Procházet podle oponent "KLÍMA, Miloslav"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 25
  • Divadelní tvorba v původně nedivadelním prostoru
    Vanišová, Apolena
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-17
    V této práci se zaměřuji na problematiku divadelní tvorby v původně nedivadelním prostoru. Cílem práce je na příkladě konkrétních projektů popsat vztah mezi prostorem, režijní, scénografickou a výtvarnou složkou díla. V práci mapuji svou tvorbu v původně nedivadelním prostoru a popisuji proces vzniku jednotlivých projektů, které jsem v takovém prostoru realizovala. Na základě zkušeností, které jsem získala během realizace řady inscenací, divadelních instalací a jedné výtvarné instalace, představuji možné umělecké přístupy a pracovní postupy. Podstatou práce je hledání a pojmenování momentů, ve kterých prostor ovlivňuje vznikající projekt, a momentů, ve kterých naopak vznikající projekt ovlivňuje již existující, původně nedivadelní, prostor. Práce poskytuje přehled zkušeností, které jsem nabyla během tvorby v původně nedivadelních prostorech, a představuje možné tvůrčí propojení umělecké a produkční činnosti. Čtenáři zde předkládám řadu možných východisek a předpokladů práce v původně nedivadelním prostoru a upozorňuji na její výhody i úskalí.
  • Divadlo jako prostředek
    Večeríková, Mariana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-02-07
    Cílem práce Divadlo jako prostředek je zkoumat vliv aktivní divadelní tvorby na osobnost herců i neherců. Tuto problematiku analyzuji především na základě svých zkušeností z Letných divadelních dielní pre deti, kterým se věnuji již tři roky, a svého ročního působení v norském divadelním souboru Stella Polaris. V průběhu práce se také zmiňuji o svých zkušenostech ze studia na DAMU. V této práci se snažím zjistit, v jakých konkrétních směrech může divadelní tvorba osobnost člověka ovlivnit. Věnuji se blíže srovnání mého přístupu v rámci Letných dielní a přístupu Stelly Polaris v oblastech fyzického a intelektuálního přístupu k neherci, v oblasti důvěry a v oblasti spolupráce. Zamýšlím se také nad svým osobnostním rozvojem. Všechny své názory dokládám konkrétními zážitky a zkušenosti z obou projektů.
  • Divadlo vs. Adolescent
    Kranich, Dan
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-29
    V diplomové práci Divadlo vs. Adolescent se zabývám problematikou vytváření inscenace pro adolescenty. Toto téma rozebírám v souvislosti se dvěma inscenacemi: Goon: Krvavá pomsta a Jsou místa oblíbená tmou, kde nikdy a nic na ostrovech se skrývá odlehlých. Podrobně popisuji realizaci těchto projektů. Tvůrčí práci ve školním prostředí porovnávám s inscenováním v profesionálním divadle. V práci se také zabývám vztahem současných adolescentů k divadlu a zároveň vztahem divadel k adolescentům. Své teze a myšlenky opírám o praktické zkušenosti nabyté uváděním těchto dvou inscenací.
  • Habilitační řízení MgA. Lukáš Jiřička, Ph.D.
    Jiřička, Lukáš
    (2019)
    Datum obhajoby: 2019-11-06
  • Herec a objekt jako rovnocenní partneři (z pohledu režiséra)
    Maksymov, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-19
    V této bakalářské práci se autor zabývá reflexí svých čtyř režijních projektů, dvou školních (Růst krystalu a Tisíc tuctů) a dvou mimoškolních (Paprsky slunce a Já jsem Krabat). Na základě těchto konkrétních příkladů uvažuje o možnostech a vnitřních mechanismech loutkového a objektového divadla se zaměřením se na partnerství herce a loutky/objektu. Dále se věnuje analýze a komparaci tvůrčích procesů daných projektů z pohledu režiséra a pokouší se vysledovat, za jakých podmínek vzniká v inscenačním týmu tvůrčí pnutí. Nakonec se vztahuje k výrazným tvůrcům pracujícím s objekty či loutkami, se kterými měl možnost se blíže setkat v rámci workshopu nebo asistence a jejichž tvorbu sleduje.
  • Herec a sebereflexe.
    Böhm, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-02-07
    Cílem práce je zhodnotit vlastní herecký vývoj a určit milníky, které tento vývoj způsobily, nebo mu dopomohly. Práce mimo jiné reflektuje způsob tvorby jednotlivých inscenací, zejména pak vliv na herecký růst. Výsledkem je vymezení dalšího směřování a nástin dalšího rozvoje.
