Procházet podle oponent "KALLISTA, Jaromír"

Nyní se zobrazuje 1 - 19 z 19
  • Autorské právo ve filmu
    Chudomelová, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-10-10
    Hlavním obsahem této diplomové práce je čtenáři základně definovat pojmy autorského práva, které se vztahují k audiovizuálním dílům a zvukově obrazovým záznamům a posléze na základě výkladu směrnic Evropských společenství objasnit závislost vnitrostátní právní úpravy České republiky jako členského státu na právu Evropských společenství. K tomuto cíli by měl vést i výklad některých rozhodnutí Soudního dvora ES, která se vztahují k hlavnímu tématu této práce, tedy nakládání s audiovizuálními díly a obrazově zvukovými záznamy.
  • Česká filmová pohádka z pohledu filmového producenta
    Berčík, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-10-07
    V roce 1952 natočil režisér Bořivoj Zeman první významnou a dodnes veleúspěšnou pohádku Pyšná princezna a od té doby se pohádky staly zcela nedílnou a samozřejmou součástí české kinematografie. Tato diplomová práce ve své první části popisuje podmínky vzniku a výroby pohádek v období Československého státního filmu a analyzuje jejich postavení na trhu. Druhá část se zabývá vznikem filmových pohádek po roce 1989, opět zkoumá podmínky jejich výroby a to především s důrazem na vznik soukromého producentského sektoru. Poslední část pak porovnává závěry obou předchozích částí a zamýšlí se nad dnešní i budoucí úlohou filmové pohádky.
  • Česká televize - koproducent hrané tvorby
    Koštýř, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-15
    Česká televize - koproducent hrané tvorby Anotace Česká televize jako producent filmové tvorby je významným podporovatelem české kinematografie. Od roku 1992 spolupracovala na více než 175 filmových projektech. Minulost, současnost, ale blízká budoucnost koprodukčního vztahu nezávislých producentů s veřejnoprávní Českou televizí. Krátké ohlédnutí do dějin novodobých koprodukcí po roce 1989 a následné zamyšlení nad tím, jakým způsobem je možné využít nabízených možností a podpory České televize, aby se koprodukce stala rovnoprávnou symbiózou pro obě strany. Úvaha o budoucnosti koprodukcí s ohledem na filmovou a televizní tvorbu.
  • Česká televize - koproducent hrané tvorby
    Koštýř, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-10-11
    Česká televize je již skoro dvacet let významným podporovatelem české kinematografie jako koproducent filmové tvorby. Často bývá přítomna i při výrobě mezinárodních koprodukcí. Od roku 1992 se podílela na vzniku 210 filmových projektů. Toto číslo zahrnuje i dokumentární film, který se v poslední době stále více prosazuje v kinodistribuci. Diplomová práce ?Česká televize ? koproducent hrané tvorby? se zabývá nejenom samotným významem spolupráce nezávislých producentů s institucí, která je charakterizována jako služba veřejnosti, ale na pozadí historického vývoje i vlastních zkušeností, se snažím odpovědět na otázku, proč je třeba, v době geopolitických změn světa, zachovat nejenom českou kinematografii, ale i televizní vysílání - služba veřejnosti. Je možné najít ideální symbiózu mezi nezávislým producentem a koproducentem, mezi vlastníkem práv a vysílatelem, která povede k harmonické spolupráci a naplnění představ obou stran? Nebo převládnou obchodní dovednosti některých kulturních zlatokopů, kteří pokládají za vrchol veškerého umění pouze byznys?
  • České filmové centrum v návaznosti na APA a další filmové instituce
    Třeštíková, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-17
    Tato práce se zabývá vznikem a fungováním Českého filmového centra v kontextu a ostatími filmovými institucemi. Výchozím bodem pro práci byl osobní kontakt se zástupci Asociace producentů v audiovizi a českého filmového centra. Tato setkání byla také hlavním zdrojem informací. Cílem práce je nejen přehledně zmapovat strukturu organizací kolem centra, ale především popsat činnost této instituce tak, abysi čtenář mohl utvořit jasnou představu, proč a jak centrum funguje.
