Procházet podle oponent "SALZMANNOVÁ, Eva"

Nyní se zobrazuje 1 - 13 z 13
  • Disponovanost herce a tvůrčí blok
    Císařovská, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-25
    Tématem této diplomové práce je vliv hercova sebevědomí na jeho tvorbu. Sleduje, jakým způsobem může oslabené sebevědomí zablokovat přirozenou hereckou tvořivost i přirozené dispozice k herectví. Rozebírá, co vlastně herecké dispozice jsou. Dále se zabývá tím, co je tvůrčí blok a jakým způsobem ho lze odbourat.
  • Dramatická postava jako sen, herecká postava jako její život
    Nováček, Jindřich
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-18
    Tato práce je rozborem rozdílu mezi hereckou postavou a dramatickou osobou. V souvislosti s mojí absolventskou rolí Segismunda, v absolventské inscenaci Pedra Calderóna de la Barcy ?Život je sen?, pod režijním vedením Pavla Kheka. Jde o přesné určení rozdílu ve vnímání herce, kdy je hereckou postavou (při zkouškách, při hledání znaků pro dramatickou postavu) a dramatickou osobou (při představeních, kdy herce divák vnímá jako postavu jednající na jevišti). Tento rozbor je doplněn konkrétními příklady z výše uvedené hry a ze zkoušek inscenace do divadla DISK, reflektující interpretaci postavy Segismunda. Po celou dobu jsem převážně vycházel z teoretického určení těchto pojmů z knihy Jana Císaře: Člověk v situaci.
  • Dramatická zpracování faustovského tématu
    Máchová, Irena
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-18
    Ve své diplomové práci se zabývám inscenací Faust A Studia Rubín se zaměřením na postavu Markétky, kterou jsem v ní ztvárnila. V první části rekapituluji osobní poznatky související s procesem zkoušení, otázkou alternace a sklepním prostorem, ve kterém se inscenace odehrávala. Druhou část věnuji otázkám dle ankety ruských teatrologů, týkajících se herecké tvorby z psychologického hlediska, na které jsem nechala odpovědět i herečku Evu Salzmannovou a přiřadila také rozhovor, týkající se Fausta a Markétky z jejího pohledu. V samotném závěru práce se snažím v úvaze shrnout, co mi ztvárnění postavy Markétky přineslo do další herecké práce. V přílohové části přikládám faktické údaje o Faustovi v Čechách, životopisy J.W.Goetha, ?jeho předchůdce? Christophera Marlowa, deníkový záznam z roku 2003 - reflexi z doby, kdy jsem Fausta zkoušela a jako poslední kritiku Divadelních novin k inscenaci A Studia Rubín.
  • Herec a strach
    Roleček, Vít
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-20
    Ve své diplomové práci pojmenovávám původy a projevy strachu v herecké profesi. Vycházím přitom ze svých dosavadních jevištních zkušeností před a při studiu činoherního herectví na divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze a také ze svých prvních zkušeností v profesionálních souborech v kamenných divadlech po České republice. Má práce je podložena odbornou literaturou, se kterou jsem se seznámil v rámci výuky na akademii a je inspirována rozhovory a konzultacemi s lidmi pohybujícími se v uměleckém prostředí. Ve své práci reflektuji své psychické pochody, stavy a bloky nejen při jevištní tvorbě, ale i ve svém osobním životě. Domnívám se, že strach může herce ovládat a způsobovat jeho mylné herecké jednání, proto jsem se rozhodl pro volbu tohoto tématu.
  • Herec jako principál
    Čapek, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-15
    Tato diplomová práce mapuje dráhu nezávislého souboru Ductus Deferens vzniklého z iniciativy mě a mých spolužáků již v průběhu studií činoherního herectví. Zároveň však prezentuje mé osobní uvažování nad herectvím, divadlem, jeho formou a ideou, které do souboru přirozeně projektuji. Nepovažuji práci za nikterak odbornou a vyhrazuji si právo mýlit se, neb jsem stále divadelníkem čerstvým a odmítám vynášet rezolutní pravdy. Pokouším se pouze pojmenovávat principy, na kterých stojí mnou odvedená práce a vyhodnocovat, zda je funkční. Považuji ji za pokus o pojmenování tvůrčího přerodu posledních let svého studia.
  • Herecká práce a její proměny v rámci hereckých disciplín
    Jeřábek, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-17
    Diplomová práce se zabývá proměnami herecké práce napříč hereckými disciplínami. Autor si klade za cíl prozkoumat způsob využití divadelně jevištní teorie mimo divadelně jevištní prostředí. Teoretickou část opírá o práci K. S. Stanislavského, M. Čechova a D. Donnellana, přičemž u každé z osobností se snaží definovat přístup k roli a tvorbě postavy jakožto k základu herecké práce. Metody a přístupy plynoucí z teoretické části pak porovnává se svou praktickou hereckou zkušeností. Snaží se přijít na způsob, kterým je tato teorie využita při hraní v klasickém divadle, před kamerou a v imerzivním divadle. Snaží se nalézt a definovat společné jmenovatele herecké práce napříč disciplínami a jejich vliv na užití metod, které jsou skrze teorii nabízeny.
