Procházet podle oponent "GREGORINI, Jindřich"

Nyní se zobrazuje 1 - 2 z 2
  • Divadelní síť ve Středočeském kraji po roce 1989
    Hostomská, Martina Anna
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-10
    Bakalářská práce "Divadelní síť ve Středočeském kraji po roce 1989" zkoumá a popisuje stav kulturního života ve Středočeském kraji z provozního hlediska. V první části se studie zabývá analýzou Středočeského kraje nejen z organizační stránky, ale i s demografickými výstupy a stručně historií kulturních aktivit ve 2. polovině 20. století. Tato analýza je vedena spíše v obecné rovině. Druhá část práce se podrobněji zabývá jednotlivými divadly se stálým profesionálním souborem v Kladně, Mladé Boleslavi a Příbrami. Každá konkrétní divadelní instituce je zkoumána z mnoha hledisek. Jednotlivé kapitoly se podrobněji zaměřují na historii, budovu divadla a její využití, divácký potenciál, strukturu zaměstanců, propagaci a zdroje financování. Závěr obsahuje krátké zhodnocení zjištěného stavu a stručnou úvahu o jeho příčinách.
  • Může se stát regionální divadlo kulturním centrem?
    Šesták, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2012-01-23
    Tato práce se v rámci úsilí o výzkum dosahu a rozsahu problematiky kulturního managementu praktikovaného v divadle - snaží odpovědět na otázku formulovanou v jejím názvu: Může se stát regionální divadlo kulturním centrem? Postupné ujasňování tohoto cíle, jeho souvislostí a bezprostředních i nepřímých předpokladů takového směřování se v tomto kontextu vedlo k propojení s problematikou divadla v přírodním prostoru, konkrétně využívání možností Otáčivého jeviště v českokrumlovském zámeckém parku. Vynález scénografa Joana Brehmse obsahuje vzhledem ke svému originálnímu přínosu evropskému divadlu podle mého názoru možnost, jak se i rozvíjením tohoco historie Jihočeského divadla otevřela, dostat blíže k realizaci cíle, který mi tanul na mysli. Funkce šéfa činohry i post ředitele Jihočeského divadla mě přiměly k tomu, abych se dále a hlouběji zamýšlel nad problematikou řízení složitého divadelního organismu, a to zejména ve změněných ?tržních? podmínkách.Problematika řízení umělecké potažmo kulturní instituce, jejíž různá řešení jsem poznal nejdřív na vlastní kůži jako herec a pak je musel sám činit v nejrůznějších situacích, do kterých mě přivedl výkon mých manažerských funkcí, tvořila další náplň mého studia.