Procházet podle oponent "RIEDLBAUCH, Václav"

Nyní se zobrazuje 1 - 16 z 16
  • Akordeon v orchestrálních partiturách
    Lukeš, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-05-31
    Orchestrální zvuk se vyvíjí po několik staletí. Důležitý vliv na tento fakt má bezesporu vznik nových hudebních nástrojů a jejich postupné začleňování do orchestru. Koncertní akordeon, jak jej dnes známe, není ani 100 let starým nástrojem. V posledních letech jsme svědky vzrůstajícího zájmu ze strany skladatelů o stále častější začleňování akordeonu do instrumentáře orchestru. Osobně jsem byl při nastudování a provedení několika takových skladeb. Tento fakt mne, v součinnosti s nedostatkem literatury řešící tuto problematiku, vedl k napsání této práce. Záměrně jsem vybral dvě kompozice, v kterých akordeon hraje důležitou roli, i když není pojat formou sólového koncertu, ale právě jako organická součást orchestrálního aparátu. Hlavním cílem pak bylo na vybraných místech ukázat konkrétní zvukový dopad akordeonu na zvukovou výslednici celého ansámblu, poukázat na využití jeho unikátních technických a zvukových možností. Výsledky analýzy obou kompozic pak jasně ukazují největší přínos akordeonu zejména v možnosti velké modulovatelnosti hraného zvuku, variabilitě použití související s velkým rozsahem nástroje a bohatá paleta možností při zvukových transformacích hracích technik ostatních sekcí orchestru. Závěrečná teze pak nechává do jisté míry otevřený konec, měla by motivovat skladatele k přemýšlení o technických možnostech primárně temperovaného nástroje, který je ovšem schopný intonačně vychylovat hraný zvuk, čímž může vzniknou
  • Akustická ekologie a soundscape v kontextu multimédií
    Trojan, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-13
    Tato práce se věnuje umělecké formě soundscape tak, jak ji skutečně můžeme charakterizovat, naslouchat, vnímat v kontextu čtyřicetileté tradice oboru akustické ekologie (acoustic ecology) a zároveň úzce ve vztahu k tvorbě hudební / zvukové kompozice. V kontextu akustické ekologie se mapují komunitní a institucionálrní projekty, které od nedávných let po současnost vznikaly nejen ve světovém kontextu, ale i v našem domácím prostředí. Hlavní otázkou zůstává snaha o vysvětlení klíčových pojmů akustická ekologie a soundscape. Jsou uplatněny dvě optiky při studiu tématiky soundscape: 1. soundwalk / listening walk - specifické poznávání akustické krajiny kolem nás formou zvukové / poslechové procházky 2. analýza sound composition - analýza zaměřující se na tradiční kompoziční přístupy v rámci zvukových kompozic. V prvním případě se práce zabývá radikálním požadavkem aktivního slyšení, psychologickým typem slyšení, který R. M. Schafer vyžaduje při sluchové interakci s naším okolím. V druhém pak - v analýzách zvukových kompozic Winter Diary (R. M. Schafer) a Un altro ferragosto (A. Curran) - hledá, jakým způsobem tradice soundscape zasahuje do tradičních kompozičních principů, které jsou uplatňovány v klasické hudební kompozici. Práce je dále vedena úzce ve vztahu k vlastnímu osobnímu autobiografickému tématu, které zároveň představuje propojení obou výše zmíněných optik. Tím je cesta do poutního místa Santiago de Compostela (zde v kontextu zvukové procházky), která dala vznik vlastní autorské kompozici Ultreia: El diario del peregrino / Deník poutníka. Cílem analýz je zodpovědět otázku, jakým způsobem tradice akustické ekologie a způsob myšlení R. M. Schafera ovlivnily myšlení skladatelů v rovině zvukové kompozice.
  • Autorská východiska pro uplatnění mikrotonality
    Chudovský, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-10
    Tato diplomová práce pojednává o počinech různých autorů napříč 20. stoletím v oblasti mikrotonality a mikrointervaliky. Cílem práce je na základě studia autorských východisek A. Háby a jeho současníků poukázat na jiná řešení této techniky. V práci se pojednává o systémech ladění, které se přibližují co nejpřesvědčivější aplikaci mikrointervalů do melodicko-harmonického procesu komponování hudebních děl. Jádrem celé práce je autorská explikace tzv. centrální reaplikace, která staví na konkrétním přístupu k práci s mikrointervaly. Práce obsahuje analytický pohled na dvě skladby autora, ve kterých je uplatněna centrální reaplikace jako jedno z možných východisek k uplatnění mikrointervaliky v hudební kompozici. Cílem práce je definovat dva póly v uvažování o tomto tónovém prostoru a přinést tak alespoň částečnou rekontextualizaci v pohledu na mikrointervalovou hudbu
  • Concerto fot trumpet, timpani and strings
    Hájek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Skladba koncertantního charakteru, využívající prvků concerta grossa.