  • Horizonty dramaturgie
    Jedinák, Boris
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-17
    V diplomové práci Horizonty dramaturgie se zabývám přesahy divadelní dramaturgie do dalších uměleckých disciplín. Nahlížím na dramaturgii nikoli jako na funkci, kterou lze vykonávat z bezpečné vzdálenosti od centra dění, ale jako na aktivně jednající jevištní složku při vzniku uměleckého díla; jako na autorskou, tvůrčí činnost s potenciálem přesahovat divadelní inscenaci k mnoha dalším nejen uměleckým formátům. Na základě čtyř rozhovorů s českými umělci porovnávám činnost dramaturga s prací kurátora, literárního editora a hudebního producenta. Skrz příbuznosti těchto oborů se snažím pojmenovat pozici dramaturgie při vzniku uměleckého díla, autorské strategie, které při své práci volí a vizi budoucnosti tohoto oboru ve vztahu k jeho přesahům do dalších uměleckých oblastí.
  • Hudba jako sluha, partner i pán bábkového divadla
    Račková, Dana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-29
    Práca je stručným zhrnutím všeobecných poznatkov o problematike scénickej hudby v divadle a následným subjektívnym pohľadom na danú problematiku s akcentom na bábkové divadlo. Autorka sa, či už ako režisér alebo ako divák, snaží na základe nadobudnutých teoretických informácií utriediť svoje osobné skúsenosti s použitím scénickej hudby ako súčasti zvukovej zložky bábkového divadla. Súčasťou práce je rozbor niekoľkých hudobne zaujímavých momentov z autorkinej doterajšej tvorby, ktorá sa týka najmä bábkového divadla a čiastočne rozhlasu. Na základe týchto vybraných príkladov sa snaží vyvodiť pravidlá, ktoré by mohla považovať pre svoju tvorbu za obecné. Predmetom práce nie je zvuková zložka ako celok ale scénická hudba ako jej súčasť. Skúma jej funkcie a role počas tvorivého procesu i výsledku jednotlivej inscenácie. Zamýšľa sa nad konkrétnymi prípadmi, kedy je scénická hudba (a teda i celá zvuková zložka) nadradená, podradená či rovnocenná tým ostatným (vizuálnej, hereckej...).
  • Identita a postava
    Vimmrová, Pavlína
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-13
    Autorka se ve své bakalářské práci zabývá dynamickým prostorem mezi hereckou postavou a osobní identitou herce. Toto téma vztahuje i k širšímu sociálnímu kontextu s akcentem na společenskou teatralitu a porovnává koncepty osobní identity v západním a východním kulturním okruhu. Při tom vychází mimo jiné ze zkušenosti ze svého půlročního pobytu na Central Academy of Drama v Pekingu. Práce je rozčleněna na dvě hlavní části. První část se zaměřuje na teoretické aspekty otázky identity a formuluje problémy, k nimž se autorka ve druhé části vyjadřuje skrze reflexi procesu tvorby bakalářského představení Jak je důležité míti / The Importance of Being.
  • Jozef Bednárik - počátky umělecké dráhy a Z-divadlo Zeleneč
    Brtnická, Dagmar
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-10
    Jozef Bednárik je jednou z nejznámějších osobností československé divadelní scény. Jeho talent a znalosti v mnoha uměleckých oborech (dramaturgie, herectví, režie, výtvarné umění, hudba) se ideálně propojily v syntetickém divadle, kterým výrazně obohatil československou i mezinárodní divadelní scénu. Významný podíl na celkovém výsledku jeho práce mají ale také jeho výrazné managerské schopnosti, o kterých se nikdy nehovořilo. Umělecké i organizační sklony se projevovaly už v dětství. První komplexní projev, zahrnující práci dramaturga, scénografa, režiséra a managera v jedné osobě, se stal mezníkem v česko-slovenském divadelnictví. Amatérský soubor z rodné vesnice Zeleneč u Trnavy procestovala pod jeho vedením velkou část světa. Jeho práce přispěla se ke stírání uměle vytvořené hranice mezi profesionálním a amatérským divadlem. V amatérských podmínkách pracoval v letech 1974-1987 podobným způsobem jako česká studiová divadla. Tato práce se soustředí na období do roku 1991, kdy odchází ze stálého angažmá do nezávislého povolání.
