Procházet podle oponent "NEUBAUER, Petr"

Nyní se zobrazuje 1 - 12 z 12
  • Akustické úpravy domácího studia
    Trš, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-13
    Tato práce se zabývá možnostmi akustických úprav malé domácí místnosti s vynaložením minimálních prostředků. Vycházeje ze základních fyzikálních zákonitostí prostorové akustiky, práce analyzováním měření frekvenční odezvy a doby dozvuku v různých částech místnosti zkoumá vliv pozic budiče a posluchače, běžného domácího vybavení a některých rozšířených podomácku vyrobených akustických prvků na poslechové podmínky s cílem splnit parametry stanovené doporučením EBU Tech 3276. Dojde také na zkoumání možností zlepšení frekvenční odezvy s pomocí ekvalizace.
  • Aspekty dramaturgické výstavby zvukové složky filmového díla
    Titěra, David
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-10-13
    Tato diplomová práce je koncipována jako vhled do problematiky procesu dramaturgické výstavby zvukové složky filmu. Vprvní části se zabývá procesem přenosu audiovizuálních informací kdivákovi azpůsobem jejich percepce, ve druhé se pak věnuje konkrétním možnostem dramaturgické práce vrůzných fázích procesu tvorby jednotlivých komponent zvukové složky. Soustřeďuje se především na fázi postprodukce, zejména na tvůrčí problematiku editace zvuku. Práce je názorně dokumentována řadou audiovizuálních ukázek.
  • Datový management v procesu výroby filmového zvuku
    Mesany, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-22
    Tato práce se zabývá často opomíjeným tématem datového managementu v profesi filmového zvukaře. Cílem práce je seznámit čtenáře s možnostmi správy dat nejen vlastních, ale i s možnostmi správy dat v procesu výroby audiovizuálního díla. Práce se opírá částečně o metodu kompilační, rozšířenou o kvalitativní výzkum metodou hloubkového rozhovoru. Autor si neklade za cíl poskytnout vyčerpávající vhled do technických detailů datové správy. Práce by ale měla být prakticky přínosná pro zvukové profesionály i teoretiky, kteří v tuto chvíli nemají dostatek pramenů, a často jsou nuceni čerpat z ústních dohod a konvencí. Na toto téma se autorovi nepodařilo dohledat jinou VŠKP, proto předpokládám, že práce bude přínosná i v teoretickém ukotvení problematiky.
  • Hranice zvuku a obrazu
    Zavadil, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-03
    Tato práce se zabývá možnostmi zvukové tvorby v rámci audiovizuálního díla. Pomocí experimentu, ve kterém pět zvukových mistrů vytvořilo pět různých zvukových stop k totožnému krátkému filmu, je zde snaha definovat omezení, která pro zvukovou složku z obrazu plynou, a způsoby, jakými může být výsledné dílo pomocí zvuku ovlivněno. K tomuto účelu jsou pak všechny zvukové verze analyzovány a porovnávány.
  • Hudební kontrapunkt ve filmu
    Dolejší, Dominik
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-27
    Zasazením hudebního kontrapunktu jako způsobu práce s hudbou v audiovizuálním díle do kontextu evropského myšlení protikladů je otevřeno samo téma práce – pochopení hudebního kontrapunktu ve filmu jako smyslutvorného prvku. Kromě filosofického úvodu a vysvětlení samotného pojmu hudební kontrapunkt teoretická část práce představuje hlavní koncepce hudebního kontrapunktu ve filmu podle teoretiků filmu a filmového zvuku. Dále je proveden pokus o formulaci vlastního dělení typů hudebního kontrapunktu. Praktická část potom analyzuje jednotlivé příklady hudebního kontrapunktu, jeho fungování v dané scéně a v celku filmu.
  • Infrazvuk
    Vyšínská, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-17
    Kompilace dostupných informací o fyzikálních vlastnostech a šíření infrazvuku, jeho zdrojích a působení na člověka. Zasazeno do kontextu s problematikou měření infrazvuku a vlivu infrazvuku na kvalitu zvukové nahrávky.
