Procházet podle oponent "GREMLICOVÁ, Dorota"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 49
  • 65 let katedry tance HAMU
    Štindlová, Eliška
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-08
    Tato práce zprostředkovává ucelený pohled na problematiku založení katedry tance Akademie múzických umění v Praze komparovanou s celkovou situací v českém tanečním školství, přičemž ústřední pozornost je věnována koncepci výuky s jejími nuancemi a diskrepancemi. Kromě výčtu jednotlivých oborů a osvětlení základní problematiky týkajících se jednotlivých oborů a jejich historického vývoje, se lze seznámit s institucemi, které s katedrou kooperovaly. Stranou, však nezůstává ani vymezení jednotlivých forem výuky, společně s postižením významných mezníků v historii katedry jakými lze chápat, např. udělení čestných doktorátů. Součástí práce jsou rovněž stručné životopisy osobností, kterým byla v rámci katedry tance AMU udělena akademická hodnost (profesura či docentura).
  • Alwin Nikolais - choreograf a scénický vizionář 2. pol. 20. století
    Celbová, Kristýna
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-23
    V diplomové práci s názvem "Alwin Nikolais choreograf a scénický vizionář druhé poloviny 20. století", jsem chtěla co nejblíže nahlédnout do choreografické tvorby Alwina Nikolaise, s koncentrací na výtvarnou složku jeho práce. Měla jsem za cíl analyzovat jeho nejvýznamnější choreografie, na základě videozáznamů a postihnout základní výrazové prostředky a originální způsob jeho vizuální koncepce. Zajímala jsem se o jeho experimenty v oblasti světelného designu, kostýmní tvorby, pohybu a scénografie, které měly významný dopad na vývoj současného tance po celém světě. Součástí práce je také zhodnocení významu a odkazu tvorby a pedagogické činnosti Alwina Nikolaise.
  • Balet Národního divadla v 70. a 80. letech 20. století
    Čižmáriková, Monika
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-05-30
    Tato práce přibližuje a shrnuje dění v baletu Národního divadla v Praze v 70. a 80. letech 20. století, konkrétně mezi lety 1969 a 1989. Zabývám se v ní osobnostmi na postu šéfů baletu, Jiřím Němečkem, Emerichem Gabzdylem a Miroslavem Kůrou, kteří kromě vedení baletu působili také jako choreografové. Vedle výše zmíněných se v divadle věnovali choreografii také například Jiří Blažek, Antonín Landa, Vlastimil Jílek, či Daniel Wiesner. Přibližuji jednotlivé sezony a konkrétní díla, která se v nich v premiéře uvedla. Dále se ve své práci věnuji výjimečné generaci interpretů, působila zde například Michaela Černá, Marta Drottnerová, Vlastimil Harapes, Jan Kadlec, Lubomír Kafka, Jaromír Petřík, Michaela Vítková, Hana Vláčilová, Aneta Voleská, Pavel Ždichynec a mnozí další. To vše zasazuji do kontextu politické doby, do období známého jako normalizace. Věnuji prostor zahraničním souborům a jednotlivcům, kteří u nás hostovali. Mým primárním zdrojem byl Archiv Národního divadla, dále Ročenky Národního divadla, soudobé periodikum Taneční listy, ze kterých jsem čerpala kritiky a recenze k premiérám. Dalším cenným pramenem byla osobní svědectví umělců, kteří v dané době v Národním divadle působili: Mahuleny Křenkové, Jiřího Němečka ml., Astrid Štúrové, Hany Vláčilové a Daniela Wiesnera.
  • Baletní škola Divadla J. K. Tyla v Plzni
    Hradilová, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-07
    Abstrakt Tato bakalářská práce mapuje historii Baletní školy při Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Zabývá se okolnostmi jejího vzniku a popisuje její vývoj. Současně představuje jednotlivé pedagogické osobnosti, které se vystřídaly v jejím vedení do roku 1989. První kapitoly se týkají nejstarších osudů této plzeňské taneční instituce. Střední část zmiňuje problémy, s nimiž se v době 2. světové války provoz školy potýkal. Dále zachycuje obrodnou činnost Josefa Škody a prezentuje největší rozkvět školy v době působení Jiřího Němečka. Závěr je věnován učebnímu systému Milady Papežové a její celkové reorganizaci školy. Příloha obsahuje dobové dokumenty, fotografie a vypracovanou tabulku s přehledem představení, v nichž žáci baletní školy účinkovali v letech 1947–1989.
