Procházet podle oponent "HRBEK, Daniel"

Nyní se zobrazuje 1 - 12 z 12
  • Aktuální interpretace dramatického textu skrze dramatické situace a konkrétní scénická realizace (Na základě inscenování hry Kazimír a Karolína)
    Tyc, Mikoláš
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-14
    Tato práce se zaměřuje zejména na problematiku interpretace a následné konkrétní scénické realizace. Částečně na základě inscenování části dramatu Tři sestry A. P. Čechova, ale především na základě inscenace hry Ödöna von Horvátha Kazimír a Karolína Mikoláš Tyc popisuje některé problémy, se kterými se inscenátoři museli vypořádat, když se rozhodli uvést Horváthovu hru jako svou absolventskou inscenaci. Nejprve se Mikoláš Tyc pokouší hledat obecné hranice interpretace. Potom se zaměřuje na proces interpretace Kazimíra a Karolíny, který se odvíjel od analýzy konkrétních situací, charakterů a Horváthovy ironie. A popisuje i snahu o nalezení hlavního tématu jeho pohledu na Horváthovu hru. Těmto tématům jsou věnovány třetí a čtvrtá kapitola. Pátá kapitola se zaměřuje na konkrétní významy z konečné podoby inscenace, které na jevišti reprezentují jak herci, tak konkrétní podoba výpravy. Rovněž je zde popsán z režijního úhlu pohledu proces inscenování, včetně inspiračního výletu na Oktoberfest. Popisuje se také vývoj, kterým někteří herci prošli v hereckém zpracování Horváthova specifického žánru, a porovnávají se prvotní nákresy a konečná podoba inscenací. V poslední kapitole Mikoláš Tyc hodnotí co se povedlo či nepovedlo zejména z hlediska budoucí režijní profese.
  • Budování kulturního centra
    Roubalová, Dagmar
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-10
    Kulturní centrum nebo kulturní dům jako budovu najdeme v Čechách téměř v každé obci. Jejich provozování je zdánlivě jednoduché, ale v praxi se ukazuje, že je to otázka velmi komplikovaná. Po roce 1989 byla zrušena síť kulturních center a v současné době už neexistuje databáze, která by mapovala skutečný stav existence a fungování kulturních domů v České Republice. Také nyní se ojediněle staví, ale velmi často přestavují budovy kutlurních center. Tyto stavby mají specifická pravidla daná předpisy a normami a zároveň by ve své koncepci měly vycházet z potřeb současných a budoucích uživatelů, ať již provozovatelů nebo návštěvníků. Magisterská diplomová práce shrnuje obecné a specifické požadavky, které je třeba brát při budování kulturního centra v širším kontextu v úvahu a uvádí případovou studii zaměřenou na konkrétní budování kulturního centra v okrajové části Prahy. Hlavním impulsem k napsání této práce je přesvědčení, že je třeba tomuto tématu věnovat více pozornosti, protože kulturní dům jako multifunkční prostor nabízející širší spektrum programů dostupných všem vrstvám obyvatelstva je prvním a nejbližším místem kontaktu s kulturou pro jednotlivce. Ovlivňujíe jeho celkový vztah ke kulturním hodnotám a je také místem, kde bude mít každý k těmto hodnotám zaručen rovný a svobodný přístup.
  • Divadlo jako instituce i tvůrčí kolektiv
    Nejedlý, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-16
    Diplomová práce se zabývá problematikou ansámblovosti v prostředí ročníku činoherní katedry Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze. Základní témata herecká dramaturgie, hra, důvěra, provoz a vedení divadelního spolku a divadelní prostor, jsou zde rozvíjeny na základě vlastní zkušenosti se založením a vedením spolku Činohra 16:20 a jeho produkcí v prostoru Divadla Kolowrat.