  • Concerto grosso v soudobé hudbě
    Hájek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Bakalářská práce Concerto grosso v soudobé hudbě po krátkém úvodu vymezuje pojem concerto grosso v hudební terminologii, jeho zařazení v rámci hudební historie a uvádí hlavní představitele tohoto stylu. Dále je v práci předložen rozbor šesti partitur od autorů, kteří se ve dvacátém století zabývali touto formou. Poté následuje vysvětlení a vymezení jednotlivých kompozičních principů concerta grossa. Následující úsek je pak věnován porovnávání principů této formy s výsledky jednotlivých rozborů. V další části své práce jsem pak do konfrontace s kompozičními principy concerta grossa postavil také svoji bakalářskou skladbu Concerto for trumpet, timpani and strings.
  • Dechové nástroje moderního symfonického orchestru
    Hybler, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    Ve své práci se zabývám dechovými nástroji symfonického orchestru viděné z perspektivy dnešní doby - tedy jako nástroje, které při nestandardním způsobu hry nabízejí nové zvukové možnosti. V úvodních třech kapitolách stručně nastiňuji obecné poznatky o dechových nástrojích, o jejich principu zvukové tvorby, zvukové charakteristice a funkci dechového nástroje v orchestru. O notaci, spotřebě vzduchu a dýchání. Následují kapitoly o dynamických možnostech dechových nástrojů, artikulaci, zvukových efektech a dusítkách. Těžiště práce leží v kapitole o speciálních možnostech dechových nástrojů, jako jsou multifoniky, bisbigliando, dvojitý trylek, flažolety, slap a echo tóny a další. V závěrečné kapitole shrnuji výsledky výzkumu tremol všech tónových kombinací u hlavních zástupců rodin dřevěných dechových nástrojů (flétna, hoboj, klarinet, fagot a saxofon). Z výzkumu vzešly taktéž přidané přehledné tabulky speciálních technik.
  • Dramatická účinnost soudobých kompozičních postupů v současné opeře
    Ivanovič, Marko
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-25
    Práce se snaží o nepríliš rozšírený mezioborový náhled na problematiku opery. Ackoliv se primárne zabývá technickou stránkou hudebne-kompozicních postupu, snaží se zároven o analýzu jejich funkcnosti ve scénickém kontextu s prihlédnutím k divácké percepci. Pojem opery je zde definován jako artificiální žánr, stojící mezi melodramem a oratoriem a zahrnuje i díla, která se ke zmínenému žánru hlásí, ac se jejich zarazení do této kategorie muže zdát problematické. Predmetem zkoumání jsou operní díla vzniklá po roce 1950, pricemž jejich výber byl veden snahou o postižení významných del co nejvetšího stylového rozpetí. Jedná se mj. o díla L.Nona, K.Stockhausena, B.Maderny, G.Ligetiho, A.Schnittkeho, P.Glasse, S.Reicha a dalších. Volbe základní výzkumné metody jsou venovány první dva oddíly. V otázce sdelnosti hudby jako takové je východiskem sémantická metoda J.Jiránka a O.Zicha. Její posluchacská úcinnost je hodnocena z pohledu Steffaniho teorie hudební kompetence. Zvláštní pozornost je pritom venována specifické situaci soudobého hudebního posluchace a urcitých specifik vztahu hudby a dramatu z pohledu recipienta. Hlavní cást práce je rozdelena do dvou cástí. První se zabývá vybranými kompozicními postupy nebo styly a snaží se postihnout specifika a rozdílnosti jejich vztahu k dramatu. Výber je omezen na serialismus, aleatoriku, témbrovou hudbu, polystylovost a minimalismus. Každý ze zmínených kompozicních postupu má svá vlastní specifika a u každého lze vysledovat ruzné možnosti interakce s dramatickým textem. Druhá má podobu dílcích sond do aktuálních tématických okruhu vznikajících ve vztahu k soucasné opere, pricemž se zde leckdy jedná o syntetické zpracování poznatku z kapitol predešlých. Jmenovite jde o výzkum soudobého kompozicního prístupu k vokálním partum, o analýzu soucasných libret a zpusobu jejich hudebního zpracování a o rozbor uplatnení a významového posunu pojmu ?príznacného motivu?. V záveru se autor snaží synteticky shrnout poznatky predchozích kapitol a pokusit se o vytvorení zobecnujících tezí. Jejich podstatou je zjištení obrovské šíre možností, který vývoj divadla a hudebních technik posledních desetiletí do operního žánru vnáší. Práce koncí poukazem na dosud neuplatnené možnosti funkcního vztahu jevištní a hudební složky a snaží se být príspevkem k ocekávanému prudkému rozvoji hudebne-jevištních žánru.
  • Koncert pro kytaru a orchestr
    Třeštík, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
  • Koncert pro varhany a komorní orchestr
    Sommer, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Skladba má tři věty. Ouverture, která exponuje dvě krajní výrazové polohy Notturno, které prohlubuje jejich konflikt a Ode, která přináší rozřešení a závěrečnou katarzní plochu.
