Procházet podle oponent "MUSILOVÁ, Martina"

Nyní se zobrazuje 1 - 10 z 10
  • "Ani smrti se nebudeme bát...": motivy přírody a smrti v dramatech Srpnová neděle a Křišťálová noc
    Krajčová, Karolína
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-15
    Tato bakalářská práce se zabývá rozborem motivů smrti a přírody ve dvou hrách Františka Hrubína – Srpnová neděle a Křišťálová noc. Ve svém bádání se opírám o východiska existencialismu, který se projevuje v autorově poválečné tvorbě. Pomocí tohoto filozofického směru potom analyzuji vztahy mezi postavami Srpnové neděle a Křišťálové noci. V práci jsem objevila tematické a formální podobnosti těchto her týkající se motivů smrti a přírody.
  • Čekání na Godota s Kočkou na kolejích (formální a tematické přesahy hry Samuela Becketta ve hře Josefa Topola)
    Kykalová, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-17
    Tato bakalářská práce zkoumá formální a tematické přesahy hry Čekání na Godota Samuela Becketta ve hře Kočka na kolejích Josefa Topola. Skrze komparaci obou textů nachází podobnosti i odlišnosti v jejich žánrech, kompozici, dialogu, jazyce, časoprostoru, rozvržení a charakteristice postav, tématu i jednotlivých motivech. Výchozím podnětem k jejímu vzniku bylo nalezení shodné základní situace čekání v obou hrách a tématu vykořeněnosti lidské existence, jež promlouvá ústy obou ústředních dvojic, které se vždy doplňují svými protikladnými povahami. Postupně ovšem nachází i zásadní odlišnost textů, a sice v umístění dramatického konfliktu, který v Kočce na kolejích rozděluje Évi a Vénu, zatímco v Čekání na Godota stojí mezi dvěma tuláky a bezútěšným lidským údělem.
  • Dodo Gombár - umelecký šéf a režisér Švandovho divadla na Smíchově
    Forkovičová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-07
    Diplomová práca s názvom Dodo Gombár – umelecký šéf a režisér Švandovho divadla na Smíchově sa zameriava na osemročné obdobie smíchovskej scény (2010 – 2018), počas ktorého bol jej umeleckým šéfom Dodo Gombár. Autorka sleduje jeho pôsobenie v divadle z dvoch aspektov. V prvej časti rozoberá jeho vplyv na smíchovskú scénu z pozície umeleckého šéfa, so zameraním na analýzu dramaturgických plánov pre divadlo. V nadväzujúcej druhej časti sa pokúša nájsť ich odozvu v inscenáciách, ktoré režisér na tejto scéne realizoval. Pomocou analýz vybraných diel sa autorka takisto pokúša zachytiť režisérove inscenačné postupy a tým prehĺbiť obraz činnosti súčasného Švandovho divadla na Smíchově.
  • Fenomén úzkosti v Beckettově Konci hry
    Horčicová, Zdeňka
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-01-18
    Tato diplomová práce se zabývá problematikou úzkosti v dramatu Konec hry od Samuela Becketta. Úzkost je zde chápána jako z hlediska fenomenologické filosofie, nicméně součástí práce je pro lepší pochopení i výklad fenoménu úzkosti z hlediska psychologie a psychiatrie. Na základě vymezení pojmu úzkosti, jak jej chápe fenomenologie, zejména jeden z jejích předních představitelů Martin Heidegger, a daseinsanalýza, se pak práce pokouší analyzovat drama Konec hry, zejména co se týče situace postav a světa, do kterého je hra zasazena. Ukazuje se, že obecně lidská situace a existování ve světě mohou být výraznými prameny úzkosti. Z analýzy textu hry vyplývá, že existenciální úzkost je jedním z konstituujících pocitů člověka ve světě. Přesto, že jednoznačně vyložit a pochopit Konec hry nejspíš nelze, pokouší se tato práce proniknout blíže k jejímu porozumění právě prostřednictvím fenoménu úzkosti. Součástí této práce je i překlad části eseje Stanleyho Cavella Ending the Waiting Game, která se pokouší o odlišný způsob výkladu Beckettova textu, než jak bývá obvykle interpretován.
  • Gottland Mariusze Szczygieła na českých jevištích
    Holá, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-04
    Tato bakalářská práce se zabývá dvěma doposud jedinými českými inscenacemi Gottland podle stejnojmenné knihy reportáží polského spisovatele Mariusze Szczygieła - českou premiérou v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě roku 2011 a pozdější inscenací ve Švandově divadle v Praze. Soustředí se především na jejich analýzu a porovnání odlišných přístupů k dramatizaci nedramatické literatury. Pomocí analýz dramaturgicko-režijních pojetí srovnává rovněž použití montážního principu na jevišti. Součástí práce je i krátký úvod do života a díla Mariusze Szczygieła a Polské školy reportáže, v jejíž tradici Szczygieł píše.
  • Herectví animované tvorby
    Jarošová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-22
    Diplomová práce Herectví animované tvorby reflektuje autorčinu zkušenost, kterou získala propojením oboru animované tvorby a oboru autorského herectví. Pokouší se objasnit a zformulovat, co lze zahrnout do teorie herectví animované tvorby. Následně hledá obecné závěry, které by mohli animátoři či tvůrci autorských animovaných filmů uplatnit ve své praxi. Lze animátora označit za herce? Jaké lze vysledovat principy hereckého projevu animovaných aktérů? Kdo je autorský animátor?