  • Dramatický text jako závazné východisko k prostorové realizaci
    Tretiag, Štěpán
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-18
    Na konkrétních příkladech mé praktické bakalářské práce se snažím zpětně popsat a reflektovat naše scénické řešení hry Pohřešované jihoafrické autorky Rezy de Wet. Podstatou moderní činoherní režie je mít text hry jako předlohu, která se stává východiskem k jeho interpretaci a následnému převedení na jeviště. Právě cestě od prvotní interpretace až ke konečné scénické realizaci bych se chtěl věnovat. V první části se budu zabývat tvorbou fyzického prostoru, tedy scénografií. Pokusím se nastínit, co nás vedlo k její konečné podobě a jaké to má opodstatnění v textu hry. A hlavně jakou má možnost stát se prostorem dramatickým. Konkrétněji řečeno jakou tvoří platformu pro herce, aby z ní mohli vycházet, a do jaké míry je dokáže provokovat k jednání. Ve druhé části se již budu věnovat prostoru dramatickému, tedy prostorovému vyjádření vztahů a témat. Opět se pokusím zpětně popsat, jestli a jak se nám podařilo docílit jevištního obrazu, který funguje jako zhmotněná metafora. Budu pojednávat převážně o mimoslovním jednání, ale se zřetelem, že dramatický text nám tvoří základní východisko k realizaci.
  • K partnerské spolupráci při inscenačním procesu
    Nejedlý, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-25
    Tato práce se zabývá partnerským vztahem jednotlivých složek inscenace a jejich schopností vstupovat do tvůrčího dialogu. Na příkladech z praxe jsou zde formulovány obecnější teze, které ve čtyřech kapitolách shrnují přínos dramaturgické, scénografické, herecké a režijní práce pro inscenační proces i pro dlouhodobou spolupráci ansámblu.
  • Metodologie spolupráce režiséra s hercem a současná divadelní praxe
    Glogrová, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-27
    Práce se zabývá spoluprací režiséra s hercem během jednotlivých fází inscenačního procesu tak, jak probíhají v běžném divadelním provozu. Jednotlivé fáze inscenačního procesu jsou doplněny vlastní zkušeností autorky s vedením herců, které nabyla především v rámci svého studia na Divadelní fakultě AMU. V druhé části autorka zkoumá problematiku vnitřní pravdivosti a možnosti jejího dosažení v rámci inscenace i hereckého projevu. Součástí přípravy na magisterskou práci byl výzkum, který zahrnoval rozhovory se třemi profesionálními režiséry - Hanou Burešovou, Ladislavem Smočkem a Štěpánem Páclem, jejichž metodu práce autorka popisuje. V závěru práce autorka konstatuje, že je složité vyvozovat obecné závěry o spolupráci režiséra s hercem, která má vždy subjektivní povahu, a že stejně těžko uchopitelná je v obecné rovině i problematika vnitřní pravdivosti. Právě díky mnohosti možností však neztrácejí svou přitažlivost pro další zkoumání.
  • Mezi osobou a rolí, mezi životem a smrtí
    Honzík, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-17
    Diplomová práce si klade za cíl analýzu rozporu mezi hercem a jím ztvárněných divadelních rolí. Zároveň zkoumá autorův pohled na tuto problematiku v průběhu studia ve školních i mimoškolních aktivitách. Popisuje jeho myšlenkový vývoj a zaznamenává jeho pokusy o převedení teoretických poznatků z četby a studia různých divadelních autorit, především ovšem Michaila Čechova, do praktické tvorby. Detailním popisem prochází vybrané kusy autorovy tvorby, na kterých se snaží demonstrovat jeho zkušenosti s různými přístupy k tvorbě postavy. Zabývá se především rozdíly a průsečíky mezi hercem a jím ztvárňovanou postavou a jejich ambivalentním vztahem. Autor také připojuje své osobní názory a popisuje svůj celkový vývoj v průběhu studia. Rovněž se chce zorientovat v reáliích osobního a profesního života, který je na svém počátku.
