Procházet podle oponent "HLAVÁČ, Jiří"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 46
  • Anglická tubová škola
    Ščurek, Ladislav
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-06
    Bakalářská práce je zaměřena na anglickou tubovou školu. Obsah práce je rozdělen do čtyř velkých kapitol, jež jsou dále děleny do podkapitol, a doplněny poznámkami pod čarou a obrazovými přílohami na konci práce. První kapitola popisuje historii a vývoj tuby. Zaměřuje se na nástroje, které byly vytlačeny a nahrazeny tubou - serpent, ofikleida a ruský fagot. Druhá kapitola přibližuje významné skladatele anglické tubové školy 20. století Ralpha Vaughana Williamse a Edwarda Gregsona. Třetí kapitola popisuje nevýznamnější tubové koncerty výše uvedených autorů, a to tubový koncert Ralpha Vaughana Williamse, který složil roku 1954, a tubový koncert Edwarda Gregsona, který složil roku 1976. Tyto koncerty se považují za nejhranější a nejznámější na světě. Čtvrtá kapitola podává základní informace o významných interpretech anglické tubové škole John Fletcher, Patrick Harrild, James Gourlay a Philip Bramwell Catelinet.
  • Česká komorní hudba pro klarinet v netradičním obsazení po roce 1950
    Coganová, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-14
    Tato práce přináší vhled do dějin české literatury pro klarinet druhé poloviny dvacátého století. Zabývá se komorní hudbou pro specifická nástrojová obsazení s využitím klarinetu. Práce je zaměřena na období let 1950–1999. Úvodní část přináší stručný přehled kulturního vývoje v Československu po druhé světové válce. V další kapitole se zaměřuje na zásadní komorní skladby Bohuslava Martinů a Karla Husy. V další části práce mapuje vývoj hudebního prostředí u nás v letech 1960–1970, zabývá se ansámbly, jež provozovaly tzv. Novou hudbu, a zmiňuje zásadní skladby tohoto období. Dále pojednává o období let 1970–1989 a zaměřuje se na hudbu elektroakustickou, hudbu tzv. Třetího proudu a skladby s bicími nástroji. Závěr práce je věnován porevolučnímu období a ansámblu MoEns.
  • Claude Debussy Premiere Rhapsodie
    Podsedníková, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-03
    Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá osobností francouzského impresionistického skladatele Clauda Debussyho, jeho životem, kompozičním stylem a obsahuje stručný přehled jeho tvorby. Práce se dále podrobně zaměřuje na skladbu Première Rhapsodie, okolnosti jejího vzniku, vydání, provádění a význam pramenů. Obsahuje také formální, harmonický a interpretační rozbor. Smyslem práce je podat ucelený obraz tohoto zásadního klarinetového díla.
  • Dunglová Marie: Magisterský koncert
    Dunglová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-16
  • F. Benda - Koncert E moll - Doba "zlatého věku flétny"
    Svitáková, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-05-25
    Práce se zabývá rozborem flétnového koncertu Františka Bendy e moll, v souvislosti s dobovým pozadím vyniku skladby na rozhraní baroka a klasicismu. Seznamuje s životem a tvorbou Františka Bendy. Shrnuje vývoj příčné flétny během osmnáctého století. Zachycuje dobu zlatého věku flétny a snaží se odhalit příčiny jejího rozkvětu v tomto období. Uvádí vybrané skladby pro flétnu z tohoto období.
  • Fagotisté České filharmonie
    Hlavatý, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-15
    Cílem mé bakalářské práce je podat stručnou ranou historii České filharmonie v souvislosti s Národním divadlem v Praze a přehled fagotistů České filharmonie od jejího vzniku (jako datum vzniku je zde počítán 4. leden 1896) do současnosti. V další části uvedu přehled nejvýznamnějších osobností s uvedením jejich stručného životopisu a přehledem jejich nejdůležitějších nahraných skladeb, popřípadě dalších teoretických a praktických prací. Poslední částí je přehled všech sólových výstupů fagotistů s Českou filharmonií od roku 1930. Jako zdroje informací mi posloužily různé dostupné publikace o České Filharmonii, informace z archivů České filharmonie a Národního divadla v Praze, z hudebního slovníku a dále od současných hráčů České filharmonie.
