Procházet podle oponent "KRAJNÝ, Boris"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 49
  • Alexander N. Skrjabin: Sonata no. V.
    Rossa, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-06-01
    Cílem é bakalářské práce je především lépe pochopit a zařadit A. N. Skrjabinovu pátou sonátu do celkového jeho díla. Též více objasnit složitou strukturální a harmonickou stránku skladby a poukázat na možnosti interpretace páté sonáty. Jako prostředek k tomuto cíli jsem především využil odbornou literaturu (viz prameny), dále názory velkých hudebních osobností s kterými jsem toto téma konzultoval a v neposlední řadě též mé vlastní zkušenosti. Myslím, že mým přínosem může být nový dvojí pohled na věc (jak pohled interpreta, tak pohled skladatele), neboť i v mé osobě se kloubí podobně jako u A. Skrjabina osobnost interpreta a skladatele.
  • Analýza a interpretace Skrjabinovy Klavírní sonáty č. 3 fis moll, op. 23
    Tkadlčíková, Eliška
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-19
    Práce si klade za cíl zpracovat téma Analýza a intepretace Skrjabinovy Klavírní sonáty č. 3 fis moll, op. 23. Po úvodním představení Skrjabinova života, klavírního díla i skladatelovy hudební osobnosti se druhá kapitola věnuje detailní formové a harmonické analýze všech čtyř vět, která může být užitečná pro budoucí zájemce o studium této skladby. Následná třetí kapitola se soustředí na interpretaci sonáty. Je v ní obsažena jak obecná analýza interpretace, tak analýza konkrétního interpretačního výkonu. Analýza interpretace charakterizuje výrazové a interpretační obtíže, které jsou na pianistu kladeny a zároveň navrhuje možnosti provedení v rámci nabídky doporučení. Analýza interpretačního výkonu klavíristy, jakým je Marc-André Hamelin, může být zdrojem inspirace a vytvoření si vlastního názoru na celkové pojetí skladby.
  • B. Martinů - klavírní dílo - Sonáta pro klavír
    Mašek, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
    V bakalářské práci na téma Bohuslav Martinů - klavírní dílo - Klavírní sonáta se budu zabývat z malé části skladatelovým životem, větší prostor hodlám věnovat komentářům nejhranějších, nejvýznamnějších sólových skladeb a nejvíce prostoru dostane autorova nejvýznamnější klavírní skladba - Sonáta pro klavír č. 1 z roku 1954. Také se budu zabývat problémem tzv. autentického provedení a pokusím se vysvětlit, co v mém pojetí znamená v uvozovkách psaná pravdivá, nebo ideální interpretace.
  • Bakalářský koncert Ladislava Doležela: Bohuslav Martinů - Fantasie a Toccata
    Doležel, Ladislav
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-04
  • Bedřich Smetana - České tance - polky
    Yoshimura, Yuka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
    Vybrala jsem si téma České tance od Bedřicha Smetany. Přestože je Smetana známý jako operní skladatel, zkomponoval také mnoho skladeb pro klavír. Zaujalo mě, že Čech Bedřich Smetana ukázal ve své hudbě české národní tance. Zvolila jsem si I. řadu českých tanců, kterou tvoří čtyři polky fis moll, a moll, F dur, B dur. Ty jsem podrobně rozebrala a zjistila jsem, že dohromady vytvářejí cyklus.