  • Reflektování procesu psaní
    Trojan, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-25
    V práci je autorem vyvíjena snaha o využití principů, osvojovaných během studia na Katedře autorské tvorby a pedagogiky, pro účely psaní textu. Prakticky - experimentálním způsobem - je zde kladena otázka rozvíjení schopnosti reflektovat během takového procesu sebe sama, jaké faktory se během tohoto procesu mohou vyskytnout, a schopnosti umět nově nabyté poznatky integrovat v další činnosti.
  • Reflexe normalizace v současném divadle a dramatu
    Švecová, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-17
    Tato bakalářská diplomová práce zkoumá, jakým způsobem současní divadelní tvůrci a dramatici reflektují období normalizace. Analýze jsou podrobeny následující inscenace a texty: aktovky Protest Václava Havla a Rest Marka Hejduka spojené do inscenace Protest/Rest v režii Daniela Hrbka, Elity Jiřího Havelky, Elity Martiny Schlegelové, Agent tzv. společenský Martiny Kinské, Šedá sedmdesátá aneb Husákovo ticho Jana Mikuláška a drama Komunismus Viliama Klimáčka. Vybrané inscenace a texty jsou analyzovány ve vztahu k tématu, tedy jakými prostředky tvůrci předkládají divákovi své vidění 70. a 80. let minulého století v Československu, kterých fenoménu té doby si všímají a jakým způsobem danou dobu vztahují k dnešní společenské situaci.
  • S nehercem na jevišti
    Nováková, Alžběta
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-12
    V této diplomové autorka zkoumá přítomnost neherce v profesionálním divadle. Snaží se přijít na to, jaké motivace vedou profesionální umělce ke spolupráci s neherci. Autorka tuto dynamiku profesionál neherec sleduje optikou profesionální herečky. Na základě svých praktických zkušeností s prací s neherci se snaží mapovat jak specifika procesu zkoušení ve kterém je neherec přítomen, tak specifika vznikající na jevišti před divákem. Klade si otázky, kdo je neherec, profesionální herec a amatérský herec. Jaké jsou mezi těmito pojmy podobnosti a jaké rozdíly? Jak se chová a jak se cítí profesionál, když stojí na jevišti s nehercem? Jaké mechanismy během toho využívá? Co si může profesionál odnést ze zkušenosti s nehercem? Autorka se opírá o teoretické podklady profesora Jana Císaře a jeho dlouhodobý výzkum na poli amatérského herectví, ve kterém nachází určité podobnosti a průsečíky mezi amatérským hercem a nehercem. Také se inspiruje úvahami o divadelní zkoušce přítomnými v knize Zmrazit čerstvé ovoce od režiséra Jiřího Havelky. Praktickou část výzkumu opírá převážně o zkušenosti z inscenací Příchozí (divadlo Vzlet), III. Nádvoří 48/2 (divadlo Disk) a z pětiletého členství ve skupině Veselé chvíle, která je složena z profesionálních a amatérských herců. Autorka ve své práci také zmiňuje specifické případy toho, kdy se nehercem může stát divák, v případě že dané dílo využívá principy participativního divadla.
  • Srovnání některých buddhistických pedagogických přístupů k sebepoznání s pedagogikou Dialogického jednání
    Trojan, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-04-01
    Tématem práce je srovnání dvou pedagogických procesů, které pracují s obdobným přístupem k sebepoznání, principem zpětné vazby. Srovnávanými disciplínami, v jejichž rámci procesy probíhají, jsou dialogické jednání s vnitřním partnerem, praktikované a zkoumané na Katedře autorské tvorby a pedagogiky na DAMU v Praze, a vipassana, která je stěžejní praxí theravadového buddhismu. Autor na základě vlastní dlouholeté zkušenosti s oběma procesy, práce s kanonickou i současnou literaturou, rozhovorů s učiteli disciplín a osobního archivu reflektuje způsob aplikace klíčového principu sebereflexe a zpětné vazby, a také elementy, z nichž se procesy skládají a na kterých jsou stavěny možnosti pro získávání zkušeností a dovedností studentů. Nastiňuje základní myšlenkové a historické pozadí disciplín, v jejichž rámci proces probíhá, a rozebírá některé koncepty a elementy dotyčné praxe. Analyzovány jsou cíle disciplín, prostředí, ve kterém praxe probíhají, překážky v nastolování dílčích principů, strategie k jejich překonávání a harmonizace dílčích výsledků. Následným porovnáním autor upozorňuje na vzájemně obdobné principy nebo poukazuje na jejich odlišnosti a zamýšlí se nad rozdílnými výslednými hodnotami těchto dvou pedagogických přístupů a nad provázaností dokonavých a nedokonavých procesů. Závěrem navrhuje možnosti integrace některých prvků, především vipassany, do praxe dialogického jednání s vnitřním partnerem tam, kde podle jeho názoru může pedagog nebo student nacházet nové inspirace pro svůj přístup k pedagogickému procesu a studiu.