Procházet podle oponent "HOŘÍNKA, Slavomír"

Nyní se zobrazuje 1 - 13 z 13
  • Barva a souzvuk v orchestrálních partiturách Tristana Muraila a Marii Schneider
    Sýkora, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-12
    Současná hudební teorie a praxe v oblasti soudobé vážné hudby a jazzu jsou úzce spjaty s problematikou tvorby a užití různých souzvuků a barev. Dílo skladatelských osobností jakými jsou Maria Schneider, na poli jazzovém, a Tristan Murail, na poli soudobé vážné hudby, je pro svůj přístup k této problematice naprosto zásadní. Analýza obou kompozičních postupů a technik a úvaha nad možností jejich propojení je téma, které rámcuje obsah této práce.
  • Bas jako projev periodicity v hudbě
    Esterle, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-05-24
    V této práci je nejprve definována funkce basu jako základu harmonické hierarchie. Dále jsou sledovány různé podoby basu v jednotlivých epochách hudebních dějin a jejich vztah k dobovým pojetím harmonie. Následně je nastolen problém potlačení basu v avantgardní hudbě 20. století, jeho nový návrat je nalezen v hudebním minimalismu a spektralismu. Práce je založena na myšlence příbuznosti principů, které zakládají harmonické a rytmické hierarchie, díky které může být basová funkce zastoupena na úrovni rytmické pulsace.
  • Deterministický kompoziční přístup a jeho vliv na skladatelovo myšlení
    Hora, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-01
    Tato práce se zabývá vlivem deterministických kompozičních technik na skladatelovo myšlení. Téma je uchopeno pomocí pomyslné osy, kdy na jedné straně stojí přístup tzv. intuitivní a na druhé tzv. deterministický. Po úvodní analytické části, která zpracovává skladby jak vlastní tak i jiných autorů, následuje závěrečná část polemická.
  • Dona nobis pacem
    Janošík, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-24
    3 větá skladba pro smíšený sbor, 2 flétny, 2 trubky, klavír, tam-tam a velký smyčcový orchestr. Skladba obsahuje části Kyrie, Benedictus a Agnus Dei, volně vycházející z vybraných textů mešního ordinaria.
  • Estetika novodobé diatonické hudební řeči
    Janošík, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-24
    Tato práce se pokouší o řešení některých otázek souvisejících s estetikou a strukturou diatonického hudebního jazyka v kontextu novodobé artificiální tvorby. Ve čtyřech odlišně zaměřených oddílech zkoumá různé aspekty diatonické kompozice a jejího využití zejména v oblasti tzv. minimální hudby. Kapitola Hudební prostředky a jejich působení shrnuje estetické názory na vývoj a další směřování současného hudebního jazyka. Zabývá se kinestetickým aspektem hudby a jejím přímým působením na posluchače prostřednictvím zvukové frekvence, dynamiky, barvy, tempa, repetitivity či monotonie, disonance a konsonance apod. Shrnuje praktické poznatky z hudební praxe, a to z hlediska různých žánrů i stylových období. Následně pak poukazuje na možnosti využití jednotlivých hudebních prostředků v rámci novodobé hudební faktury. Kapitola Diatonika rozebírá a teoreticky vysvětluje strukturu pentatonického, diatonického, chromatického i pandiatonického tónového systému a zamýšlí se nad uplatněním diatoniky na poli minimální hudby. Kapitola Diatonika ve vlastní tvorbě řeší konkrétní kompoziční problémy dané využitím diatoniky ve vlastních skladbách. Kapitola Interpretace minimalistické hudby nakonec rozebírá praktické zkušenosti s interpretací minimalistických skladeb a poukazuje na její specifika.
  • Habilitační řízení MgA. Ivy Oplištilové
    Oplištilová, Iva
    (2021)
    Datum obhajoby: 2021-05-27
  • K pojetí konsonance a disonance jako měřitelných veličin
    Jelen, Bohuslav
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-11
    Práce subjektivně shrnuje pohled autora na konsonanci a disonanci. Rozebírá akustické jevy, především alikvotní řadu, a přináší na základě již poznaného nové pole pro vnímání konsonance a disonance. Autor vytváří vlastní pokus, jehož výsledkem je v rámci laboratorního prostředí vyčíslení míry konsonance a disonance, a přiděluje jednotlivým prvkům jistý koeficient.
  • Rytmický systém indické klasické hudby jako zdroj inspirace západních skladatelů
    Reindl, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-07
    Tato práce pojednává o možnostech, jakými se západní skladatelé inspirují rytmickými koncepty severoindické a jihoindické (karnatické) klasické hudby. V textu je celá řada příkladů z děl evropských, amerických i kanadských skladatelů, kteří se indickou rytmikou různým způsobem inspirovali. Mezi tyto skladatele patří i takoví klasikové hudby 20. století, jako Olivier Messiaen, Miloslav Kabeláč, či Philip Glass, u nichž tento fenomén představoval naprosto zásadní impuls při formování jejich osobitého hudebního jakzyka. Autor sám se indickou klasickou hudbou dlouhodobě zabývá a různé skladatelské postupy, inspirované indickou rytmikou, zde z demonstruje na příkladech z vlastní tvorby.
