Procházet podle oponent "LOUDOVÁ, Ivana"

Nyní se zobrazuje 1 - 11 z 11
  • Anton Aslamas: Proudy. Skladba pro komorní orchestr
    Aslamas, Anton
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    V mé kompozici, jak už název napovídá, se střetávají různé proudy, každý z nich má svoji odlišnou povahu, jsou jinak dlouhé, některé mají závažnější charakter, jiné zas méně, občas vstupují mezi sebou do konfliktu, někdy se ale naopak přizpůsobí, proplétají se a ovlivňují se navzájem - tak jako proudy ve vodních tocích nebo myšlenkové proudy v běžném životě.
  • Bicí nástroje ve vybraných skladbách Igora Stravinského
    Koubek, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-18
    Tato diplomová práce se zabývá úlohou bicích nástrojů v několika nejvýznamnějších dílech velkého ruského skladatele 20. století Igora Stravinského. Páteř práce tvoří rozbory, které si kladou za cíl především popsat, analyzovat a zhodnotit úlohu bicích nástrojů v těchto skladbách. Každá kapitola této práce se věnuje jedné analyzované skladbě. Vnitřní členění těchto kapitol zůstává prakticky neměnné: úvod vždy patří obecným informacím o rozebírané skladbě, z nichž se čtenář dozví okolnosti jejího vzniku, jaký byl autorův kompoziční záměr, na čí popud nebo objednávku dílo vzniklo, datum premiéry apod. Stěžejní část kapitoly pochopitelně tvoří vlastní rozbor skladby, který jsem pojal zejména jako analýzu technické obtížnosti jednotlivých partů bicích nástrojů, přiblížení problematiky jejich vzájemné souhry, případně jejich souhry s jinými hudebními nástroji či nástrojovými skupinami. A právě celková komplikovanost hudební řeči Igora Stravinského, střídání nepravidelných taktů rychle za sebou a velké obsazení bicích nástrojů mě vedly k tomu, že jsem si pro svou práci vybral právě těchto několik skladeb, které jsou podle mého názoru skladbami nejvýznamnějšími, nejčastěji prováděnými a z pohledu hráče na bicí nástroje nejzajímavějšími a pro dobré zvládnutí problematiky orchestrální hry pro bicistu i nejdůležitějšími. V příloze umístěné na konci této magisterské práce také předkládám notové příklady názorně popisující konkrétní analyzované problémy a situace. Význam takto koncipované práce spočívá hned v několika rovinách: 1) Stane se důležitým informačním pramenem nejen pro profesionální hráče na bicí nástroje ale také pro dirigenty, kteří budou provádět některou z následně rozebíraných Stravinského skladeb. 2) Může se stát zdrojem informací i pro hudební badatele nebo aranžéry. 3) Pozitivum této práce vidím i ve skutečnosti, že je celá psána z pohledu aktivního hráče na bicí nástroje, neboť dobrá znalost problematiky hry na bicí nástroje umožňuje analyzovat skladby Igora Stravinského i z hlediska interpretačních nároků na hráče.
  • Deklamace češtiny v hudbě z rytmického hlediska
    Wajsar, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-08
    Tato práce se zabývá výzkumem vztahu některých jevů v mluvené češtině a jevů hudebního rytmu.
  • Klid a vzruch jako formotvorný činitel
    Plachká, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-25
    Předmětem práce je pohled na princip kontrastu z hlediska soudobé tvorby. Klade si otázky, zda je kontrast v dílech soudobých tvůrců stále relevantní a jak se pohled na něj proměňuje ve 20. století. Součástí práce jsou krátké analýzy uplatnění kontrastu ve sladbách vybraných autorů. Závěrečná kapitola je o vlastním přístupu k této problematice.
  • KRAJINA MILOST; prostorová symfonie podle básní J. J. Víchy
    Pálka, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-10
  • Otevřená kompoziční tvorba neomezené možnosti inspirace za pomoci p očítače
    Kadeřábek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-31
    Autor nás seznamuje se svými zkušenostmi z oblasti skladatelské tvorby, která zapojuje stylově a žánrově různorodý materiál, stejně jako materiál svou povahou nehudební. Téma tzv. otevřené kompoziční tvorby je zároveň vymezeno podmínkou využití počítače při skladatelském procesu či samotném provedení skladeb. Autorovy tvůrčí východiska a získané poznatky doplňuje nástin kulturně historických souvislostí, stručná charakteristika počítačových technologií a konkrétní příklady z vlastní i cizí tvorby.
