Procházet podle oponent "FILAS, Juraj"

Nyní se zobrazuje 1 - 17 z 17
  • Funkce hudební složky v rámci multimediálního díla na základě analýzy tří vybraných děl
    Hájek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Magisterská diplomová práce Funkce hudební složky v multimediálním díle vymezuje po krátkém úvodu pojem multimediality. Zkoumá výchozí inspirační body této problematiky a v rámci dějin múzických umění také vývoj některých vybraných disciplín, které ve svém základním principu fungují na této bázi. Hlavní těžiště práce se pak nachází ve zkoumání výrazových prostředku hudební složky multimediálního díla a přiložených notografických ukázkách, jež se snaží praktickým příkladem doložit teoretická tvrzení. Závěr spočívá ve shrnutích diplomové práce jako celku a určité rekapitulaci vlastních kroků, které jsem při zkoumání zadané problematiky podnikla. Práci uzavírá seznam použité literatury.
  • Hudba v českém hraném filmu kompoziční postupy skladatelů české film ové hudby
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-31
    Disertační práce Hudba v českém hraném filmu (Kompoziční postupy skladatelů české filmové hudby) je zaměřena na analýzu skladatelských prostředků ve vztahu k vizuální složce filmů. Úvodní kapitola je analýzou počátků konvence asociativní filmové hudby (hudby v těsném sevření s vizuální složkou) v českém němém a především raném zvukovém filmu. Druhá, nejrozsáhlejší kapitola je pak analýzou vybraných příkladů kompozičních postupů skladatelů ve vztahu k funkcím filmové hudby, které plní.
  • Hudební zpracování Žalmu 92: vybrané historické a současné příklady a vlastní pojetí
    Augustinová, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-18
    Tato bakalářská práce si klade za cíl nabídnout vybrané příklady dostupných hudebních zpracování Žalmu 92 se zaměřením na současnou skladatelskou praxi. Nejprve stručně zmiňuje hudební zpracování tohoto žalmu ve všech historických obdobích, tedy ve starověku, středověku, renesanci, baroku, klasicismu a romantismu. Od renesance dále jsou vždy uvedena jména, životní data a národnosti autorů, obsazení a jazyk skladeb a povšechná hudební charakteristika dané etapy. Těžiště práce spočívá v průzkumu hudby 20. a 21. století. Po krátkém přehledu populární hudby text obsahuje výčet objevených skladeb z oblasti vážné hudby. Následně jsou analyzována a v některých aspektech porovnávána díla tří hudebních skladatelů s odlišnými přístupy ke zvolenému žalmu. Jedná se o Zdeňka Pololáníka, Zdenku Vaculovičovou a Ericha Zeisla. Čtvrtá, nejpodrobnější analýza se věnuje mé bakalářské skladbě Žalm 92 pro sólový soprán a komorní orchestr.
  • Jiří Hájek: Slavík a růže
    Hájek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Komorní opera Slavík a růže podle Oscara Wilda, libreto Martina Kinská
  • Klavír jako prostředník soudobého skladatele
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    Tato magisterská práce se zabývá klavírem a jeho technickými možnostmi. Pozornost je kladena především na techniky používané v hudbě 20. století, jejich možnosti provedení a zápis. V práci jsou popsány krom ortodoxních technik hry (hra na klávesách) i techniky neortodoxní (preparace, hra uvnitř nástroje). V příloze jsou fotografie hry některých neortodoxních technik, na CD pak jejich zvukový výsledek.
  • Kompoziční práce s metrorytmickými strukturami v dílech brněnských skladatelů
    Bednařík, Radim
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Diplomová práce pojednává o metrorytmické kompoziční práci brněnských skladatelů poválečné moderny a jejich žáků. Soustředí se na teoretické uspořádání kinetické složky, které následně využívá při analýzách konkrétních skladeb. Analýzy kinetické složky vybraných děl, jako hlavní výstup práce, se také snaží popsat vliv konkrétní metrorytmické a vícepásmové hudební struktury na estetickou i obsahovou kvalitu skladeb jednotlivých tvůrčích poetik.
  • Kompoziční problematika koncertantního klavíru po roce 1950
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Tato bakalářská práce je založena na myšlence, že klavírní stylizační prvky vyskytující se v koncertech vzniklých v druhé polovině 20.století ve své podstatě vycházejí z prvků klasické klavírní techniky. Po stručné kapitole popisující historii klavírních koncertů s přihlédnutím k vývoji často používaných elementů, následují analýzy (z pohledu klavírní stylizace) čtyř českých a čtyř světových koncertantních skladeb. Závěr je shrnutím a srovnáním zjištěných faktů.
  • Koncertantní fantasie pro marimbu, klavír a orchestr
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Koncertantní fantasie byla komponována jako má bakalářská práce a vznikala přibližně v létě 2006. V jejím základě stojí skladba B.Smetany Macbeth a čarodějnice a úvodní, neuvěřitelně nadčasový modus D-Es-Fis-G-A-B-Cis. Ten byl primárním východiskem k celé této skladbě. Z hlediska tektonického je to volná (fantasijní) psychologická reflexe příběhu Shakespearova Macbetha, tak jak jí cítím já, nikoliv vylíčení příběhu s desítkami mrtvých, které se v dramatu objeví, ale jako odraz psychologických faktů nátlaku, svědomí, výčitek, jejich extrémní vyhrocenosti až k sebevraždě (Lady Macbeth) a klidné odevzdání se jisté předpovězené smrti (Macbeth).
  • Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě
    Dřízal, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-12
    Diplomová práce Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě se snaží pomocí mezioborové komparace poukázat na možné projevy organičnosti v hudebním kontextu. Organicitou je volně myšleno celostní chápání hudebního díla jako „organismu“, ve kterém se má celek k části jako část k celku a jež se projevuje primárně svým zvukovým tvarem. Text popisuje způsoby, kterak se jednotlivé hudební parametry vztahují k organické formě a jakým způsobem ji modelují. Autor nejprve definuje základní organické charakteristiky, jako jsou homogenita, kauzalita, negeometričnost, procesualita, či kontinuita formy a následně je demonstruje na četných notových ukázkách. Nevytváří přitom novou teorii, nýbrž se snaží poukázat na univerzalitu tohoto jevu jak z historického hlediska, tak v jeho současných podobách. Pozornost věnuje zejména různým druhům hudební percepce, prožívání času a vnímání zvukového tvaru. Termíny „zvukový objekt“ a „zvukové gesto“ začleňuje do nového kontextu a navrhuje novou typologii hudebních procesů. Práce se stručně dotýká i původu myšlení o organicitě ve filozofickém a estetickém diskurzu.
  • Persony
    Dušek, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    Balet pro komorní orchestr vycházející z libreta choreografky S. Nečasové.
  • Problematika zhudebnění textu v byzantské liturgické hudbě
    Christou, Marios
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-13
    Práce se zabývá problematikou byzantské praxe zhudebňování textů. Vzhledem k tomu, že byzantská hudba není v České republice příliš známa, jsou první kapitoly svěřeny vysvětlení základů byzantské hudební teorie a notace. Zbytek práce se pak zabývá právě technikami zhudebňování textů. Ve snaze demonstrovat principy zhudebňování je hlavní částí práce ukázka zhudebnění textu v češtině (formou jakési malé dílny či ?workshopu?). Smyslem práce je upozornit na zajímavosti byzantské hudby a dokázat, že techniky jí vlastní jsou univerzální a lze je aplikovat téměř na jakoukoli řeč, nejen na řečtinu.
  • Prostorová kompozice
    Fila, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-02
    Tato práce pojednává o prostorových kompozicích se zvláštním zřetelem na skladby vzniklé po II. světové válce až do současnosti. Cílem práce je poukázat na uměleckou hodnotu těchto děl a zvláštnosti problematiky při jejich provozování.
  • Skladba pro symfonický orchestr
    Bednařík, Radim
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Skladba pro symfonický orchestr.
  • Studie pro klarinet a komorní orchestr
    Christou, Marios
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-13
    Studie pro klarinet a komorní orchestr
  • Uplatnění koncertantního principu v dílech Alfreda Schnittkeho
    Fila, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-07
    Koncertantní princip je jedním z kompozičních prostředků, který provází západoevropskou hudbu více než čtyři sta let. Východiska této historické techniky jsou využívána až do současnosti. Před badatelem vystává otázka: Funguje koncertantní princip i v novější hudební literatuře, nebo se pouze jedná o relikt dávné minulosti? V posledních několika desítkách let byl jednou z nejvýraznějších osobností, která se zabývala využitím koncertantního principu rusko-německý skladatel Alfred Schnittke, který napsal několik desítek koncertantních děl. V dějinách hudby po Druhé světové válce těžko nalezneme osobnost, která by se tímto žánrem zabývala obšírněji. Cílem této diplomové práce je podrobněji prozkoumat, kterak tento skladatel s touto technikou nakládá, jestli využívá jen historicky daných kompozičních postupů, nebo je inovativně obměňuje. Jako metoda tohoto zkoumání byla zvolena analýza velkého množství skladeb, na kterých je doloženo Schnittkeho užití a cílené využívání koncertantního principu.
  • Vokální symfonie v tvorbě Vladimíra Sommera a Miloslava Kabeláče
    Trojan, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-12
    Tato magisterská práce se zabývá žánrem vokální symfonie. V první kapitole se autor zaměřuje na definování žánru v kontextu historickém, hudebně teoretickém a sémantickém. Zvláštní pozornost je věnována postavení a funkci žánru v symfonické tvorbě několika skladatelů. Těžištěm této magisterské práce je pak analýza dvou zásadních českých děl druhé poloviny 20. století - Vokální symfonie Vladimíra Sommera a Osmé symfonie ?Antifony? Miloslava Kabeláče. Předmětem zkoumání je hudební forma a především potom začlenění, funkce a stylizace vokální složky a její vliv na celkové vyznění díla.
  • Vztah metrické a ametrické plochy v koncertantních skladbách
    Vöröšová, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-09
    Úloha metrické a ametrické plochy v koncertantních skladbách. Snažila jsem se zmapovat široký prostor metrorytmické stránky v hudbě, problůematiku zápisu, formálně tektonického členění. Úvahám o funkci času v obecné i čistě hudební rovině jsou věnovány dvě kapitoly. K veškerým zmiňovaným problémům jsou v přílohách uvedeny notové ukázky ze skladeb světových autorů.