  • Balety P.I. Čajkovského v Neumeierově podání
    Pollertová, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-07
    Práce na téma ?Balety Petra Iljiče Čajkovského v Neumeierově podání? zachycuje práci choreografa, režiséra a intendanta Hamburského baletu Johna Neumeiera na klenotech klasického repertoáru. Balety Louskáček, Labutí jezero a Spící krasavice bezesporu patří mezi nejhranější, nejnavštěvovanější a nejoblíbenější tituly většiny divadel s klasickým repertoárem. John Neumeier dokázal dát těmto dílům zcela novou tvář a tím je přiblížil dnešním divákům. Podařilo se mu zachovat ducha staré doby a přidat do svých baletů lidskost, každodennost se spojujícím tématem všech tří děl ? lásku v jakékoliv podobě. Zajímave srovnání původní verze s Neumeierovou přispěje k celkovemu orientovaní se v baletech P. I. Čajkovského přepracovaných do verzí ze sedmdesatých let 20. století.
  • Capoeira
    Slezáková, Kristýna
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-19
    Disertační práce pojednává o brazilském kulturním fenoménu capoeira a jeho české, potažmo evropské podobě. Celý text je rozdělen na dvě základní části, historickou a antropologickou. Po úvodu popisujícím především motivace ke studiu capoeiry stojí pojednání o metodách výzkumu a jeho průběhu, na což navazují lingvistická vymezení užití portugalského pojmosloví. První díl antropologické části uvádí čtenáře do obrazu dějinného kontextu vývoje capoeiry v Brazílii, a následně v Evropě. Informace v tomto oddíle pocházejí především z písemných pramenů, tedy z již dříve prozkoumaných oblastí teorie capoeiry. Na popis evropského kontextu navazuje úsek věnovaný nástupu capoeiry do Česka, kde začíná zpracování poznatků z vlastního výzkumu. Text ústí do antropologického pojednání o procesech provázejících implantaci exotického fenoménu do evropských zemí a o důvodech, které k ní vedly. V poslední části se disertace věnuje důsledkům globalizace capoeiry a různým vlivům, které toto umění v novém prostředí změnily či rozvinuly. Práce přináší nejnovější poznatky z oblasti historie i současnosti capoeiry v rodné Brazílii stejně jako v Evropě a je současně prvním dílem na toto téma v Česku.
  • České baletní umění mezi lety 1960 a 1989
    Štúrová, Monika
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-11
    Předkládána disertační práce přibližuje a shrnuje dění v profesionálních baletních souborech kamenných divadel v Brně, Ostravě, Plzni, Liberci, Olomouci, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem a Opavě mezi lety 1960 a 1989. Kromě velkých baletních ansámblů je dán prostor také menším tanečním souborům a skupinám, například Armádnímu uměleckému souboru Víta Nejedlého či Baletu Československé televize. Ve své práci jsem se zaměřila na stěžejní umělecké osobnosti této doby, mezi něž patřili Miroslav Kůra, Luboš Ogoun, Gustav Voborník, Věra Untermüllerová, František Pokorný, Milan Hojdys, Robert Braun, Jiří Blažek, František Tichý, Hana Machová a další. Popisuji oblíbené, nejčastěji uváděné tituly, mezi které patří Z pohádky do pohádky, Louskáček, Šeherezáda, Slovanské tance, Labutí jezero, Romeo a Julie, Lašské tance, Bachčisarajská fontána a další. Primárními zdroji se staly divadelní, krajské a městské archivy, odborné publikace, dobová periodika a osobní rozhovory s pamětníky: Eugenií Dufkovou, Radmilou Hájkovou, Jiřím Horákem, Ivanem Hurychem, Václavem Janečkem, Alicí Kvasnicovou, Františkem Pokorným, Zdeňkem Prokešem, Věrou Sudkovou, Vlastou Vinduškovou, Danielem Wiesnerem a Jiřím Žaludem. Mezi sekundární zdroje patřily vysokoškolské práce, které se jednotlivým souborům věnují. Repertoár baletních souborů v oblastních divadlech mezi lety 1960 a 1989 byl kvalitní, zajímavý a různorodý v závislosti na vedení souboru. Šéfové baletu a choreografové relativně pravidelně střídali svá působiště, hostujících zahraničních tvůrců, pedagogů a choreografů nebylo vzhledem k politické situaci mnoho.
  • Cesta polky do opery Prodaná nevěsta
    Adams, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-13
    Tato diplomová práce obsahuje popis tance polka, její vznik a krátkou historii. Další část je věnována opeře Bedřicha Smetany „Prodaná nevěsta“ od jejího vzniku, přes další uvedení v Národním divadle v Praze až k její současné inscenaci. V závěrečné části jsou popsány tři vybrané choreografie polek z této opery a jejich analýza podle modelu Janet Adshead – Lansdale. Přílohy obsahují životopisy Bedřicha Smetany a choreografů vybraných inscenací – Otto Šandy, Pavla Šmoka a Ladislavy Košíkové.