  • Pozitivní myšlení a jeho vliv na strukturu vlastních skladeb
    Aslamas, Anton
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-05-24
    Moje práce má záměr nejen zmapovat zajímavý vzájemný průnik mezi hudbou, filosofií a psychologií, ale i pomoci jiným umělcům (zejména pak hudebním skladatelům), kteří by tento spis v budoucnu mohli číst, nasměrováním do poněkud méně sledovaných a komentovaných oblastí poznání. V mé práci postupuji od obecného ke konkrétnímu - nejprve objasňuji, co je pozitivní psychologie, dále se věnuji účinkům, které má pozitivní myšlení na člověka obecně. Těžištěm mé práce je pojednání o tom, jaký konkrétní dopad má pozitivní přístup a myšlení na tvorbu mých skladeb. Práci pak zakončují příklady pravděpodobného pozitivního myšlení při hudební tvorbě z historie (týkají se zejména L. van Beethovena, O. Messiaena a S. Gubajduliné).
  • Prostor a tektonika v hudební kompozici
    Pálka, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    Předkládaná práce je výsledkem hledání vztahů mezi hudbou a prostorem, mezi hudebními parametry a akustickými vlastnostmi sálů a objektů pro hudební produkci. V hudební historii až do dnešní doby vznikaly a vznikají kompozice, které vlastnosti prostoru reflektují ve své struktuře, anebo jsou prostorově řešeny ? instrumentovány. Prostor se tak přímo odráží v jejich tektonickém plánu. Dvacáté století přineslo významný posun ve vnímání vlivů prostoru na posluchače. V této souvislosti se objevily i tendence k úzké spolupráci mezi skladatelem a architektem. Zmínit bychom mohli například pavilon Philips v Bruselu ve spolupráci skladatele Edgarda Var?se a architekta Le Corbusiera. Iannis Xenakis, skladatel a architekt v jedné osobě, navrhuje později budovu Polyptopu v Montréalu. Velký podíl na zmíněném posunu ve vnímání má od padesátých let 20. století sílící vliv hudby elektroakustické. O akustické jevy z oblasti architektury a elektroakustiky se opírá i tato práce. Ve vnitřní struktuře vybraných děl sledujeme principy echa, dozvukovosti, jasnosti, ale rovněž například třepotavé ozvěny nebo ?reverze? dozvukovosti. Rozbory těchto primárních a odvozených akustických jevů v hudební kompozici jsou meritem předkládané práce. Celek je členěn do dvou hlavních oddílů: První část popisuje vybrané akustické vlastnosti sálů, které jsou využívány v kompozicích, a principy vytváření prostor s takovými akustickými vlastnostmi ve stavitelské teorii. Definuji zde rovněž konceptuální typy prostorů. Druhá část je hudebně analytická. Přináší rozbory vybraných skladeb z hlediska práce s prostorem nebo z hlediska začlenění prostoru do tektoniky díla. V této části se opírám nejen o skladby hudební historie ? Lasso, Gabrieli, Tallis, Vivaldi?, ale především pak o skladby z 20. století ? Ives, Martinů, Kopelent, Nono? Výběr zahrnuje takové spektrum skladeb, které se jednotlivými přístupy liší, a současně doplňují. Zároveň přináší souhrn poznatků z analyzovaných skladeb, které jsou zde utříděny podle typu daného jevu.
  • Ruská hudba 20. století a její vliv na českou tvorbu
    Aslamas, Anton
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Moje práce má záměr především poukázat na vzájemnou propojenost dvou slovanských kultur na hudebním poli. Tento cíl jsem si vytyčil i proto, že, zdá se, během posledních dvaceti let tyto vazby poněkud upadly do zapomnění nebo alespoň nejsou úplně v popředí zájmu veřejnosti. První kapitola mapuje společenskou situaci v Rusku v minulém století a její dopad na hudbu. Dále pak jsem věnoval po jedné kapitole pěti velikánům, kteří do dané oblasti patří ? I. Stravinskému, S. Prokofjevovi, D. Šostakovičovi, S. Gubajdulinové a A. Schnittkemu. Zmínil jsem se i o těch skladatelích, jejichž umělecký význam je o něco menší než u osobností jmenovaných výše. Konečně následuje ta nejpodstatnější část práce ? rozbor konkrétních příkladů vlivu ruské hudby na českou. Nejzevrubněji jsem se věnoval Symfonii čís. 1 S. Havelky, Vokální symfonii V. Sommera, 4. sonátě pro klavír L. Fišera, Proměně pro sólové housle a smyčcový kvintet O. Kvěcha a konečně Sonátě pro klavír na téma Sergeje Prokofjeva V. Tichého.
  • Tomáš Koubek-magisterský koncert
    Koubek, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-18
  • Údery a něhy pro symfonický orchestr
    Plachká, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-25
    Jedná se o patnáctiminutovou skladbu pro symfonický orchestr. Premiéra: 10/06/08, Rudolfinum, Plzeňský orchestr (dir.: J. Malát). Inspirace ve stejnojmenné básni Z. Volfa. Jsou zde tři kontrastní rytmicko-harmonické bloky, s různou fakturou - od repetovaných tónů až k určité mikropolyfonii, která je podřízena harmonii. Ta se směrem k závěru pročišťuje.