Procházet podle oponent "KURZ, Ivan"

Nyní se zobrazuje 1 - 17 z 17
  • Barva a souzvuk
    Mrkvička, Luboš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    Tato práce se zabývá hudebním směrem označovaným termínem spektrální hudba (koncentruje se takřka výhradně na francouzskou formu), který ze všech hudebních směrů období od sedmdesátých let dvacátého století až dodnes snad nejvýznamněji přispěl k hlubší reflexi vzájemného vztahu fenoménů instrumentální barvy a organizace tónových výšek. Po prvních kapitolách obecnějšího charakteru (zařazení spektrální hudby do historického kontextu, popis jejího výchozího gesta a jejích strukturálních východisek) následuje hlavní část práce věnovaná jednotlivým kompozičním technikám: analýzám konkrétních hudebních příkladů, jež byly vybrány ze skladeb předních představitelů tohoto hudebního směru (Gérard Grisey, Tristan Murail ad.). Závěr se pak pokouší o krátkou konfrontaci spektrálních kompozičních technik s technikami seriálními.
  • Česká tvorba koncertního melodramu 2. poloviny 20. století a začátku 21.
    Kux, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-01
    Bakalářská práce s názvem Česká tvorba koncertního melodramu 2. poloviny 20. století a začátku 21. století s analýzou čtyř vybraných děl se zabývá pohledem na tvorbu českého koncertního melodramu jako specifického žánru, spojujícího mluvené slovo a hudební složku, který u nás má historicky významnou tradici. Hlavní zacílení práce je směřováno na chronologický vývoj a různá skladatelská pojetí u nás v cca posledních 50 letech. Pro názornou demonstraci problematiky jsou v práci prezentovány čtyři melodramy autorů různých generací. Prostřednictvím jejich analýzy práce zachycuje, jakými stylovými směry a vývojem forma českého koncertního melodramu prochází.
  • For 27 Musicians; Trio Část A; Triple Concerto Část III
    Mrkvička, Luboš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
  • Hudba o počátku i konci
    Lukáš, František
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Fantasie pro recitátora a komorní orchestr na text inspirovaný J. R. R. Tolkienem.
  • "Maryša" - hudba pro celovečerní balet
    Wajsar, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2010-09-23
    Hudba k celovečernímu dramatu k baletu Maryša
  • Možnosti kytary v současné sólové a komorní tvorbě
    Lukáš, František
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Tato práce se zabývá genezí, významem a použitelností jednotlivých zvukových možností klasické kytary v soudobé hudbě. Dále zkoumá různé kompoziční přístupy na základě skladeb vybraných autorů.
  • Notový zápis multimetryckých a polyritmických struktur
    Wajsar, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-23
    Tato práce se zabývá možnostmi notového zápisu multimetrických a polyrytmických struktur. První část je shrnutím obecné terminologie hudební kinetiky, druhá část obsahuje poslechové a interpretační testy, třetí část je ukázkou některých skladeb využívajících multimetrii a polyrytmiku.
  • Osobnosti "Nové hudby" v Praze na přelomu 50. a 60. let 20. století.
    Rybář, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-31
    Práce pojednává o vybraných českých skladatelích, instrumentalistech a komorních souborech, kteří se podíleli na tvorbě i propagování českých i zahraničních kompozic, jejichž tvůrci se hlásili k dobové avantgardě, resp. stylu tzv. Nové hudby. Doktorandská práce věnuje největší pozornost třem představitelům: Marku Kopelentovi, Zbyňku Vostřákovi a Janu Klusákovi. Práce je rozdělena do osmi kapitol - Nová hudba a její inovace po 2. světové válce, Společenská situace a hudební prostředí v Československu v padesátých letech, Počátky Nové hudby v Praze a vybrané specializované soubory, Dobové mediální reflexe Nové hudby v českých periodikách, třech kapitol věnovaných analýzám skladeb Marka Kopelenta ? Kontemplace, Jana Klusáka ? II. Smyčcový kvaret a Zbyňka Vostřáka (Afekty) a závěru nazvaného Odkaz 60. let, který se snaží zobecnit skladatelský a interpretační přínos té doby a snahy o návázání na aktivity spojené s avantgardním hnutím 60. let. Dotýká se i současného hudebního dění spojeného s provozováním soudobé hudby, včetně děl vzniklých v období 60. let. Práce obsahuje také dvě důležité přílohy, které byly podstatným zdrojem informací o 50. a 60. letech. Jedná se o rozhovory s žijícími představiteli hudební avantgardy Markem Kopelentem a Janem Klusákem.
  • Pavel Trojan: Sinfonietta pro komorní orchestr
    Trojan, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    1. Osm a půl 2. Valpuržina noc 3. Markétka
  • Pojem konsonance a disonance ve vlastní tvorbě i v tvorbě jiných skladatelů
    Klusák, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-12
    První tři kapitoly této práce jsou shrnutím historických i současných teorií konsonance a disonance, které měly přímý vliv na mou tvorbu. Práce se zaměřuje na hudebně teoretické a akustické interpretace těchto dvou pojmů, ale obsahuje i dva netradiční pohledy na téma. V poslední, čtvrté kapitole prostřednictvím úvah a rozboru svých skladeb seznamuji čtenáře s hlavními souvislostmi pojmů konsonance a disonance s mou tvorbou.