  • Choreografie
    Lee, Ji-Eun
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2009-09-07
  • Choreografové současného tance 20. a 21. století v Belgii
    Rezová, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-24
    Tato bakalářská práce představuje současnou belgickou taneční scénu a její nejvýraznější choreografy období druhé poloviny 20. a počátku 21. století. V krátkosti se zabývá dějinami Belgie, belgického tance a baletu. Představuje život a dílo vybraných choreografů a souborů, jmenovitě Anne Teresa de Keersmaeker, Wim Vandekeybus, Sidi Larbi Cherkaouie, Les Ballet C de la B, Les SlovaKs a snaží se zachytit jejich choreografický styl.
  • Dance for Camera. Teoretické a praktické principy.
    Jandová, Markéta
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-11
    Disertační práce se zaměřuje na provázanost tanečního a filmového umění. Dotýká se experimentální tvorby počátku 20. století, přechází k Maye Derenové, Yvonne Rainerové a Angele Schanelecové a videoartistům, aby poukázala na stanovisko autorky této práce k žánru screen dance. Stejně tak prostřednictvím současných filmařů a choreografů předkládá jejich specifický přístup k žánru, který tvoří základ praktického výzkumu. Předložený koncept výuky semináře taneční katedry HAMU, Tanec a kamera, je podložen metodikou britské umělkyně Becky Edmundsové, ale i osobní zkušeností autorky s žánrem screen dance. Cvičení a úkoly i teoretická část disertace pokrývají znalosti nutné ke schopnosti vytvoření choreografie pro kameru.
  • Doris Humphrey (její přínos pro vývoj moderních tanečních technik)
    Reihserová, Lenka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-15
    Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na americkou tanečnici a choreografku Doris Humphreyovou. Snažila jsem se nejen podrobně přiblížit její život,ale především poukázat na inspirační zdroje, které vedly k její technice založené na principu ?fall x recovery?. Inspiračním zdrojem jí byl jednak člověk a jeho každodenní zkušenost a také Friedrich Nietzsche a jeho filozofické dílo Zrození tragédie. Doris Humphreyová vytvořila systém cvičení, který měl vést k rozvoji její techniky, a proto jsem vybrala pro ukázku z tohoto systému několik cvičení, která jsem popsala a doplnila je o fotografie. Na závěr své práce jsem se zamyslela nad jejím přínosem pro vývoj moderních tanečních technik.
  • Dramatický způsob práce Jiřího Kyliána
    Malá, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-04
    Předložená bakalářská práce pojednává o pěti choreografiích Jiřího Kyliána (Dítě a kouzla, Příběh vojáka, Kaguyahime, Tantz-Schul, One of a Kind). První kapitola je věnována stručnému přiblížení života choreografa. V dalších pěti kapitolách je vždy každá choreografie rozebrána samostatně. V úvodu každé kapitoly je uvedeno datum a místo konání premiéry, autor hudby, libreta, scénografie, návrhu kostýmů a světelné výpravy. Pozornost je zaměřena zejména na dramaturgické složky, jako je přítomnost klíčových momentů, obsazení, způsob ztvárnění scény, použití rekvizit, a choreografické ztvárnění představení. Zároveň vzájemným srovnáním titulů je sledován vývoj práce choreografa s tématem, hudbou, scénou a dalšími jevištními prvky. Výsledky tohoto porovnání jsou uvedeny v závěru práce a stručně shrnuty v tabulkách v příloze.
  • Dramaturgie baletních souborů kamenných divadel na území Čech a Moravy v letech 1918-1948
    Kantorová, Lenka
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-24
    Tato práce pojednává o všech baletních titulech, které byly uvedeny ve třech největších scénách v Praze, Brně a Ostravě v období 1918-1948. Věnuje se repertoáru třiceti sezón souběžně a přináší srovnání těchto třech scén. Zkoumané jsou především tituly, jejich opakování a cesty v daném období, věnuje se však také kritikám v dobovém tisku, choreografům a tvůrcům děl.
