Procházet podle oponent "DEÁK, Juraj"

Nyní se zobrazuje 1 - 12 z 12
  • Být a hrát (Existovat, předstírat, ilustrovat, vyjadřovat)
    Losová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-25
    Tato diplomová práce si klade za cíl důkladně definovat a rozebrat pojmy spjaté s herectvím, jako například jevištní existenci, prožívání, vyjadřování a ilustrování. V úvodní části je rozebírán rozdíl mezi jevištním bytím a hraním, dále navazují kapitoly o prožívání a předstírání a případných negativních aspektech takového herectví. Pozornost je věnována i problematice opakování hereckého výkonu. Celkově se práce snaží reflektovat hereckou profesi s přihlédnutím k osobním zkušenostem pisatelky, která se snaží v jednotlivých kapitolách poukázat na časté jevy a demonstrovat u každého z nich, jak se projevil konkrétně při její práci v průběhu studia na DAMU. Teoretická část je podepřena mnoha citáty vystihujícími a doplňujícími autorčiny myšlenky. Praktická část je zaměřena na proces tvorby absolventské role Raisy Gurmyžské v Ostrovského hře Les.
  • Divadelní soubor – Inscenační tvorba v ansámblovém prostředí
    Černá, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-17
    Tato diplomová práce se zabývá divadelním souborem, a jeho jednotlivými složkami, principem ansámblovosti a jeho původem. Snaží se nahlédnout výhody a nevýhody ansámblové tvorby ve stálém angažmá (či jeho obdobách) - a to především z pozice herce, ve vztahu k vlastním zkušenostem. Podrobnosti následně zkoumá na historických případech ansámblových souborů, současném příkladu jednoho z francouzských národních divadel, Comédie Francaise, a reflektuje dosavadní vlastní empirické poznání inscenační tvorby.
  • DRAMATICKÝ SVĚT JONA FOSSEHO
    Burianová, Alžběta
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-16
    Bakalářská práce Alžběty Burianové je rozčleněna do dvou částí. V první části práce se autorka zaměřuje na dramatickou tvorbu Jona Fosseho. Soustřeďuje se na život dramatika, který výrazně ovlivnil jeho dílo. Zařazuje jeho dramatickou tvorbu do uměleckého kontextu. Popisuje základní charakteristiku her, jejich základní principy a témata. Dále se podrobněji zabývá hrou Variace na smrt. Ve druhé části práce se zaměřuje na svou bakalářskou inscenaci hry Jona Fosseho Někdo přijde. Zabývá se procesem přípravy a zkoušení inscenace. Popisuje výklad hry a klíčová témata a principy inscenace. Reflektuje spolupráci s herci, dramaturgyní a scénografkou. V závěru hodnotí výsledek inscenace.
  • Hercova důvěra v sebe a v ostatní
    Randárová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-17
    Diplomová práce Hercova důvěra v sebe a v ostatní pojednává o vývoji sebedůvěry v průběhu studia oboru Herectví činoherního divadla na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Počínaje situací, kdy byl člověk přijat ke studiu až po okamžik, kdy reprízuje absolventské inscenace ve školním divadle Disk. Zabývá se problémy jako jsou sebevědomí, sebekontrola, vztah jedince k vlastnímu tělu či zablokování se a reflektuje změny pozorované během osmi semestrů na DAMU. Analyzuje procesy, které vedly k hereckému osvobození se a popisuje práci na čtyřech postavách vytvořených během studia. Součástí diplomové práce je také zamyšlení nad tím, jak může kritika a zpětná vazba ovlivňovat psychické rozpoložení a motivaci k práci.
  • Herecká tvorba – ztotožnění a odstup
    Kuntová, Magdalena
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-18
    Herecká tvorba: Odstup a ztotožnění Diplomová práce se zabývá rozdíly mezi hereckými přístupy. Prvním je herectví s odstupem od postavy a druhým je ztotožňování herce s postavou. V práci se autorka inspirovala literaturou dvou hlavních představitelů těchto hereckých metod: D. Diderotem a K. S. Stanislavským. Práce porovnává oba přístupy a shrnuje, v čem tkví jejich metody. Zároveň autorka upřímně reflektuje své herecké začátky a dává kontext svému hereckému zrání. V úvodu rozvádí úvahu, co lidi přivádí k herectví a proč. Jaký je důvod a z čeho taková touha může pramenit? Tento důvod může nadále předurčit, jaký přístup je herci bližší a z jakého bude pravděpodobně vycházet. Ve druhé části diplomové práce poodhaluje autorka své tvůrčí postupy na třech vybraných postavách, které v průběhu studia hrála. Teoretické poznatky konfrontuje s praxí a seznamuje nás se svými poznatky a zkušenostmi.
  • Hledání osobního tématu při tvorbě role
    Ernest, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-21
    Diplomová práce se zabývá hledáním osobních témat při herecké tvorbě a jejich následném předání divákovi skrz hercem ztvárňovanou postavu, kdy „osobní téma“ ve formě „názorového obsahu“ je dle autora jedním ze základních předpokladů uměleckého, osobnostního a kariérního vývoje. Autor nejdříve definuje základní termíny související s osobností a jejich vzájemné vztahy a následně analyzuje základní předpoklady, které musí herec k naplňování své profese ovládat. Jádrem práce je pak zamyšlení nad umělcovou individualitou a poté zkoumání vztahu mezi osobními tématy tvůrce a jím tvořené postavy, kdy autor aplikuje poznatky načerpané ze svých dosavadních zkušeností nabytých při studiu na DAMU, prvním kontaktem s profesionálním jevištěm a své názory obecně. Autor dále analyzuje osobní témata týkající se konkrétně jeho osoby, coby možné překážky při vykonávání herecké profese.
