Procházet podle oponent "JOBERTOVÁ, Daniela"
Nyní se zobrazuje 1 - 10 z 10
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Cesty české divadelní kritiky po roce 1989Pokorný, Vít(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-06-25Ústředním tématem práce je vývoj umělecké kritiky po restauraci demokracie v roce 1989. Autor se nejprve zaobírá celospolečenskými změnami po tomto datu, které pak aplikuje na oblast kultury. Vzhledem k tomu, že umělecká kritika nemůže existovat bez praktických uměleckých výsledků, lineárně vedle vývoje kritického myšlení se autor pouští i do analýzy problematického rozvoje českého divadla v demokratických podmínkách. Divadlo se sice osvobozuje od totality, ale zároveň je jeho estetická síla ohrožena komercí a všeobecným úpadkem vkusu a morálky. To samé se dá říci i o umělecké kritice. Autor se zabývá jak kritikou v úzce specializovaných médiích, tak kritikou v celostátních médiích a na internetu. Podrobněji se rozepisuje o největších postavách české porevoluční kritiky, které měly na její současný stav největší vliv. Zároveň si však klade i otázky, do jaké míry současný kritik může projevovat své osobní postoje a jak silně je ovlivňován komerčním charakterem dnešních médií. V závěru se autor spíše filozoficky zamýšlí nad budoucností umělecké kritiky. Jakožto profesní instituce kritika zřejmě zanikne, ale transformuje se do podoby obecné schopnosti člověka kriticky uvažovat o sobě a světě.
- Dynamika vztahu divadlo-divák-kritikBartoš, Václav(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-09-13Tato práce zkoumá na základě rozboru současných kritických textů a čtenářských reakcí na tyto texty dynamiku vztahu divadlo-divák kritik. V první části zevrubně rozebírá tři kritiky inscenace Beckettova Čekání na Godota uvedené v lednu tohoto roku v Národním divadle v Praze. Práce dále sleduje přínos těchto textů jejich čtenářům. Stanovuje základní důvody, které rozhodují o vyvolání čtenářské reakce. V druhé části se věnuje vybraným čtenářským reakcím pod jinými kritickými texty. Současně rozebírá divácký spor o uměleckou hodnotu inscenace Tartuffe Games uvedené v Divadle Na zábradlí a vycházející z Moliérova Tartuffa. Poslední část této práce je věnována fenoménu internetového "blogu" jako specifické divácké reakci. Cílem této práce je podpořit myšlení o nových možnostech divadelní kritiky zejména ve spojení s internetovou sítí.
- Kult individualismu u Martina CrimpaKošťák, David(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-09-04Bakalářská práce se zabývá dramatickou tvorbou Martina Crimpa, prostřednictvím které reflektuje proměnu britské společnosti od 80. let 20. století až do současnosti. Jednotlivé analýzy her z tohoto rozmezí: No One Sees the Video, Attempts on her life a In the Republic of Hapiness mapují postupný zrod individualismu podpořeného vládou Margaret Thatcherové až po jeho dnešní narcistickou podobou.
- Le théâtre du Grand-Guignol fenomén divadla a jeho dramaturgieKebrtová, Helena(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-09-18Bakalářská práce představuje francouzské populární divadlo Grand-Guignola přináší základní vhled do jeho dramaturgie. Soustředí se především na otázky aktuálního využití materiálu, který Grand-Guignol poskytuje. V první části se věnuje historickému úvodu a vymezení typických rysů grand-guignolovského žánru. Práce dále představuje padesát pět synopsí vybraných her z repertoáru théâtre du Grand-Guignol, pojednání o jejich tématech a komentáře k jednotlivým textům. Nabízí zamyšlení nad možnými způsoby oživení Grand Guignolu v dnešní době.Théâtre du Grand-Guignol založil v roce 1897 Oscar Méternier jakonaturalistické divadlo, které mělo hájit svobodu umění. V období do první světové války se Grand-Guignol vyvinul v hororové divadlo a toto dramaturgické zaměření mu zůstalo až do jeho zániku v roce 1962. Zlatý věk poznal Grand- Guignol ve dvacátých letech. Grand-Guignol je zároveň označení žánru a proto Grand-Guignolem můžeme nazývat i hry uvedené v jiných divadlech. Pro Grand-Guignol je typická kratší¨forma, zápletka se zločinem ? nejčastěji vraždou, násilí spojené s erotikou a realistické provedení, které vyžaduje dokonalé triky a efekty. Divák má vlivem sugestivnosti děje zaměňovat fikci s realitou. Náročnost hereckého projevu, odvážná současná tematika a vysoká kvalita inscenovaných textů staví Grand- Guignol nad úroveň průměrných populárních divadel. Mnohé hry uvedené v théâtre du Grand-Guignol mohou být sdělné i pro dnešního diváka. Jde navíc o žánr, který není na jevištích běžný, a přitom by mohl být divácky úspěšný. Autorka práce je přesvědčena, že stojí za to pokusit se odkaz Grand-Guignolu oživit, minimálně formou projektu, při kterém bude možné prozkoumat možné inscenační přístupy ke grand-guignolovskému žánru
- Metoda Jacques Lecoq a Divadelní škola Vendelína BudilaBayerová, Marie(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-09-12Tématem mé bakalářské práce je Metoda Jacques Lecoq a Budilova divadelní škola. Metoda Jacques Lecoq je v zahraničí dobře známou a používanou metodou výuky nejen herců, ale dramatických tvůrců vůbec. Díky svému specifickému pohledu na divadlo a divadelní tvorbu umožnili studenti této metody rozvoj mnoha divadelních žánrů ? klaunerie, nového cirkusu, pohybového divadla aj. Budilova divadelní škola je první školou v České republice, jež se hodlá věnovat výchově svých studentů podle Metody Jacques Lecoq, a tím nabízí zajímavou alternativu ke stávajícímu tradičnímu způsobu výchovy dramatických tvůrců.