  • Osobnostní - psychologické předpoklady herectví
    Jáša, Filip
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-01-06
    Diplomová práce se zabývá v první řadě souvislostí náboženského rituálu a divadelního představení na ose dějin od kognitivní revoluce až dodnes. Věnuji se vzniku umění a divadla z prvních animistických náboženství, vztahu reality a ireality, potřebě mýtických příběhů ve společnosti a rozporu umění s náboženstvím. V druhé řadě se diplomová práce zabývá analýzou absolventské role (Kubík, Digitální podzemí) v divadle DISK.
  • Praktická dramaturgie. Reflexe vlastní tvůrčí zkušenosti a současné praxe britského divadla
    Verecká, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-23
    Práce se zaměřuje na možnosti a hranice funkce dramaturga v průběhu tvůrčího procesu zkoušení a na jeho působení v procesu vývoje nových dramatických textů. Autorka zde reflektuje dosavadní setkávání s dramaturgií jako takovou a svou britskou zkušenost získanou během studijního pobytu na Londýnské Rose Brufford College v rámci programu Erasmus. Nesměřuje však k teoretickému zobecnění, ale k záznamu narůstající zkušenosti, ze kterého vyvozujete závěry pro vlastní dramaturgickou práci (a tvorbu).První část práce a analyzuje fenomén první čtené zkoušky v českém a britském kontextu, zabývá se průběhem divadelní zkoušky a definicí vztahů mezi jednotlivými aktéry tohoto procesu V druhé části práce pak autorka popisuje dva různé principy práce zaměřené na vývoj nových dramatických textů a srovnává je se svými zkušenostmi dramatika.Součástí textu práce je také přepis rozhovoru s Christopherem Campbellem, literar managerem londýnského Royal Court Theatre.
  • Režisér v procesu zkoušení s hercem
    Malota, Vít
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-10
    Práce se zabývá rozborem různých aspektů spolupráce režiséra s hercem. Autor vychází z klauzurní inscenace Proces, dle předlohy stejnojmenného románu Franze Kafky. Autor si klade za cíl najít společná témata před začátkem inscenačního procesu a následně rozebírá postup při interpretaci postav. Nakonec popisuje samotnou práci na bakalářské inscenaci. Jako stěžejní se při práci s hercem ukazují vzájemný dialog a tvůrčí svoboda herců s přesnou znalostí motivací a cílů jednání. Cílem této práce je reflektovat co nejdetailněji společnou práci režiséra a herců na cestě k srozumitelnému jevištnímu tvaru.
  • Scénická realizace nedramatického textu
    Svozil, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-13
    Práce se zabývá uplatněním vyprávění (tedy ,,diegezí") v textech pro divadlo. Snaží se popsat procesy, které po nahrazení mimeze diegezí vedou k snížení dramatičnosti textů a změně jejich struktury, tuto změnu nahlíží především z hlediska příběhu. Pozastavuje se u jevů z dějin divadla, které poskytly nejsilnější impulsy k pronikání diegeze na scénu. Jsou jimi především divadlo Bertolta Brechta, „performativní obrat“ a s ním spojené postdramatické divadlo a storytellingové hnutí. Na základě zamyšlení nad těmito dějinnými fenomény se autor zabývá reflexí své tvorby, jmenovitě inscenací Rituální vražda Gorge Mastromase v divadle DISK a inscenací Iluze v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni.
  • Vliv medializace násilí na divadelní tvorbu
    Vosecká, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-23
    Teoretická část této bakalářské práce si dává za cíl zařadit dramatickou a divadelní tvorbu Mariuse von Mayenburga do kontextu německé tradice politického divadla. Práce bere v potaz vliv coolness (in-yer-face) dramatiky a postdramatického divadla na tvorbu současné generace německých autorů. Poukazuje také na skutečnost, že dnešní politická funkce divadla se od předchozích generací liší. Toto je důsledkem zaměření na individualitu ve společnosti obklopenou médii, jejichž role se silně promítla do našich životů i do našeho přemýšlení o divadle. Praktická část této bakalářské práce se věnuje koncepci a realizaci divadelního představení Bang, ve které klade důraz na témata machismu a násilí.