  • Realizace a zvuková koncepce audiovizuální instalace Golem Cube
    Kuhn, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-15
    "Realizace a zvuková dramaturgie audiovizuální instalace Golem Cube" se zabývá koncepcí a tvorbou zvukové složky prostorové audiovizuální instalace Golem Cube realizované pro Pražské Quadriennale 2015. Jedná se o ucelenou zpráva o tvorbě zvukové složky pro 4 projekční plochy ve třírozměrném prostoru od počátečního návrhu koncepce, přes její realizaci až po konečnou instalaci. Text se zvláště zaměřuje na praktická specifika jimiž se toto dílo odlišuje od běžné filmové produkce. Analyzuje a hodnotí užitá řešení a postupy realizace.
  • Theremin a emoce ve filmu
    Knot, Adalbert-Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-05
    Tato práce se snaží zjistit, jakým způsobem je využit zvuk thereminu ve filmové hudbě. Po historickém úvodu a základním nástinu fyzikálních principů, na základě kterých theremin funguje, následuje analýza tří filmů z období 40. a 50. let, které theremin využívají k vyjádření konkrétní emoce. Ukáže se ale, že tyto filmy vytvořili z hudby thereminu klišé, které bude obtížné překonat, v další kapitole proto zjišťuji, zda jiní tvůrci použili theremin jiným způsobem a jestli se jim podařilo znovuvytvořit konotace s tímto nástrojem spojené. Na závěr jen ve stručnosti naznačuji další vývoj thereminu.
  • Virtuální instrumenty a jejich využití v AV tvorbě
    Sokol, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-23
    Cílem této bakalářské práce je představit virtuální instrumenty jako plnohodnotné nástroje vhodné k vytváření elektronicky generovaných ruchů a atmosfér pro potřeby audiovizuální tvorby. Záměrem je postihnout vznik a historický vývoj, dále pak formy a formáty, ve kterých se nejčastěji virtuální instrumenty vyskytují. Práce se rovněž zabývá teorií tvorby umělého zvuku a jeho následným zpracováním. Poslední část práce je věnována konkrétním příkladům virtuálních instrumentů včetně ukázek, které přibližují zvukové možnosti jednotlivých nástrojů.
  • Výroba zvukové stopy 360° filmů a videí
    Bláha, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-24
    Tento text popisuje existující technologie a nástroje sloužící k výrobě, přenosu a reprodukci imerzivních zvukových stop sférických neinteraktivních lineárních audiovizuálních děl, určených především pro sledování skrze headset virtuální reality. Je kompilací základních znalostí o specifikách natáčení, postprodukce, masteringu, dramaturgie a reprodukce těchto zvukových stop. Věnuje zvýšenou pozornost ambisonické technologii a její implementaci v rámci výroby těchto děl.
  • Zvuková dramaturgie v díle Jima Jarmusche
    Kuhn, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-24
    Tato závěrečná magisterská teoretická práce se zaměřuje na filmové dílo Jima Jarmusche z pohledu zvuku a zvukové dramaturgie. Soustředí se zejména na zvukové a dramaturgické prvky, které jsou pro Jarmuschovu filmografii charakteristické nebo z hlediska filmové tvorby originální. Popisuje tyto prvky na konkrétních případech a zároveň se nad jejich významem zamýšlí i v rámci komplexního pohledu na Jarmuschovu filmografii a její filmovou řeč. Práce vychází převážně z rozborů všech Jarmuschových filmů a dále z jeho rozhovorů a výpovědí.
  • Zvuková estetika ve tvorbě P. T. Andersona
    Blabla, Kryštof
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-27
    Cílem této práce bylo vystihnout specifický výraz, kterým se Paul Thomas Anderson skrze přístup ke zvukové stopě v součinnosti s dalšími složkami vyprávění vyjadřuje. Pro výzkum zvukové stopy v Andersonových filmech jsem zvolil metodu vypracování třech případových studií zkoumajících jeho práci se zvukem napříč žánrovým spektrem i historickým autorským vývojem. Z těchto případových studií vzešly styčné body Andersonova filmového vyjádření skrze zvuk, i jeho odlišnosti závislé na povaze světa, který Anderson v daných snímcích buduje. Specifika Andersonova přístupu ke zvukové stopě jsem pojal v kontextu vyprávěných příběhů a dalších výrazových prostředků filmové řeči s cílem zachytit narativní, estetickou či emocionální podstatu, kterou se v součinnosti snaží ve snímcích vyjádřit. Závěrem je vykreslení Paula Thomase Andersona jako autora, který se nejen způsobem práce se zvukovou stopou ukotvuje v doméně současných tvůrců filmového proudu amerického Indiewoodu.