Procházet podle oponent "KOBLOVSKÝ, Petr"

Nyní se zobrazuje 1 - 11 z 11
  • Aktuální metody snímání hraných filmů
    Hofmann, David
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-13
    Bakalářská práce má za cíl promýšlet a popsat moderní nástroje, které formují současnou kinematografii a utváří nová východiska filmové tvorby. Předmětem práce je představit novou technologii a nástroje, které lze užívat jako nápomocné během příprav a samotného procesu natáčení. Nová technologie tak nabízí rozsáhlé užívání nástrojů, jako prostředků k vyprávění hraného filmu. Napříč novými technologiemi je stěžejní část práce věnována moderním metodám osvětlování, jakožto jednou z nejzásadnějších tvůrčích činností kameramana. 
  • Etika a morální postoje kamaramana, obzvláště v dokumentárním filmu
    Stretti, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-10-12
    Tato práce se zabývá etikou a morálními postoji kameramana, převážně z pohledu dokumentárního filmu. Nejprve se zabývá filosofickými východisky, dále pohledem na etiku z úhlu křesťanské theologie, poté východisky z výtvarného umění a etikou z pohledu digitální fotografie. V kapitole etické a morální zákony v profesi kameramana, se zabývá etickými principy kameramana v hraném a dokumentárním filmu. V poslední kapitole se zabývá zkoumáním podkladů k etickému kodexu kameramana.
  • Habilitační řízení MgA. Klause Fuxjägera
    Fuxjäger, Klaus
    (2022)
    Datum obhajoby: 2022-01-27
  • Pohyb kamery jako výrazový prostředek
    Křen, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-10-05
    Práce sleduje vývoj " Pohybu kamery " od počátku kinematografie až po současnost. Z hlediska technického i uměleckého.
  • Odebráno
  • Psychologické aspekty barev v díle Svena Nykvista
    Štancelová, Matylda
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-12
    Tato bakalářská práce se věnuje působení psychologických aspektů barev na diváka ve filmovém zpracování. Konkrétně se zaměřuje na dílo kameramana Svena Nykvista a dva příklady z jeho kinematografické tvorby. Představuje fyziologické vnímání barev a jejich podstatu, vnímání barev z hlediska psychologie a následný rozbor práce tvůrců filmu s barvou na konkrétních příkladech. Rozebírá každý film z hlediska jeho podstaty s barevným pojetím ve vztahu k emocionálnímu dopadu v souladu s vyprávěným příběhem. Kameramanův postup práce úzce závisí na spolupráci s režisérem, proto se práce soustředí i na vliv jednotlivých režisérů na kameramana a jejich výsledný projekt jako dílo dvou autorů. Srovnává jejich spolupráce a výsledný vývoj přístupu kameramana k používání barev ve filmu.
  • Současné postupy snímání dokumentárních filmů
    Hradec, Luboš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-13
    Práce se zaměřuje na současné metody snímání dokumentárních filmů z technologického i praktického hlediska a na to, jak ovlivňují výsledný obraz. Cílem je ukázat, že výběr technologie funguje s vybraným uměleckým záměrem v synergii, a že postupy a vzory, které jsou účinné v hrané tvorbě, nemusí být vhodné pro dokumentární filmy. Dále jsem chtěl zjistit jaký vliv mají na dokumentární film chytré telefony a jestli se jejich funkce odrazí v budoucnu na dokumentárním filmu. U praktických přístupů bylo cílem prozkoumat nekonvenční formy jako je formát či černobíle snímání v dnešní době. Při zkoumání jsem vycházel nejen z odborné literatury, technických specifikací kamer, ale také z elektronických a internetových zdrojů, filmů, článků a rozhovorů. Tyto zdroje byly vybrány pro svou dostupnost a schopnost reagovat na aktuální vývoj. Kromě toho jsem také částečně vycházel ze svých osobních zkušeností získaných při natáčení dokumentárních filmů.
  • Světelná atmosféra ve filmovém a výtvarném obraze
    Hubač, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-04
    Ve své diplomové práci se snažím poznat světlo v jeho různých podobách. Hlavním cílem textu je hledání jednotlivých souvislostí, ale i odlišností mezi stavbou světelné atmosféry ve filmovém a výtvarném obraze. Úvodní část práce se věnuje souhrnu informací o světle jako takovém, o jeho vnímání, šíření a působení na lidskou psychiku. Zabývá se světlem a stavbou světelné atmosféry v jednotlivých historických etapách výtvarného umění a kinematografie. V následujících kapitolách se diplomová práce soustředí na stavbu světelné kompozici v obraze z pohledu kameramana. Na rozborech jednotlivých filmů, jsou představeny konkrétní kameramanské postupy a zejména pak práce se světlem. Závěr textu se věnuje filmovým tvůrcům, kteří se ve své tvorbě inspirovali obrazy, v nichž určujícím fenoménem bylo zacházení malíře se světlem a světelnou atmosférou.
  • Výrazové prostředky a barevné řešení filmů Vittoria Storara
    Beneš, Marcel
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-22
    V této práci jsem se zaměřil na profesní život a kreativní tvorbu italského kameramana Vittoria Storara. Pojednává o jeho celoživotní pouti jako tvůrce obrazu, porozumění energii barev a barevných tonů, světla a stínu, jejich nepostradatelný význam a souhru v jeho dílech. Prostředníctvím těchto dvou hlavních výrazových prostředků, kterými je film tvořen, se snaží divákovi interpretovat emoce a charakter postav v příběhu.
  • Zobrazení krajiny v českém filmu
    Fencl, Dalibor
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-10-08
    Přetrvávající idea ideální krajiny se vine od starých Řeků, evropskoým malířsvím, českým národním obrozením až k současnému českému filmu.
  • Zobrazování vesmíru ve filmu
    Čížek, Kryštof
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-19
    Již od počátku hrané kinematografie se filmoví autoři obraceli ke hvězdám a ve svých filmech prozkoumávali místa mimo naši planetu. Jedním z nejznámějších příkladů takového typu filmu je Cesta na Měsíc Georgese Mélièse z roku 1902. Zobrazení vesmíru, Měsíce, hvězd i cizích planet se od té doby velmi změnilo nejenom díky možnostem digitálních efektů, ale i našemu hlubšímu porozumění vesmíru. Přesto do dnešní doby zpravidla nebývá vesmír z pochopitelných důvodů zobrazován realisticky, ale tak, jak se to danému filmaři hodí – vesmír je z naprosté většiny prázdný, což by ve filmech nevypadalo zajímavě. Ve své práci tak částečně navazujeme na předchozí studium autora Kryštofa Čížka, tedy studium astrofyziky na MFF UK.