  • Kočovné divadlo
    Spišák, Šimon
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-02-07
    Táto práca sa zaoberá možnosťami divadla v súčasnosti. Technickými, spoločenskými, politickými atď. Na základe úvah o týchto možnostiach sa snaží priblížiť k podstate divadla a tým k jeho významu pre súčasnosť.
  • LETNÍ PROJEKT DIVADLA CONTINUO Ve sklepě
    Šišková, Daniela
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-18
    Diplomová práce Letní projekt divadla Continuo Ve sklepě pojednává o mé zkušenosti na letní dílně pořádané divadlem Continuo a to konkrétně na site specific projektu Ve sklepě. Věnuji se, nejprve formou deníku a poté postupným rozepisováním, jednotlivým přístupům k práci, cvičením a tvorbě představení Ve sklepě. V závěrečné části práce se věnuji vlastní autorské práci Coco.on, která vznikla v rámci školního projektu Sám sobě napospas. Tato tvorba vycházela právě ze zkušeností získaných z letní dílny.
  • Mořic Štíflů, Kníže Myškin, Michal Moučka, F.M. Dostojevskij, Frank Wedekind
    Moučka, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-20
    Ve své diplomové práci popisuji osobní zkušenosti a prožitky sebe jako herce při ztvárnění dvou divadelních postav. Prvním je Moiřic Štíflů z Procitnutí Jara od Franka Wedekinda. Tuto roli jsem nastudoval v divadle Komorní scéna Aréna v Ostravě. Druhou postavou, kterou se zabývám, je kníže Myškin, kterou jsem nazkoušel v divadle Petra Bezruče také v Ostravě. Protože můj život má s těmito dvěma muži mnoho společných rysů, zařadil jsem do této práce i útržky z mého života. V posledních dvou kapitolách jsem uvedl stručná fakta o F. M. Dostojevském a Franku Wedekindovi.
  • Možnosti, Arnošt Goldflam (autor, režisér, herec)
    Schmidtmajerová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-17
    ABSTRAKT Tato práce zkoumá a popisuje tvorbu Arnošta Goldflama, a to v osmdesátých letech a jednu porevoluční inscenaci v Hadivadle. Na počátku je uvedena Goldflamova stručná biografie a tvorba Hadivadla. Následuje rozbor čtyř nejvýznamnějších inscenací (Útržky z nedokončeného románu 1985, Dcery národa 1987, Písek (Tak dávno ...)1988, Lidská tragikomedie 1991), jejich analýza a popis. V těchto rozborech se mimo jiné zabývám hereckými výkony a režijním vedením herce. V přílohách přikládám výpovědi A. Goldflama, H. Müllerové, J. Sedala, D. Cajthamla a L. Schmidtmajera. Dále pak program Junior klubu, kde Hadivadlo hojně vystupovalo. Klíčová slova: Arnošt Goldflam, Hadivadlo, Útržky z nedokončeného románu, Dcery národa, Písek (Tak dávno?), Lidská tragikomedie, D. Cajthaml, H. Müllerová, J. Sedal, L. Schmidtmajer, monodrama
  • Myšlení strukturou
    Pokorná, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-13
    Cílem této magisterské práce je pokusit se prostřednictvím fragmentárních úvah reflektovat komplexnost dramaturgie a složitý postoj, ve kterém se osoba činící dramaturgická rozhodnutí v tvůrčím procesu ocitá. Vychází z teze, že dramaturgie je těžko polapitelná umělecká doména, spoluzodpovědná za organizaci divadelního díla či události performativního charakteru, jichž je zároveň zásadní tvůrčí hybnou silou. Práce hledá novou perspektivu, která by pomohla oprostit dramaturgii od nadvlády textu, který je s ní tradičně spojován, jakožto její hlavní (či dokonce jediný) materiál. Divá se na textové zdroje jakožto dědictví vizuálního čtení funkce dramaturgie a přichází s návrhem o rozšíření jejího pole působnosti skrze projevy aktu přítomnosti — zvukovost. Formu fragmentu volí právě jakožto metodickou odpověď na nemožnost postižení těkavosti a proměnlivosti dramaturgie v rámci homogenní masy textu a zároveň zdůraznění neukončenosti procesu myšlení, které se pod tlakem práce ocitá v sevření mezí živostí pulzujícího proudu nových myšlenek a nápadů a nutností je artikulovat, přeložit do média řeči a tím se na nich dopouštět značného, leč pro poznání a rozvoj kritického myšlení nutného násilí. Snaží se zachytit paradox pomíjivosti, v němž nachází společný jmenovatel dramaturgie a myšlení, které je její hlavní materií. Práce v úvodu zdůrazňuje dva základní přístupy, kterými lze k reflexi dramaturgie přistupovat, a to z perspektivy inscenace, nebo z perspektivy tvůrčího procesu, přičemž se soustředí především na druhé jmenované ve snaze vymanit dramaturgii z její „sloužící“ pozice. Teoreticky vychází především z Estetiky performativity Eriky Fischer-Lichte a Otevřeného díla Umberta Eca. Velkou inspirací, která vzbudila otázku po zvukovosti dramaturgie se stala kniha Myšlení obrazem filosofa Miroslava Petříčka. V závěru práce nabízí další možné cesty z aurální oblasti, kudy se lze v úvahách o dramaturgii ubírat (výška a barva, melodie a harmonie, refrén a sloka, hlas a instrument, sólo, duet a chór, ambient nebo song a ticho dramaturgie).
