Procházet podle oponent "DOLEŽAL, Vladimír"
Nyní se zobrazuje 1 - 18 z 18
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Druhy tenorů, jejich hlasové vedení a výběr repertoáruJavorský, Martin(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)Datum obhajoby: 2022-06-13Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku volby repertoáru pro hlasový obor tenor. Úvodní část se věnuje základním informacím o oboru včetně specifik vývoje hlasu tenoru. Druhá hlavní část je jakýmsi přehledem druhů tenoru a operního cizojazyčného repertoáru. Pro názornost je výklad doplněn o uvedení příkladů umělců v daném oboru, aby bylo možné posoudit/porovnat parametry např. barvy či pohyblivosti hlasu jako základního fyziologického materiálu a lépe tak pochopit vlastní možnosti studenta zpěvu.
- Inscenace opery Iris v Plzni - s přihlédnutím v roli KjótaHliněnský, Jakub(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)Datum obhajoby: 2022-09-12Diplomová práce se zabývá operou Iris italského skladatele Pietra Mascagniho v souvislosti s inscenací plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla, která měla premiéru 13. dubna 2019. Autor práce se na inscenaci nejprve podílel jako asistent režie a poté měl možnost nastudovat roli Kjóta. Nabízí se tedy možnost rozebrat dílo jednak ve vztahu k plzeňské inscenaci, ale zároveň z pohledu interpreta, který je zároveň studentem operního zpěvu. Práce se věnuje Pietru Mascagnimu jako skladateli, opeře Iris jako dílu v kontextu doby a autorovy další tvorby, plzeňské inscenaci a konkrétní pěvecké příležitosti, kterou pro autora představovala role Kjóta. Cílem práce je mimo jiné přiblížit méně známé dílo a jeho nesporné kvality širší veřejnosti a případným dalším zájemcům o jeho zpracování.
- Interpretace představitelek verizmu( Santuzza,Nedda)Obručník-Vénosová, Livia(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-09-05Práce pojednává o interpretaci dvou vybraných ženských představitelek veristických oper. Těmito představitelkami jsou Santuzza ( Pietro Mascagni : Sedlák kavalír) a Nedda ( Riggiero Leoncavallo : Komedianti). Interpretace obou rolí vychází z osobních zkušeností autorky práce a dále se zaměřuje na vybrané české a slovenské zpěvačky, které autorka měla možnost shlédnout osobně nebo na videozáznamech českých divadel a Slovenského národního divadla. Práce obsahuje také základní informace o skladatelích obou oper a rozbor vybraných árií .
- Komparace pěvecké techniky "bel canto" a klavírní "kantilény"Žigmundová, Adriana(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)Datum obhajoby: 2019-06-03Práce si klade za cíl přiblížit faktory ovlivňující způsob vzniku „zpívající či dýchající“ fráze v klavírním a pěveckém pojetí. Zaměřuje se na pěveckou techniku bel canto, kterou popisuje a dále pak umožňuje vykrystalizovat základním myšlenkám v kontextu s klavírní kantilénou, jež jsou všeobecně známé. Ty ale dále zpracovává v konkrétních souvislostech, aby za pomoci srovnání hmatatelnější klavírní terminologie konkrétněji vyobrazila abstraktní obrysy pěveckého světa. Protože práce pojednává o ryze praktickém tématu, zaobírá se konkrétními aspekty tvorby tónu v rámci hudební fráze a pracuje i s dogmaty, jež vznikly jednoduše mylným výkladem konkrétní technické problematiky či působením střídání dobových požadavků.
- Leoš Janáček, Její pastorkyňa v pražské a plzeňské inscenaci s důrazem na roli KostelničkyKarásek, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-09-01Ve své diplomové práci se detailně zabývám operou Její pastorkyňa skladatele Leoše Janáčka na libreto Gabriely Preissové. V kapitole čtvrté a páté jsem se zaměřil na zpracování tohoto díla v plzeňském Divadle J. K. Tyla a v Národním divadle. V dalších kapitolách jsem přepracoval osobní rozhovor s přední českou operní pěvkyní Evou Urbanovou, která v několika inscenacích ztvárnila roli Kostelničky. Snažím se čtenářům této práce předat hluboký prožitek Urbanové a její pochopení postavy a Janáčkovy tvorby vůbec. V Závěru pak shrnuji inscenaci plzeňskou a pražskou a hodnotím pražské pojetí jako vydařenější jak v režijním zpracování, tak v obsazení.
