenácií v Amerike, problematikou homosexuality a jej prevádzania do výtvarných zložiek a dramatických situácií, režijnou stavbou a tvorbou konkrétnych obrazov a historických prameňov dôležitých pre uchopenie témy. Posledná časť je venovaná celistvému konceptu inscenácie po scénografickej a kostýmovej stránke, vnímania hudby, nálad a konkrétnych obrazov.
  • Prezentace scénografického díla. Koncepční a prostorové řešení české expozice na PQ.
    Tereba, Ján
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-09
    Cílem této diplomové práce je připravit ideový a výtvarně ucelený koncept výstavy české expozice na PQ 2019. Koncept bude vycházet jak z vlastních profesních zkušeností, tak z podrobnějšího studia fenoménu instalace, která se mimo pole krásného umění stala i nedílnou součástí oboru výstavnictví. V teoretické části proto budu hledat společné jmenovatele práce na instalaci a práce na scénografickém řešení, jakou roli hraje instalace ve výstavnictví a jak výstavnictví samotné buduje a sděluje prostor. Chci najít odpovědi na otázky: Jaká je role diváka v prostoru expozice? Má instalace dramatickou potenci? Jaký je rozdíl mezi instalací a scénografií? Jaké jsou možnosti vyprávění v rámci prostorového řešení výstavy, instalace? Výsledkem by mělo být využití těchto poznatků při vypracování ucelené koncepce expozice prezentující scénografii vzniklou na českém území během let 2015–2019.
  • Projekt - Moliere : Don Juan
    Fagan, Joshua Mills
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-22