Procházet podle oponent "KOPELENT, Marek"

Nyní se zobrazuje 1 - 12 z 12
  • Bicí nástroje v praxi
    Koubek, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-05-31
    Cílem této práce je popsat využití jednotlivých nejpoužívanějších bicích nástrojů v různých druzích hudebních těles, tzn. v rozličných typech orchestrů, souborů, kapel a hudebních skupin existujících zejména v Evropě a zmínit se o běžných i méně obvyklých způsobech hry na tyto instrumenty. Dále bych rád nastíníl alespoň základní pravidla notace bicích nástrojů a problematiku nejednotnosti v této oblasti a uvedl alespoň nejvýznamnější příklady kompozic pro soubory bicích nástrojů nebo příklady hudebních děl s užitím velkého počtu těchto nástrojů. Předmětem práce není zaměření na problematiku hudební literatury pro bicí nástroje sólo. Podrobné vyčerpání tohoto tématu přenechám autorům jiných absolventských prací. Rád bych, aby tento text našel uplatnění i v praxi. Například pro vedoucí hudebních souborů či orchestrů, pro hudební aranžéry nebo pro hudební skladatele by tato práce mohla fungovat jako technická příručka nebo "poradce", jak zacházet s bicími nástroji v jednotlivých typech orchestrů a souborů. V dnešní době, kdy se bicí nástroje používají ve stále větší míře, je jakákoliv dostupná literatura vhodným obohacením a zdrojem poznatků pro mnoho aktivních i pasivních hudebníků. Ve své práci jsem tedy při popisu konkrétního hudebního tělesa vždy postupoval podle následujícího schématu: a) velikost (celkový počet hráčů orchestru) b) repertoár a žánrová orientace c) nejčastější počet hráčů na bicí nástroje d) užívané bicí nástroje e) funkce jednotlivých bicích nástrojů f) technika a zvláštní způsoby hry g) notace h) notové příklady nebo příklady skladeb
  • Bicí nástroje ve 21. století
    Andrlová, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-01
    Ve své práci bych se ráda zaměřila na několik děl věnovaných bicím sestavám. Toto odvětví zatím nemá v České republice mezi posluchači příliš velké zázemí a dle mého názoru pro to neexistuje žádný pádný důvod. Skladby pro bicí sestavy mohou stejně tak jako skladby pro melodické bicí nástroje, nebo obecně kterékoliv nástroje, plnit pódia i sály. Pro svou práci jsem si vybrala amerického skladatele Davida Langa a nizozemského skladatele Michela Van der Aa. Ve své práci se pokusím jednotlivá díla těchto autorů rozebrat a zdůraznit konkrétní problémy, které mohou nastat při nastudování. Jelikož na toto téma neexistují publikace v českém jazyce, budu vycházet převážně ze svých vlastních zkušeností se skladbami a ze zkušeností ostatních kolegů z řad studentů hudebních akademií a konzervatoří
  • Dvojí přístup k sólovému hlasu v tvorbě Luciana Beria
    Švarcová, Terezie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-31
    Vokální složka prošla v artificiální hudbě dvacátého století značným vývojem. Vedle kompozičních stylů, využívajících lidský hlas technikou bel canto, se zvláště v druhé polovině dvacátého století plně rozvíjí typ vokálního projevu stavějící svou podstatu na extended techniques. V této práci se zaměřuji na kompoziční přístupy k sólovému hlasu v tvorbě Luciana Beria, který oba tyto způsoby ve své tvorbě využívá. Přistupuje k nim odděleně nebo je v rámci jednotlivého celku propojuje. Zde se zaměřuji na použití obou principů samostatně a na vybraných skladbách . Folk Songs a Sequenza III per voce femminile - demonstruji tato odlišná pojetí práce s lidským hlasem. Uvádím jejich charakteristické znaky, základním způsobem je analyzuji a porovnávám.
  • Historie, vývoj a uplatnění bicích nástrojů
    Sokolov, Oleg
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-01
    Bakalářská práce je zaměřena na historii, vývoj a uplatnění bicích nástrojů v hudbě klasické i populární. Jsou zde také speciální kapitoly věnované tympánům a etnickým nástrojům. Práce je doplněna slovníkem cizích pojmů a obrázky.