- Mé zkušenosti s interpretací děl Gustava MahleraVondrová, Petra(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-06-04Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla zaměřit na osobnost Gustava Mahlera z širší perspektivy. Značná část textu je proto věnována jeho životním osudům a tvorbě. Po rozboru důležitých dat z osobního života mapuji i Mahlerův profesní rozvoj. Závěrem se zabývám jeho písňovou sbírkou Kindertotenlieder - okolnostmi jejich vzniku, historií i formální stránkou. Za použití komparační metody popisuji jejich podání od slavného Dietricha Fischer-Dieskaua jako jistý “mustr“ pro svou vlastní interpretaci. Zároveň popisuji svoje osobní problémy, se kterými jsem se během jejich nastudování potýkala, a které mě posunuly dál.
- Opera Rudá Marie, vznik díla a příprava inscenaceKlánský, Daniel(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)Datum obhajoby: 2016-09-19Opera Rudá Marie, strhující a naprosto originální projekt Jana Kučery, mladého skladatele a dirigenta. Tato práce vypráví nejen o ději a hudbě této opery, ale také o její přípravě a nastudování.
- Opera v AzerbajdžánuPashayev, Mikhail(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-06-04Tématem této bakalářské je práce Opera v Ázerbajdžánu. Práci rozděluji do tří kapitol. V první kapitole píši o jednom z nejdůležitěších představitelů operní tvorby v Ázerbajdžánu Uzeiru Hadžibejovi. Ve druhé kapitole představuji první aktivisty a příznivci tohoto velikého skladatele. Třetí kapitola je věnována historii Divadla opery a baletu bratrů Mailových. Jako přílohu přikládám CD s hudebními ukázkami ázerbajdžánské operní a lidové hudby a fotografiemi umělců.
- Operní pěvkyně Simona ŠaturováMalá, Magdaléna(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)Datum obhajoby: 2015-06-01Tato bakalářská práce se zabývá dosavadní uměleckou činností a praxí operní pěvkyně Simony Šaturové. Popisuje celou její kariéru, počínaje studiem na základní umělecké škole a navazujícím studiem na konzervatoři. Zmiňuje důležité osobnosti jejího uměleckého života. Zahrnuje působení v Národním divadle a blíže se zaměřuje na činnost v zahraničí. Vzdvihuje stěžejní ocenění a významné událost.
- Pěvecká pedagožka Margreet HonigSkalický, Michael(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-09-07Bakalářská práce se zaměřuje na osobnost holandské pěvecké pedagožky Margreet Honig a její publikaci Skutečný zpěv. Úvodní část stručně představí některé další publikace o metodice zpěvu. Hlavní část práce je věnována publikaci Skutečný zpěv a základní problematice klasického zpěvu. Popisuje pěvecký dech, rezonanci, věnuje se otázkám jazyk a správné pěvecké výslovnosti. Závěrečná část obsahuje rozhovor se sopranistkou Simonou Houda Šaturovou a mezzosopranistkou Markétou Cukrovou, která přeložila do češtiny publikaci Skutečný zpěv.
- Porovnání inscenací Kouzelné flétnyŠimůnková, Marie(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)Datum obhajoby: 2023-06-12Bakalářská práce na téma Porovnání inscenací Kouzelné flétny s přihlédnutím na své účinkování se soustředí na komparativní analýzu dvou různých zpracování Kouzelné flétny v režii Davida Radoka a Vladimíra Morávka ve Stavovském divadle v Praze. Práce představuje skladatele Wolfganga Amadea Mozarta, jeho život a dílo, dále pak libretistu Emanuela Schikanedera a okolnosti vzniku opery, a nakonec vlastní komparaci inscenací. Nejprve je vedle sebe postaveno celkové pojetí inscenací, poté jednotlivé divadelní složky – scéna, kostýmy, hudební nastudování, jazyk, taneční soubor a práce s režiséry. Přínosem je v první řadě skutečnost, že analýza tohoto rozsahu dosud nebyla provedena, ale také osobní angažovanost autorky, která vystupovala v obou inscenacích a může tak nabídnout cenné zkušenosti obohacené o osobní výpověď dirigentů a ostatních účinkujících.
- Práce na roli Aljeji v opeře Z mrtvého domu od L. JanáčkaBragagnolo, Michal(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-06-04Magisterská práce s názvem “Práce na roli Aljeji v opeře Z mrtvého domu“ má za úkol přiblížit čtenáři autorovu práci na roli v inscenaci opery Z mrtvého domu a ukázat mu, jak by taková příprava měla ideálně vypadat. Autor se věnuje osobě L. Janáčka a okolnostem, které měly vliv na jeho dílo, především na jeho poslední operu Z mrtvého domu. Dále popisuje samotný postup zkoušení role – pěvecké nastudování, režijní zkoušky a celkový tvůrčí proces.