  • Cesta k filmovému debutu /zpráva/
    Kadrnka, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-12-11
    Během psaní diplomové práce jsem předně usiloval o to, aby celkové vyznění nepůsobilo jako naříkání na panující poměry v české kinematografii. Snažil jsem se vyhnout subjektivizování a udržet se v rovině popisu, abych co nejcelistvěji podal tuto, pro mne významnou zkušenost. Z práce je patrné, že nezdar projektu byl způsoben neodhadnutím gesta především v té ekonomicko-organizační oblasti. Současně však k celkovému nezdaru přispělo i neodhadnutí míry tohoto gesta z mé strany. Proto svoji odpovědnost nechci ze sebe smývat. Zároven mi přijde, že sypání popela na vlastní hlavu je v této chvíli přiliš snadné. Smyslem této práce bylo dojít k nějakému výsledku a diagnostikovat onen nezdar. Proto bych rád ještě upřesnil jedno: "panující poměry" v české kinematografii je příliš široký a abstraktní pojem. A v mých silách není tyto "poměry" nějak hodnotit všeobecně. Myslím, že to ani nejde. Nevěřím, že panuje nějaký "stav" české kinematografie. V našem případě nezdar projektu přísluší selhání konkrétních lidí.
  • Filmový debut
    Dvořáková, Šárka
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-05
    Abstrakt DlDiplomová práce oppisuje vývoj celovečerního hraného debutu po roce 1990 v Čechách především z pohledu producenta, ale i z pohledu režiséra. Práce je rozdělena do několika kapitol. První kapitola se věnuje historii filmového celovečerního debutu v Čechách od roku 1990 do roku 2006. Druhá kapitola se týká absolventů FAMU a spolupráce více debutantů na jednom projektu. Dále se zabývá možnostmi financování, které organizace podporují vznik debutu a postojem České televize. Vytvořila jsem dotazník, který jsem poslala nejdůležitějším českým filmovým producentům dnešní doby a z mého hlediska jejich odpovědi mohou být další generaci producentů ponaučením. Dále se práce zaobírá PR a distribucí, jejich specifiky ve spojení s debutem a filmovými festivaly a cenami zaměřenými na celovečerní hraný debut. V závěru práce hodnotím rizika a výhody producenta, který se rozhodne natočit debut.
  • Filmový debut v mezinárodní koprodukci
    Kráčmer, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-06
    Filmový celovečerní debut je specifická disciplína ve filmovém průmyslu. Každý autor ji může zažít jen jednou za život a často rozhoduje o celé kariéře nejen režiséra, ale celého tvůrčího štábu nebo obsazení. Je to tedy nesmírně zásadní tvar v kariéře tvůrce. V této práci analyzuji vhodnost pojetí debutového filmu jakožto mezinárodní koprodukce. Čím dál častěji totiž vznikají debutové celovečerní filmy nejen jakožto mezinárodní koprodukce, ale také jako absolventské práce studentů filmových škol. Právě toto spojení školního a mezinárodního profesionálního prostředí přináší spousty specifických aspektů a problematických ploch. Tyto aspekty a potenciální problémy jsou právě analýzou této práce. Práce také obsahuje výzkum potřeb začínajících filmových profesionálů v regionu střední Evropy. V závěrečném zhodnocení se pokusím zodpovědět otázku, zda by se filmové školní prostředí mělo více otevřít mezinárodnímu prostředí anebo naopak více se uzavřít a nechat studenty věnovat se dlouhometrážní tvorbě až v čistě profesionálním prostředí.
  • Jak vytvořit charakter televize prostřednictvím vizuálního designu anebo jak upoutat diváka
    Macková, Andrea
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-09-15
    Grafické funkce televize jsou významným prostředkem komunikace, kterým se televize snaží upoutat svého diváka. Korporátní image a design televize tvoří dnes výrazný prvek televizního světa a není tedy pouze marketingovým nástrojem.