  • Fagotoví pedagogové v osmnáctém a devatenáctém století
    Horáková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-05
    Tato práce se zabívá významnými fagotovými pedagogy 18. a 19. století, jejich životy a díly. Výběr osobností jsem do značné míry omezila a to podle následujících dvou kritérií. Prvním kritériem pro mne bylo území, na kterém tyto osobnosti působili. V této práci se zabívám územím Francie, Německa a Českých zemí. Přesněji řečeno ve Francii a Českých zemích se omezuji pouze na osobnosti Pařížské a Pražské konzervatoře. Druhým kritériem výběru bylo to, že každý z pedagogů, o kterém se zde zmiňuji, je autorem fagotové školy nebo jiné pedagogické literatury (až na několik vyjímek, u nichž jsou uvedeny důvody, proč byli zahrnuti do této práce). Velkou část tvoří také srovnání metodických pokynů jak hrát na fagot. A to tak, jak se objevují v nejstarších fagotových školách z osmnáctého a devatenáctého století.
  • Flétna v díle Györgye Ligetiho
    Havel, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
    Tato magisterská práce pojednává o tvorbě skladatele Györga Ligetiho se zaměřením na skladby, kde je součástí obsazení flétna. V úvodu je život a dílo skladatele představeno z pohledu časové osy a jsou zde uvedeny základní kompoziční proměny skladatelových děl. Hlavní kapitoly obsahují konkrétní díla s obsazením flétny, pikoly, altové nebo basové flétny a způsoby kompoziční práce na konkrétních ukázkách. Obsažena jsou také díla vokální, i když v nich flétna nezastává tak významnou roli, jako ve skladbách instrumentálních. Vzhledem k omezené dostupnosti některých partitur nejsou přiloženy příklady u všech kompozic. Práce proto čerpá také velkou měrou z nahrávek. Opomenuty nejsou ani důležité premiéry či sólisté, kteří se podíleli na produkcích daných skladeb ještě během skladatelova života.
  • Flétnová tvorba členů skupiny Les six
    Kozáková, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-05
    Předkládaná práce se zaměřuje na flétnový repertoár skladatelů tzv. Pařížské šestky (G. Auric, D. Milhaud, L. Durey, A. Honegger, F. Poulenc a G. Tailleferre). V úvodní části se zaměřujeme na základní vymezení uměleckého a kulturního kontextu, ve kterém se toto seskupení ustavilo, jak co se týče hudebních (spolupráce s E. Satiem a dalšími), tak literárních (J. Cocteau) vlivů. Následně věnujeme jednotlivé kapitoly každému členovi Pařížské šestky, podáváme stručnou informaci o jeho životě a tvorbě a samostatné analýze podrobujeme jeho kompozice pro flétnu.
  • Francis Poulenc - komorní tvorba pro fagot
    Skalický, Radovan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-15
    Francis Poulenc je znám především jako člen skladatelské skupiny, která vznikla v Paříži na počátku 20. století a která se nazývá ?Pařížská šestka?. Kromě Poulenca do ní patří ještě Darius Milhaud, Arthur Honegger, Georges Auric, Louis Durey a Germaine Tailleferrová a ačkoli je dohromady spojuje jen málo znaků, řadíme je zpravidla ke směru hudebního neoklasicismu. Inspirátorem skupiny byl Eric Satie a mluvčím pak Jean Cocteau, jehož manifest Kohout a harlekýn je vyjádřením východisek skupiny. Francis Poulenc se narodil 7. ledna 1899 v Paříži a prožil zde většinu svého života. Studoval soukromě u Ricarda Viñese (klavír) a Charlese Koechlina (kompozice). Zprvu byl známý především jako klavírista (v duu s barytonistou Piérrem Bernacem nebo se sopranistkou Denise Duval), posléze vešel ve známost i jako uznávaný skladatel. Zemřel na infarkt 30. ledna 1963. Poulencova tvorba obsahuje téměř všechny skladatelské žánry, nejvíce však napsal písní a skladeb pro klavír. Známé jsou jeho opery (např. Prsy Tirésiovy nebo Dialogy Karmelitek), dále koncerty (např. Koncert pro klavír a orchestr nebo Koncert Champêtre pro cembalo) a také tvorba duchovního zaměření (Litanies à la vierge noire nebo Stabat Mater). Mezi posluchači je však nejpopulárnější jeho tvorba komorní, především pro svou vyváženost a krásné melodie. Ve třech ze svých komorních skladeb použil Poulenc fagot: V Sonátě pro klarinet a fagot (1922), v Triu pro hoboj, fagot a klavír (1926) a v Sextetu pro flétnu, hoboj, klarinet, fagot, lesní roh a klavír (1939). Každá z těchto kompozic má svá specifika a fagot je v nich použit odlišným způsobem. Sonáta pro klarinet a fagot je postavena na sólovém hlasu klarinetu. Fagot jej pouze doprovází figuracemi a skoky v legatu. V Triu hraje hlavní roli klavír a dvojice hoboje a fagotu mu v hudebním dění sekunduje. Nejsou však sníženi na roli pouhých doprovázečů, Poulenc jim svěřuje také značnou část motivického materiálu. Sextet je pak vyváženým komorním dílem s rovnoměrným využitím všech nástrojů.