  • Bohuslav Martinů: Klavírní dílo
    Doležel, Ladislav
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    V této práci jsem se pokusil popsat klavírní dílo Bohuslava Martinů, se zaměřením na jednu z vrcholných skladeb jeho odkazu - Fantazii a Toccatu. V úvodu se zmiňuji o své motivaci k psaní této práce. První kapitola pojednává stručně o životě a díle Bohuslava Martinů. Druhá kapitola je zaměřena na vývoj klavírní tvorby v průběhu celého života Martinů. Snažil jsem se zde poukázat na šíři a různorodost jeho tvorby pro klavír. Třetí kapitola uvádí klavírní skladby v přehledném soupisu, řazené podle roku vzniku a čísla Halbreichova katalogu. Nejprve je zde stručný úvod, a poté soupis skladeb rozdělený na skladby z mládí a skladby zralé, tj. skladby vzniklé od počátku pařížského období. Čtvrtou kapitolu tvoří soupis děl koncertantních. Pátá kapitola uvádí přehled skladeb pro dva klavíry. Šestá kapitola rozšiřuje přehled tvorby pro klávesové nástroje o skladby pro cemballo a pro varhany. V následující sedmé kapitole se zabývám stěžejními díly a rozebírám okolnosti vztahující se k jejich vzniku. Osmá kapitola je zaměřena na konkrétní skladbu - Fantazii a Toccatu. Uvádím zde okolnosti jejího vzniku, poznámku o dedikantovi skladby - Rudolfu Firkušném, a rozbor skladby. Devátá kapitola je dopněním k osmé a poukazuje na kompozice, které doprovázely vznik Fantazie a Toccaty. V závěru píši o významu díla Bohuslava Martinů a důležitosti porozumění jeho tvorbě.
  • Carl Czerny a jeho klavírní dílo s přihlédnutím k jeho instruktivní literatuře
    Valčová, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
    Tato bakalářská práce je zaměřena na významného vídeňského skladatele, pedagoga a klavíristu s ryze českými kořeny, Carla Czerného. Práce se zabývá osobností Carla Czerného zejména z hlediska jeho metodického zaměření. Tato práce předkládá můj pohled na Carla Czerného, kterého považuji za jednoho z nejvýznamějších autorů klavírní instruktivní literatury 19. století. V práci je k nalezení stručná biografie Carla Czerného, jeho pedagogický význam v souvislosti s jeho nejúspěšnějšími žáky, dále stručná charakteristika jeho klavírních škol a samozřejmě přehled dalších významných autorů klavírních škol v souvislosti s pojmem etuda, jež byli Czerného současníci. Na konci práce přikládám katalogy sestavené z Czerného klavírní tvorby, z jeho instruktivní literatury a dále soupis děl pro čtyř-,šesti- a osmiruční hru.
  • F. Chopin - Sonáta č. 2 b moll, op. 35
    Valentová, Nikola
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-15
    Tato bakalářská práce se zaměřuje na Chopinovu klavírní Sonátu č. 2 b moll, op.35 a obsahuje dvě kapitoly. V první kapitole je stručně představen skladatelův život, druhá kapitola se věnuje samotné Sonátě č. 2 b moll op. 35 a obsahuje čtyři podkapitoly, které nesou názvy podle označení jednotlivých vět sonáty: 1. věta: Grave – Doppio movimento, 2. věta: Scherzo, 3. věta: Marche funèbre a 4. věta: Finale: Presto. Druhá kapitola se v úvodu věnuje informacím, kde a kdy sonáta vznikla včetně jejího přijetí v hudebním světě. Především se ale zabývá interpretačním rozborem dané skladby.
  • Fenomén zpěvu v klavírní literatuře
    Hedar, Ahmad
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-05
    Předmětem této práce je nalezení paralel mezi klavírní a pěveckou technikou 19. století. Důležitou složkou porozumění této problematice je historie a popis konkrétních technik, které na sebe v mnohém navazují. Mezi největší přínosy této teze patří diferenciace interpretací skladatelů zdánlivě podobných, avšak velmi odlišných – Fryderyka Chopina a Franze Liszta. Výchozím textem pro porovnání těchto významných entit hudební epochy je Klavier und Gesang Friedricha Wiecka. Velký důraz je kladen na popis bel cantové techniky, která svou tradicí sahá až do počátků 18. století a z něhož vychází frazeologie Chopinova a dalších romantických umělců. V opozici vůči tomuto stylu je Franz Liszt a Richard Wagner, kteří tento pro ně zpátečnický styl zavrhovali a snažili se hudebnímu proudu udat nový, neotřelý a brilantnější směr, jenž vedl k daleko propracovanější orchestraci, objemnějším orchestrům a daleko větším nárokům na operní zpěváky, kteří museli pod tíhou nezvratných změn opustit od stávající metody zpěvu. Tato zásadní změna se udála i v klavírní literatuře a používaní klavíru jako takového. Cílem je dokázat spojitost mezi hudbou klavírní a metodou pěveckou, která nám umožní lépe pochopit určitý konkrétní styl skladatele a naučit se pracovat se zápisem těchto mistrů.
