Procházet podle oponent "KLUSÁK, Vít"

Nyní se zobrazuje 1 - 3 z 3
  • Kiruna - hranice observace
    Stocklassová, Greta
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-13
    Bakalářská práce Kiruna – hranice observace se zabývá stylizovanou observační metodou užitou v dokumentárním filmu se zaměřením na vznik bakalářského filmu Kiruna 2.0 režisérky Grety Stocklassy. V první části práce objasňuje pojem stylizované observace a schéma vztahu fikce a nonfikce podle Billa Nicolse. Pět filmů na pomezí hraného a dokumentárního filmu (Hra, V moci davu, Vyšší moc, Oheň na moři, K oblakům vzhlížíme) je rozebráno a dle svých charakteristik umístěno do grafu, který autorka práce připravila modifikací původního Nicolsova schématu Druhá část práce popisuje přípravu a samotnou tvorbu bakalářského filmu Kiruna 2.0, popisuje rozhodnutí a volby, které autorka musela během natáčení řešit. Skrze rozhovory se současnými filmovými tvůrci a na základě autorčiny vlastní zkušenosti z průběhu natáčení jsou diskutovány výhody a limity společně s formalistickými i etickými úskalími této metody. Na závěr je z vyvozených důsledků sestaven návod pro budoucí filmaře, kteří se pro stylizovanou observační metodu rozhodnou.
  • Mystifikace účinkujících v dokumentárním filmu
    Abramjan, Andran
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-17
    Tato práce se zabývá otázkou, jak pomáhá mystifikace lidí, vystupujících v dokumentárních filmech, k odhalení určitých poznatků a problémů, a jakým způsobem se daří filmařsky uchopit poznávací a dramatický potenciál mystifikace. Poznávací aspekt je probrán na příkladu Milgramova pokusu s poslušností a dramatický aspekt na zábavní televizní produkci (skrytá kamera, Derren Brown: The Experiments). Čtyři dlouhometrážní dokumentární filmy (Inzerát, Český sen, Yesmeni opravují svět, Velvyslanec) jsou pak rozebírány z hlediska fungování a vztahu obou těchto aspektů mystifikace, jakož i z hledisek výpovědní hodnoty, filmové řeči a omezení, která jednotlivé přístupy přináší. Na závěr je diskutována i související otázka etiky.
  • O mediální realitě
    Turner, Vladimír
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-14
    Dne 17.6.2007 se umělecká skupina Ztohoven, napojila do vysílání České Televize. Do ranního pořadu Panorama na programu ČT2, vpravili montáž, která zobrazovala fiktivní atomový výbuch v malebné krajině Krkonoš. Chtěli tím přispět do veřejné debaty o mediální manipulaci - celá akce byla nazvána "Mediální realita". Témat bylo nakonec otevřeno mnohem víc. Nehledě na pointu celého aktu, začali být umělci označováni za nebezpečné hackery nebo digitální piráty. Debata o (ne)závislosti médií se změnila na obžalobu pro šíření poplašné zprávy. Není divu. Píchli do vosího hnízda, dotkli se slabého místa systému a odkryli víc problémů než měli v úmyslu. Nyní je za to sedm členů, dosud anonymní skupiny, vláčeno soudními síněmi. Dostali pokutu od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a na druhou stranu jsou oceněni Národní Galerií, cenou NG333 pro mladé umělce. Celá věc se tak táhne již více než rok a stalo se z ní něco, co si nikdo z členů nepředstavoval.