  • Ligetiho kompoziční techniky jako inspirační zdroj pro vlastní kompoziční práci se zřetelem ke klavírní tvorbě
    Vetchá, Soňa
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-07
    Tato práce pojednává o Ligetiho kompozičních technikách obecně a zároveň se speciálním zaměřením na klavírní tvorbu v postupné periodické posloupnosti. Obsahem práce jsou z velké části analýzy klavírních děl, hlavně tedy cyklus Musica Ricercata a vybrané Klavírní etudy, srovnání podobností Musici Ricercaty a Bartókova Mikrokosmu, jimž je věnovaná samostatná kapitola, která přímo navazuje na rozbor Musicy Ricercaty. Je zde i zmínka o Ligetiho působení v Kolíně nad Rýnem a seznámení se s klíčovými postavami evropské avantgardy té doby – konkrétně s Karlheinzem Stockhausenem. V samém závěru je stručná analýza autorčiny bakalářské kompozice s názvem Sen pro klavír a komorní orchestr, která v některých aspektech uplatňuje obdobné techniky, jako Ligeti ve svých skladbách (zejména v klavírních etudách).
  • Outsider Bohém, příběh pro fagot a komorní orchestr; Vzdušný palác pro velký symfonický orchestr; Oligarcha globalizátor
    Hybler, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
  • Problematika stylové kontrapozice na vybraných příkladech současné tvorby
    Sommer, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Záměrem práce je pokus o definování stylové kontrapozice, zasazení kontrapozice do myšlenkově - tvůrčího proudu a vymezení se vůči klasifikaci poly - stylovosti. V rámci filosoficko - literárního diskursu je stylová kontrapozice konfrontována se spřízněnou literární technikou "double - coding"
  • Proměny vztahu sólového nástroje a orchestru v hudbě 2. pol. 20. století
    Třeštík, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Cílem této práce je zachycení různých přístupů ke vztahu mezi sólovým nástrojem a orchestrem v soudobé hudbě. Práce je založena na analýzách děl Henriho Dutilleux, Alfreda Schnittkeho a Kaaiji Saariaho. Každý skladatel je uveden krátkým životopisem. Následující kapitola shrnuje skladatelova díla pro sólový nástroj a orchestr. Pro analýzu bylo vybráno jedno podstatné dílo od každého autora: skladba Sur la m?me accord Henriho Dutilleux, Koncert pro housle a orchestru č.4 Alfreda Schnittkeho a Aile du Songe Kaiji Saariaho.
  • Uplatnění mluveného slova ve vybraných kompozicích české hudby 2. pol. 20. století s přihlédnutím k vlastní kompoziční tvorbě
    Chudovský, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-05-24
    Tato práce pojednává o uplatnění mluveného slova v 2. pol. 20. století v české hudbě se zvláštním zřetelem na historický kontext a kompoziční tvorbu autora. V práci je kladen důraz na potřebu aktualizace a rekontextualizace tvůrčího procesu s uplatněním mluveného slova. Autor vychází především z duality aplikace sémantické povahy textových předloh v hudebních dílech a různých způsobů desémantizace. Jádrem práce je shrnutí a odůvodnění snah skladatelů o desémantizaci s příklonem k hledání těchto prvků v české avantgardní a postmoderní hudbě. Jádrem pojednání je analýza díla českého skladatele Jana Trojana Vašemu futuristickému géniu, které reflektuje zmiňované tendence. Autor své poznatky podkládá vlastními skladatelskými postoji a východisky.
  • Vliv jazzu v českých klavírních koncertech
    Košnarová, Zdeňka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-15
    Diplomová práce "Vliv jazzu v českých klavírních koncertech" pojednává o české jazzové scéně v první republice a po roce 1945. Připomenuta je také česká hudba na hranici žánrů. Následuje úvaha nad českými klavírními koncerty v první republice a po roce 1945 a výběr těch, které jsou silně ovlivněny jazzem (E. Schulhoff: Koncert pro klavír a malý orchestr, J. Ježek: Klavírní koncert, M. Svoboda: Concerto grosso pro housle, klavír a smyčcový orchestr, M. Hybler: Koncert pro klavír a orchestr op. 21). Jejich rozbor s notovými příklady tvoří další část práce. V závěru pojednává autorka o tom, které prvky jazzové hudby použila ve svém klavírním koncertu "Za nebem".
  • Za nebem
    Košnarová, Zdeňka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-15
    Třívětý koncert pro klavír a komorní orchestr. Obsazení: 1 Flauto piccolo, 2 Flauti, 2 Oboi, 2 Clarinetti in B, 1 Clarinetto basso in B, 2 Fagotti, 2 Corni in F, 2 Trombe in B, 2 Tromboni, Timpani, Percussioni (Woodblock, Tom-tom, Cow bell, Blocco chinese, Campanaccio, Tamburo picc., Gran cassa, Sonagli, Triangolo, High-hat, Piatti, Castagnette, Tamburino, Raganella, Crotales), Xilofono, Vibrafono, Marimbafono, C. tubolari, Pianoforte - solo, Violini I., Violini II., Viole, Violoncelli, Contrabassi.