  • NOVÉ MOŽNOSTI DISTRIBUCE NÍZKOROZPOČTOVÝCH FILMŮ Z HLEDISKA PRODUCENTA V ČR
    Michálek, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-10-06
    Ve své diplomové práci se věnuji novým možnostem distribuce českých nízkorozpočtových filmů z hlediska producenta. Vycházím tak ze současné situace, kdy stále více tuzemských filmů je distribuováno svým producentem. Vedle toho je řada menších českých filmů, které jsou distribuovány klasickým distributorem. Práce se bude snažit o nastínění souvislostí vývoje nezávislé distribuce ve Spojených státech se situací na evropském trhu, resp. na trhu českém. Popisem současné situace na filmovém trhu se budu snažit postihnout současné metody zacházení s filmem ve stádiu distribuce a ukázat tak na jejich výhody a nevýhody. Jádrem mé práce pak bude navrhnutí nových metod filmové distribuce nízkorozpočtových filmů v souvislosti s nastavením marketingové a distribuční strategie.
  • Porovnání veřejné podpory financování audiovizuálního průmyslu ve vybraných zemích /ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko/
    Kameníková, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-05
    V této diplomové práci jsou detailně popsány a porovnány systémy veřejné podpory financování audiovizuálního průmyslu ve vybraných zemích. Podrobněji je analyzována státní podpora v Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Veřejné instituce a legislativa, na kterých je založena podpora kinematografie v České republice, jsou vzhledem ke všeobecné známosti popisovány stručněji. Přesnější obraz o současné situaci v ČR však vychází především z komparace všech systémů. Kromě podpory ze strany státu, na kterou je kladen hlavní důraz, je zde zmiňována i role evropských prostředků z fondu Eurimages a programu Evropské unie MEDIA, televizních společností a dalších institucí, jejichž činnost je v dané zemi v této oblasti významná. Na základě tohoto porovnání a definování předností jednotlivých systémů je potom dále pro Českou republiku navržen teoreticky optimální model státní podpory kinematografie.
  • Problematika krátkometrážní tvorby z pohledu producenta
    Netíková, Martina
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-05-29
    Tato bakalářská práce zkoumá podmínky pro krátkometrážní tvorbu v českém prostředí z pohledu filmového producenta. Nejprve definuje samotný pojem krátkometržní film a následně ho zasadí do kontextu českého filmového průmyslu. Poté se věnuje postoji klíčových institucí a dalším aspektům, které ovlivňují podmínky produkce krátkých filmů. Jednotlivé kapitoly následně mapují specifika vývoje, výroby i distribuce - nastiňují odlišnosti od práce s celovečerními filmy, charakterizují jednotlivé postupy a uvádí konkrétní příklady. V závěru práce jsou pak uvedeny možnosti prodeje a případná finanční i nehmotná rentabilita.
  • Problematika vysokého rozlišení v digitální kinematografii
    Smrček, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-11
    Práce se věnuje rozlišení digitálního obrazu, jedné z nejrychleji se rozvíjejících oblastí digitální kinematografie. Popisuje výrobu, distribuci a projekci v rozlišení vyšším než 2K z technologického hlediska a hodnotí jeho klady a zápory. Analyzuje i jeho finanční, kreativní a marketingové aspekty a charakterizuje oblasti a typy projektů, ve kterých má tato technologie využití. Sumarizuje postoj nejen producentů, distributorů a provozovatelů kin, ale i diváků. V práci se zároveň zamýšlím nad standardizací obrazu s vysokým rozlišením, jakožto v budoucnu nejpoužívanějšího formátu digitální kinematografie.
  • Restart - cesta absolventského celovečerního filmu a spolupráce filmových škol v návaznosti na výuku filmové produkce
    Stojáková, Karla
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-10-09
    Magisterská práce Restart pojednává o realizaci celovečerního absolventského debutu svou evropských filmových škol v návaznosti na výuku filmové produkce. Hodnotí vše, co se stalo na cestě k filmu Restart. Film byl nejen zrealizován a dostal se do kino distribuce doma i v zahraničí, ale také soutěžil na prestižních mezinárodních filmových festivalech a zaujmul světového sales agenta. práce popisuje jednotlivé fáze výroby filmu a za jakých podmínek byl projekt vyroben jako první evropský koprodukční studentký celovečerní film. Dále se práce zabývá studiem produkce na FAMU, čím je studium na FAMU jedinečné a co na FAMU naopak chybí. Pokouší se analyzovat dobré i nevyhovující a navrhuje možný přístup k výuce. Vysvětluje také důležité pojmy Triagle a Pitching. Ptá se, jaké jsou možnosti spolupráce se zahraničím již od dob studií a proč je v návaznosti na reálný život evropského producenta ideální začít koprodukovat filmy již ve škole.
