Procházet podle oponent "NEKOLNÝ, Bohumil"
Nyní se zobrazuje 1 - 11 z 11
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Cirkulární ekonomika v divadleNěmcová, Anna(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)Datum obhajoby: 2022-09-08Tato bakalářská práce se věnuje tématu cirkulární ekonomiky v divadle. V začátku popisuje koncept a myšlenky cirkulární ekonomiky jako takové, její historii i současný stav. Zabývá se zásadami cirkulární ekonomiky a porovnává její přínosy s negativními stránkami. Hlavním předmětem práce samozřejmě zůstává divadlo. Práce se snaží zjistit propojení cirkulární ekonomiky s divadlem v České republice. Nesoustředí se na fungování provozu divadla, ale na divadelní scénu a výrobu. K tomu se v práci dostáváme po srovnání se zahraničními modely nebo jinou kulturní sférou. Cílem bakalářské práce je především zmapovat nejen současné postupy a fungování divadel v ohledu udržitelnosti, ale i zjistit současné možnosti praktikování principů cirkulární ekonomiky, primárně v oblasti scénografie. Do budoucna by práce mohla sloužit jako jeden z návodů takovým divadelníkům, kteří se v kultuře snaží jít udržitelnějším směrem.
- CirkusJordan, Hanuš(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-06-07Tato bakalářská práce se zabývá současnou situací cirkusu v České republice. V jednotlivých kapitolách popisuji témata, která považuji za důležitá. Věnuji se cirkusovému provozu, dramaturgii a marketingu. Jejich výběrem a mapováním se snažím dokumentovat současnou situaci českého cirkusu. Kapitolou o historii zasazuji celou práci do vývojových souvislostí. Současná situace v českém cirkusu je složitá, ale ne beznadějná. Mým přáním je, aby tato práce přispěla k jejímu zlepšení.
- Delimitace Státní opery Praha v roce 1992Pazderová, Kateřina(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-09-12Tato bakalářská práce si klade za cíl uceleně s časovým odstupem dvaceti šesti let zachytit a popsat události kolem delimitace Státní opery Prahy v roce 1992. Práce popisuje co nejobjektivněji tehdejší kulturní a politickou situaci, důvody delimitace, její provedení po stránce právní, dopady z hlediska ekonomického (rozdělení majetku), personální změny v Národním divadle a Státní opeře Praha a v neposlední řadě umělecké směřování SOP a ND, které se po rozdělení změnilo.
- Efektivita příspěvkových organizací v Libereckém krajiDrbohlavová, Eliška(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2024)Datum obhajoby: 2024-06-11Bakalářská práce s názvem Efektivita příspěvkových organizací v Libereckém kraji nahlíží na městské příspěvkové organizace jako na nástroj pro rozvoj místní kultury a zabývá se tak především úspěšností, s jakou se těmto organizacím daří spolupracovat s jejich zřizovateli, a to zejména ve smyslu naplňování účelu, ke kterému jsou zřízeny a dále plnění dalších zadání, které jim zřizovatel ukládá. Pomocí rozsáhlé rešerše strategických dokumentů kraje a dále na základě dotazníků a řízených rozhovorů s řediteli organizací a se zřizovateli přináší zprávu o tom, zda modelové organizace implementují subsidiární strategické dokumenty pro kulturu, které vydává město v roli zřizovatele, případně dokumenty na úrovni krajské a vyšší a zda mají tyto organizace zpracované vlastní vnitřní strategie, kterými se v rámci rozvoje své činnosti řídí.
- Financování současné české autorské hudbyŠolc, Martin(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)Datum obhajoby: 2021-06-23Česká hudební scéna má na rozdíl od západní Evropy mnoho deficitů. Návštěvnost koncertů je pod evropským průměrem, celý trh je značně fragmentovaný a postrádá profesionalitu. Neefektivní export české hudby, nevyvinutá oblast hudebních vydavatelství spolu s téměř neexistujícími nakladatelstvími a nedostatkem příležitostí pro vzdělávání hudebních profesionálů jsou pouze druhotnými problémy. Primárním úskalím je podfinancování celého sektoru. Tato diplomová práce popisuje aktuální stav tuzemského hudebního sektoru a mapuje možnosti financování současné české autorské hudby. Výsledky následně srovnává se stavem evropského hudebního ekosystému. Reflektuje také tuzemské vzdělávání a popisuje současné tendence směřování celého odvětví. Vybraná pozorování konfrontuje s konkrétními příklady a trendy ze zahraničí. V závěru poukazuje na neexistující sociální jistoty umělců, uvádí konkrétní příklady nekoncepční práce jednotlivých sektorů hudebního trhu a srovnává získaná data s příbuzným divadelním a filmovým průmyslem.
- Komparace typů muzikálu na českém trhuLichtenbergová, Anna-Marie(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2019)Datum obhajoby: 2019-09-11Diplomová práce na téma Komparace druhů muzikálu na českém trhu z pohledu producenta má za úkol charakterizovat jednotlivé typy muzikálu, definovat zásadní oblasti, kterým se musí producent při jejich přípravě věnovat, a následně je porovnat. Tato práce se v teoretické části krátce věnuje historii muzikálu, jeho rozšíření v Čechách, právním aspektům, ale i postavení producenta. Praktická část má za cíl představit tři typy muzikálů – původní český muzikál, český jukebox muzikál a zahraniční licenční muzikál, s ohledem na získávání práv k jejich uvádění, přípravu, finanční aspekty a samotné užití děl. Práce na závěr všechny tyto druhy porovnává a hodnotí jejich klady a zápory.