- Vážná hudba v Praze v období protektorátu Čechy a Morava / Divadlo/Kosinová, Jarmila(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-06-06Ve své magisterské práci s názvem Klasická hudba v Praze v období Protektorátu Čechy a Morava / Divadlo/ se snažím jednak zachytit atmosféru této doby, běžný i kulturní život lidí, dále se zaměřuji na poslání a vliv klasické hudby na českého člověka v tomto období, ale především zde mapuji jednotlivé sezóny a důležité okamžiky dvou hlavních pražských divadelních scén v Protektorátu Čechy a Morava.
- Vilém Blodek " V studni" - práce na hlavní roli VojtěchaSup, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-06-03Tenorová postava Vojtěcha z jednoaktové opery " V studni " od Viléma Blodka, pro mě byla dlouhou dobu svým charakterem , pěveckou obtížností a technickou vypjatostí velkou význou. Rozhodl jsem se tedy po dvou letech, kdy jsem tuto roli studoval, napsat bakalářskou práci o Vojtěchovi, zamyslet se nad jeho postavou a jejím celkovým vystavěním od samého začátku, po nejtěžší pěvecké party v závěru opery.
- Vokální tvorba Bohuslava Martinů se zaměřením na písňovou tvorbuProkopová, Lucie(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-09-01Tato práce si klade za cíl stručně a výstižně charakterizovat a zmapovat dostupnou písňovou tvorbu Bohuslava Martinů. Práce je rozvržena do čtyř hlavních kapitol, z nichž první tři jsou zaměřené pouze na tvorbu písňovou a poslední kapitola se velmi okrajově zaobírá ostatní tvorbou vokální do níž se řadí tvorba sborová, kantáty, oratoria a melodramy.
- Výslovnost francouzštiny v operním textu pro české zpěváky.Jirovská, Anita(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-06-03Diplomová práce "Výslovnost francouzštiny v operním textu pro české zpěváky" se věnuje oblastem fonetiky francouzštiny pro zpěváka nezbytné. Práce jednotlivě rozebírá veškeré samohlásky a souhlásky. V popisu fonémů vychází z fonetiky češtiny. Porovnává tak fonémy známého českého jazyka s fonémy jazyka francouzského. Práce se věnuje i nezbytnému dělení slabik, stejně tak jako přízvuku, asimilaci znělosti či vázání, ve francouzštině tak běžnému.
- Zdeněk Lukáš - vokální tvorbaFlorian, Rostislav(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)Datum obhajoby: 2021-06-16Magisterská práce se zaměřuje na tvorbu skladatele 20. století Zdeňka Lukáše, který byl jedním z nejlepších českých skladatelů tohoto období. Tato práce se zabývá životem tohoto skladatele a jeho kompozičním odkazem, ze kterého je důležitou složkou tvorba vokální. Ta je rozdělena na tvorbu sborovou a sólovou, kdy je sólová tvorba rozřazena dle hlasových skupin, pro vyšší přehlednost jeho díla. V závěru práce je rozhovor se současnou skladatelkou Sylvií Bodorovou, která se Zdeňkem Lukášem tvořila uskupení Quartett a také s bývalým sbormistrem Zdeňkem Vimrem, který převzal úlohu sbormistra v Lukášově České písni a byl jeho dlouholetý přítel.
- Životní cesta a operní tvorba E.W.KorngoldaSkala, Luboš(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-09-03V této diplomové práci se budu věnovat jednomu z nejúspěšnějších hudebních skladatelů první poloviny dvacátého století Erichu Wolfgangu Korngoldovi, který se narodil v Brně (29. 5. 1897) a zemřel v Los Angeles (29.11. 1957). Práce pojednává na jedné straně o životní a tvůrčí dráze E. W. Korngolda, na druhé straně o pěti operních dílech, která tvoří pomyslný středobod Korngoldovy celoživotní práce. Jedná se o jednoaktové opery Polykratův prsten a Violanta, nejslavnější operu Mrtvé město, monumentální Zázrak Heliany a zapomenutou operu Kathrin. Nemohl jsem opomenout ani Korngoldovo první jevištní dílo, baletní pantomimu Sněhulák.Na tyto díla se práce zaměřuje z několika pohledů ? z pohledu historického, hudebně-dramatické formy a dějového obsahu.