- Michal Dočekal - umělecký šéf Činohry Národního divadlaSmrčková, Anna(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-06-14Diplomová práce se zabývá působením Michala Dočekala na pozici uměleckého šéfa Činohry Národního divadla v Praze. První kapitola se věnuje Dočekalovým uměleckým začátkům a jeho významným pracovním zkušenostem. Druhá kapitola mapuje situaci v Národním divadle po roce 1989 a zabývá se otázkou, co funkce uměleckého šéfa ND znamená a jaké předpoklady by měl člověk, který ji vykonává, plnit. Na základě detailní analýzy a výzkumu se dále pokouším postihnout nejdůležitější okamžiky Dočekalova šéfovského období. V jednotlivých kapitolách reflektuji jeho koncepci, režijní a herecké osobnosti, vedlejší aktivity souboru i kauzy, s nimiž se musel Dočekal jako šéf vypořádat.
- Panika, chaos, harmonie.Chmelíková, Eliška(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)Datum obhajoby: 2016-01-18Tato bakalářská práce je zaměřená na dílo a divadelní působení Miky Myllyaha - jedné z nejvýraznějších osobností současného finského divadla. Na základě analýzy dramatické trilogie nachází ústřední tematické okruhy a zkoumá formální zpracování fabule u tohoto konkrétního autora a snaží se ho zařadit do kontextu současné finské dramatiky. Práce je primárně zaměřená na soudobou finskou dramatiku, avšak zkoumá i základní dějinné události ve vývoji finského divadla po současnost. Věnuje se i dalším současným finským autorům a zásadním tématům, která tito autoři reflektují.
- Proměny Faidřina vyznání láskyKřápková, Lucie(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)Datum obhajoby: 2016-01-18Tato bakalářská práce se zabývá proměnami dramatického ztvárnění mýtu o Faidře z hlediska jejího vyznání lásky. Porovnává čtyři dramatické texty: zpracování řeckého dramatika Euripida ve hře Hippolytos, římského dramatika L. A. Senecy ve hře Faidra, Jeana Racina ve hře Faidra a Sarah Kane ve hře Faidřina láska. V rámci jednotlivých děl zkoumá proměny vztahů a motivů hlavních postav promítnutých do Faidřina vyznání. Práce neodhlíží od hlavních charakteristických znaků rukopisu těchto čtyř dramatiků ani společenského kontextu vzniku děl, největší pozornost však věnuje analýze samotných dramatických textů.
- Sociálny status herca v súčasnom francúzskom divadleValette, Beáta(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-06-28Táto práca vypovedá o sociálnej situácii, spoločenskom postavení i problémoch tvorby herca, v náväznosti na sociálny systém v súčasnom francúzskom divadle, konkrétne v Montpellier. Keďže k problematike takmer neexistuje literatúra, či potrebné zdroje, pátranie po príčinách prebieha formou výskumu. Po načrtnutí potrebných súvislostí, určujúcich skutočností, faktov a pojmov v prvej časti práce, nasleduje v druhej časti vysvetlenie metodológie a postupu pri vyberaní respondentov. Ďalej prepis jednotlivých rozhovorov s tromi osobnosťami, predstaviteľmi kultúrneho diania v Montpellier, a piatimi anonymne vypovedajúcimi hercami, ktorí v tejto oblasti pôsobia. Autorkine pojednávanie o zvolenej problematike sa objavuje v celej práci, pretože sa jedná o špecifický pohľad nefrancúzskej herečky na pôsobenie herca vo francúzskom divadelnom svete, a jeho možnosti tvorby vo vybranom meste. Výsledné zistenia, a tiež oporné body pri hľadaní podstaty nastolenej témy, sa zúročujú najmä v poslednej podkapitole druhej časti a tiež v Závere celej práce, ktorý zdôrazňuje predovšetkým všeobecnú problematiku herectva v dnešnej konzumnej spoločnosti.
- Současná britská dramatika očima kritiků The Critics´ CircleVondráková, Adéla(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)Datum obhajoby: 2015-09-07Tato diplomová práce se zabývá problematikou současné britské dramatiky. Nejprve shrnuje základní fakta týkající se britského divadelního systému, britské divadelní kritiky a vzniku sdružení kritiků The Critics' Circle. Jako reprezentativní vzorek britské dramatiky vybírá hry, které získaly mezi lety 2000 a 2010 cenu britského sdružení kritiků The Critics' Circle Theatre Award pro nejlepší nové hry roku. Jsou to hry Blue/Orange Joe Penhalla, Humble Boy Charlotte Jones, The York Realist Petera Gilla, Democracy Michaela Frayna, The History Boys Alana Bennetta, Harvest Richarda Beana, Rock'n'Roll Toma Stopparda, A Disappearing Number Simona McBurneyho a divadla Complicite, August: Osage County Tracyho Lettse, Jerusalem Jeze Butterwortha a Clybourne Park Bruce Norrise. Na základě souhrnné analýzy všech jedenácti oceněných her práce přináší zhodnocení jejich společných rysů, a to jak v rovině dramatické struktury, tak i v rovině tematické. V neposlední řadě se zabývá i britskými a českými kritickými reflexemi daných her. Práce se snaží vyvodit závěry o povaze současné britské dramatiky ve vztahu k britské kritice.