Procházet podle oponent "PETŘÍČEK, Miroslav"
Nyní se zobrazuje 1 - 10 z 10
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Andej Tarkovskij Psychoanalýza a poetika filmuŽgank, Urša(Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-10-05Skrze rozbor klíčových a psychoanalytických textů S. Freuda,J.Lacana a poetiky jak ji vnímal G.Bachelard.Diplomová práce analyzuje spirituální tvorbu Andeje Tarkovského
- Chris Marker prizmatem Gillese Deleuze: imaginární setkáníStrejcovský, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-10-03Ačkoli francouzský filosof Gilles Deleuze zahrnul do svých kontroverzních studií o filmu mnoho současníků, spolupracovníků i přátel Chrise Markera, on samotný mezi analyzovanými filmaři chybí. Oproti tomuto zdání lhostejnosti mezi oběma autory tato diplomová práce předpokládá průkazné průsečíky jejich myšlení a klade si za cíl nikoli vyčerpávajícím, přirozeně nutně subjektivním rastrem nahlédnout prostřednictvím klíčových témat z některých Deleuzových knih několik referenčních filmů Chrise Markera. Film 2. Obraz-čas a Také sochy umírají; Bergsonismus a Rampa; Proust a znaky a Bez slunce.
- Divadlo jako domovGolubovič-Dragin, Biljana(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-09-19Tato disertační práce sleduje divadlo jako místo osobního i profesního růstu a prostor, odkud je možné odpovídat realitě. Jmenuje se Divadlo jako domov s podtitulem Identita, paměť, prostor.rvní kapitola, Divadlo a alchymie, pojednává o mé stáži u Mina Tanaky a o transformačním potenciálu divadla, o zasvěcování pohybem v rozpětí mezi tradičním obděláváním země a sublimovaným tanečním pohybem butó, v němž si tělo a krajina odpovídají. Tato současná taneční technika čerpá ze specifické kulturní paměti i specické dějinné situace, a tím mi ukázala, že propojení života a tance není jen sen a může být nástrojem odhalování identity.
- Myslet fotografieSkalák, Filip(Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-06-26Individuální pokus o porozumění fotografickému obrazu
- Nesnesitelná blízkostMatvija, Marek(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)Datum obhajoby: 2016-09-27Podivné mediální konfrontace se zabývá blízkostí jako parametrem vztahů a prostředkem identifikace, resp. získáváním identity. Termín blízkost buduje na základě freudiánské a lacanovské psychoanalýzy za použití klíčových termínů unheimlich, Todestrieb a parciální objekt. Blízkost je diskutována v rámci dvou případových studií: filmu Romana Polanskiho Repulsion (český distribuční název Hnus, rok 1965) a dokumentární filmové eseje Místa mezi místy (Marek Matvija a Epos 257, 2015). Na závěr je ještě formou apendixu doplněna diskuze blízkosti v prostředí českého anti-islámského internetu. Případová studie filmu Repulsion zkoumá mizanscénu a záběrovaní ve vztahu k hlavní postavě. Svými výrazovými prostředky a střihovou skladbou film Repulsion rafinovaně maskuje hranici mezi vyprávěním v třetí a první osobě. Tekutost a prosakování osobních vizí vede k zneklidňujícímu, tísnivému a nepřirozenému charakteru celého filmu. Blízkost je zde zdrojem konfliktů a imperativů vůči chování hlavní hrdinky, veliká jejích vnitřních konfliktů je externalizována do vnějších předmětů a mizanscény. Probíhá zde tedy protisměrný vztah, než jaký byl popsán v předcházející části práce. Nikoliv směrem od prostředí k subjektu, ale od subjektu k prostředí. V rámci případové studie Místa mezi místy probíhá diskuze vnitřní městské periferie – míst, které vznikají ztrátou nebo absencí dominantní funkce, kde společně soupeří a podporují se rozličné sekundární funkce. Centrum oproti tomu je uspořádané, konflikty jsou ujařmeny vnitřními hranicemi mezi jednotlivými dominantními funkcemi. Periferie je, obrazně řečeno, kartotékou, jejíž lístky byli svezeny na jedno místo, tam rozsypány a zhněteny dohromady s lístky z úplně jiných druhů kartoték. Je to blízkost par excellence. Apendix věnovaný českému internetovému anti-islamismu diskutuje mobilní zařízení jako extenze těl uživatelů a pozorovaný mentální mechanismus popsaný za užití termínů Todestrieb a parciální objekt.
- Obraz a událostBagdasarov, Georgy(Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-10-13Práce "Obraz a událost" ve svém textu pojednává o rozdílu mezi mimetickými technikami čtení a o topologii vidění. Skrze světlo v obraze a v události ohledává způsoby zjevení prostoru a času vzniklé v tomto rozdílu.
- Pestrý svět komiksu a jiné obrazy sekvenčního uměníRyška, Pavel(Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-10-22Komiksy dnes nejsou jen odsuzovaným anebo nadšeně konzumovaným artiklem zábavního průmyslu, ale také na mnoha úrovních reflektovaným fenoménem, který se podílel na utváření moderní americké i evropské kultury a historie. Vedle stále narůstajícího množství detailních historiografických rešerší i monografických studií vznikají velmi žádaná přehledová shrnutí dějin komiksu.
- Vyprávění a vypravěčství jako projev soudobé živé slovesné tvorbyPiskačová, Michala(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2011)Datum obhajoby: 2011-11-21V práci nazvané VYPRÁVĚNÍ A VYPRAVĚČSTVÍ jako projev soudobé živé slovesné tvorbyse zabýváme především zachycením podoby novodobého vypravěče.Chceme definovat jeho roli a možnosti v současné společnostia kultuře. Hledáme kořeny, ze kterých soudobé vypravěčství vyrůstá, definujeme pilíře dovedností, jež novodobý vypravěč běžně ovládá.Vyhodnocujeme dnešní vypravěčství jako jev zakotvený v tradici orální kultury, který klene kompaktní oblouk až k projevům moderní živé slovesné tvorbyV oblouk až k projevům moderní živé slovesné tvorbyjiž určuje tzv. sekundární oralita, a také zde nachází své patřičné místo.V kapitole I představujeme základní vlastnosti a principy primární orality a uvádíme je do kontextu se současným vypravěčstvím.Novodobé vypravěčství označujeme za autorský tvůrčí akt na pomezí živé slovesné tvorby a tvorby dramatické, který vytyčují stěžejní dovednosti, jimiž jsou vědomá práce s řečí, hlasem, tělem, představou, a jež zastřešuje psychosomatická kondice k veřejnému vystupování.
- Za hranice (klasické) adaptaceJindřichová, Markéta(Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-09-09Filmové adaptace se velmi často potýkají s výtkou, že deformují, redukují nebo nepřesně ztvárňují literární předlohu. Film byl a mnohdy stále je tradičně pojímán jako ilustrace literární předlohy, a tím je a priori odsouzen k tomu být vždy horší než originál. Ve své práci se zaměřuji na takový druh filmové adaptace, která je svébytným uměleckým dílem a která neparazituje na literární předloze, ale je spíše její mutací v jiném (audiovizuálním) médiu. Na třech konkrétních adaptacích, které se podle mého názoru z těchto kritérií vymaňují, ukazuji, jakými postupy filmoví tvůrci transformují původní text do svébytného a originálního filmového díla. Tyto tři zmíněné adaptace plně využívají svého potenciálu (tj. možnosti nového uspořádání času, prostoru, rytmu, postav atd.) a zároveň reprezentují určitou míru metamorfózy, interpretace, aktualizace a nezávislosti na originálním textu.