  • Přístupy a možnosti inscenování zábavněhudebního divadla v současných českých podmínkách.
    Olšovský, Lumír
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-16
    Magisterská práce se zabývá procesem inscenování muzikálů a operet v českém divadelním prostředí. Na příkladech pěti srovnávaných titulů popisuje průběh příprav tohoto specifického zábavněhudebního druhu divadla s ohledem na různé možnosti divadelních subjektů, rozebírá nároky a úskalí sestavování týmu uměleckých spolupracovníků a samotnou tvůrčí práci na zkouškách. Postupy od prvního uchopení titulu jako dramatického textu, přes prostorové řešení situací v podmínkách jevištního prostoru divadla, až k režijně-herecké práci jsou dokládány autentickými poznatky a konfrontovány s poznámkami režisérů, kteří výrazně ovlivnili autorův názor. Zároveň se text zamýšlí nad nároky, které jsou v tomto druhu divadla kladeny na herce a jeho výchovu a přípravu.
  • Psychofyzické předpoklady hercovy tvorby
    Novotná, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-18
    Tato diplomová práce pojednává o hereckém a osobním rozvoji během studia na DAMU, oboru Činoherního herectví. Vycházela jsem při ní ze svých osobních zkušeností, které jsem zaznamenávala během celého studia do „hereckého deníku“. Proto tato práce soustřeďuje pozornost na jednotlivé postavy, které jsem během studia nastudovala, rozebírá můj herecký vývoj v těchto postavách a můj osobní postoj a analyzuje linku mezi osobním a hereckým životem. Zaobírá se otázkami a tématy, která si klade většina herců a jsou podložena literaturou s tím spjatou. Zdůrazňuje vliv prostředí, včetně vztahů mezi samotnými herci, osobní život herce a zlomové momenty, jenž se výrazně podílí na posunutí se vpřed.
  • Režie jako scénické vyprávění příběhu
    Zembok, Ewa
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-22
    Práce je napsaná z praktického režijního hlediska. Zaměřena je na problematiku sboru jako diegetického prvku v inscenaci. V práci je položen důraz na sbor jako výrazný prvek režijního řešení při realizaci dramaturgicky-režijní koncepce. Autorka se v úvodní teoretické části věnuje použití mimetických a diegetických prostředků v moderní divadelní inscenaci a proměně klasických principů režijní práce s nástupem postdramatického divadla. V dalších kapitolách reflektuje svoji absolventskou inscenaci z roku 2011 a popisuje postupy použité při realizaci inscenací během jejího praktického
  • Režijní umění a tzv. herecká režie
    Doležal, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-07
    Bakalářská práce s názvem „Mezi herectvím a režií (Práce s hercem na inscenaci)“ zkoumá na záznamu procesu tvorby bakalářské inscenace Černé mléko (V. Sigarev) rozdíl mezi opravdovým režijním uměním a nahodilým přístupem k této profesi. Autor má praktické zkušenosti s oborem herectví, proto se nejvíce soustředí na spolupráci herce a režiséra, zejména pak na své limity v tomto směru. Snaží se za pomocí teoretických znalostí, získaných během studia, reflektovat zejména ty praktické zkušenosti, které byly komplikací pro hladký a profesionální průběh režijně-herecké spolupráce.
  • Textová předloha jako východisko k režijně-hereckému rozehrávání dramatických situací
    Černý, Matouš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-18
    Práce se zabývá problematikou inscenování divadelního textu a specifickými rysy práce režiséra při přípravě a realizaci inscenace. Opírá se o praktickou zkušenost ze zkoušení bakalářské inscenace Dorotka. Autor se zaměřuje na text předlohy, popisuje její děj, strukturu i styl a zabývá se zvolenou inscenační úpravou. Dále rozebírá prostor zakotvený v textu a jeho scénické řešení zvolené pro svou inscenaci, pojednává o problematice práce s hercem a scénického rozehrávání jednotlivých situací a vyvozuje obecné závěry, plynoucí z celé režijní zkušenosti. Autor k pojednané látce přistupuje se snahou o objektivní zhodnocení své bakalářské inscenace, pojmenování chyb a všech problémů s ní spojených.
  • Žánr jako způsob tematizace inscenace
    Kačmarčík, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-22
    Práce se zabývá divadelními a dramatickými žánry. Snaží se nalézt způsoby, jakými se může volba žánru podílet na tematizaci inscenace. Poskytuje stručný náhled do historie problematiky, ale věnuje se i současným trendům. Speciálně se pak věnuje možnostem stylového uchopení dramatické látky ze strany režiséra. Poznatky se snaží porovnat se zkušenostmi, získanými při práci na inscenaci hry Ödöna von Horvátha Povídky z vídeňského lesa a dalších inscenacích. Autor hledá také žánrová specifika Horváthovy tvorby, především ve vztahu k epoše vídeňského lidového divadla.