  • Současná situace experimentálního filmu v České republice: podpora a zdroje financování
    Kinkalová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-09-14
    Shrnutí situace na poli experimentálního filmu v České Republice, sepsané v letech 2006- 2007. Práce se zabývá zejména produkčním pohledem na věc, institucionální a veřejnou podporou této oblasti kinematografie, ať už ze strany fondů, nebo filmových škol.
  • Studentský film jako žánr a jeho účast na zahraničních filmových festivalech
    Žáčková, Julie
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-11
    Studentský film je sám o sobě spíše technickou kategorií, než žánrem. Je omezen školním zadáním, technologií zpracování a případně délkou. Studentské filmy mohou ale v sobě nést i určité prvky žánru, které vychází právě ze zadaných kritérií. Hlavním tématem práce je vztah mezi studentskými filmy a především zahraničními filmovými festivaly, ke kterému je přistupováno na základě zmapování výrazných úspěchů českých studentských filmů na zahraničních festivalech, průzkumu přístupu ke studentským filmům ze strany festivalů a nahlížení na kategorii studentských filmů ze strany českých filmových tvůrců a odborníků. Zásadním elementem protínajícím celou práci je pak diskuze nad uměle vytvořeným stigmatem, které studentské filmy jako takové postihuje v rámci veřejného vnímání.
  • Trendy výroby animovaného filmu
    Příkaská, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-10-09
    Ve své práci se snažím o zmapování současné situace a aktuálních trendů z hlediska tvůrčích, finančních a výrobních postupů. Zaměřuji se na filmovou, televizní i ostatní tvorbu. Největší důraz přitom kladu na úhel pohledu producenta. Po úvodní části, ve které se věnuji specifikům animovaného filmu, následují kapitoly zaměřující se na situaci v České republice. Kromě popsání současného dění na scéně animovaného filmu se snažím přiblížit využití principů animace v jiných odvětvích zábavního průmyslu. V poslední části své práce nabízím výstup z rozhovorů s producenty současných animovaných celovečerních filmů. Zajímaly mne okolnosti vzniku filmu, práce se scénářem, přístup k novým technologiím a konkrétní problémy související s realizací.
  • Výroba a distribuce dokumentárních filmů ve Francii
    Sijerčič, Jasmina
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-15
    Tato bakalářská práce pojednává o podmínkách výroby a distribuce dokumentárních filmů ve Francii.
  • Vývoj animovaného filmu: Perspektiva producenta
    Davidová, Karolína
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-04-23
    Diplomová práce Vývoj animovaného filmu: Perspektiva producenta se věnuje producentství animovaného filmu, jmenovitě vývoji celovečerního animovaného filmu jakožto jeho vrcholné disciplíně. V teoretické části text postupuje od představení animace jako svébytného vyjadřovacího prostředku ke snahám shrnout podstatu vývoje filmu obecně. Následuje teoreticko-praktická část, která dílem na základě teoretických zdrojů, dílem prostřednictvím rozhovorů s producenty nastiňuje specifika vývoje filmu animovaného. Práci uzavírají tři případové studie současných celovečerních animovaných filmů pro dospělé, které mají za cíl jedinečnosti vývoje tohoto formátu postihnout ve větší hloubce a v kontextu praxe. Případové studie jsou založeny na rozhovorech s producenty. V druhém plánu odhalují podstatu producentství animovaného filmu a přibližují osobnost producenta a jeho roli v tvorbě celovečerního animovaného filmu pro dospělé. Práce je psaná z perspektivy českého producenta interagujícího mezinárodně, v evropském kontextu. Text počítá s elementární znalostí filmové produkce a producentství.