Procházet podle oponent "RŮŽIČKOVÁ, Alice"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 22
  • Časosběrná metoda v českém dokumentárním filmu
    Slezáková, Šárka
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-17
    Práce mapuje užití časosběrné metody v českém filmu. Dále vymezuje a definuje pojem časosběr a časosběrný. Přináší přehled nejdůležitějších tvůrců
  • Časosběrné filmy ve světovém kontextu
    Slezáková, Šárka
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-10-03
    Ve své diplomové práci srovnávám nejvýznamnější časosběrné projekty. Jsou to Manželské etudy Heleny Třeštíkové, Up series režiséra Michaela Apteda a sérii snímků Děti z Golzowa od manželů Jungových. Vše doplňuji soupisem existujících a dohledatelných časosběrných projektů.
  • Deutschland im Herbst
    Hátle, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, )
  • Dokument s.r.o.
    Rychlíková, Apolena
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-11
    V posledních letech vzrostl počet dokumentaristů, kteří si rozhodli založit vlastní produkční firmy. Co za důvody je k tomu vedlo a jakou pozici chtějí na „trhu“ budovat. V rozhovorech s vybranými českými dokumentaristy - producenty chci blíže nahlídnout fenomén českých dokumentárních produkcí a zkoumat, co jsou hodnotové i praktické důvody, proč si dokumentaristé firmy zakládají a jestli se tím nějak mění naše dokumentaristické prostředí.
  • Domoff
    Janečková, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-16
  • Film jako zbraň: Proměna komunikace s divákem u Raymunda Gleyzera
    Reichová, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-20
    Tato bakalářská práce pojednává o úvahách argentinského dokumentaristy Raymundo Gleyzera nad využitím filmu jako zbraně. Ve svém krátkém životě promýšlel, jaký je nejvhodnější žánr pro oslovení diváka, který by byl následně motivován k akci. Práce zpřehledňuje toto přemýšlení nad formou do celistvých období života Raymunda Gleyzera a tedy i zjednodušeně mapuje možnosti jakéhokoliv režiséra, který se zabývá angažovaným dokumentárním filmem.
  • Globalizace a dokumentární film (Angažovanost v dokumentu)
    Milošević, Ivana
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-10-10
    V poslední desetiletí lze vypozorovat, že se téma globalizace stalo jakousi ?módou?, ale zároveň i důležitým tématem také mezi dokumentaristy. Tato diplomová práce volná esej o hledání souvislostí, udivení se nad fenoménem a snaha o nalezení rámce vztahu angažovanosti, dokumentárního filmu a procesu globalizace. Zabývá procesem globalizace ve vztahu k angažovaném dokumentárním filmu. S důrazem na významné dokumentární filmy o globalizaci vzniklé za posledních pět let ve světě a v České republice. Snaží se obsáhnout pojem globalizace a její rysy, najít spojení a formulovat vliv globalizace na média, přesněji na dokumentární film a uvádí a popisuje příklady dokumentárních filmů s globalizační tematikou.
  • Gyumri orákulum rodinných vztahů
    Tara, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-15
    Tato práce vykládá film Gyumri české dokumentaristky Jany Ševčíkové z pohledu staré toltécké moudrosti. Tvorba Jany Ševčíkové se týká základních otázek života a smrti. Ševčíková ve filmu s etnografickou přesností ukazuje, jak se jednotliví lidé z města Gyumri, zasaženého v roce 1988 katastrofálním zemětřesením, vyrovnávají s pomíjivostí lidského života. Rodiny, kterým zemřely děti, dávají svým novým dětem stejná jména. V této práci zkoumám povahu tohoto fenoménu, jeho kořeny a odraz v životě běžného člověka v naší kultuře. Tento text je úvahou o tom, jak může autor i divák k tématu tohoto charakteru přistupovat, aby si z jeho ztvárnění mohl odnést co nejvíce zkušeností, které mohou obohatit jeho život. Stejně jako tento film, i tato práce je orákulem, zrcadlem, které odráží to, co se děje někde hluboko uvnitř.
  • Jonas Mekas
    Hlaváčková, Hedvika
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-10-06
    Tato práce se věnuje zkoumání filmového díla litevského avantgardního umělce organizátora a tvůrčího a originálního interpreta současnosti Jonase Mekase. Konkrétně se zabývám vývojem jeho tvorby od filmových deníkových ság k video projektům umísťovaných na internet. Zkoumám, proč odlišuje své záznamy skutečnosti od dokumentů, co pro něho znamená realita a jak se jí pomocí své kamery připližuje. Pozoruji, jak autorovu práci ovlivnil rychlý technický vývoj - příchod videa a následně počítačů a internetu. Zkoumám kde tzv. denníkový film stojí v rámci historie kinematografie jako umělecké formy a kde se nachází nyní v okolnostech současné umělecké scény.
