Procházet podle oponent "DIVOKÝ, Zdeněk"

Nyní se zobrazuje 1 - 10 z 10
  • Historický vývoj tuby
    Müller, Vít
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-06
    Tématem této bakalářské práce je Historie tuby. Cílem této práce je přiblížit čtenářovi kompletní historii a postupný vývoj aţ k dnešním moderním nástrojům. Jednotlivé kapitoly obsahují historické etapy, v jejich podkapitolách je pak chronologicky seřazený vývoj tubových nástrojů, které jsou pak důkladně popsány. Pro ilustraci jsou připojeny jednotlivé obrázky nástrojů pro lepší přehled v evoluci tuby.
  • Jan Doležal: Magisterský koncert
    Doležal, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-08
  • Jan Nosek : Bakalářský koncert
    Nosek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-04-30
  • Jan Václav Stich - Tvorba pro lesní roh
    Doležal, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
    Tématem této práce je dílo slavného českého virtuóza, hráče na lesní roh a skladatele období klasicismu Jana Václava Sticha ? Giovanni Punta. V první kapitole se zabývám jeho životem, v druhé je uveden souhrn skladatelovy tvorby. Následující tři kapitoly rozebírají trojici koncertů pro lesní roh, které z jeho děl bývají hrány nejčastěji, je to Koncert pro lesní roh a orchestr č. 5, č. 7 a č. 10. Poslední kapitola se pokouší o interpretační srovnání tří nahrávek Koncertu č. 5 v podání Vladimíry Klánské Bouchalové, Radka Baboráka a Barry Tuckwela.
  • Každodenní nátisková hygiena pokročilého hráče na lesní roh II. díl
    Javůrková, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-07
    Tato práce se zabývá procesem rozehrávání se na lesní roh pro již pokročilého hráče. Důkladné a smysluplné rozehrávání by mělo být něco tak samozřejmého jako je například čištění zubů, proto jej nazývám nátiskovou hygienou. Měla by být pomůckou pro každého hráče, který zatím nemá vytvořený svůj vlastní rozehrávací systém a inspirací pro všechny ostatní, kteří by chtěli osvěžit svůj každodenní rituál. V této práci najdete denní cvičení pro rozšíření rozsahu, zrychlení jazyka, pružnost nátisku, která mi věnovalo několik známých českých a zahraničních profesionálních hornistů.
  • Přibík J.: Bakalářský koncert
    Přibík, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-06
  • První klavírní Šostakovičův koncert s trubkou
    Smrčka, Miroslav
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-10
    Tuto práci jsem rozdělil do několika hlavních částí. Na začátku této práce nastíním život Dmitrije Šostakoviče a jeho přínos hudební scéně. Po úvodním medailonku následuje hudební rozbor Šostakovičova 1. klavírního koncertu c-moll op. 35. a vzápětí pro srovnání hudební rozbor 2. klavírního koncertu G-dur Maurice Ravela. Ve třetí kapitole nazvané "Srovnání dvou analyzovaných děl v otázce celkového vyznění" se věnuji těmto skladbám v širším dobovém kontextu. Ve čtvrté kapitole nazvané "Interpretace" se věnuji interpretačním a instrumentálním možnostem skladby. Ke konci této práce srovnávám výše uvedené dva koncerty v kontrastu s dílem The unanswered question Charlese Ivese. Do přílohy této práce jsem zařadil notové ukázky rozebíraných koncertů.
  • Současnost Ústřední hudby armády České republiky a její činnost v letech 2005-2010
    Přibík, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-06
    Tato práce pojednává o činnosti Ústřední hudby armády České republiky v letech 2005-2010 a reformách vojenské hudební služby. Uskutečněné reformy vojenské hudební služby a zrušení většiny vojenských hudeb během posledních dvaceti let můžeme považovat za téměř úplný zánik české a slovenské vojenské hudební kultury a tradice dechové hudby, která po několik staletí byla utvářena našimi předními vojenskými dirigenty a skladateli, jenž je dodnes uznávána po celém světě. Vždyť to byli právě oni, kteří šířili do celé Evropy dechovou hudbu a tradici, tak jak ji známe například v Rusku, Bulharsku a ve státech bývalé Jugoslávie. Vojenští dirigenti Julius Fučík, Karel Komzák a syn Karel Komzák, Rudolf Piskáček, Franz Lehár (otec autora světoznámých operet), Bohumil Vejvoda (strýc Jaromíra Vejvody), Václav Voskovec (otec Jiřího Voskovce), Rudolf Nováček (autor pochodu Castaldo), Jindřich Praveček i Adolf Scherbaum světový virtuos na trubku, to jsou jedni z mnoha, kteří tuto tradici pomáhali rozvíjet po stovky let. Je pravdou, že po pádu komunismu a vstupu České republiky do NATO se naše země nenachází v bezprostředním ohrožení válkou a je přirozené, že se počet vojáků a vojsk snižuje. Nechat ale zaniknout podstatnou část naší hudební kultury je téměř neomluvitelné. Ústřední hudbu armády České republiky a posádkovou hudbu Olomouc můžeme označit za poslední ? mohykány ? vojenské dechové hudby a nedělejme si iluze o jisté budoucnosti těchto vojenských hudeb a celé hudební kultury. V dnešní době, kdy jakákoliv kulturní tradice nemá pro náš stát téměř žádnou hodnotu, je i hudba spíše přítěží pro státní pokladnu. Žijeme v době mediálních, datových i hudebních nosičů a nejspíše nás čeká v budoucnu i to, že z úsporných důvodů bude zahraniční delegaci vítat reprodukovaná hudba nebo navštívíme-li balet, bude nám i tam zřejmě hrát k choreografii hudba z reproduktorů.
  • Trubka v období baroka
    Štainerová, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-04
    Hlavním cílem této práce bylo zpracovat a zkompletovat údaje o interpretech barokní doby hrajících na trubku, působících nebo narozených na území českých zemí a vyhotovit soupis nejvýznamnějších z nich. Dále se tato práce zabývá platovými a zároveň i životními podmínkami českých trubačů, které přibližují svět umělců této doby. Práce na tyto podmínky nahlíží i v souvislosti působišť hudebníků provozujících jak hudbu světskou, tak i hudbu duchovní.
  • Základní výuka hry na trombon v různých národních kulturách
    Nosek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-05
    V této práci se věnuji základní výuce hry na trombon. Postihuji, podle mého názoru, nejvýznamnější trombónové národní školy a jejich hlavní představitele. Snažím se zhodnotit jejich klady a nedostatky z hlediska dnešních nároků. V následném srovnání mluvím o jejich vzájemných podobnostech a rozdílech. V poslední kapitole uvádím současný vývoj. Má práce by měla být stručným přehledem těchto škol a měla by posloužit k základní orientaci v různých trombónových školách.