  • Formální a interpretační otázky klavírního kvintetu Césara Francka
    Czepa, Roman
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-07
    Práce provádí detailní analýzu formální struktury a interpretačních aspektů klavírního kvintetu Césara Francka. Je proveden harmonický a formální rozbor dostupných notových materiálů, který je dále konfrontován s několika nahrávkami a autorovou vlastní interpretací díla na základě praktické koncertní zkušenosti.
  • Gymnázium a Hudební škola hl.m. Prahy - fenomén českého hudebního školství
    Donovalová, Kristýna
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-07
    Tato bakalářská práce se zabývá institucí Gymnázium a Hudební škola hl. m. Prahy, jakožto fenoménem českého hudebního školství. Kromě historických souvislostí a ideového konceptu školy se snaží přiblížit její specifičnost. Popisuje fungování jak obou původních institucí, tak i školy, která v roce 2012 vznikla jejich spojením. Práce si klade za cíl mimo jiné blíže nastínit studium na instituci z pohledu absolventa. Je doplněna vzpomínkami bývalých studentů, vlastním pohledem autorky na školu a fotografiemi ilustrující školní prostředí. Měla by čtenáři podat komplexní přehled o dané problematice.
  • Habilitační řízení MgA. Ivo Kahánek, Ph.D.
    Kahánek, Ivo
    (2019)
    Datum obhajoby: 2019-11-07
  • Habilitační řízení MgA. Martin Kasík, Ph.D.
    Kasík, Martin
    (2019)
    Datum obhajoby: 2019-12-05
  • Historie vážné hudby a hudebního vzdělávání v Japonsku
    Norioka, Mao
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-05
    Tato diplomová práce se věnuje dějinám a vývoji hudební a klavírní výuky v Japonsku a rozebírá jednotlivé teze jako principy didaktiky klavírní hry. Dějiny vážné hudby v Japonsku jsou především z náboženských a politických důvodů poněkud vágní. Práce uvádí možné příčiny, proč ve velmi krátké době došlo i tak k velkému rozvoji vážné hudby, která se nakonec stala integrální částí japonské kultury s vlastní tradicí. Druhá část práce analyzuje a interpretuje klavírní školu Beaty Zieglerové a knihu Ruský pianismus, která je v Japonsku momentálně mezi studenty klavíru velmi populární. Cílem rozboru jsou především přínosy a záporné stránky různých metod hraní ve spojení s Japonskou kulturní povahou.
  • Ilja Hurník a jeho přínos do klavírní pedagogiky
    Skleničková, Ráchel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-05
    Tato diplomová práce se zabývá slavným českým skladatelem, klavíristou, spisovatelem a pedagogem Iljou Hurníkem, a to zejména jeho pedagogickými a instruktivními klavírními díly a pedagogickými metodami. Obsahuje také výzkum, nakolik jsou jeho instruktivní díla oblíbená a jaké obohacení pedagogům i žákům klavírní hry přinášejí. Po úvodu je čtenáři představen Hurníkův život. Následuje orientační výčet jeho hudebního i slovesného díla. Ke klavírnímu a instruktivnímu dílu jsou přiřazeny kapitoly, které podrobně rozebírají nejvýznamnější zásady jeho klavírní pedagogiky a nejpoužívanější instruktivní díla pro výuku dětí. Poslední část práce se zabývá výzkumem oblíbenosti jeho děl, provedeným formou dotazníku; získaná data jsou zpracována kvantitativně.