  • Specifické zvukové možnosti flétny ve vybraných skladbách posledních padesáti let
    Bartošík, Zdeněk
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Předmětem této práce jsou specifické zvukové možnosti příčné flétny a jejich uplatňování v kompoziční praxi. Přehledně seřazený materiál má sloužit k vyhledání určité informace. Jednotlivé techniky jsou doloženy na příkladech z flétnové literatury v rozsahu přibližně posledních padesáti let. Každá ze zařazených technik je ve stručnosti popsána, definována. Tato práce nerozlišuje postavení flétny sólové, komorní, orchestrální.
  • Spirituální rozměr postmoderní hudby
    Dřízal, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-12
    Disertační text informuje o stavu současného západního diskurzu vedeného na průsečíku (ne)náboženské spirituality a umělecké hudební tvorby. Metodologicky pracuje s fenoménem posvátna, jak ho původně definoval Rudolf Otto a následně rozvinuli Mircea Eliade a C.G.Jung. Posvátno je v textu chápáno jako nepřenosný spirituální fenomén sui generis, který vzniká vždy ve specifickém kontextu, a vzpírá se jakékoliv objektivizaci. Posvátno v rovině potenciálu však lze sledovat na kompozičních strukturách pomocí kvalitativní a induktivní výzkumné metody, která v konečném důsledku vykazuje pozoruhodné shody ve výsledcích. Autor textu předpokládá, že při změně estetického paradigmatu na přelomu 19. a 20. století došlo také k transformaci prostředků vztahujících se k uměleckému uchopení transcendentních obsahů, přičemž analyzováním těchto prostředků dochází k sumarizaci poznatků o modernistickém a postmodernistickém hudebním posvátnu, které jak se ukazuje, se významně podílelo na utváření hudby minulého století. Kromě základní dichotomie „mysteria tremenda a fascinans“ předkládá autor i další čtyři kategorie, které určují, jakým způsobem se posvátno ve skladbách projevuje. Svá tvrzení demonstruje na vybraných kompozicích, které jednotlivé kategorie přesvědčivě reprezentují. Jsou to mystické posvátno (J. Harvey: Tranquil Abiding), nadreálné posvátno (J. Ryant Dřízal: Zběsilost v srdci), teologické posvátno (A. Pärt: The Beatitudes) a démonické posvátno (G. Crumb: Black Angels). Text je na příhodných místech doplňován úvahami hudebních teoretiků, religionistů, filozofů i samotných skladatelů. V jeho závěru přichází autor s myšlenkou, že rozličně vyjádřené duchovní obsahy jsou podstatou svrchovaně umělecké tvorby, jejímž společným jmenovatelem je touha po transcendentnu.
  • Trubka jako koncertantní nástroj z pohledu skladatele
    Kukal Moiseeva, Darja
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-16
    Tato bakalářská práce se zabývá trubkou jako sólovým nástrojem z pohledu skladatele. Řeší specifické vlastnosti trubky jako sólového nástroje, instrumentaci orchestru se sólovou trubkou a také problém záznamu dynamiky. Cílem práce je poukázat na kompoziční principy, které jsou užity napříč vybranými koncerty. Následně tyto principy porovnávám se svou bakalářskou skladbou Koncert pro trubku a orchestr.
  • Úvod do rytmického systému indické klasické hudby.
    Reindl, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-05-24
    V této práci autor od základu vysvětluje principy, koncepty a formy rytmického systému indické klasické hudby, který je jedním z nejsofistikovanějších na světě. Jedná se o problematiku, o které v českém jazyce dosud žádná samostatná studie sepsána nebyla. Práce je rozdělena do dvou oddílů, ve kterých se samostatně pojednává o systému severoindickém (hindustánském), a jihoindickém (karnatickém), které sice vycházejí ze společných kořenů, jsou však mezi nimi i značné rozdíly. Pro každou z těchto dvou větví indické klasické hudby jsou detailně vysvětleny různé typy rytmických forem a jejich stavba, dále rytmické cykly (tála), způsoby jejich počítání a využití v praxi. Pro Indii je typická recitace rytmů pomocí speciálních slabik (bol), k jejichž pochopení je nezbytné seznámit se i se základy hry na bubny tabla a jejich tradičním repertoárem. Autor sám se této problematice věnuje dlouhodobě, studoval ji přímo od indických učitelů. Jako hráč na bubny tabla tuto hudbu i prakticky provozuje a jako skladatel se těmito principy inspiruje.
  • Zdeněk Bartošík: Koncert pro flétnu a orchestr
    Bartošík, Zdeněk
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Jednovětý koncert pro flétnu a orchestr. Durata cca 16'