  • Havel D.: Magisterský koncert
    Havel, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
  • Historie a vývoj fagotového strojku
    Soukal, Libor
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-16
    Cílem této práce bylo popsat historii a vývoj fagotových strojků.Velký význam pro konstrukci a správnou funkci strojků má materiál, třtina Arundo Donax. V práci je popsán a vysvětlen vztah mezi biologickými, fyzikálními a chemickými vlastnostmi této rostliny,které jsou pro výrobu strojku požadovány.Detailně je uveden postup výroby strojků.
  • Historie interpretace a poznání evropské hudby v Japonsku
    Keiko, Michiyo
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-14
    Historie evropské hudby v Japonsku: Jak se proměňuje její vnímání, chápání i interpretace v průběhu posledních 150 let. Japonsko, za vlády tokugawského šógunátu dlouhodobě uzavřené světu, bylo po připlutí amerických válečných lodí v roce 1853 nuceno o rok později svou izolaci ukončit. Dnes je tomu již více než 150 let od chvíle, co si tato země začala osvojovat západní hudbu a 136 let od chvíle, kdy zde byla západní hudba začleněna do systému školního vzdělávání. 150 let rozhodně není příliš dlouhá doba. Jak se během ní vyvíjel přístup Japonců k západní hudbě? Ve své práci se zamýšlím nad problematikou přijetí a rozvoje západní hudby v Japonsku na pozadí nejen hudebním a obecně historickém, ale beru zde v úvahu i faktory jako vývoj kultury a průmyslu, nebo fyzické a charakterové dispozice Japonců.
  • Hlavatý Petr: Bakalářský koncert
    Hlavatý, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-15
  • Horáková Lucie : Bakalářský koncert
    Horáková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-05
  • Inspirace soudobými skladbami pro sólový klarinet
    Kestřánková, Věra
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-05
    Soudobá hudba pro klarinet se stále častěji stává přirozenou součástí repertoáru každého klarinetisty a soudobé skladby jsou dnes už běžně v povinném repertoáru světových soutěží. Z tohoto důvodu je pro každého interpreta důležité být obeznámen s problematikou soudobé hudby a s moderními technikami, které zvuk klarinetu nabízí. Tato práce tyto techniky popisuje a zkoumá jejich vliv na mladé klarinetisty stejně jako jejich úspěšnost při tvoření těchto technik. Dále se práce zabývá třemi soudobými skladbami pro sólový klarinet: Jörg Widmann - Fantasie, Slavomír Hořínka - Ruáh, Tiberiu Oláh - Sonata. Tyto skladby jsou zde popsány z teoretického i praktického hlediska a také je zkoumán jejich vliv na mladé posluchače. Jedna kapitola se věnuje osobnosti klarinetisty Karla Dohnala, který patří mezi významné propagátory soudobé hudby pro klarinet.
  • J. A. Koželuh - Koncert pro fagot C dur
    Soukal, Libor
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-05-25
    Ve své bakalářské práci jsem se rozhodl zaměřit na Koncert C dur pro fagot J. A. Koželuha a na jeho osobnost. Značná čáct textu je věnována jeho životu a tvorbě. Poté následuje hudební a interpretační rozbor.
  • Jan Doležal: Magisterský koncert
    Doležal, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-08
  • Jan Křtitel Jiří Neruda
    Maroul, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-06
    Tato práce přibližuje dobu klasicismu a pojednává o českém hudebním skladateli Janu Křtiteli Jiřím Nerudovi.
  • Jan Václav Stich - Tvorba pro lesní roh
    Doležal, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
    Tématem této práce je dílo slavného českého virtuóza, hráče na lesní roh a skladatele období klasicismu Jana Václava Sticha ? Giovanni Punta. V první kapitole se zabývám jeho životem, v druhé je uveden souhrn skladatelovy tvorby. Následující tři kapitoly rozebírají trojici koncertů pro lesní roh, které z jeho děl bývají hrány nejčastěji, je to Koncert pro lesní roh a orchestr č. 5, č. 7 a č. 10. Poslední kapitola se pokouší o interpretační srovnání tří nahrávek Koncertu č. 5 v podání Vladimíry Klánské Bouchalové, Radka Baboráka a Barry Tuckwela.