  • Jan Ladislav Dusík - klavírní dílo
    Kapr, Robert
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Jan Ladislav Dusík jako styčná osobnost mezi klasicismem a romantismem. Stručná charakteristika hudby v období klasicismu, tři základní období, význačné osobnosti. Pohled do dějin klavíru: rozdíly v uplatnění cembala a klavichordu, hybridní nástroje, Bartolomeo Cristofori a první kladívkové klavíry, vídeňská a anglická mechanika. Vídeňská a londýnská klavírní škola, rozdíly v přístupu k technice hry. Pojednání o Janu Ladislavu Dusíkovi a jeho přínosu světové klavírní literatuře i interpretační praxi. Dusík jako klavírní pedagog. Romantizující prvky v jeho klavírních skladbách (zkoumané z hlediska melodie, metrorytmické stavby, harmonie, formy a klavírní stylizace) dokumentované na příkladech a porovnávané s díly Ludwiga van Beethovena a pozdějších autorů.
  • Jan Václav Hugo Voříšek - klavírní dílo
    Klánský, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-14
    Tato práce pojednává o široké škále interpretační problematiky klavírního díla Jana Václava Huga Voříška, českého skladatele působícího na počátku devatenáctého století ve Vídni. Práce se snaží se objasnit principy přístupu klavíristy k jeho tvorbě, zabývá se rozdíly v edicích Sonáty op. 20 a nahlíží na jeho dílo i s přihlédnutím k problematice dobové estetiky a jejího dnešního vnímání.
  • Klavír v tvorbě Césara Francka
    Volková, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
    Tato magisterská diplomová práce pojednává o klavírní tvorbě Césara Francka. Je rozdělena do šesti kapitol. Po krátkém úvodu, kde autorka zdůvodnuje volbu tématu, následuje kapitola, která je věnována životu a osobnosti tohoto skladatele. Další tři kapitoly se již podrobněji zabývají jednotlivými klavírními díly, a to nejprve skladbami pro sólový klavír, poté skladbami pro klavír a orchestr a nakonec komorními díly s klavírem. Největší pozornost je zaměřena na Symfonické variace pro klavír a orchestr a Sonátu A dur pro klavír a housle. Za závěrem, který je stručným shrnutím celé práce, je umístěn ještě katalog všech Franckových skladeb (díla s klavírem jsou zvýrazněna) a seznam použité literatury.
  • Klavírní dílo Klementa Slavického
    Kasík, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-14
    Klement Slavický je čelným představitelem české skladatelské generace 20. stol. Jeho tvorba zasahuje do oblasti orchestrální (4 symfonietty, Rapsodie atd.), vokální (písně, sbory), komorní a sólové. Tato práce se zabývá jeho klavírním dílem, které obsahuje skladby koncertního i instruktivního charakteru. Základem jsou analýzy skladebného stylu, postihují vývoj a charakteristiku jeho hudební řeči. Slavického dílo je silně expresívní, s důrazem na virtuózní uchopení nástroje. Vyrůstá z moravského folklóru, je inspirováno Janáčkem, příbuzné Bartókovi, Prokofjevovi a v posledním období Messiaenovi. Slavický byl za komunistického režimu silně diskriminován,
  • Klavírní koncert G dur Maurice Ravela.
    Vlasáková, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-07
    Abstrakt Tato práce pojednává o Klavírním koncertu G dur Maurice Ravela. Nejprve seznamuje čtenáře s významnými okolnostmi autorova života a poté se zabývá genezí díla a jeho prvními ohlasy. Následuje přehled hlavních inspiračních zdrojů Maurice Ravela, které se odráží v Klavírním koncertu G dur. Na základě analýzy formy, harmonie, klavírní stylizace a poznámek od první interpretky tohoto díla, Marguerite Longové, jsou zde formulovány závěry, podstatné pro získání výchozích interpretačních stanovisek. Ta jsou zde konfrontována s vynikajícími provedeními díla nejprve Marguerite Longovou a poté třemi renomovanými pianisty různých národností (Leonard Bernstein, Boris Krajný a Hélène Grimaud). Práci doplňuje CD dokumentující baskickou lidovou hudbu, jež byla jedním z výchozích inspiračních zdrojů Koncertu G dur a obsahuje také záznam rozebíraných nahrávek výše uvedených pianistů.