  • DV 8 - LLoyd Newson
    Mírková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-05
  • Eduard Borovanský
    Žikovská, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-11
    Práce se zabývá životem a tvorbou tanečníka a choreografa Eduarda Borovanského. Tento rodák z Přerova významným způsobem ovlivnil vývoj baletního umění v Austrálii. Ve své práci se nejprve snažím zanalyzovat jeho zkušenosti, které získal v rámci svého působení v souborech Národního divadla v Praze, souboru Anny Pavlovové a následně v souboru Ballets Russes de Monte Carlo. Jeho emigrací do Austrálie pak začíná samostatná kapitola jeho života, což reflektuji i v členění práce a zařazuji dvě kapitoly, které analyzují socioekonomickou situaci tehdejší Austrálie, jakož i poměry v oblasti baletu. V dalších kapitolách poté popisuji vznik souboru Eduarda Borovanského od jeho pionýrských počátků až po dobu rozkvětu v padesátých letech. V závěrečných pasážích práce pak předkládám vlastní hodnocení přínosu Eduarda Borovanského pro vývoj baletu v Austrálii. Syntéza je rozdělena do tří samostatných kapitol, kde se hodnotím přínos Eduarda Borovanského jako tanečníka, choreografa a ředitele baletního souboru.
  • Elektronická taneční scéna jako obraz životního stylu
    Syslová, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-23
    Práce se zabývá fenoménem posledních tří desetiletí v oblasti zábavy a volného času mladých lidí ? světem elektronické taneční hudby. Původně experimentální produkce hudby využívající pouze elektronických přístrojů, se od konce 80. let 20. století rozvinula do celosvětově rozšířeného hudebního proudu, který se ve svém rámci rozdělil na desítky subžánrů. Ve své práci sleduji hlavní tři z nich, freetekno, drum and bass a house, a popisuji je na úrovni strukturálních prvků ? myšlenka, hudba, prostor, drogy, tanec. Práce dále předkládá výstup z antropologického výzkumu, při kterém mi byly hlavními výzkumnými metodami zúčastněné pozorování, rozhovory s informanty a sběr dotazníkových dat. Výzkum byl založen na hypotéze, že příznivci každého z jednotlivých tří zvolených hudebních proudů se mezi sebou liší nejen v rovině ekonomické a sociální, ale také v oblasti životních postojů a názorů. Teoretickým východiskem mi byla teorie Communitas předložena veřejnosti Victorem Turnerem v jeho knize Průběh rituálu z roku 2004.
  • Eva Blažíčková a její pedagogická činnost
    Výborná, Nela
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-15
    Téma mojí bakalářské práce zní "Eva Blažíčková a její pedagogická činnost". Tuto osobnost jsem si vybrala, protože již několik let výrazně ovlivňuje moje pedagogické a umělecké směřování. Eva Blažíčková je jednou ze zakladatelek současného českého tance. Její filozofie je založena na ideách Isadory a Elizabeth Duncan a samozřejmě Jarmily Jeřábkové. Během svého studia na Konzervatoři Duncan centre jsem se díky Evě Blažíčkové dozvěděla mnoho zajímavých informací a získala nové podněty pro svoji další činnost v taneční oblasti. Proto jsem se pokusila o malý průzkum tvůrčího myšlení Evy Blažíčkové a její pedagogické činnosti při Konzervatoři Duncan centre.
  • Fenomén - Pražský komorní balet
    Holánková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-23
    V mé magisterské diplomové práci se zaměřuji na souhrn historických údajů ve vývoji Pražského komorního baletu i jeho přímého předchůdce Baletu Praha. Tento fenomenální soubor má své význačné místo ve vývoji českého tanečního umění, i když podmínky pro jeho existenci byly vždy na samém okraji udržitelnosti. Je až k nevíře, s jakou houževnatostí a nezaměnitelnou tváří dokázal, přes všechny materiální nedostatky, vydržet na výslunní naší umělecké scény celých 33 let a výtečně reprezentovat českou kulturu v zahraničí. Je to jistě zásluhou Pavla Šmoka, uměleckého vedoucího a choreografické osobnosti tohoto malého souboru ?na kolečkách?. Součástí práce je i malý průzkum názorů na současný stav PKB. Bohužel se zdá, že moc lidí v jeho budoucnost už nevěří. Já však doufám, že svá Kristova léta úspěšně překročí?
  • Fenomén Butó, jeho vznik, šíření a vlivy na evropskou taneční scénu
    Burešová, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-05
    Tato magisterská diplomová práce zkoumá fenomén japonského moderního tanečního umění zvaného butó. Přibližuje jeho inspirační vlivy, socio-kulturní pozadí a podmínky jeho vzniku. Sleduje jeho vývoj ve třech generacích japonských tanečníků. Diskutuje problematiku šíření butó za hranice Japonska a reakce přijímání tohoto nového uměleckého směru v Evropě. Podává také přehled působení tohoto fenoménu v Čechách a jeho vliv na evropskou i českou taneční scénu.