  • Sborová tvorba Györgyje Kurtága
    Kux, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-18
    Ve své diplomové písemné práci se zabývám vybranou sborovou tvorbou soudobého maďarského skladatele Györgye Kurtága. Konkrétně jeho díly: Omaggio a Luigi Nono op. 16 pro smíšený sbor a cappella a Písněmi zoufalství a smutku op. 18 pro smíšený sbor a instrumentální ansámbl. Tato díla analyzuji především po hudební stránce v souvislosti s přihlédnutím na autorův výběr a zpracování textových předloh. Rovněž v práci poukazuji i na svou dosavadní sborovou tvorbu. Mým cílem je pokusit se na základě provedených analýz o předložení poznatků a možných východisek, které se mi jeví přínosné pro mé další kompoziční počiny na poli sborové tvorby a komponování obecně.
  • Sny (Skladba pro komorní orchestr)
    Trojan, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    SNY Jednověté "obrazy pro orchestr" inspirované vlastním dětstvím v rodném městě Duchcov. Skladba pro komorní orchestr se zapojením elektroakustické složky a hvízdače.
  • Specifika užití nástrojů ve větším komorním ansámblu na vybraných příkladech za posledních 30 let
    Trojan, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Tato bakalářská práce si klade za cíl zdokumentovat specifika užití nástrojů ve větších komorních ansámblech na vybraných příkladech za posledních 30 let. Činí tak na základě podrobné instrumentační analýzy děl Tristana Muraile - L´Esprit des dunes a Magnuse Lindberga - Corrente. Autor si všímá zajímavostí užití nástrojů a jejich kombinací a hledá možnosti jejich využití ve vlastní tvorbě.
  • Tradiční a soudobá hudba Kazachstánu 2. poloviny 20. století na příkladech tvorby současných autorů
    Khinkov Aitbayeva, Nargiza
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-12
    Tato práce pojednává o tradiční a soudobé hudbě Kazachstánu zejména ve 2. polovině 20. století. Cílem nebylo pouze poukázat na dva rozdílné světy skladatelů folkloristů a akademiků, ale vyzdvihnout predevším ty skladatele, u kterých většinou dochází k propojení prvku těchto odlišných stylů. Ve své práci predkládám generační rozdělení skladatelů podle různých muzikologů, které doplňuji o svou vlastní generační tabulku, která není pouhým sloučením publikovaných přehledů, ale je rozšířena o novou generaci. Mimoto se vybraným autorům věnuji detajlněji a tyto poznatky dokládám na příkladu děl zvolených skladatelů. Zejména analyzuji skladby těch autorů, kteří se liší jak hudebním stylem, tak hudebním jazykem, a predevším odlišnými názory v metodách komponování skladby.
  • Vliv synestezií na kompoziční myšlení
    Bartošík, Zdeněk
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-09
    Předmetěm této práce je vizuální uspořádání zvukové události v rámci synestetických projevů (především pak barevného slyšení) a poukázání na jejich k tématu se vztahující parametry (i když jsou mnohé z nich pokládány za subjektivní). Úvodní kapitola přibližuje vybrané synestetické projevy. Následující část pojednává o barevném slyšení a jeho možném vztahu k teorii a praxi hudební kompozice. Závěr práce poukazuje na konkrétní využití tohoto fenoménu v kompozičním procesu.
  • Využití netradičních (etnických) drnkacích nástrojů a cimbálu v soudobé hudbě s přihlédnutím k vlastní kompoziční práci
    Zochr, Vratislav
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-13
    Práce VYUŽITÍ NETRADIČNÍCH (ETNICKÝCH) DRNKACÍCH NÁSTROJŮ A CIMBÁLU V SOUDOBÉ HUDBĚ S PŘIHLÉDNUTÍM K VLASTNÍ KOMPOZIČNÍ PRÁCI pojednává o způsobu, jakým jsou v současnosti (případně ve druhé půli 20. století) využívány drnkací nástroje nejen evropské, ale i tzv. etnické. Snaží se poukázat zejména na to, jak může styl hry na tyto nástroje a hudebně-kulturní prostředí, z něhož pochází a s nímž jsou úzce spjaty, ovlivnit výslednou podobu skladby. Pohled na tuto problematiku přitom zaujímám nejen z pozice skladatele, ale i praktikujícího hráče na některé z těchto nástrojů a jako určitou demonstraci svých zkušeností s nimi předkládám také ukázky z vlastních kompozic, v nichž jsem tyto exotické nástroje využil. Z praktických důvodů odpovídají jednotlivé kapitoly vždy buď jednomu drnkacímu nástroji (mandolína, kantele), nebo konkrétnímu kulturnímu okruhu (hudba Indie, Vietnamu, arabského kulturního okruhu atd.) – ve druhém případě je na začátku každé kapitoly vypracován úvod do teoretického systému toho kterého kulturního celku, neboť bez jeho (alespoň částečné) znalosti nelze přistoupit k hlubší analýze předkládaných skladeb. Text této práce je také bohatě doprovázen notovými příklady z díla současných skladatelů i obrázky hudebních nástrojů, jejich komponentů či způsobů hry atp. Určitou výjimku zde představuje cimbál, který sice není primárně nástrojem drnkacím (i když se i tento způsob hry používá), nicméně jej s nimi pojí celá řada podobností i společných nástrojových předků. Důležitým důvodem je také skutečnost, že mou magisterskou kompozicí je právě Koncert pro cimbál a orchestr, ve kterém jsem se pokusil svůj zájem o cimbál ošetřit skladatelsky a jehož analýzu jsem začlenil i do této práce.
  • Zapojení elektroakustické sloky do instrumentální hudby
    Trojan, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Záměrem této diplomní práce je vytvořit komplexní text o možnostech využití elektroakustické složky v instrumentální hudbě. Převážně o jejím zapojení nejen jako instrumentační vložky do mé kompoziční tvorby, ale zároveň jako prvku ovlivňujícího můj kompoziční jazyk. Cílem tohoto textu je pak položení otázky, do jaké míry je možno elektroakustickou složkou ovlivnit jazyk soudobého skladatele a jeho instrumentační cítění.