- Od Syndikátu k SchubertůmBureš, Adam(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-09-02Severoamerické divadlo prošlo mezi lety 1850 až 1920 celkovou proměnou jeho struktury a řízení. Pre-Shubertovská éra je typická pro své repertoárové cestovní společnosti a za její pomyslný konec můžeme psát rok 1870, kdy jsou cestovní společnosti postupně nahrazovány takzvaným kombinovaným systémem. Ten přinesl zlevnění divadelního provozu a rozvoj divadelního producenství. Plně se prosadil po roce 1900. Toto období dalo za vznik i dvěma organizacím, kterým se podařilo vydobýt monopolní postavení na divadelním trhu v USA a Kanadě. Roku 1896 vznikl Theatrical Syndicate o 4 roky následovaný The Shubert Organization. Obě organizace mezi sebou svedli ostrý konkurenční boj, který v roce 1913 vyvrcholil vzájemnou dohodou o spolupráci a následným zánikem Syndikátu v roce 1916. Přelom 19. a 20. století byl rovněž velmi důležitý pro divadelní producenství, jakožto profesi. Z původních principálů cestovních společností se vyprofilovali významní producenti, kterými bezesporu byli především Charles Frohman, Sam Shubert a David Belaso. Díky jejich působení získává americká dramatika svou osobitost. Rovněž jejich komerční přístup k divadelními provozu podnítil rozvoj kulturního marketingu a managementu. Komercializace a monopolizace divadla Syndikátem a Shuberty rovněž podnítila v desátých letech dvacátého století vznik Little Theatre Movement. Ten se dá považovat za průkopníka nezávislé americké divadelní scény. Díky němu mohla rovněž vzniknout moderní americká dramatika. Práce si tak bere za cíl zmapovat období, během kterého se formovala Broadway a divadelní síť v USA. Základní hypotéza je pro mne tvrzení, že americké divadlo nebylo před vznikem Syndikátu a The Shubert Organization nikterak institucionalizované. Opak je ovšem pravdou, nicméně období před rokem 1896 znamenalo v divadelním managementu zmatek. Samotný výzkum se pak zabývá jak oběma organizacemi, tak i důležitými divadelními producenty, kteří jsou s organizacemi spjati. Výsledkem práce je tak ucelený obraz o vzniku a fungování dvou nejzásadnějších organizací v americkém divadle.
- ProCultureJirka, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-06-09Jako téma své bakalářské práce jsem si vybral ProCulture. Rozhodl jsem se věnovat se historickému kontextu, který je na pozadí jejího vzniku. Zajímavou kapitolou jsou organizace, díky nimž ProCulture vzniklo, v čele s Georgem Sorosem a jeho Nadací Open Society Fund Praha. Hlavní částí jsou potom aktivity, kterým se ProCulture věnuje. Ačkoliv mnoho z nich není veřejnosti přímo na očích, mají velký dopad na českou kulturu a kulturní politiku. Významnými jsou především jejich advokační aktivity, které uvádím na konkrétních případech kampaní, a informační a vzdělávací činnost. V závěru práce jsou popsány další podobné organizace, které působí v České republice. Centrum ProCulture je důležitou složkou českého kulturního života.
- Skladba finančních zdrojů divadel v USAKašparová, Petra(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-06-14Cílem této práce je analyzovat zdroje financování divadel v USA a zaměřit se především na praktické pomůcky, které čtyři vybraná divadla využívají, a které jim pomáhají zajistit budoucnost bez většího přispění státního aparátu. Tato bakalářská práce by měla sloužit jako základní orientační materiál ve složitém prostředí amerických divadel se zacílením na fundraisingové metody a jejich uplatnění v praxi. Práce klade velký důraz na praktickou část, kde jsou popisovány konkrétní modely financování divadel. Na čtyřech velmi odlišných divadlech jsou naznačeny různé možnosti vedení kampaní a aktivit fundraiserů. Závěr práce se věnuje vhodným příkladům, které by česká divadelní scéna mohla v budoucnu rozvíjet.
- Současný systém subvencování divadla ve FranciiHořejší, Anna(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-02-06Tato práce se zevrubně zabývá současnou podobou francouzské divadelní sítě, zejména jejím financováním a ukotvením v kulturní politice francouzského státu. Komplexně popisuje typy divadelních institucí a způsob jejich fungování. Největší část práce je pak věnována typům subvencí, způsobu jejich rozdělování a kritériím pro jejich získání. Práce zároveň zběžně mapuje proces divadelní decentralizace ve Francii a jeho důsledky.
- Veřejná podpora pražských divadelHubálková, Michaela(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-09-11Tato bakalářská práce shrnuje problematiku veřejné podpory. Práce si klade za cíl zmapovat způsoby a formy veřejné podpory, kterými jsou podporována pražská divadla. V první části je kladen důraz na články, které upravují pravidla veřejné podpory v primárním právu Evropské unie. Hlavním pramenem právní úpravy je zejména Smlouva o fungování EU. Ve druhé části je pozornost věnována zmapování konkrétních způsobů a forem veřejné podpory pražských divadel. Na konci druhé části práce jsou popsána jednotlivá dotační řízení, o která mohou žádat pražská divadla, a která jsou vyhlašovaná Ministerstvem kultury ČR a Magistrátem hl. m. Prahy.