  • Herecké prožívání a představování
    Ištoková, Magdaléna Bianka
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-20
    Tato práce se zabývá tématem hereckého prožívání a představování. Nejedná se tedy o práci ve smyslu teoretické studie, nýbrž o subjektivní úvahu nad daným tématem. Ve zpětné reflexi se autorka zaměřuje především na dvě role, které ztvárnila ve školním divadle Disk v sezóně 2005/2006. Role Cecílie (B.M.Koltés-Západní přístav) a role Ženy1 (Chór;Euripidés-Orestés).
  • Herectví, prožívání a vliv vnějších impulzů na tvorbu postavy
    Černodrinská, Sandra
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-01-12
    Má diplomová práce nese název Herectví, prožívání a vliv vnějších impulzů při tvorbě role. Budu se soustředit zejména na počátek studia na DAMU, stejně tak na jeho průběh a pozdější pracovní nabídky. Práce je především sebereflexí snažící se odpovědět na otázku zda: Napodobovat anebo prožívat? Lze jedno od druhého jasně definovat a oddělit? A je to pak platné vždy? Snažím se popsat, co je pro mne při tvorbě jednotlivých rolí nejdůležitější a proč. Vybírám pak pro mne nejzajímavější zážitky jak z hereckých hodin na DAMU, tak z Diskových inscenací či jiných divadel.
  • Studium herectví on-line a prezenčně
    Vágnerová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-15
    Tato diplomová práce se zabývá tématy spojenými s výukou činoherního herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze a divadelní praxí na pozadí celosvětové pandemie Covidu-19. Tato práce pojednává o období studia před pandemií, o tom, jaké bylo studium během pandemie, i o následném návratu studentů, v případě absolventského ročníku 2022, nikoliv do učeben, ale přímo do školního divadla DISK. Okrajově se tato práce zabývá i mediálními platformami, které umožňovaly online vzdělávání a které napomáhaly divadelním scénám udržovat kontakt s jejich diváky. Obsahuje dotazníkové šetření zaměřené na názory studentů a ročníkových pedagogů na průběh distanční výuky a část, věnovanou tomu, jaký měla pandemie dopad na psychiku člověka, který studuje tento obor a měl by se v něm v blízké budoucnosti uplatnit.
  • "Svatá země": jak pochopit a co hrát
    Průchová, Týna
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-01-15
    Pro herce jsou, myslím, nejdůležitější jeho praktické zkušenosti. Je pro něj vždycky lepší zkoušet než o zkoušení pouze mluvit. A proto věnuji svou práci zkoušení a všemu, co jsem při něm pochopila, co se naučila, nad čím přemýšlela.
  • Svoboda hercova pohybu
    Bechyňová, Jessica
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-20
    Diplomová práce se zabývá vývojem hereckého projevu, na základě zkušeností s tvorbou dramatických postav, ztvárněných nejen během studia na DAMU. V průběhu času se herecký projev formoval. Od spasmu omezené-ho nesvobodou po artikulovaný herecký projev. Tento proces započal od prv-ního roku studia a trvá do současnosti. Právě díky vědomému používání hereckého projevu je tak možné dojít z časového hlediska ke „svobodě“ neboli uvědomělejšímu jednání v situacích v rámci tvorby charakterů dramatických děl. Cílem této práce je zkoumání vnitřních a vnějších podnětů, které mohou vést ke svobodě hereckého projevu.
  • Vztah herce a diváka v různých divadelních prostorech
    Balcar, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-23
    Tato práce popisuje vztahy mezi hledištěm a jevištěm a jejich vzájemné působení. Zabývá se vývojem divadelního prostoru v různých historických obdobích a pojmem site specific.Obsahuje souhrn základních pojmů týkajících se divadelního prostoru, diváka, publika, obecenstva a site specific. Opírá se o poznatky předních odborníků na daná témata. Cílem je analyzovat své dosavadní herecké zkušenosti nabyté ve školním divadle Disk i v různých divadelních i nedivadleních prostorech, zmapovat tendenci vývoje hlediště a jeviště a jejich následné působení na herecký výkon a celkový vjem publika. Vztah herce a diváka se v každém představení se vytváří díky mnohým faktorům, jako je sociální facilitace, podoba dramatického prostoru a proces jedinečné komunikace mezi těmi, kteří divadlo vytvářejí a jejich recipienty.
  • Žánr a herecké prostředky
    Nesvadbová, Annette
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-19
    Ve své práci „Žánr a herecké prostředky“ se soustřeďuji na okamžiky během studia na DAMU a v Divadle Disk, které pro mě byly významné a stěžejní. okouším se zrekapitulovat, jaký byl průběh práce na rolích a s jakými překážkami jsem se musela potýkat. V souvislosti s tématem se snažím soustředit zejména na rozdíl použití hereckých prostředků v různých žánrech a aplikovat jej na výběr z absolventských inscenací v Divadle Disk.