  • Holanovské inspirace v české hudbě
    Dvořáček, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Tato práce sleduje stopu poezie Vladimíra Holana v české hudbě. V první části se zabývá Holanovým osudem, dobovými souvislostmi, spirituální a filozofickou rovinou jeho tvorby. Věnuje se jeho básnickému jazyku, práci s veršem a dalšími básnickými prostředky. Zmiňuje básníkův vztah k hudbě, zvláště pak upozorňuje na hudebně inspirované obrazy v jeho poezii. V další části je uvedena statistika i podrobnější rozbor 49 skladeb, které zhudebňují Holanovu poezii formou zpívaného nebo mluveného textu, ale též skladby čistě instrumentální, užívající Holanovy poezie jako motta či jinak přiznané inspirace. Skladby jsou řazeny chronologicky. Pozornost je věnována zvláště skladbám autorů, kteří učinili na holanovském poli vícero tvůrčích pokusů (M.Kopelentovi a L.Matouškovi). Zmíněna je též linie skladeb v oblasti nonartificiální. V závěrečné části se práce zabývá i vlastními kompozičními pokusy autora, především pak jeho absolventskou skladbou Hudba zašantročená do samomluvy.
  • Jakub Dvořáček: Hudba zašantročená do samomluvy, pocta Vladimíru Holanovi
    Dvořáček, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Skladba pro velký symfonický orchestr, durata 21´ Motto (V. Holan: Noc s Hamletem): "Když mne důvěřivě přijímá mé dětství, dávám se do zpěvu. Když pomyslím na trnovou korunu Pána Krista, zmlkám úděsem. Když pohlédnu na trnitý keř a vidím v něm ptačí hnízdo, začínám naslouchat. Ale když poznávám člověka, dávám se znovu do nářku."
  • Klára Andrlová: Bakalářský koncert
    Andrlová, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-01
  • Koncert pro flétnu a komorní orchestr
    Holáňová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Koncert pro flétnu a komorní orchestr, dvě věty.
  • Nestandardní koncertantní principy v soudobé hudební tvorbě
    Holáňová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Tato práce hledá na hudebních příkladech koncertů nebo koncertantních skladeb vzniklých v posledních cca 30 letech různé kompoziční aspekty ovlivňující vztah mezi sólistou a hudebním tělesem.
  • Oleg Sokolov: Bakalářský koncert
    Sokolov, Oleg
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-01
  • Užití kryptogramů ve vlastní tvorbě s přihlédnutím ke kryptogramům v hudební literatuře od 18. století po současnost
    Potoček, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-12
    Základní podstata hudebních kryptogramů tkví především v přeměně slov na hudební materiál. V průběhu hudebních dějin se setkáváme s mnoha autory, kteří kryptogramy využívali nejčastěji v podobě hudebních motivů či témat. Mé osobní pojetí hudebních kryptogramů se od toho historického v mnoha směrech odlišuje. Cílem této práce je poskytnout náhled do mých vlastních kompozičních principů, které s kryptogramy velmi úzce souvisí. Vlastnímu jádru této práce předchází stručný historický přehled různých způsobů vytváření hudebních kryptogramů, v němž jsem se soustředil především na období přibližně od roku 1700 po současnost. Součástí této práce jsou též příklady konkrétního způsobu využití kryptogramů v mé vlastní tvorbě.
  • Vliv mikrointervalové hudby na utváření mého kompozičního jazyka
    Stojilkovič, Marjan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2005)
    Datum obhajoby: 2006-06-08
    Ljuba Marič (1909-2003) studovala kompozici u Josipha Slavenského na Hudební škole v Bělehradě (1925-1929), a pokračovala ve studiích u Josefa Suka na Mistrovské škole Pražské konzervatoře (1929-1932), kde ukončila s diplomem. Seznámila se s výzkumy Aloise Háby. Zkoumání čtvrttónové hudby v rámci diatoniky a chromatiky, zkoumání mikrotonální harmonie a intervalů, zůstává spíše na úrovni teorie. Její skladby z tohoto období jsou radikální, hudebně výrazné s expresionistickými parametry.