  • Jorgen Leth - klasik dánského (dokumentárního) filmu
    Potočný, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-16
    Tato práce monograficky pojednává o díle dánského filmového režiséra Jorgena Letha. Jejím hlavním cílem je představit tohoto autora českým čtenářům. Shrnuje základní biografické údaje, zdroje umělecké inspirace a zaměřuje se na výrazný autorský styl. Několika příkladech se snaží postihnout Lethovy základní tvůrčí postupy a hlavní tématické oblasti jeho filmů. Text se kromě zdrojů uvedených v použité literatuře opírá také o osobní rozhovor, který se mi podařilo získat v červenci roku 2008 během Lethova pobytu na filmovém festivalu v Karlových Varech. Významnou částí práce je kompletně zpracovaná filmografie se stručnými anotacemi ke všem dvaačtyřiceti filmům, jež dosud Jørgen Leth natočil ? a to včetně mnoha obrazových ukázek. Kromě celovečerního filmového experimentu s Larsem von Trierem pod názvem Pět překážek (2005) není u nás tvorba Jorgena Letha téměř vůbec známá. Tato práce si tedy klade za cíl přispět k bližšímu seznámení s tímto jistě velmi zajímavým a inspirativním autorem.
  • Koncertní tvorba J. A. Bendy (se zaměřením na cembalové koncerty)
    Keglerová, Edita
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-14
    Cílem práce je oslovit nejen širokou řadu interpretů, posluchačů, ale i podnítit činnost dalších badatelů a obnovit zájem o skladatelskou osobnost J. A. Bendy a jeho tvorbu.
  • Má Vlasta
    Železná, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-10-06
    Film Má Vlasta vychází z mýtu Dívčí války. Na něj navazuje několik žen, které uvažují o tom, jaký posun se od vzniku mýtu odehrál a jak vnímáme téma ženy političky, téma zneužívání ženského těla, téma ženy bojovnice nyní.
  • Má Vlasta
    Toupalová, Kristýna
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-10-13
    Film vychází z českého mýtu Dívčí války. Několik žen uvažuje o tom, jaký posun se od vzniku mýtu odehrál a jak vnímáme témata ženy-političky, zneužívání ženského těla i ženy bojovnice.
  • Manuál na výrobu teroristy
    Toupalová, Kristýna
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-10-13
    U politických graffiti baskické Navarry zastavuje režisérka - cizinka kolemjdoucí a nechává si vysvětlit, co která znamenají, a proč je kdo nakreslil. Celovečerní dokumentární film o represích, antiteroristickém zákonu a o tom, co se děje uvnitř našich společných hranic.
  • Metoda Errola Morrise
    Portel, Viktor
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-17
    Práce Metoda Errola Morrise se zabývá filmovými postupy tohoto amerického režiséra při natáčení filmů založených na rozhovoru. Reflektuje tradice, které Errola Morrise inspirovaly, a na konkrétních ukázkách z jeho filmů se snaží prezentovat inspirativní momenty jeho práce. Ty jsou dva - unikátní metoda zaznamenávání "mluvících hlav" pomocí zařízení nazvaného Interrotron a stejně formálně zajímavý autorský střih samotné výpovědi touto metodou získané.
  • Na okraji
    Záruba, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-10-06
    Na cestě periferií s filosofem Zdeňkem Vašíčkem.
  • Národní galerie Šumava
    Nováková, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-19
    Roger Caillois byl nejspíše první, kdo se podíval na kůrovci a tesaříky prožrané větve (a mnohé iné přírodniny) a označil je za umělecká díla. A byli to - již poněkolikáté v dějinách - intelektuálové a umělci 18. století, kdo odhalil přírodní les jako místo nikoli strašidelné a nebezpečné, ale jako zdroj krásna.
  • Nevidět, natočit
    Pecháčková, Marika
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-18
    V textu se zabývám otázkou jak natočit situace, které ze své podstaty vylučují přítomnost kamery, které ale na druhou stranu její pozornost silně přitahují.
  • Oko Nabokovovo
    Matoušková, Lenka
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-19
    Koláž záběrů s výtvarným a poetickým pojetím mimoslovně vypráví životní příběh Vladimira Nabokova a ilustruje některé části jeho děl. Na nejpopulárnějším z nich- Lolitě, se ukazuje, jakým způsobem dokáží média vyprázdnit a překroutit hodnotné dílo, dokud z něj nezbyde jen jedna mladá nešťastná striptérka, převlečená za Lolitu.
  • Prvý audiovizuálny zážitok
    Gojdičová, Alexandra
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-22
    Moja bakalárska práca Prvý audiovizuálny zážitok (Príspevok vývojovej psychológie k strihovej sladbe) sa zaoberá najrannejšou fázou vývoja dieťaťa (do dvoch rokov), kedy dochádza k prvému audiovizuálnemu kontaktu s vonkajším svetom a vznikajú základné kognitívne štruktúry ? rytmus, priestor, čas, trvalý predmet a pojem ?ja?. Tieto štruktúry predchádzajú vzniku jazyka. Sú taktiež podstatnou súčasťou filmovej reči, ktorá tak čerpá aj z nesémantických princípov vnímania. Analogicky pracujem s poznatkami vývojovej psychológie a filmovými teóriami a postupmi (Griffith, Vertov, Tarkovskij, Mitry a Brakhage). Zameriavam sa predovšetkým na rytmus ako cestu k vytvoreniu filmového priestoru a času.