Procházet podle oponent "HRDINOVÁ, Radmila"

Nyní se zobrazuje 1 - 6 z 6
  • Habilitační řízení MgA. Martina Bárty
    Bárta, Martin
    (2022)
    Datum obhajoby: 2022-05-12
  • Habilitační řízení Pavla Horáčka
    Horáček, Pavel
    (2022)
    Datum obhajoby: 2022-11-03
  • Muzikály Karla Svobody
    Damková, Markéta
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-13
    Bakalářská práce Muzikály Karla Svobody si klade za cíl zmapovat muzikálovou tvorbu tohoto českého hudebního skladatele. V práci jsou podrobně rozebrána jednotlivá díla (Dracula, Monte Cristo, Noc na Karlštejně, Golem), přičemž autorka kombinuje dramaturgickou analýzu s historicko-teoretickým přístupem. Všechny Svobodovy muzikály jsou představeny jako umělecká díla tvořená několika složkami, pozornost je věnována především hudbě a libretům. Důležitou součástí práce je rovněž inscenační tradice jednotlivých muzikálů a jejich kritické přijetí. V závěru práce jsou Svobodovy muzikály na základě hudby, libret a inscenací srovnány, autorka mezi nimi hledá styčné body a postihuje hlavní rozdíly.
  • Specifika studentského divadla
    Bartoš, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-12
    Tato práce vymezuje základní mantinely pojmu studentské divadlo. K rozdělení tří základních skupin je použito přítomnosti či absence výuky divadla. Tyto skupiny jsou blíže popsány. Zároveň je brán zřetel na další měřítka, pomocí nichž je možné studentské divadlo dělit. Rozřazení do jednotlivých skupin podle věku členů souborů je odmítáno s poukazem na konkrétní příklady, které se tomuto rozřazení vymykají. Dále jsou uvedena jednotlivá specifika a charakteristické rysy společné vymezeným skupinám. Práce zkoumá přesahy umělecké tvorby od dětského přes studentské k dospělému divadlu. A sleduje také přínos studentského divadla svým členům a okolí. Smyslem tohoto výzkumu je položit základ dalšímu zkoumání hlavních proudů divadla hraného studenty, fungování jeho souborů a mapování činnosti těchto souborů.
  • Studio DAMÚZA: divadelní tvorba pro batolata
    Šlechtová, Ema
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-21
    ABSTRAKT Bakalářská práce s názvem Studio DAMÚZA: Divadelní tvorba pro batolata vznikla za účelem zmapování a představení fenoménu české divadelní tvorby pro batolata odborné veřejnosti. Pro konkretizaci zkoumané oblasti autorka zvolila jako modelovou instituci Studio DAMÚZA, které tento typ divadelní tvorby v roce 2014 poprvé v České republice uvedlo. Autorka vymezuje pojem „batolárium“ a dále ho argumentuje v oblasti divadelní teorie, publicistky a základními poznatky z vývojové psychologie. Vlastní analýzou tří inscenací Batosnění, Moment! a Já, ty a to sleduje specifické rysy divadelního jazyka a možné inscenační strategie. Cílem práce je argumentace ve prospěch svébytnosti divadla pro batolata, které autorka vnímá jako specifickou oblast divadla pro děti a ne jako marketingový tah divadel.
  • Výzvy současné české divadelní kritiky
    Etlíková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-22
    V úvodních kapitolách této disertace se autorka pokouší zjistit, v jakém stavu se nachází současná česká divadelní kritika a jak by se mohla v blízké budoucnosti vyvinout. Svůj výzkum opírá o více než šestiletou praxi v oblasti divadelní kritiky a o zkušenosti, které získala průzkumem soudobé anglofonní blogosféry zaměřené na psaní o divadle. Na četných ukázkách ze současných i historických divadelních kritik (z českého i zahraničního prostředí) staví vlastní pokus o obecnější divadelně-kritickou koncepci. Vplétá do ní poznatky z oblasti tzv. zkušenostního obratu v humanitních vědách a dotýká se myšlenek dekolonizace. Současně autorka navazuje na tradici české divadelní kritiky s kořeny v estetice Otakara Zicha a v českém strukturalismu. Zdůrazňuje silnou kompatibilitu mezi Zichovou divadelní teorií a teorií znaků Charlese Sanderse Peirce. V závěrečných kapitolách autorka zvažuje, jak by se mohla česká divadelní kritika obohatit o poznatky z oblasti kognitivní a neurokognitivní psychologie. Činí tak s ohledem na závěry, k nimž dospěla v předchozích kapitolách. Doufá, že v budoucnu naváže dalším vlastním výzkum na toto téma. Ráda by povzbudila své kolegy k dalším interdisciplinárním experimentům s nástroji k popisu divadelního představení.