Procházet podle oponent "PETIŠKOVÁ, Ladislava"

Nyní se zobrazuje 1 - 10 z 10
  • Divadlo krutosti v tvorbě Petera Brooka
    Bychek, Oleksiy
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-09
    Tato práce je zaměřena na období ?Divadla krutosti? a na něj navazující divadelní experimenty v tvorbě Petera Brooka. Jejím historickým těžištěm jsou roky 1963-1970 a zkoumá vlivy teorií Antonina Artauda na Brookovu praxi, oblasti, kde se tito divadelníci střetli. Jejím hlavním cílem je reflektovat konfrontaci Artaudových představ s praktickou divadelní činností a říci, v čem byly reálné, a v čem ne: postihnout, v čem mají pro divadlo největší přínos.
  • Filosofický postulát o významu hereckého umění 20. století
    Hlava, Nina
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-11-02
    Ve své práci se dívám sociálně-kritickým pohledem na inherentní dění jeviště 21. století. Zabývám se tématy jako cynismus a dekadence a chtěla bych upozornit na to, že je to především performativní umění, které přispívá k ambivalenci a z toho plynoucí rozervanosti hereckého umění. V duchu percepcionalismu směřuji svůj filozofický diskurs až k provokativní otázce. Padlo divadlo ? především to evropské ? za oběť narcismu a obrací se proto zády ke své politické a sociálně-kritické úloze? K objasnění paradoxního označení ?fyzické divadlo? užívám petitio principii. Chtěla bych tak prokázat, že tato nejmladší forma divadla stále více směřuje od sociální k individuální etice. Na závěr porovnávám svůj pesimistický pohled s estetickým náznakem řešení a dovolávám se obnovení důvěry ve filozofii krásna.
  • Jindřiška Křivánková: Čaroděj
    Křivánková, Jindřiška
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-02
  • Klaun v díle Federica Felliniho
    Milková, Svatava
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-03
    Tato práce pojednává o prvku klaunství v díle Federica Felliniho. Snaží se zodpovědět otázku, kde jej užívá, jakým způsobem a proč.
  • Ladislav Fialka
    Vizváry, Radim
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-04
    Tato magisterská práce popisuje profesní život Ladislava Fialky. Zahrnuje popis jeho šesti představení, některé dochované rozhovory a názory o jeho tvorbě, vzpomínky na člověka L. Fialku, sebereflexi a rozbor umění pantomimy Ladislava Fialky.
  • Malkovský, Siblík, Podhajská
    Nečasová, Natálie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-05-30
    Cílem práce je na příkladech Františka Malkovského (1889 1982), Emanuela Siblíka (1886 1941) a Zdenky Podhajské (1901 1991) sledovat působení českých tanečníků ve Francii v letech 1910 1948 a jejich vztah k místním umělecké komunitě a kultuře. Práce se zaobírá každým zvlášť a sleduje jejich taneční aktivity od příchodu do Francie po návrat do Československa, v případě Malkovského do doby jeho posledního velkého tanečního vystoupení. Centrem jejich taneční kariéry se stala především Paříž, ale i menší města po celé zemi, kde jak Malkovský, tak Podhajská pořádali své taneční koncerty. Podnět pro jejich odchod z vlasti i taneční směr, kterým se na poli tance vydali, je zcela odlišný. Hlavní pramenné materiály pocházejí z vídeňského Theatermuseum a pařížského Département des Arts du spectacle při Bibliothèque nationale de France. Téma je možné dále rozvíjet, zahrnout další české osobnosti a více zohlednit uměleckou stránku jejich činnosti.
  • Petr Štěpánek: Brkelemeke
    Štěpánek, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-03
  • Přínos Brechtovi teorie herectví v dramaterapii
    Legierski, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-02
    Tato práce popisuje na několika konkrétních příkladech moji osobní praxi mima v dramaterapii za použití Brechtovy teorie herectví. A to konkrétně v práci s dětmi a mládeží.
  • Specifika herecké výchovy pro tanečníky
    Bayerová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-06
    Tato práce nese název Specifika herecké výchovy pro tanečníky. Sleduji v ní nutnost rozvinout a obohatit možnosti projevu tanečníka jako jevištního umělce. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, z nichž tři jsou základní: herecká technika vnitřní, vnější a hlubinná. Pracuji přímo se cvičeními upravenými pro tanečníky s akcentací na specifika jejich uměleckého projevu. Snažím se vysvětlit, že stejně jako taneční technice je možné se také naučit celkově kvalitnímu uměleckému projevu, kde je výrazovo-herecká linka jeho integrální součástí. Pro tento účel jsem upravila některá cvičení a metodické postupy Metody Jacques Lecoq. Práce obsahuje i nástin případné praktické lekce a praktickou ukázku na DVD.
  • Tanec v současné izraelské společnosti
    Indráková, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-30
    Dizertační práce Tanec v izraelské společnosti jsem se snažila využít k přiblížení izraelské kultury a tanečního prostředí dostupné metody antropologického terénního výzkumu.Používám zde metod autentických rozhovorů s izraelskými tanečníky a tvůrci, metody zúčastněného pozorování a dostupné zdroje v podobě knižních publikací, odborných periodik a a internetových zdrojů v angličtině a v hebrejštině. Práce je zaměřena na situaci tance v moderním státě Izrael. Nahlížím na současnou kulturu Izraele také v historickém kontextu a poukazuji na jednotlivá období židovských dějin a proměnlivým vztahem k tanci a tělesnosti. Zdůrazňuji úlohu tance při hledání nové izraelské národní kultury a izraelské identity. V současné izraelské společnosti plné rasovým, etnických a náboženských problém vnímám tanec jako platformu k vzájemnému porozumění. Poukazuji na konkrétní případy, kde tanec v Izraeli slouží jako medium ke komunikaci mezi jednotlivými mezi jednotlivými společenskými skupinami. V závěru práce představuji konkrétní pohybové metody vyvinuté v Izraeli.