  • Narcismus v divadelním prostředí
    Jandáčková, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-16
    Bakalářská práce Kateřiny Jandáčkové se zabývá fenomén narcismu a pokusy o nalezení identity v běžném světě, ale především v divadelním prostředí. Tyto problémy se snaží na základě vlastních zkušeností i knižních definic reflektovat u sebe i u lidí, se kterými se setkala. Autorka se zde také vztahuje k problematické otázce, zda divadlo musí být v interakci s dobou. V každé kapitole udává teoretická vymezení, ale i příklady z vlastní osobní i divadelní praxe.
  • Od představy k situaci
    Jacques, Nina
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-27
    Tato práce se zabývá tématem scénického psaní a tím, jakým způsobem se následně taví do výsledného divadelního tvaru. Tedy jak se primární inspirační impulz mění v divadelní situaci či obraz.
  • Podoba jevištního hrdiny v moderním divadle.
    Šulc, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-19
    V této práci jsem se pokusil definovat a obhájit svůj náhled na hrdinu ve své dosavadní tvorbě. Jako zástupce této tvorby jsem si určil inscenace Cervantesova Důmyslného rytíře Dona Quijota, Tylova Strakonického dudáka, insenaci na motivy Orwellova románu 1984 a Ecova Tajemství růže a svou dramatickou tvorbu zastoupenou zpracováním Ikarovského mýtu a životem Jana Palacha. Ve svých definicích jsem se pak opíral především o antropologické výzkumy Clauda L?vi-Strausse a Davida Lewise-Williamse.
  • Pozorovat prázdný prostor
    Plicková, Karolina
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-17
    Tématem této disertační práce jsou současné podoby autorského neinterpretačního divadla, tedy takového typu divadelní tvorby, který nevychází z předem daného dramatického textu určeného k interpretaci, ale v jehož rámci jsou obsah i forma hledány a utvářeny teprve v průběhu tvůrčího procesu. Zajímá mne typologie textů, s nimiž takové divadlo pracuje, a způsoby, jakými se s texty nakládá. Zaměřuji se na proměny textové roviny v čase divadelní zkoušky, na tvarování textu v čase; téma tedy nahlížím optikou temporality. V první kapitole (Kontext) se věnuji komparaci pojmů autorské neinterpretační divadlo a devised theatre a vymezuji jejich vzájemné rozdíly, které bývají příčinou některých nedorozumění v současném teoretickém i praktickém diskurzu. V druhé kapitole (Text) nahlížím text jako materiál, terén či objekt. Ve třetí kapitole (Čas) se zabývám temporálními otázkami divadelní tvorby. Ve čtvrté kapitole (Proces) provádím reflexi tří tvůrčích procesů, a sice inscenace Jiřího Havelky Ubu se baví (2010), scénické kompozice Jiřího Adámka skončí to ústa (2016) a taneční performance Petry Tejnorové You Are Here (2016). V páté kapitole (Tvar) pak rámcově vymezuji sedm faktorů, které provázejí tvarování textové roviny v procesu neinterpretační divadelní tvorby. Jsou jimi: ikonoklasmus, ghosting, kompozice, situačnost, enumerace, TJing a intuice jako metoda. V závěru navrhuji nový pojem temporální dramaturgie, který odráží hlubší a vědomé zaměření na temporální otázky divadelní tvorby a který by mohl naznačit nové možnosti verbalizace a analýzy některých současných autorských a alternativních divadelních forem.